Maniak
(Maniac)
Annie, I'm a hawk!
Extra poutavý začátek plný potenciálu a působivý konec, který porazí na kolena všechny slabochy na silná finále. Jen mezi tím je všeho trochu moc. Barev, změn nálad, nápadů, ale než bych obdivoval originalitu a jednotlivé vstupy do nových vizí, připadají mi na mysl jednotlivé předobrazy a více či méně ochotně se přehrabuji v tom, jak se nejlépe inspirovat Matrixem, Klubem rváčů, Mechanickým pomerančem nebo třeba Mr. Robotem. I přes trochu na sílu hnané, ale přesto obdivuhodné žánrové rozkročení zůstává vše v jádru na rovině hlavní dvojice. Páru roztřesených porouchaných dušiček, které díky jako vždy přesné Emmě a k mému nemalému šoku i dokonalému Hillovi nechávají diváka zas a znova žasnout a fandit, ať se někde v tajemném mozkovém zákrutu skrývá tajemství, jak smutek a beznaděj zahnat a (vy)léčit. Bohužel jakmile se začne příliš dlouho mluvit o celém výzkumném projektu, Theroux je nucen hrát karikaturu a dává se prostor Gretě nebo Azumi, vyhodí mě to okamžitě ze sedla. Chápu, že tvůrci mají v hodně nadsazené látce plné velkých vědeckých slov a filozofických parafrází tendenci být v klidnějších vodách trochu poťouchlí, ale vůbec to nefunguje a návrat do hlubin původního konceptu mi pak pokaždé trvá dlouhé minuty. Za uklidňující vědomí, že i přes spoustu poct a zatáček je Maniac v první vlně o záchraně v místech, kde ji člověk nečeká, ale zaokrouhlím hodnocení nahoru. Takových jistot totiž není nikdy dost.
Maniakálně jiný
Už pár týdnů před premiérou, jsem se na seriál těšil a doufal, že mě Netflix nezklame. Hlavním lákadlem pro mě byla Emma Stone, i když Jonah Hill mi taky není úplně protivný. Navíc to bude tak trochu i sci-fi, takže u mě se spousta boxíků odškrtla ještě předtím, než jsem viděl jedinou minutu. A trailer určitě neodradil.
Jak už je u projektů na Netflixu zvykem, tak ani Maniac neprozradí v prvním dílu skoro nic a k jejímu plnému užití je třeba celá série. Nehledě na to, že Maniac mění své vyznění (či žánr) nejen každý dílem, ale mnohdy každou scénou. Seriál je totiž úplně jiný než je zvykem a nabízí spoustu zmatení, chaosu a snahy o nápravu, což ho dělá svým způsobem jedinečným. Ač někdy bizarním.
Osobně se mi zamlouvala výprava seriálu, která je laděná do takové pochmurné retro budoucnosti. Líbí se mi použití takových věcí, jako jsou ty staré počítače atd. Maniac určitě nesedne každému, ale mě bavil a jsem rád, že jsem se na něj podíval.