Poslední názory

Baculatý seriál o baculatých lidech plný vtipných situácí, vtipných charakterů a celkově je tu množství zdravého humoru. Oblíbila jsem si tento seriál predevším kvůli vedlejším postavám, které jsou bezkonkurenčně nejvíc promakané a úžasně doplňují hlavní dějovou linii.

Naprosto perfektní. Všechny postavy jsou chytře napsané, herecké výkony skvělé a humor prostě dokonalý. Stále se hlasitě směji, i když jsem některé díly viděla víckrát.

Je to jeden z nejlepších komediálních seriálů jaké jsem kdy vyděla. Nekonečná studna hlášek a absurdních situací. U každého dílu se náramně nasměju.

Už nějakou dobu jsem se na tenhle seriál chtěla podívat, ale až teď jsem se k tomu dokopala a je to jednoduše Wow! Jako malá jsem na disneyovkách a vlastně všech pohádkách opravdu ujížděla, takže tohle bylo něco pro mě. Líbí se mi, jak si díky flashbackům dozvídáme o původu jednotlivých charakterů víc a víc a můžeme si tak složit takové puzzle a postupem času jsme schopni si říct "tohle se děje před tímhle a tohle souběžně s tímhle, tohle kvůli tomu" a je to něco jako hodina dějepisu.
Navíc jsem ještě nepotkala seriál, kde by bylo pro mě tak málo nesympatických postav (vlastně permanentně žádná, občas Hook, Charming a Emma). Také je osvěžující, jak se všechno důležité neodehrává ve Storybrooku, ale i v Začarovaném lese, Zemi Oz, Zemi Nezemi, Arrandelu, Zemi divů...
V první sérii byla první polovina dílů trochu slabší, slovy mé kamarádky "jako The Simpsons, nespojuje je děj", ale když se objevil nějaký větší cíl (cílevědomá snaha o poražení Zlé královny), konečně se to rozjelo!
Když už jsem u ní, tak bez pořádného záporáka není příběh a ona jím ty první dvě-tři série byla, teď už musím vkládat svou důvěru do Rampelníka, Artuše nebo Zeleny.
Zvlášť "pan Gold" je takový nestálí a nikdy si nemůžu být jistá, na čí je straně, to mě trochu štve.
Zato vývoj Zlé královny byl mnohem přímočařejší a pro mě zajímavější, sem tam měla trochu morální krizi, ale líbí se mi, jak se změnila. Jak od "the Evil queen" přešla k "the savior" (A tu změnu dokonale doplnila Emma, která se měnila stejně, jen trochu opačným směrem). I když trochu změkla, stále je tím charakterem, co seriálu dodává atmosféru "nikomu nevěř".
A nejde jenom o těchto pár postav, všechny charaktery vás tam pořád překvapují- Třeba moje oblíbené Karkulka jako vlkodlak, který sežral svého přítele.
Nebo Sněhurka- zavraždí Srdcovou královnu, je obviněna z vraždy manželky svého milence, pokusí s zastřelit Reginu, trochu psycho, ne? Princ Charming, který není ani princ. Ďábelský Petr Pan. Obrácené role dobra a zla v Jackovi a obrech. Belle (chvíli) jako surová alkoholička. Motivy prohnané čarodějky ze západu. Trochu narušená Zvonilka. Dcera mlynáře, co měla za život šanci stát se královnou tří zemí, a ve dvou se jí to povedlo! Mulan milující manžela Šípkové Růženky...
Ale asi nejvíc mě baví ta rodiná dramata. Tedy, teď, v páté sérii, mám pocit, že jsou si příbuzní úplně všichni.
Jako když je Regina Henryho jak adoptivní prababičkou, tak matkou.
Nebo že je Srdcová královna bývalá milenka Rampelníka, ale je taky matka Reginy, která je adoptivní matkou Henryho, který je synem syna Rampelníka a také je matkou Zeleny, která (hádejte koho?) Rampelníka celý život miluje...
Tímto rysem mi to připomíná trochu GoT, tam se dá také spojit každý s každým :D
A právě proto tenhle seriál miluju, nikdy není v kuse deset minut, kde by se nedělo něco zajímavého a zásadního, Jen tak dál!

Seriál jsem si zamilovala už od prvního dílu. Miluju komiksové hrdiny a tohle není výjimka. Moc se mi líbí, že s každým dílem přichází nový napínavý příběh, mnohdy s překvapivým koncem. Jsem moc ráda, že se Arrow neustále rozrůstá o nové série a doufám, že to tak bude pokračovat i nadále.

Jeden z mnoha seriálů, které byly dle mého názoru neprávem "popraveny" už po první sérii.
Na Whispers mě nalákalo především herecké obsazení – Lily Rabe jsem si zamilovala v American Horror Story, Mila Ventimigliu zbožňuju už odmala díky Hrdinům a jako velký fanoušek Revenge jsem se dost těšila i na Barryho Sloana. Když k tomu přidáte ještě námět seriálu – děti, které mají ne zas až tak imaginárního kamaráda (děti a hororové náměty mě vždycky děsili) – vyšel z toho seriál, který jsem si nemohla nechat ujít. Trochu jsem se bála sci-fi stránky seriálu, protože jsem nikdy tomuhle žánru nepropadla, ale v podání tohohle seriálu mi to vůbec nevadilo.
Občas se stane, že si toho scénáristé naloží moc a potom se z toho snaží dostat různými nelogickými cestami, čímž celý seriál zničí. Tohle díky bohu není případ Whispers. Kdoví, možná je to právě kvůli tomu, že má pouze jednu řadu. Nejvíc mě ale překvapil výkon dětských herců, který je místy až mrazivý.
Sečteno podtrženo, pokud bych ho měla někomu doporučit, asi bych váhala. Tenhle seriál rozhodně stojí za sledování, bohužel má ale jen velmi málo dílů a končí dost neuzavřeně.

Asi to není taková pohroma, ale přijde mi, že televizní svět tohle rozhodně nepotřeboval. Další schopnosti, druhořadé boje, slabší herecké výkony a ty dokonale upravené vlasy. Nepřináší to nic nového, což je vlastně v pořádku, ale přece jenom je to to samé stále dokola. A jak už tady mnozí psali: klišé, klišé, klišé. Já se asi na pár dalších dílů podívám, ale pak mě to bude tolik štvát, že prostě přestanu. Od hrdinů očekávám alespoň trochu bolesti a minimum temnoty. Tohle je hromada zářivých zubů a bezchybné pleti.

Battlestar Galactica mě chytla. A pak zase pustila. A znovu. A znovu. Je to skvělý seriál, to bezesporu. Nedokážu přesně definovat, co mi na tom občas tak vadilo. Námět byl skvěle propracovaný, postavy byli lidské a měli hloubku. Věřila jsem jim jejich chování. Až na Gaiuse. Na něm se mi nejvíce líbilo jeho jméno. Nesedl mi tam. Choval se jako trotl a já mu to nebaštila.

Naopak admirál Adama a prezidentka Laura se mi líbily moc. Měli velmi zajímavě napsané postavy a zhostili se toho se ctí. Laury boj s rakovinou byl krásný i smutný zároveň.
K Apollu jsem si chvíli hledala cestu. Ze začátku mi byl mírně nesympatický, takový nafoukaný mladý floutek. Později jsem jeho chování lépe pochopila a proto jsem ho začali mít opravdu ráda.
Cyloni se mi líbily. Opravdu hodně. Obzvlášť ty, co byli navrženi jako lidé. Aby tak myslely a chovali se tak. Nevěděli o sobě, že jsou co jsou. Perfektní.

Nakonec jsem si nechala Starbuck. Zatraceně, to je ženská! Oukej, přiznám to. Já ji žeru. Naprosto. Přiznám se, že jsem BTG viděla jen do konce třetí série. Zasvěcení pochopí. Pro mě je srdcem seriálu. I když bych ji občas pleskla. Měla jsem chuť na ni zakřičet, co zase dělá, proč po sobě tak šlape. Nikdy nešla tou snadnější cestou.

Je to skvělá sci-fy. Kdo má tento žánr rád, nešlápne vedle. I když je tam pár naprosto nepochopitelných chvil. Přesto doporučuji.

Nadpis k mému hodnocení nesouvisí s nadabovaným seriálem, (na originál nedám dopustit), ale k tomu, že se k tomuto seriálu moc ráda vracím.

Skvělá úvodní znělka a bože, ty hlášky! Nezapomenutelné. Krásný vztah mezi kolísající Dani a trochu vyšinutým Crewsem.

Seriál mě chytil jen tím nápadem. Policista odsouzený na doživotí a pak ho propustí, protože je nevinný. Opravdu?

Charlie mě okouzlil od první minuty. Stále mám před očima jeho první případ co vylezl z basy. Jak se zvláštně koukal na místo činu. Byl mimo. Jinak to nazvat nedokážu. A to jsem první díl neviděla několik let. Hrozně se mi na něm líbilo, jak se snažil. Být vyrovnaný, necítit zášť, žádná pouta k fyzickým věcem. Bylo to tak roztomilé. Hlavně jeho posedlost ovocem. Všechen ten zen a moudra. A přesto to v něm vřelo. Nevzdal se.

Ani Dani se nevzdala. Bojovala sama se sebou, se svojí závislostí, s očekáváním okolí, se svou rodinou a občas i Charliem. Přesto si nechala otevřenou mysl i srdce. I když to dobře skrývala. Její vztah s Tydwellem mě moc bavil.

Life se tváří jako obyčejná detektivka, ale hloubka postav a zápletka proplétající se celou sezónou ukazují opak.

Tento seriál patří k těm hodně povedeným, jeho skončení mě opravdu zamrzelo, chytil mě za srdce.


Zeptali jste se psa?

S hodnocením jsem počkala, až budu mít zhlédnuté všechny díly a přečetla jsem si verdikt o konci. Upřímně řečeno, jsem zklamaná. Myslím si, že Defiance měl rozhodně potenciál utáhnout další sérii. Nolan ve vesmíru? Paráda! No nic.

Konec mě rozesmutnil. Naprosto jsem žrala vztah Nolana a Irisi. To, že seriál končil jejich oddělením, se mi pranic nelíbilo. Stále mám v hlavě prvních pár minut první epizody, kdy jsem se dozvěděla, že Nolan a Irisa jsou otec a dcera. To zklamání. Podle pilotu jsem čekala nějaký mezidruhový románek. :D Samozřejmě jsem se na to nezačala koukat jenom kvůli tomu, tak jsem vytrvala. A nelituji.

V celém seriálu se mi moc líbili mezidruhové vztahy. Konflikty, řešení, kompromisy, křehké přátelství i milostné vztahy. Pro mě dobře vykreslená post-apo atmosféra a skvělé nové technologie. Vždy jsem očekávala další díly, vždy jsem se na ně těšila. Můžu jen doporučit.