Tenhle seriál mě zaujal v rubrice NPL a od začátku mi to přišlo hodně vtipné a fakt mě to bavilo. I když byly postavy trochu přitažené za vlasy, aby to bylo svojí absurditou vtipné, trochu se bojím, že ve skutečném světě umělců a zejména tanečníků to vlastně místy nemuselo být tak daleko od pravdy. Bavily mě postavy ředitelů divadel, kteří se v lehce zoufalé snaze přitáhnout zpět diváky baletu rozhodnou vyměnit si vzájemně své hvězdy. Vtipné mi přišlo už samotné jejich vyjednávání v pilotu, kdy byl newyorský ředitel Jack McMillan vyloženě zoufalý a zklamaný z toho, když mu jeho pařížská kolegyně Geneviève Lavigne nijak výrazně neodporovala a všechno mu hned odkývala (a jak marně hledal nějaké eso, které by ji konečně přimělo odmítnout).
Skvělá byla postava primabaleríny Cheyenne, která byla neskutečná drsoňka a ranařka (například na lodi ekologických aktivistů v pilotu se jí báli i chlapi) a zároveň byla náležitě arogantní a vědomá si svého výjimečného tanečního talentu a umění, takže se nebála diktovat si podmínky a občas bych řekla, že ostatní dokonce cíleně deptala. Co se dalších postav týče, bylo mi dost líto francouzské vycházející hvězdičky Mishy, která sice pocházela z prominentní rodiny francouzské ministryně kultury, ale v New Yorku byla mnohem šťastnější, protože doma byla jen nástrojem popularizace a její rodiče si pak v průběhu seriálu ani nevšimli, když se od nich z domu odstěhovala. A skvělý byl jednoznačně i newyorský choreograf Tobias, který byl takový ten génius žijící ve vlastním světě, takže si zásadně nepamatoval jména či postavení tanečníků (jakože jestli je to „étoile“ či sborista), odcházel uprostřed zkoušek (a už se nevracel :-) nebo měl v Paříži hrozný problém sehnat svoji oblíbenou pastu a bylo z toho solidní drama (vtipné bylo, že pak těchhle jeho diskomfortů využívala Geneviève, aby ho přiměla pracovat a udělala z toho takový malý černý trh).
U seriálu Étoile jsem se zkrátka pochechtávala od začátku do konce a sledování jsem si vyloženě užívala, neb tyhle svérázné postavy mě prostě baví (snad až na tajného sponzora, tam to s těmi „klony“ v restauraci bylo na můj vkus až přes čáru), a určitě se na něj v budoucnu s chutí kouknu znovu. O to víc je mi líto, že byl seriál po první sezóně zrušen (podle mě mohla být druhá série hodně zajímavá), protože za mě to byl zatím nejvtipnější seriál letošního roku.