Čas od času se mi zachce podívat se na tuhle (ne)pohádku, aby na mě dýchlo trochu té nostalgie.
Vlastně si jí pouštím snad každý rok, protože tahle miniserie se nikdy neomrzí.
Už jako malá jsem z ní byla paf.
Není to rozhodně žádná sametová pohádková story, kde by šlo všechno jako po másle.
Najdete tu i brutálnější záběry a plno postav, že kterých vám přeběhne mráz po zádech.
Vždycky jsem měla pocit, že tahle miniserie patří jen mně a mojí sestře. Protože jsme byly jediné v našem okolí, co Desáté království sledovaly.
Škoda, že nikdy nenatočili více dílů.
Zpočátku jsem tento seriál hodnotila sto procenty.
Možná to bylo mým šestnáctiletým já. Možná jen prvotním nadšením.
Od čtvrté řady jsem ovšem přestala na díly dychtivě čekat.
Zpozorovala jsem totiž v seriálu stále se točící kolotoč problémů, které se nikdy nevyřeší úplně a za nimi přichází problémy ještě mnohem horší. Jediná věc, která mě na The 100 odradila.
I tak jsem ale s rozvojem děje spokojená.
Obě tyhle disciplíny mám rád, takže to spojení je pro mě docela dost zajímavé. Každopádně se jedná o velmi zajímavý seriál se zajímavým filozofickým přesahem.
Co se stane z lidí, když je necháte dělat si, co chtějí, a neponesou za to absolutně žádné následky?
Druhá řada je podle mnoha lidí horší než ta první. Já si to nemyslím, ale je rozhodně náročnější na sledování.
Seriál ze světa děl Mistra hororu, na to se vždy těším, ale zároveň mám obavy. Viděl jsem fantastická zpracování i propadáky. Ona není legrace převést dokonalou atmosféru Kingových děl na plátno/obrazovku tak, aby zůstala zachována.
Jsem obyčejný divák seriálů, nedokážu pořádně ocenit, zda se mi seriál líbí nebo nelíbí díky výkonům herců, práci kamery, grafickému zpracování... Je pro mě podstatné tedy to, jestli si seriál celkově udrží mou pozornost, zapomenu u něj na ostatní svět a důvody, proč tomu tak je, nezkoumám.
1. série - 90 %
Tady to zafungovalo (téměř) dokonale. Přesně vyvážený poměr mezi napětím a volně ubíhajícím příběhem, kde ale každý záběr měl svůj důvod. Tvůrcům se podařilo udržet pozornost a přesně ve správný okamžik, kdy myšlenky mohly začít zabíhat jinam přišel moment, který je znovu přitáhl k obrazovce a nedovolil polevit. 100 % nedávám jen proto, že už přeci jen jsem viděl věci, co byly ještě lepší. Byl jsem nadšenej a nemohl se dočkat druhé řady.
2. série - 30 %
O to větší bylo mé zklamání. To, co v první sérii fungovalo, se tady nepovedlo. Mnohokrát jsem se přistihl, že vlastně ani nevím, na co se koukám a ani jsem ale necítil potřebu vracet se zpátky. To se sice ke konci série zlepšilo, ale jako divák už jsem byl mimo příběh. Závěrečná scéna/zvrat musela být znalci Kingova díla jasná dlouho předem, takže ani její vyznění nezafungovalo. I když přiznávám, já to nečekal, protože jsem už delší dobu nedával pozor...
Zamyslím-li se, mohl to být záměr? Obětovat celou sérii kvůli jednomu momentu? Snad ne...
Pořad provázený Jiřím Padevětem, kde se pojednává o více či méně zásadních událostech naší historie v době, kdy časy nebyly pro naši zemi nikterak příjemný. I když se asi řekne, že do sedmi minut se toho moc nevejde. Dle mýho pohledu je čas dostačující k tomu, aby se divák dozvěděl to nejzásadnější. Délka pořadu je i výhodou pro jedince, který historii nijak neholdují. Pokud pořad dokázal zaujmout určitě sáhněte i po knížkách napsaných Jiřím Padevětem.
I když neznám původní předlohu, tak mě trailer na nový seriálu od Netflixu zaujal a já se ho rozhodl vyzkoušet. Čehož s odstupem času určitě nelituju, ale pokud je komiks ještě lepší (jak tvrdí snad každý, kdo s ním měl tu čest), tak se do něj asi budu muset pustit.
Když jsem prvně viděl ten dům, tak mě napadlo přirovnání k The Haunting of Hill House a tím, že jsou v hlavní roli děti se nabízí i přirovnání ke Stranger Things. Obě jsou ale pro seriál hodně krutá, protože je přeci jen jiný a snaží se zaujmout jiné a hlavně širší publikum.
Tohle je mnohem víc příjemná rodinná oddechovka, kde sice občas hrdinové nejednají úplně logicky, ale i tak to pořád slušně funguje a děj odsýpá. Já jsem si první řadu užil, bavilo mě zjišťovat, co se bude dít dál a jaký další klíč se objeví. Jestli bude další řada, tak se na ni s chutí podívám.
Druhá série k mému zklamání více méně jen opakovala schéma první řady. Navíc se vytratilo kouzlo z objevování klíčů, a i celkově to ztratilo na zajímavosti a Gabe je oproti Dodge vážně nudnej. Pořád je to příjemná rodinná oddechovka, ale nenabídne to nic navíc. Cliffhanger sice dává naději, že by to příště mohlo být o něco lepší, ale obávám se, že se opět bude opakovat, to co už jsme viděli. A k tomu přibude další hromada nelogických rozhodnutí.
Paradoxně pomohlo to, že se jedná o poslední sérii a očekával se uzavřený závěr. Je dobře, že přesně tohle třetí řada nabídla a závěr se podle mého vcelku vydařil a ságu o Lockových slušně uzavřel. To kouzlo, které to mělo na začátku je pryč, ale to se nedá nic dělat. Škoda je i toho, že záporák nebyl úplně využitej.
Glee jsem chtěl zkouknut už mnoho let a až loni se konečně zadařilo. Prvních pár dílů jsem si pustil vyloženě na zkoušku, ale netrvalo dlouho, a já se chytnul. A pak se zamiloval. A s každým dalším dílem jsem se zamilovával víc a víc. Do úplně každé postavy, z nichž každá mi ohromně přirostla k srdci mnohem víc, než kdokoliv z Přátel (a to je co říct), do fantastických hudebních čísel (a písní) a do úplně celého seriálu, což ovšem přišlo až ve druhé, ve třetí a zejména v naprosto fantastické čtvrté (až do poloviny páté, kterou já, patrně asi jako jediný, považuji za vrchol seriálu). Pak přišel New York, který mně vůbec nebavil a přinesl ty nejhorší díly, naštěstí jsme se v něm ale dlouho nezdrželi a vrátili se zpátky na McKinleyho, ačkoliv šestá řada už byla také slabší, ale jen v první polovině. Ta druhá byla už zase báječná. A u finále jsem brečel. A nejen u finále. Brečel jsem po Finnově smrti, brečel jsem u Don't Stop Believing v páté sérii (mimořádné číslo) i v sérii šesté a v průběhu celého seriálu mnohokrát... Prostě boží seriál. Nejlepší postava Sue, nejlepší pár mimo Finchel rozhodně Kitty a Artie (byl jsem jejich fanda) a nejlepších songů hromada. A navíc jsem se ještě o něco víc zamiloval do Melissy Benoist. 1.série 80%, 2.série 85%, 3.série 90%, 4. série 100%, 5.série 95%, 6. série 80%. Objektivně bych tomu dal asi čtyři hvězdy, ale Glee je fakt neskutečná srdcovka, kterou jsem s každým dílem miloval víc a víc, takže jasný plný počet. A nejspíš se k seriálu s radostí znovu vrátím.
Líbilo se mi to a toho plného hodnocení se vůbec nebojím, k menšímu totiž není důvod. Tady vlastně jediná věc, která se mi nelíbila, byla ta tradiční a šíleně trapná politická korektnost - smíšená rodina, černá matka, bílý otec, dcera zrzka. No není to úžasné nejen v 19. století, ale i dnes? A pak taky délka . chtělo by to tak o deset minut prostříhat :D. Jinak se ale tahle Vánoční koleda téměř ihned stala mou oblíbenou adaptací. Guy Pearce je patrně nejlepší Ebenezer (a to včetně toho, kterého hrál Patrick Stewart) a duch Andyho Serkise rozhodně není žádný dobrák. Atmosféra je místy skutečně hororová, ve zbytku času jen správně temná a zavítáme i do podsvětí mezi duchy. Příběh je obohacen o spoustu zápletek a většinou je to vlastně k lepšímu. Stejně jako samotný závěr, který rozhodně není veselý. Naopak, je vlastně mnohem uvěřitelnější a lze předpokládat, že v normálním světě by tenhle výlet skončil přesně tak, jak skončil tady. Temné, neveselé, skvěle natočené... Nová klasika? Pravděpodobně. 90%.
Pravidla bestie
Claes Bang je rozhodně jedním z nejlepších představitelů hraběte Draculy se správňáckým velecharismatem. Odkazy na whoniversum a Sherlocka potěšily. Atmosféra skvostná. Prostředí špičkové (Oravský hrad samozřejmě potěšil a kruh se skoro sto let po Upírovi Nosferatu krásně uzavřel) a ačkoliv jsem hned na začátku téměř vyskočil z kůže (měl jste s hrabětem Draculou pohlavní styk, pane Harkere?), nakonec se mi všechny ty změny (a že z původního románu zůstal v podstatě jen příjezd Jonathana Harkera na hrad) docela dost líbily a třeba finále v klášteře bylo vyložené labůžo, ještě navíc když u toho Claes skvěle hláškoval. První epizoda byla fakt skvělá a co se týče mně, tak nemá moc daleko k plnému hodnocení. A taky je jasně nejlepší. Škoda, že v tomhle vynikajícím stylu seriál nepokračoval i nadále. Škoda, že se to tak příšerně zvrtlo. 85%.
Krvavá plavba
Druhá epizoda je ještě pořád dobrá. Sice se relativně vleče a jsou tam typicky šílený moffatovský zvraty (u kterých mi samozřejmě chybělo jen to, že nebyly do deseti minut vyvráceny zvratem ještě stupidnějším) a aspoň někdo konečně zpracoval plavbu lodi Demeter. Jen škoda, že tak podivně a přeplácaně. Ale atmosféra je pořád skvělá a Claes Bang je prostě naprosto luxusní Dracula. Slabší, než první díl, ale ještě pořád dost dobré. 72%.
Temný kompas
Co k tomu říct? Moff a Gatiss zase šíleně hulili cosi prazvláštního a tentokrát přebrali opravdu extrémně. Tenhle díl Draculy je naprosto příšerný a navíc zcela s přehledem to úplně nejhorší, co pánové kdy napsali, ať už zvlášť, a nebo dohromady. Tenhle díl je skutečná pí*ovina. Hloupý, stupidní (vím, že je to totéž) a odehrávají se tam neskutečně debilní věci, které jsou ještě mnohem debilněji ukončeny. Je to nuda, parodie na všechny předchozí adaptace i na minulé dva díly, atmosféra je totálně v prdeli a Claes Bang má sice pořád supercharizma a je extrémně skvělý, bohužel ale to nezachrání, to ale není jeho vina, protože tohle zachránit nejde. Nápadů obou pánů je opět nepřeberné množství, jsou ale bohužel jen směšné a trapné. A to tempo bylo ještě pomalejší, než ve druhé epizodě, takže ještě vražednější, než si možná myslíte. Tohle fakt ne. Na tohle zpracování se bohužel už nikdy nepodívám a doufám, že to nikoho nenapdane to prodloužit. Začalo to skvěle, ale ve výsledku jsem bohužel zklamán úplně vším (kromě Claese). První zklamání roku přišlo nečekaně brzy. 35% za epizodu, ve výsledku za celý seriál jen nějakých 65%.
Ze zvědavosti jsem viděl první tři díly (protože Freddy a protože více českých titulků neexistuje), ovšem nějak mi to stačilo a myslím, že víc bych asi stejně neviděl. Protože tenhle seriál je k mému překvapení klasická seriálová 80./90th antologie, které v té době tak letěly a která se bohužel řadí k těm slabším. Freddy Krueger je tam bohužel jen jako hláskující moderátor (který stylem nejvíce připomíná Krypt Keepera) a který jednou za čas vleze do příběhu, řekne hlášku a zase zmizí. Ovšem první díl je jen o něm a slouží jako úvod do celé filmové série, bohužel ale i příběh jeho neodsouzení a následného upálení je bohužel taky zoufale průměrný. V dalších dvou dílech jsem byl svědkem studentů, kterým se zdály noční můry za bílého dne i když zrovna nespaly a se kterými Freddy neměl absolutně nic společného, přičemž některé "scénky" byly lepší a jiné horší. Koukatelné to je, ale to je tak nějak všechno. Robert Englund je ovšem pán i na zcela miniaturní a nudné ploše.









