Skvělá záležitost. A ještě o to lepší, že má i vypravěče! Ty voiceovery jsou totálně luxusní vložka a do seriálu to perfektně sedne, ten dokumentární styl je pak o to patrnější a je to moc dobře, protože Narcos je skutečně takový polodokument. A velmi zajímavý. Velká drogová sága s naprosto excelentním Wagnerem Mourou, který prostě JE Pablo a perfektně vykresleným prostředím... ehm, prostředí i celé Kolumbie. Tempo vyprávění je překvapivě docela dost rychlé, děj je bohatý, je to chytlavé, napínavé i správně zábavné. A příjemně mně překvapilo, jak moc je to španělsky. Narcos je další velký hit Netflixu a fakt to stojí za to. Tenhle životopis je strhující, zábavný, realistický a patrně lepší, než jakýkoliv čistokrevný dokument. 1.série: 75%.
Čekala jsem, že to bude lepší, ale vlastně mě to extra nezklamalo. Dějově, trikově to nebylo nic moc, ale pobavilo mě to. V té chvíli mi to stačilo. Je to taková jednohubka, na kterou snadno zapomenete, takže pokud chcete vypnout hlavu, je to dobré, zasmějete se a vyloženě žádná postava mi nepřirostla k srdci ale ani mi nevadila.
Konečně jsem se dočkal pořádné adaptace z toho správného místa a času, tedy z Londýna v 19. století. Změny oproti předloze samozřejmě proběhly, ale celkově jsem se zpracováním spokojen. Fajn obsazení, velmi dobrá režie i vizuální efekty a samozřejmě zcela na jedničku vykreslený dobový Londýn. Mou duši potěšilo i samotné finále (které ovšem známe od začátku), které pro nás nedopadlo právě nejlépe. Dle mého názoru je tohle zpracování dost podhodnocené, já si ho náramně užil a s výsledkem jsem velmi spokojený. BBC prostě špatné věci dělat neumí. Takhle vypadá přepis sci-fi klasiky!
... je mnohem zajímavější, než ten první. TAAHM mně nikdy ani trochu nebavilo a osobně ho považuju za jeden z nejstupidnějších seriálů, jaký jsem kdy viděl a očekával jsem, že od Kurzu sebeovládání dostanu totéž. Žádná hitparáda to sice není, kvalit Přátel, Big Bangu nebo HIMYM to samozřejmě ani zdaleka nedosahuje, ale je to lepší, než Dva a půl chlapa. Mnohem. Charlie je jako vždy naprosto perfektní a i všechny ostatní postavy jsou dostatečně zajímavé. A ty pozdější epizody jsou mnohem lepší, než prvních třeba dvacet dílů. Nechybí ani Martin Sheen v roli Charlieho otce (nečekaně) a totálně skvělé Shawnee Smith a Daniela Bobadilla (které se naneštěstí ukazovaly stále méně, až se nakonec přestaly ukazovat úplně, což je škoda zejména v případě Sam), výborný Brian Austin Green, Barry Corbin a Laura Bell Bundy, která nahradila příšernou a nesnesitelnou Selmu Blair, jejíž vypsání bylo naopak výborným tahem. Tenhle sitcom je prostě velice zábavná jednohubka, která má ale i zcela špičkové epizody, zejména ve své druhé polovině. Takže za mně spokojenost a díky Primě za odvysílání.
Zase jeden z těch seriálů, který je delší, než by mohl být. Dlouhých nudných rozhovorů a dlouhých nudných scén opravdu není málo, ale tentokrát je trochu složitější. Carnival Row je totiž zcela ORIGINÁLNÍ fantasy (rozuměj bez jakékoliv předlohy), která má navíc ten fantasy svět opravdu velice, velice zajímavý. A právě mix čistokrevné fantasy a klasické detektivky seriálu velmi sluší. Navíc když se to odehrává ve viktoriánském Londýně (nebo v něčem, co je viktoriánskému velmi, velmi podobné) a přičtete k tomu luxusní špinavou atmosféru (a někdy skutečně temnou), tak... inu, zklamaní být můžete. To zcela určitě - ale taky nemusíte. Já jsem sice nadšením do vzduchu taky neskákal, ale od zklamání jsem byl opravdu hodně daleko, protože Carnival Row je ve všech směrech opravdu velmi vydařený seriál a finále první řady bylo letos jedním z těch nejlepších. Podobný seriál tady opravdu chyběl. Rozhodně nejlepší role Orlanda Blooma. O roli Cary Delevingne sice totéž říct nelze, ale aspoň je pořád neskutečně krásná, zajímavá a občas i nahá. U druhé řady rozhodně chybět nebudu.
Fantastické překvapení. Čistokrevný špičkový horor s vtahující zápletkou a mrazivou (a nepříjemnou a skvostnou) atmosférou. V krásném venkovském prostředí, s extrémně sympatickou hlavní hrdinkou a od francouzských tvůrců. A už jsem zmiňoval skvostný děj, mrazivou atmosféru a poměrně nemalou originalitu, to vše navíc v perfektní režii. A ty neklidné výjevy, šokující momenty... no prostě skvost. A rozhodně ne malý. Velký skvost. Pravdou ovšem zůstává, že ve druhé polovině seriálu už toho bylo občas trochu moc a děj se začínal trochu vléct a rozpadat (ale jen subjektivně a nepatrně, naštěstí se nerozpadnul a finále mnohé napravilo a slíbilo zajímavé věci). A hudba je taky naprosto dokonalá. Marianne je skutečně jedna veliká seriálová paráda a nejlepší čistokrevný horor nejen tohoto roku, ale minimálně celého desetiletí. A navíc na pokračování! Co si přát víc?
Viděno jako celovečerní film na Coolu a nevysílat to, pravděpodobně bych se tomuto projektu ještě nějakou dobu (a nebo navždy) úspěšně vyhýbal. A ano, tenhle příspěvek do světa Stargate je opravdu poměrně zbytečný. Herecky to sice nebylo vůbec špatné (mladá Catherine je ohromná sympaťačka a navíc kočka) a menší role Connora Trineera taky potěšila. Děj je sice stupidní (ve všech možných ohledech včetně kontinuity), ale aspoň byl zábavný a docela to utíkalo. A na konci jsem s potěšením zjistil, že zklamaný jsem nebyl. Ale pravdou zůstává, že toto není fan projekt a že fanoušci by to zvládli lépe. A faktem zůstává i to, že i kdyby tenhle film (seriál) nebyl ze světa SG, byl by i tak pořád skrz naskrz průměrný. Ale já se u něj bavil a vzhledem k mým nulovým očekáváním jsem ani zklamaný být nemohl, takže vládne vlastně vesměs spokojenost. Ale už nikdy se na to nepodívám a budu tenhle Origin vesele ignorovat.
Ohromná pecka a pro mně osobně neskutečné překvapení. Je to řádně brutální, správně temné a plné naprosto luxusní akce. Špičková hororová podívaná s úchvatnou animací, fantastickou atmosférou, zběsilým vyprávěcím tempem a skvostným obsazením. A hlášky jsou taky fajn. Prostě jedna veliká temná fantasy paráda. 85%.
Odrazoval mě název seriálu, ale byla by chyba ho minout. Komu se líbili seriály jako Detectorists a Flaebag, tak ten asi bude nadšený. Je to vlastně i malý projekt, stejně jako ty dva zmíněné seriály, který táhne jeden člověk. Scénárista a režisér v jednom. Tedy táhnou to i herci, není zde zbytečná postava a herecky je to nadupané neuvěřitelně.
Děj se odehrává v jednom domě, v průběhu roku po smrti manžela se vždy setkáváme se skupinou lidí kolem čerstvé vdovy. Rodina se stará nebo taky nestará o rozptýlení maminky, sestry, snachy a kamarádky.
Britská rodina, zvyky v průběhu roku a nenásilný humor.
1. série - 80% - Stát blízko souboje světla s temnotou se nemusí vyplatit, v případě některých klání to ale neplatí. Ve světě lesa, vidin, parohů, prapodivných obyvatel a Rustyho zabíhavých monologů mi totiž i přes počáteční problémy s naskočením na danou trať bylo moc dobře. To, že si věčně nasupený Harrelson i v nejlepším slova smyslu jetý McConaughey kradou celý Případ pro sebe, je asi jasné každému, kdo o tenhle profil zavadil. Každá promluva či (ne)shoda je dohrána do extratřídy a je to právě pouto hlavní dvojky, díky kterému zůstává po prvním příběhu v hlavě tak pozitivní dozvuk. Čím déle se znají, tím více se odlišují a paradoxně čím rozdílnější jsou, tím jsou navzájem provázanější. Bohužel ve chvílích, kdy se oba naplno věnují vyšetřování vraždy, unikala moje pozornost i vzhledem k pozvolnému tempu všemi směry a nezbývalo než si přát zaslechnout nějakou další neprůhlednou metaforu. Až ve dvou finálních dílech jsem konečně onomu hledání stop přišel na chuť, ale tím spíš bych se na začátku obešel bez poněkud vynuceného střídání časových rovin. Přistála nám tu zkrátka audiovizuální a herecká bomba, u které zvěsti o výjimečné události z větší části nelhaly. Důvody pro nenadálé zatracování televizní tvorby mimo HBO pro mě ale zůstávají větší záhadou, než jakou byla pro hlavní nesourodou dvojici identita ústředního vraha.
2. série - 80% - Na příběh Martyho a Rusta začal padat prach, který pomohl ukázat, že se sice jednoznačně jednalo o atmosférickou podívanou, ale o přelomový okamžik seriálové historie určitě ne. Proto je dobře, že se začíná ve zcela odlišném prostředí urbanistického Vinci. Politici i policie tu rádi dostávají občasný dolar bokem, řetězec erotických služeb vesele bují a vůbec tu na každém kroku něco smrdí. Až smrt jednoho z místních hlavounů spustí řetězec událostí, na jehož konci zůstane pár mrtvých – a možná i něco navíc. A řetězec je to zajímavý, takže o to víc mrzí, že stejně jako minule nechybí hlubokomyslně cílené dialogy, které ale bez McConaugheyho specifického charakteru (a hlasového projevu) postrádají smysl a působí jako špatný vtip. Navíc akční scéna v závěru čtvrté epizody nutí přemýšlet, jestli je přítomna vážně jen kvůli tomu, aby překonala legendární přestřelku ze stejného dílu řady minulé. Co je ale naštěstí obráceně, to je gradace. První sezóna začala ve velkém stylu, aby ve finiši trochu vyšuměla. Kalifornská anabáze místo toho klame tělem, kdy se pět hodin zdánlivě nic neděje a pak, ve chvíli, kdy netrpělivější diváci celé snažení dávno vzdali, nasadí smrtící atmosféru tepajícího nepřátelského prostředí a skrz dokonale fungující finále ospravedlní i úvodní rozvláčnost. Poté, co každý ještě nedávno hrnul na McConaugheyho veškerá herecká ocenění, zaráží mě, že je ticho po pěšině po výkonech proti typu obsazené Rachel i bezchybného ztroskotance Farrella, který si s cigaretou a panákem během pár vět uzmul životní roli. Zkrátka a dobře je Detective příběhem i seriálem plným rozporů. Zatímco po osmi dílech to vypadalo, že je pro každého, po šestnácti už proti sobě štve několik táborů. Pro mě je ale zárukou (specifické, ale nezpochybnitelné) kvality.
3. série - 70% - Snaha o co nejširší záběr se trochu míjí účinkem. Zprvu vítané osvěžení v podobě vietnamských dozvuků vyvane ve chvíli, kdy se Wayne o válce baví snad s každou mužskou postavou, stejně tak linka zkoušeného manželství nikdy nedosáhne uspokojivé katarze a většinu konfliktů jen nesměle přetřese. Přestože bych tak případ z West Finger zařadil za dva jeho předchůdce, nebylo by to o moc. Ali a Dorff totiž se sveřepým výrazem s přehledem utáhnou celé vyšetřování (jakkoli je Pizzolatto i tentokrát vysazený na odhalování point z trochu nefér dějových směrů) a i potřetí, byť jakkoli na samé hraně, nechává zahrát koncept detektiva, který desítky a desítky minut bloudí, hledá, nahlíží a pak teprve možná něco nachází, nedejbože odhaluje. Trpělivost mi ani tentokrát neodešla, přesto už bych dál štěstí nepokoušel.









