Poslední názory

Stupínky lásky: 1.setkat se pouze, 2.tváří v tvář si být, 3.srdce slyšet znít, 4.přiznat se k chvění, 5.v náhlém políbení obejmout se dlouze, 6.jednu touhu mít, 7.jedním snem se zpít, 8.bez konce se slít, 9.nerozlučně žít, 10.spolu k hrobu jít.“

• Tak a je to za mnou.........moc velká škoda, ráda bych viděla pokračování. Bála jsem se, bála, to byl totiž můj první korejský seriál !! Něco tak jemného a citlivého dokáží jen oni a myslím, že žádná jiná země je v tom nepřekoná. Kdepak, vůbec se mně to nezdálo rozvláčné, jak by mohl někdo namítnout

Všechno má svůj účel a tak i to tempo mně pomohlo proniknout a sžít se s každou hlavní postavou téměř dokonale a o tom to je, pak se stávám jejich součástí a prožívám naplno všechnu tu obrovskou náruč lásky, bolesti, smutku i naděje.

Myslím si, že výkony šesti hlavních představitelů byly naprosto dokonalé, zcela uvěřitelné a ve své podstatě táhli celých dvacet dílů hlavně oni. Tleskám jim všem, ale hlavně Ye-jin Son o které se nedá mluvit jinak než jen v samých superlativech a na Seung-heon Songa se musím podívat trochu podrobněji.

Dalo by se toho napsat ještě spoustu, jak jsem stále plná dojmů, ale je lepší podívat se na tenhle skoro zapomenutý seriál osobně. Pro romantické dušičky je to půvabná perlička. Díky moc za tenhle seriál, já jdu na další a končím slovy z úst jednoho z hlavních protagonistů : "SRDCE JE V TOBĚ! TY NEJSI V NĚM "! Samozřejmě velké díky i ainny, bez které by Summer scent zapadnul v zapomnění:-)

Lži, samé lži. To je to, na čem Darren Star založil svou novou situační komedii, ale na rozdíl od mnoha televizí, "Younger" je vepředu svým příběhem.
Dovolte mi, abych byla zde upřímná. Tento příběh je velmi nepřesvědčivý stejně jako tomu bylo u ''Sexu ve městě'', ale přesto patřím k těm ženám, které tento svět stále táhne.

Příběh vypráví o čerstvě rozvedené čtyřicátnici, která kvůli práci se rozhodne lhát všem o svém věku. Už jenom z tohoto praktického úhlu je to nereálný příběh, přesto se zamysleme a řekněme si, která žena by nechtěla vypadat ve 40-ti letech tak skvěle jako samotná herečka Sutton Foster.

Přinejmenším úroveň humoru a sofistikovanosti by měl jít dlouhou cestou směrem k přilákání. Měli byste také prominout, že tento seriál se tváří jako by byl zamýšlen spíš pro mladší publikum. A to není lež.

Když před dvěma lety seriál začínal po předchozí reklamní „masáži“, první série (pro mne) znamenala dost velké zklamání. Když jsem se ale dočetl, že je především určený pro věkovou skupinu 13-18 let, do které opravdu už dlouho nepatřím, mávl jsem nad tím rukou a řekl si, že druhou sérii odsleduji jen z povinnosti“, abych věděl, jak to nakonec dopadne. Nevím, co se stalo scénáristovi během pauzy mezi první a druhou sérií, ale druhá řada byla mnohem lepší, než úvodní. Děj měl spád a „růžovej“ (rozuměj člověk) se i pobavil. Další překvapení nastalo, že seriál dostal i třetí řadu a po shlédnutí dvou dílů musím konstatovat, že k žádnému zhoršení (zatím) nedošlo a snad ani nedojde.
Takže buď mi na hlavu spadla Archa, nebo se vracím do věku – náctiletých, každopádně dávám 70%, to kvůli první sérii, která byla shtako.

Ok, první díl je za mnou. Takže co k tomu napsat? Asi začnu tím, že moje očekáváni byly dosti vysoké... Bohužel až moc :( Postavy jsou fajn, příběh vypadá slušně. Ale prostě nemůžu se zbavit toho pocitu lacinosti, která ze seriálu úplně srší! Hmm, co jsem si myslel? Syfy už není co bývalo. Možná se jednou dostane zpátky na vrchol, ale tímto seriálem to určitě nebude... Jediné fakt o čem se dá mluvit pozitivně jsou postavy. Které mají celkem jednoduché přezdívky.

Do budoucna věřím v zlepšení. Takže to rozhodně nejde pryč z watchlistu. (zatím)

Na Grapoint sa dá pozerať dvoma spôsobmi: buď ako na Broadchurch 2.0 (takmer doslovná kopírka) alebo ako na dokonalý triler, ktorý na malom mieste dokáže rozohrať príbeh plný zvratov a napätia. Ku Gracepointu bude väčšina ľudí pristupovať obozretne, buď bude alebo nebude „dotknutá“ Broadchurchom a od toho sa bude odvíjať asi aj jej názor. Ja žiaľ (nanešťastie) patrí k tej skupine, ktorá je „dotknutá“ britskou verziou a teda som radšej ani moc nečakala.

Gracepoint má zaujímavý nápad a dokáže sa s ním po celých 10 častí hrať. Nič nie je unáhlené, všetko plynie tak ako má. Odhalenia a zvraty sa striedajú a nik nie je na sto percent nevinný. Ale počkať. Toto už raz bolo. A to u Broadchurchu. Gracepoint je jeho remakeom, aleže doslovným remakeom. Po celý čas som mala pocit, že však toto som už videla a počula. Miesto kde sa príbeh odohráva, zápletky, jednotlivé tajomstvá, odhalenia, riešenie prípadu, dialógy atď. ako cez kopírak. To čo (teda aspoň pre mňa) fungovalo v britskej verzii, teda spomalené scény, dlhé zábery doplnené pomalou hudbou, tu akoby miestami nefungovalo a všetko to len spomaľovalo a brzdilo. Čo mi tu na chýbalo bola práve ta ťaživá a dusivá atmosféra, kde si nik nemôže byť ničím istý. Nepopieram, že tu nebola, len nebola taká výrazná či depresívna. Síce sa Gracepoint držal predlohy zubami nechtami, občas prišiel s vlastnými vsuvkami, s ktorými sa snažil odlíšiť. Tá najväčšia prišla asi v závere a práve v osobe vraha (toho istého by som už asi nepredýchala).

Postavy. Tiež rovnaké. Či už vzhľadovo, charakterovo. To isté ako u verzie cez oceán. Ešte aj mená mali tie isté. Ani jedna z nich nedokázala nijak vyniknúť. Teda až na jednu. A tou bol Emmett. David sa moc snažiť nemusel, keďže si tak trochu zopakoval svoju starú úlohu len v americkej verzii (a bez prízvuku). Emmett a Alec majú takmer rovnaké povahové črty, len to vyzeralo akoby sa v roli Emmetta musel David trochu krotiť a nebol taký výbušný ako Alec. Vôbec mi nesadla Virginia Kull ako Beth- po celý čas mi prišlo akoby všetko zbytočne prehrávala, na všetko zbytočne tlačila a jej reakciám sa teda nedalo moc veriť. Čo sa týka Anni Gunn som na vážkach. Jej Ellie pôsobila nemastne neslane, tá jej vnútorná rozpoltenosť medzi policajtkou a matkou bola akoby nevýrazná a ona tak polovicu času pôsobila akoby nevedela čo má robiť.

Gracepoint nie je zlým seriálom, len utrpel najme asi tým, že je až doslovnou kópiou britskej verzie. A pritom sa jej nemusel AŽ tak držať, stačilo by príbeh posunúť trochu inde, dodať viacej vlastných a výraznejších prvkov a hneď by to bolo o niečom inom. Takto ostal niekde na pomedzí. Hold robiť remake seriálu, ktorý stále beží a je úspešný sa moc nevypláca. Ak ste nevideli Broadchurch len smelo do Gracepointu, určite si vás získa. Ak ste ho videli, tak Gracepoint radšej vynechajte.

Ahoj,
já osobně jsem teda z toho seriálu úplně nadšená a hlavní herečka mi přijde moc sypmpatická. Nevím čím to je, ale všechno mám naopak :D

Nemůžu říct, že by ten seriál byl špatný. Protože nebyl. Jen se podle mě nijak nelišil od ostatních počinů na téma druhé světové války ani jeden díl od druhého (snad s vyjímkou zázemí / fronta). U seriálu bych očekával trošku víc rozvíjející děj a pokud to nejde, tak aspoň postavy. Viděl jsem přibližně polovinu seriálu a až na pár vyjímek mi postavy přišly nevýrazné a stejné - kolikrát mi přišlo, že některý voják umíral opakovaně, jak byli všichni stejní a pro seriál sami o sobě nepodstatní komparzisté

"...I am the one who steps on the shadows, all trench coat and arrogance. I'll drive your demons away, kick 'em in the bullocks, and spit on them when they're down, leaving only a nod and a wink and a wisecrack. I walk my path alone because, let's be honest... who would be crazy enough to walk it with me?"

Rovnou zmíním, že film jsem neviděla, komiks nečetla, takže není s čím srovnávat. Přesto, že moc nefandím "hororovému" žánru - ve smyslu výskytu různých příšer, démonů a duchů, (prostě nadpřirozený svět) tohle mi fakt sedlo a bavilo mě. Hrdina, který vlastně ani moc hrdinou není a ještě jako bonus s britským přízvukem, tak tohoto chlápka nejde nemilovat. Image doplňuje trenčkot/kabát ala Colombo, cigareta a cool hlášky. Ostatní postavy taky nejsou k zahození ale Constantine vede.

Tenhle počin se NBC opravdu povedl, po minulém fiasku s Draculou jsem Constantinovi moc nevěřila, ale hrozně mě bavil, a proto mě dost mrzí jeho zrušení. Rozhodně jsem v něm viděla velký potenciál, který dokonce mohl v budoucnu "přeprat" kolegu Grimma. -> 80%

Předmětem tohoto seriálu je téma, o kterém se všichni bojíme mluvit. Tabu, jenž má jedinečnou myšlenku, které nás zajímá, ale nehodí se o něj mluvit.

Tajný deník call girl, napsán na základě románů Belle De Jour, je plný intimní sexcapade, které jsou docela upřímné a geniální.

Zapomeňte na svých 50 odstínů šedé. To britský program přinesl zcela novou vlnu sexu a hranic, které vám otevřou oči do života, o kterém jste možná slyšeli, ale nikdy jste v něj úplně nevěřili.

Billie Piper vám pečlivě vylíčí Belle De Jour, vysokou třídu Londýnských call girl. Žije si na vysoké noze s pěkný bytem, módním oblečení a když přijde do práce je dobře vybavena a profesionálně se věnuje zákazníkům.

Pro ty, kteří se domnívají, že to bude povrchní a levné s dostatkem sexu, nahoty a obecně ponižujících poznámek, můžu říct:,,Můj příteli, nemáš ani tušení.''

Seriál, vysílaný v roce 2007 a skončený v roce 2011, se 4 sezóny, kompiluje intimní, dramatické a často vtipné účty Belle, sebevědomé a profesionální prostitutky, která bojuje někdy s náročnými tlaky udržet tajemství přátel a rodiny. Vždy profesionální i přes osobní dramata, ze kterých ji z většiny dostane ven setkání s muži - zákazníky, kteří ji dávají pocit, že věci jsou trochu jinak.

Piper dává Belle nádhernou jistotu. Mužští diváci si nemůžou stěžovat. Není to jen skrovný oděv a prostopášné svůdné sexuální scény, ale důvěra charakteru, to že je výjimečná. Je vždy taková, jakou ji muži chtějí a Piper nikdy nekolísá. Její příběh je nádherně řečen a můžeme na něj nahlédnout jejíma očima.

Ale faktem je, že se jedná o program o sexu. Program, který se nebojí povahy, toho co je, po čem toužíme, jak řešit věci ve vztazích, jak oklamat ostatní, jaké erotické fantazie máme a pocit svobody, který vyhledáváme, abychom utekli od reality. V seriálu není žádné chování, žádná úchylka špatná. Seriál nesoudí, jen ukazuje možné řešení problémů.

protože je hlavně o vztazích mezi lidmi a především v rodině. Že se odehrává za invaze zlých mimozemšťanů a tudíž každý musí chtě nechtě ukázat, co je zač, tomu dodává šťávu. Vlastně je to i o vztazích lidi-nelidi, nelidi-nelidi. To všechno tu 100x bylo, pravda. Ale tady je to vyjádřeno nějak naléhavěji - potřeba lásky, soudržnosti, svobody a důstojnosti. Tyhle "hlouposti" a ""samozřejmosti" začne člověk postrádat ve chvíli, kdy je ztratí.
Herecké výkony na úrovni, 4. řada jeví se mi drobátko natahovaná, není nouze o překvapení, řemeslně dobré, pokud mohu soudit - vzato kolem a kolem - nemohu se dočkat 5. řady.
Páté řady jsem se dočkala. Začala zčerstva, Mason se s tím přestal mazlit, vše spělo, k mé spokojenosti, v bojovém duchu do finále.
Co říci o závěrečném dílu celého seriálu? Jelikož zde nesmím užíti šťavnatých a jadrných slov naší mateřštiny, která jsou vysoce expresívní a pregnantně by popsala mé dojmy, omezím se na pouhé " Pane Bože, au!"