Když jsem si pustila 1. díl, říkala jsem si, že by to mohlo být fajn, ale výsledek naprosto překonal moje očekávání. Možná to je tím, že poslední dobou jsou komedie dost slabé, ale jen u toho prvního dílu jsem se nasmála tolik, co u seriálů za měsíce. Takhle jsem si představovala Brooklyn 99. Z postav padá jedna hláška za druhou, ale přirozeně, jak by spolu skuteční reální policajti mluvili. Jako když jsem pracovala v restauraci. Ty vtípky na hosty nám připadaly vtipné, ale hosti samotní by z toho byli v šoku a považovali je za nevkusné. A to je přesně ono. Někomu budou vtípky ve Vexed připadat nevkusné, ale u někoho, kdo v tomhle žije, je takové chování přirozenější než idealizovaní poldové z obyčejných kriminálek.
Hlavní dvojice spolu má skvělou chemii. Než vykouzlíte na obličeji otrávený až znechucený výraz, nemyslím romantickou chemii. Kdyby Lucy Punch zůstala, možná by na to došlo, známe své lidi, ale ti dva mají perfektní i kamarádskou chemii. S Kate vždycky cítím, když ji Jack irituje, ale na druhou stranu i ona sama ví, že jak si na něj jednou zvykla, byla by bez něj strašná nuda.
Chválím i soundtrack. Když v pilotu jela už 4. moje oblíbená píseň v řadě, nestačila jsem valit bulvy.
Myslela jsem si, že šedá britská kriminálka bude super seriál na usínání, ale po Vexed jsem byla sakra vzhůru. 1. řadě dávám 90 %, což je něco na kriminálku.
Pak ale přišla řada druhá. Obávala jsem se výměny hlavní herečky, ale to je ten nejmenší problém. Jako kdyby vyhodili scénáristu a režisér řekl Toby Stephensovi, ať improvizuje, však to zná. Výsledek je katastrofa. Vtip na nule. Jack jen plácá kraviny, co nejsou vůbec k smíchu, pokud se vymáčkne. Opravdu zoufalý pokus zreplikovat 1. řadu. Možná by to nebylo tak hrozné, kdyby to byl samostatný seriál, ale po té 1. řadě člověk musí srovnávat a o to vypadá ta 2. hůř. Té bych dala tak 30 %, a protože má mnohem víc dílů než ta první, nejde ji ignorovat a nenechat se ovlivnit při celkovém hodnocení.
Po čtyřech dílech se mi serál opravdu líbí. Matthewa Goodea jsem si oblíbila už jako Finna Polmara v Good Wife a zde má jeho postava ještě větší charisma. Teresu Palmer zatím vůbec neznám, v několika momentech mi připomněla Bellu z Twilight, a líbí se mi, jak to mezi hlavními postavami jiskří. No jo, která holka by nechtěla potkat tajemného, uhrančivého a vychovaného upíra. Podle mě seriál staví hlavně na ústřední dvojici, takže je škoda, že vedlejší dějové linie možná trochu nudí. Jinak super, uvídíme, jak se to vyvine dál a o čem bude druhá série.
Po 2.sérii:
Bohužel musím hodnocení snížit. Postava Diany je skvělá, ale kouzlo mezi ní a Matthewem nějak vyprachalo. Děj i ostatní postavy jsou stále dobré, stárá doba je udělaná pěkně, ale celkově se mi druhá série až tak nelíbila.
Po 3.sírii:
Třetí jsem série mě zklamala, veškeré kouzlo se vytratilo. Dávám 50 %.
Poslední roky měla ČT celkem kvalitní tvorbu - Rapl, Labyrint, Případy 1. oddělení atd. - ale tohle se opravdu nepovedlo. Námět je celkem zajímavý, ale scénář je děravý jako ponožky, chování postav nedává smysl, skoro nikdo nehraje a nechová se přirozeně. Téměř u každého dílu jsem si říkala, proč proboha... Postavy nereagují na aktuální dění, používané telefony jsou černé jako noc, prostě režisér ani scénárista si nedělali starosti s detaily a v podstatě ani pořádně s dějem.
Miláčik no a čo!
Neviem akou náhodou alebo omylom sa tento seriál dostal na obrazovky televízorov, keďže nepatrí medzi najznámejšie a za dlhé roky ho neviem absolútne nikde zohnať, aby som si ho mohla pripomenúť.
Človek by si myslel, že pôjde o typický seriál zaoberajúci sa problémami obyčajnej teenageeerky - škola, chlapi, rodičia, súrodenci. Čo je v podstate aj pravda, avšak to by tá rodina musela byť trošku normálnajšia.
Na Možno som to ja som si obľúbila práve hlavnú hrdinku a jej snahu pôsobiť normálne v okruhu svojej rodiny, pričom ale nakoniec vždy príde na to, že sú proste všetci akýsi čudní a skvele sa k sebe hodia, nech už sú ich problémy akékoľvek.
Obľúbila som si postavy, ich humor, niektoré výstrelky, ktoré sa možno niekedy zdajú naozaj šialené, hlášky v seriály...proste asi všetko.
Pre mňa je toto seriál, ktorý si pustíte keď sa chcete pobaviť ale zároveň aj taký, ktorý Vám spríjemní deň aj keď Vám beží len tak v pozadí aby Vám robil spoločnosť a vy sa nakoniec pristihnete pri tom že ho pozorne sledujete.
Má to dobrou myšlenku, leč pro mě je to moc zdlouhavé. Nechápu proč je případ sériového vraha rozdělen na 3 série. Stačila by jedna a ta druhá a třetí třeba jiný případ. Co se týče policistky, pořád mi nějak nesedí - skrývá svou minulost, sem tam něco hodí do placu a vy tápete, proč se vůbec tak chová. A vrah je stále ve svých myšlenkách, neproniknutelné pocity, stále stejný výraz, nikdo neví co se mu honí hlavou. A pak šup skočí na ženskou, uškrtí jí a zase se svým neproniknutelným výrazem odchází. Je to fakt psycho....
Tak samozřejmě to má do pop-artových špiček daleko, ale teda pro mne je to záležitost kultovní. Po dlouhé době "sucha" a ne příliš povedené první seriálové generaci na téma Navy Seals je tato generace naprosto špičková a až tak, že nemůžu jinak než hodnotit na 100%. Nejde být příliš kritický, když to žeru "jedním dechem" a to se u mne nedá, napříč mojí filmovo-seriálovou historií, takto zhodnotit jen tak něco. Je též důležité poděkovat těm, kteří to dokáží zprostředkovat do českého prostředí, navíc v reálném čase - takže díky Malkiviane.
Oceňuji hlavně fakt, že to není portrét už hotové, usedlé panovnice, jak jsme zvyklí MT vnímat. Konečně někdo vyzdvihl její temperament, krásu, chytrost, cílevědomost, lásku a vášeň. Hlavní historické body počátku jejího panování zachovány. To ostatní je v licenci umělců.
Ano, nějaké mouchy minisérie má (např. některé herecké výkony nebo způsob snímání), ale odpouštím je kvůli úžasné výpravě.
Dala bych 65%.
V životě by mě nenapadlo, že se budu dívat na Tureckou telenovelu a ještě se mi bude líbit .-) Ona to není ve skutečnosti pravá telenovela. Příchuť lásky je romantický seriál s kriminální zápletkou (ta se ukáže až asi tak ve třetině) a s úžasným humorem. Většina seriálu je velmi odlehčená, ale některé scény jsou dost smutné.
Celý seriál je v takovém "zdrženlivějším" duchu. Místo líbání na sebe významně civí a hraje k tomu hudba, ale nepůsobí to tak divně, jak když to píši.
Herecké obsazení je skvělé a všichni umí hrát. Celý děj se kromě ústředního páru ještě točí okolo cca 6tiletého Bulůtka (ano ty jména jsou hrozná) a ten je rozkošnost sama. Jeho představitel doopravdy umí hrát - ať už brečí, nebo se směje nebo je s Nazli (hlavní hrdinka) tak vždy je přirozený a působí, že nic nehraje. A ač mi většinou děti v seriálech lezou na nervy, tak Bulůtka jsem si zamilovala.
No prostě Příchuť lásky je pro mne vyloženě překvapením a jedním z oblíbených seriálů. Je to ten typ seriálu, který nemůžu dostat z hlavy a strašně se těším na každou epizodu .-)
Pilotní díl, aspoň tedy za mě, nádherně vystihuje atmosféru 50. let minulého století v Itálii a zároveň i atmosféru knihy samotné..Četla jsem všechny díly a proto jsem seriál s nadšením očekávala a pilot vůbec mě nezklamal..Je mi jasné, že možná pro ty, kteří knihu nečetli,bude na začátek těžké vyznat se ve jménech, postavách, rodinných vazbách, ale po zakoukání do seriálu, bude vše jasné :)
Nic moc jsem nečekal, ale příjemně mě to překvapilo. Je to takový zvláštní mix žánrů, který jsem vůbec nepředpokládal, že k sobě bude pasovat. Kde jinde spojíte špionážní drama s černým humorem?
Hlavním lákadlem by měla být Cristina z Chirurgů, ale co si budeme povídat, první ligu tady hraje Jodie Comer. Její psychopatická Villanelle je dokonalá a nejde si tu postavu neužívat. Dej sice nijak zázračně pohromadě nedrží a díry v logice najdete snadno, ale právě její výkon na to snadno dá zapomenout. Stejně tak jako vy musíte zapomenout na to, že by to snad mělo mít něco společného s realitou. Líbila se mi hudba, střídání jazyků a celkově to bláznivé provedení. Mrzí mě, že závěr nebyl uzavřený a místo toho přišel s otevřením na další řadu. Tohle by skvěle sloužilo jako taková šílená jednohubka.
Vlastně jsem ani druhou řadu nechtěl, protože jsem si úplně neuměl představit, jak to bude pokračovat. Takže jsem to dlouho odkládal, ale přeci jen jsem se nechal přesvědčit, abych to nevzdal. A i když je to pořád slušná zábava, tak to kouzlo neočekávaného je pryč a víceméně se jen opakuje stejná šablona. A bohužel ani Villanelle není tak zábavná, jako byla předtím. I přesto se to pořád dá sledovat, jen se docela obávám toho, jak to bude pokračovat dál, protože třetí řada je oznámená.
Některé seriály je třeba ukončit, když z nich vyprchá to původní kouzlo a přesně tak to vidím i u Killing Eve. A to říkám i přesto, že jsem každé pondělí nedočkavě čekal další epizodu a chutí jsem to sledoval. Ale kouzlo první řady je pryč a už se nevrátí, protože seriál už je o něčem jiném. Škoda, že to neuzavřeli tady. Závěr poslední epizody se k tomu vysloveně nabízel. Není moc kam pokračovat, budeme se už je točit v kruhu...









