Comeback

(o hře Scrabble)
Iva: Měla jsem úplně blbý písmena, ale nakonec se mi podařilo složit kotrmelec a vyhrála jsem!
Marcelka: Teda za kotrmelec tleskám. Mně se zase nedávno povedla masturbace.
Iva: No, kam se hrabe můj kotrmelec.
Ozzák: Mně přijde masturbace teda daleko snazší.
Marcelka: Jo, tak to zkuste, když jste tak chytrej!
Ozzák: Před váma, ne? To radši udělám ten kotrmelec.

Marcelka: Ráno mi Zoran sebral auto, protože do toho jeho montujou neprůstřelný skla.
Tomáš: Já myslel, že už je tam má.
Marcelka: To on si až do úterka myslel taky.

(Iva nabídne Saše kakao.)
Iva: Na.
Saša: Po kakau je kopřivka.
Iva: Říká máma, co?
Saša: No.
Iva: Tak to riskni.

Tomáš: No nic, teď se tady nepleť, jdeme montovat novou pohovku.
Ozzák: Jo. Moment! Tady přece nějaká pohovka byla, měl jsem v ní ďůlek, kde je?
Tomáš: To ti neřekneme, protože bys ji přitáhnul zpátky.
Ozzák: Brácha, já jsem v tý pohovce měl spoustu důležitejch věcí, např. to tričko, co jsem měl na sobě v Budapešti, když mě Mercury poplácal po zádech!

Marcelka: (k Ivě, mluví o scrabblu) Tvůj kotrmelec a moje masturbace se vůbec nedají srovnávat.

(Marcelka k Tomášovi, který se připravuje na turné po Moravě.)
Kdybyste ve Zlíně hned na začátku neřekl zdravím Gottwaldov, tak by vás zazpívat nechali.

Iva: Zejtra jedeš do Liberce pro Ozzákovy šaty!
Tomáš: To to nemohli vyčistit v Praze?
Marcelka: Říkali, že dekontaminační jednotku mají jenom v Liberci.
Tomáš: Ježíšmarja, no tak dobře, ale ty jedeš se mnou (mluví k Ozzákovi, který má oblečenou medvědí kůži)
Ozzák: No jo, furt... Moment, nemají v Liberci ZOO?
Marcelka: Ano, mají, a krásnou.
Ozzák: Tak nejedu! Nechci zase skončit za mřížema!
Tomáš: Ale nepřeháněj!
Ozzák: Přeháním, jo? Posledně jsem šel v kožichu po Letný a chytil mě Berousek a tejden jsem musel jezdit na koloběžce po manéži.

(Do hospody, která se má bourat, přiběhne Dutohlav se štípačkami, aby Ozzáka a Lexu odstřihnul.)
Dutohlav: Šéfe, ukradli mi buldozer...
Kobra: (z dálky) To jste vy, Dutohlave?
Dutohlav: Soudružko profesorko...?
(o chvíli později)
Šéf: Jak ti mohli ukradnout buldozer?!
Dutohlav: Já nevím, jsem zaparkoval před Haroldem, a když jsem se vrátil, tak byl fuč!
Policista: Nestál jste na invalidech?
Dutohlav: Sakra...

(Tomáš si sedá ke stolu a vezme do ruky obálku.)
Tomáš: Kde se to tu vzalo?
Iva: Bylo to pod dveřma.
(Tomáš otevře obálku, přečte si dopis a zhrozí se.)
Tomáš: Panebože!
(Iva si vezme od Tomáše papír a začne číst v domnění, že ten kdo něco provedl, je Ozzák.)
Iva: Dnes v noci chuligáni odcizili lavičku že dvora a záložní fikus z mezipatra. Chuligány i ty, kdo je přechovávají, čeká exemplární trest.
(Iva se podívá na Tomáše.)
Iva: To je jak za Heydricha...

Moderátor pořadu Boží mlýny: Cílem tohoto pořadu je ukázat vám, jací skutečně byli ti, kteří vám svými ukňučenými písničkami vymývali mozky. Jak pár přátel stačí mít, a když zůstaneme sví, všechno zvládneme sami, zvlášť pokud nejsme zlí a jsme děti ráje, zůstanou holky z vaší školky nejlepší.

Moderátor pořadu Boží mlýny: Někteří tvrdí, že náš pořad budí kontroverze. Říkají, ať dáme socialistickým hvězdám pokoj, ať zapomeneme, že nám kdysi ztrpčovali životy a necháme je bez odplaty, ať (udělá pohrdavé gesto) od-pus-tí-me!

(Tomáš si se Simonou povídá o tom, že doma teď musí šetřit kvůli nedoplatku za elektřinu)
Tomáš: Oni to nemyslí zle, ale některý věci jim prostě nedocházejí! Vždyť já to dělám pro ně.
Simona: Mluvíš jako Ozzák po třináctým pivu.
Tomáš: No dovol?! Říkám ti snad, že máš křivej nos?
Simona: Jseš horší než Ozzák po třináctým pivu.
Tomáš: Ježíš, tak promiň.
Simona: Neprominu!
Tomáš: Musíš pochopit, že se Ozzák taky musí uskromnit.
Simona: A ty bys měl pochopit, že na Ozzákově spotřebě je závislá spousta lidí! Dáš si ještě něco?
Tomáš: Co? No, tak třeba křupky.
Simona: Nemám.
Tomáš: No, tak ještě víno.
Simona: Došlo. Opravdu už si nic nedáš?!
Tomáš: Ježíš, Simono, tak už se nezlob! Je toho prostě na mě moc. Rodina je v dluzích, já dělám, co můžu, a oni mi ještě hází klacky pod nohy!
Simona: (píše účet) 95!
Tomáš: Cože? Za dvojku vína?
Simona: To víš, moje rodina začíná být v dluzích. Tak taky dělám, co můžu. Chceš mi házet klacky pod nohy?

Tomáš: Ahoj Lexo, tak co? Měli všechno z toho seznamu?
Lexa: Z jakýho seznamu? (Tomáš se zatváří zděšeně.) To byl fór! Ten papír mám. Ale řeknu Vám, ten Váš rukopis, to je teda hardcore!
Tomáš: No dovol! Já mám náhodou úhledné písmo!
Marcelka: Úhledné, ale nečitelné. Když jste naposledy objednal Leonu Machálkovou, dovezli Glenna Millera.

(Tomáš píše nápis Křeček došel, ale jeho písmem to vypadá Křeček pošel.)
Lexa: Co mu bylo?
Tomáš: Komu?
Lexa: Tomu křečkovi?...Že pošel?
Tomáš: Došel! To je snad jasný D!
Lexa: Vypadá to jako P. A toho křečka jsem taky víceméně odhad.
Saša: Pane Pacovský, nebylo by lepší napsat tam zesnul? To zní líp.

(Simona jde upéct k Pacovským hranolky, kde je ožralá Marcelka)
Iva: Potřebuješ friťák?
Simona: Ne, tyhle jsou na plech.
Iva: Nejsou samy...

Lexa: Jo proto ti to tak vadilo! Ale proto jsi nemusela tolik křičet.
Iva: (cedí naštvaně skrze zuby) Lexo, já nekřičela.
Saša: Ivo, křičela. Křičela jsi: „Proč jsi to udělal,“ klečela jsi Lexovi na krku, Lexa brečel a hyena ho skrz mříž olizovala.
Lexa: Já jsem nebrečel! To byly Iviny sliny.
Iva: No dovol?!
Lexa: Myslím tý druhý Ivy. Tý šikovný.

Iva: Hyena není dobrej třídní maskot!
Saša: Ivo, nebudeš ho zase bít, že ne!
Iva: Jak jsi mohl navrhnout, aby se jmenovala stejně jako já?
Lexa: Mě taky překvapilo, že byli všichni pro. Ale... Asi ti chtěli udělat radost, když ti umřel táta.
Iva: Jestli to spíš nebylo tím tvým projevem, jak jsi vysvětloval, že já a hyeny máme spoustu společnýho.
Lexa: Chtěl jsem tím říct, že jsi šikovná, skromná a dokážeš přežít v těch nejdrsnějších podmínkách!
Iva: Aha... Ještě že to nikdo nepochopil tak, že mi smrdí z držky, mám skvrny na zádech a žeru mrtvoly!

Marcelka: Tomáši, můžu si vzít na dnešek volno?
Tomáš: Jasně, klidně celý týden.
Ozzák: (potichu) To je málo.

Ozzák: Ivuško, určitě by ti o těch narozeninách řekli?
(Iva přikývla)
Ozzák: V krámě jsem viděl Mambu s vínem a dvěma sklenicema.
Iva: No... Ona teď trochu chlastá.
Ozzák: No sláva, to by z ní mohlo udělat člověka.

Simona: Horvy mi nabízel chlaďák za pakatel. Mně by se sem nehodil, je na něm nápis „pošta“.
Ozzák: Ten nápis by mi nevadil, ale nemám ten pakatel. Nestačily by mu prachy?

(Ozzák při hře scrabble vytvoří slovo „krdel“.)
Marcelka: Čekala jsem spíše sprosté slovo.
Ozzák: Každý máme jiný vkus.

Ozzák: Na Mácháči jsem vydržel pod vodou pět minut. Než mě vylovili.

Lexa: Myslíte, že když se provrtáme k ochrance, tak si nás nevšimnou?

Marcelka: Tomáši, viděl jste to? Už jste zase v novinách.
Tomáš: No, hezký věci o mně píšou. Vůbec bych se nedivil, kdyby mě začali lidi lynčovat.
Ozzák: Neboj, brácha, co jsem slyšel, tak není nic domluvený. Teda, napevno.

Ozzák: Co je špatného na tom být matkou v šestnácti? Tebe měla máma v pěti.
Tomáš: V tvých pěti!