Co byste měli i neměli vědět o Útěku z vězení

Představte si, že se rozhodnete dostat někoho z vězení, a tak se také necháte zavřít, protože máte silný pocit, že ve dvou a zevnitř to půjde nejlépe. Nezdá se vám to trochu podivné?

„Také mi to přišlo tak nějak na hlavu,“ vzpomíná producent Paul Scheuring na chvíli, kdy mu jeho kolegyně Francette Kelleyová přednesla právě tento nápad s tím, že se na něm dá vystavět akční televizní seriál. „Ze všeho nejdřív jsme museli vyřešit otázku, proč by někdo něco takového vůbec dělal. Odpověděli jsme si jasně: Protože jiný způsob záchrany neexistuje. A koho a před čím by měl zachraňovat? Došli jsme k závěru, že nejlepší bude, když hrdina zachrání svého bratra nespravedlivě odsouzeného k trestu smrti, proti němuž nestojí jen justiční systém, ale i rozsáhlé tajuplné spiknutí. A pak tu byla další klíčová otázka: Jak může hrdina zvládnout útěk ze vězení? To už bylo prostší: Bude pracovat u firmy, která renovovala věznici, a tak má k dispozici její detailní plány.“

Seriál Prison Break (Útěk z vězení) byl v podstatě hotov: Michael Scofield (v podání Wentwortha Millera) vyloupí banku a nechá se na pět let zavřít do věznice Fox River, aby odtud pomohl vysvobodit svého bratra Lincolna Burrowse (hraje ho Dominic Purcell), ale až teprve „uvnitř“ zjistí, že nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Musí čelit zkorumpovaným strážným, rasovým nepokojům, každodennímu násilí, sexuálním útokům, dlouhým prstům všemocné mafie, která věznici ve skutečnosti řídí, i vládnímu spiknutí… Na pořádně napínavý seriál bylo zaděláno.

Ze šuplíku ke hvězdám

Tak prostá cesta seriálu Prison Break, který se na našich televizních obrazovkách poněkud zjednodušeně překládá jako Útěk z vězení (stejně dobře by totiž mohlo jít i o průnik dovnitř), ale nebyla. Scheuring napsal prvních deset dílů už v roce 2003 pro americkou televizní stanici Fox a Steven Spielberg se uvolil, že bude seriál produkovat. Pak ale nastalo podivné ticho. „Náš příběh byl poněkud netradiční, a tak nikdo nevěděl, co s tím,“ připouští dnes Scheuring. „Výsledkem bylo, že mi pak skoro rok ležel v šuplíku.“ Spielberg se mezitím zaměřil na produkci remaku Války světů, ale naděje pro Prison Break svitla koncem roku 2004, kdy americké televizní obrazovky doslova opanoval seriál Ztraceni, také to bylo seriálové vyprávění plné napětí, ponuré nálady ale hlavně s milionovou sledovaností. „V tu chvíli se vedení stanice Fox rozhoupalo a týden nato nám dalo zelenou a k tomu mnohamilionový rozpočet. Neměli jsem udělat jen deset zamýšlených dílů, ale hned dvaadvacet, aby pokryly celou sezonu. Za to všechno vděčíme Ztraceným,“ připouští Scheuring.

Všechno se začalo odvíjet zběsilým tempem a výběr hlavních hrdinů seriálu nebyl výjimkou. Ačkoli casting začal několik týdnů před natáčením, Wentworth Miller, budoucí dobrovolný vězeň číslo 94941, byl do hlavní role vybrán pouhý týden před první klapkou a jeho seriálový bratr, Australan Dominic Purcell, jinak odsouzenec k smrti číslo 19138, dokonce ještě čtyři dny po něm. Millerovi ještě včas stihli takřka na celé tělo „vytetovat“ zakódovaný plán věznice – to tetování není skutečné a maskérům jeho kreslení před každým natáčením zabralo více než čtyři hodiny – a mohlo se zvolat „Akce“!

Ještě předtím ale tvůrci seriálu udělali další šťastný tah, když jako hlavní lokaci pro natáčení vybrali věznici Joliot nedaleko Chicaga. Právě atmosféra tohoto více než sto padesát let starého místa, které bylo uzavřeno v roce 2002, udělala z Prison Breaku jeden z nejsilnějších televizních zážitků poslední doby. „Dopředu jsme věděli, že vězení, kde strávíme čtyři z osmi natáčecích dní každého dílu, nechceme kašírovat ve studiích v Los Angeles,“ říká Scheuring. „Chtěli jsme dosáhnout maximální autentičnosti a právě věznice Joliot se nakonec stala jednou z hlavních "postav“ seriálu."

„V Evropě seriál jako první běžel v roce 2006 ve Francii, kde ho sledovalo takřka 30 procent diváků, a po úspěchu v Británii, Kanadě a Austrálii začal být následující rok vysílán i v Polsku, kde si ukousl 38 procent z koláče sledovanosti. V Německu navzdory bombastické reklamní kampani ale příliš neuspěl a jeho podíl na sledovanosti v televizní stanici RTL činil pouze 13,5 procenta, což je hluboce pod dlouhodobým průměrem RTL pro pořad v hlavním vysílacím čase.“

Drby a postřehy

• Některé scény ve věznici Joliot se natáčely v cele, v níž krátký čas pobyl i neslavně proslulý sériový vrah John Wayne Gacy, který byl odsouzený a v roce 1994 popravený za vraždu a znásilnění 33 mužů a chlapců. Několik členů televizního štábu do této cely odmítalo vstoupit s tím, že z ní „vyzařuje zlo“.

• Stacy Keach, který v seriálu hraje ředitele věznice, strávil šest měsíců ve vězení v Británii, aby se prý lépe vžil do své role.

• Postava D.B. Coopera vychází ze skutečného případu muže, který v roce 1971 unesl letadlo, získal od letecké společnosti Northwest Orient výkupné 200 tisíc dolarů a pak z letadla vyskočil s padákem a deseti kily dvacetidolarových bankovek připevněnými na těle. Nikdy nebyl dopaden a dodnes není ani jisté, zda svůj husarský kousek vůbec přežil.

• Mezi díly číslo 13 a 14 musel štáb učinit čtyřměsíční přestávku, protože podle scénáře měl být Lincoln popraven v květnu, ale venku najednou začalo zcela nekvětnově sněžit.

• Poprava na elektrickém křesle se ve státě Illinois, kde věznice Joliot leží, vesměs nepoužívá. Původně měl být Lincoln popraven smrtící injekcí, ale pro větší dramatický efekt nakonec scénáristé použili křeslo. Ve státě Illinois navíc v současnosti platí na výkon trestu smrti moratorium.

• Pokud byste chtěli mít tetování jako Michael Scofield, jeho vytvoření by odhadem trvalo asi 200 hodin a v USA by stálo až 20 tisíc dolarů, tedy necelých 400 tisíc korun.

Hurá do Panamy

První díl se na obrazovce objevil v srpnu 2005 a podle odhadů ho zhlédlo deset a půl milionu diváků – takový úspěch televizní stanice Fox neměla od roku 1998, kdy jí kasu plnily hitové seriály Melrose Place a Ally McBealová. Pilotní díl se stal sedmým nejsledovanějším pořadem týdne v Americe a první místo obsadil u cílových skupin mezi osmnácti až čtyřiatřiceti lety. The New York Times ho okamžitě označil za „nejzvláštnější a nejoriginálnější seriál, jaký kdy pro televizi vznikl“, přičemž vyzdvihl jeho „napínavou dusnou atmosféru“ a „naprostou přirozenost“, zatímco specializovaný týdeník Entertainment Weekly ho nadšeně zařadil mezi nejlepší pořady roku. Našli se ale i škarohlídi. Třeba The Washington Post napsal, že seriál je „okázale ponurý“ a výkony jednotlivých postav jsou „přitažené za vlasy“.

Tvůrcům seriálu ale kritiky nemusely až tolik vadit. Každý díl pravidelně sledovalo kolem deseti milionů lidí, a právě tato popularita se nakonec ještě v roce 2005 proměnila v Cenu televizních diváků za nejlepší nové dramatické dílo. Seriál byl navíc v mnoha kategoriích nominován na ceny Emmy i Zlatý glóbus, ale žádnou sošku si v roce 2005 ani v tom následujícím neodnesl.

Z předchozí věty ale nenápadně vyplývá, že příběh dvou bratrů měl pokračování. Následovalo druhá řada seriálu, která logicky navazuje na jejich přece jen podařený (kdo by také čekal něco jiného, že?) útěk z vězení. Ani na svobodě je ale žádná selanka nečeká, protože jsou jim v patách brutální vládní agenti, připravení z kohokoli stáhnout kůži, jen aby uchovali temné tajemství, za nímž stojí jakási neznámá, ale zjevně všemocná „Společnost“.

Namísto vězení Joliot už se příběh ale odehrává na mnoha místech Spojených států, kterými oba hlavní hrdinové prchají na cestě za hledáním pravdy a spravedlnosti, což dost zásadně mění i ovzduší a náladu celé druhé řady. Na jejím konci se sice mnohé ze záhad osvětlí, ale některé nitky mezi Michaelem Scofieldem a „Společností“ zůstanou nepřetrženy, aby se jimi mohlo snadno navázat na třetí řadu.

Producent Paul Scheuring třetí řadu, v níž se většina hlavních hrdinů přesunula do Panamy, označuje slůvkem „vykoupení“ a tvrdí, že se od druhé řady liší stejně, jako ta se lišila od té první. „Po celou dobu jsme se snažili, abychom vytvářeli co nejreálnější příběh, ale ve skutečnosti děláme komiks,“ připouští Scheuring. „Čas běží, tlak na hrdiny se stupňuje, počty mrtvých přibývají a všechny problémy se nesmírně komplikují.“ Pokud se ale necháte prvními díly tohoto „komiksu“ unést stejně jako miliony diváků ve Spojených státech i jinde ve světě, nemusíte netrpělivě čekat, než vám autoři všechny dílky záhadné a napínavé skládačky poskládají dohromady. Na internetu je mnoho serverů kde je – se souhlasem televizní stanice Fox – možno sledovat jednotlivé díly on-line, tak, jak běžely v americké televizi. Možná by to ale byla škoda.

Třetí série se přesunula do Panamy, kde byl Michael znovu nucen spřádat plány, jak utéct z vězení. Tentokrát se mu bude více snažit pomoci Lincoln. Díky této situaci se na povrch dostane více účinkování zmíněné „Společnosti“ a také se někteří, kteří se rádi neměli, budou sbližovat. Řeč je o agentu Mahoneovi (William Fichtner), bývalému dozorci Bellickovi (Wade Williams) a několika členech gangu uvnitř panamské věznice. Michaelovi se nakonec utéct podaří a tak se děj mohl plynule posunout do řady čtvrté.

Ta byla celá v duchu boje proti „Společnosti“ a jejího celkové zničení. Agenti Společnosti se zprvu nechtěli dát, ale někteří z nich nakonec přešli na stranu našich hrdinů. Dočkali jsme se návratu Sáry a zjištění, že hlava v krabici skutečně nepatřila jí. Dále jsme byli svědky dokonale propracovaného plánu, jak dostat všechny potřebné karty ke zničení Scylly. Jak již už všichni víme, Michaelovi a jeho partě se to zdařilo, dočkali se ale i zrady v podobě agenta Selfa a nejen ho. Poslední záběry seriálu nás odkazovaly na poslední provedení útěku z vězení, tentokrát pro Sáru z ženské věznice. Ta si tam rozhodně neužívala a dostávala čočku od skoro každé spoluvězeňkyně, čímž její pobyt opravdu vyžadoval co nejrychlejší útěk.

Úplně poslední záběry nás po úspěšném útěku Sáry dovedly pár let v ději dále. Byli jsme svědky úmrtí Michaela, viděli jsme jeho syna a také srdceryvné Michaelovo loučení v jeho natočeném videu.

Jak už všichni fanoušci vědí, Prison Break se tento týden vrátil s novými díly, a tak se opravdu máme na co těšit. Celá série je koncipována jako tzv. event series, takže půjde pouze o jednorázovou řadu a zřejmě nemáme čekat další pokračování. Připomínáme, že se vrací dvě hlavní hvězdy seriálu, tedy Wentworth Miller i Dominic Purcell, kteří si střihli dvě hlavní role v komiksovém seriálu Legends of Tomorrow. Oficiálně nebude respektován konec minulé série a Lincoln se má se Sárou (Sarah Wayne Callies) vydat hledat Michaela Scofielda, který údajně není mrtvý, jak nasvědčovalo finále seriálu. Do větších či menších rolí se také vrátí Amaury Nolasco (Sucre), Robert Knepper (T-Bag), Rockmond Dunbar (C-Note) a Paul Adelstein (agent Kellerman).

Nový Útěk z vězení nedostane 22 či víc epizod, ale plánované pokračování jich bude mít jen devět. Model zkrácených (mini)sérií je v poslední době u americké televizní produkce běžný (z nedávné doby: The X-Files, Heroes: Reborn, 24: Live Another Day). V podobném duchu se tedy ponese i seriál, který zároveň slibuje i ucelený a hlavně pokud možno uzavřený příběh.

Do hlavního křesla usedl opět tvůrce seriálu Paul T. Scheuring jako showrunner a vrátili se i producenti Neal Moritz, Marty Adelstein a Dawn Olmsted.

---

Jste také fanoušci hitu stanice Fox? Jaká ze sérií je pro vás ta nejvíce zapamatovatelná? Co očekáváte od návratu? Chtěli byste radši minisérii nebo plnohodnotnou­ sérii?