Přátelé jsou nadčasový odpočinkový seriál, který jde sledovat pořád dokola a pořád vás to bude bavit. Už ani nespočítám, kolikrát jsem všechny série viděla. Je hezké, že pokaždé, když si seriál pustím znovu, všimnu si něčeho nového a odkryju další stránky postav, ale postavy mě stále baví a pořád platí, že v přátelích zažijete většinu životních situací, ať už veselých, trapných nebo smutných. Pokud si pustíte nějaký novější sitcom typu HIMYM, tak velmi rychle zjistíte, že většina scén je vykradených právě z přátel.
Prostě geniální.
Já od takových 'originálních' seriálů z velké 4 radši už nic nečekám, protože to snad nikdy nevyjde. Za celou midseason se to povedlo jen jednou a to se seriálem Good Girls, který byl opravdu dobrý.
Reverie je prostě nuda. Pilot byl ještě spíše dobrý než špatný, další díly ale bohužel patří spíše do té druhé části. Hlavní herečka je sice hodně sympatická, ale sama nestačí na to, aby seriál utáhla. Ostatní postavy jsou všechny nesympatické a nedá se k nim ani vytvořit žádný vztah.
Děj... No, je to pořád dokola. Někdo je v Reverie a hlavní hrdinka se ho snaží dostat pryč, to je všechno. Je tam sice nějaký náznak příběhu pro celou sérii, ale spíš jen dost okrajově.
Ale je to taková blbost na léto, sledování nebolí, ale rozhodně ani nenadchne, aspoň mě ne. Je to škoda, protože tohle téma má potenciál, který by ale uměla naplnit spíš nějaká kabelovka. Škoda že se toho neuchopilo třeba FX nebo třeba Netflix.
Když to shrnu tak je to taková nevýrazná šeď a pokud zrovna nepotřebujete zabít hodinu týdně tak si najděte radši něco lepšího, za mě NE.
Už dříve jsem slyšela od kamarádky o knížce a přemýšlela jsem nad tím, že si ji přečtu. Jenže jsem pořádně nevěděla o čem to je, a tak jsem se do toho hned nepustila. Když jsem se ale později dozvěděla o tom, že podle toho natočili seriál a navíc, že se toho ujal Netflix, byla jsem strašně natěšená. Už trailer mě navnadil a nemohla jsem se dočkat, až se na to podívám.
Sophii jsem si, i přes to všechno jaká je, hned oblíbila a vůbec nevadilo, že se seriál věnuje jen jí a nedává prostor ostatním postavám.
Celý seriál byl senzační a hlavně hrozně vtipný, každou chvíli jsem se nemohla přestat smát. Také bylo pěkné, si uvědomit, že se tohle (skoro tohle) někomu doopravdy stalo.
Nakonec jsem si díky tomu přečetla i tu knížku, která je taky hrozně skvělá. A Sophie je pro mě hrozně inspirativní a její příběh mě opravdu zaujal. Doufám, že v budoucnu uvidíme ještě něco takového, protože tohle bylo skvělé.
Při sledování se sice řídím hlavně výběrem hostů, ale ti jsou zajímaví téměř v každém díle. A Šíp je naprostý génius. Takhle vtipně rozhovory nikdo vést neumí, a ještě do toho tak úžasně hláškovat a dělat ze sebe naprostého pitomce. Geniální. 90%.
Většina krátkých příběhů z pera Philipa K. Dicka v sobě skrývá zábavu, tajemství, nápad, poselství. V padesátiminutových verzích jim ale zůstává možná ten nápad, v některých případech protivně natažený na neúnosnou délku, jindy nosný jen v první třetině a pak trestuhodně opuštěný. I přes pár vydařených Arnaldsových melodií tak z Elektrických snů zůstal nedotažený pokus, ve kterém mi jako jediná učarovala epizoda Human Is, ve které Bryan Cranston opět hraje Bryana Cranstona. Takový mile výmluvný paradox.
Po první sérii je Vesnice velmi sympatickým dramatem (jak také jinak), které patří k tomu nejpůsobivějšímu, co jsem z britských ostrovů viděl. Zasazení (nejen dobové, ale hlavně to venkovské) je dokonalé a seriál samotný není nijak veselý a i počasí je tam dost často pochmurné. A všemu ještě přidávají perfektní herecké výkony, obzvlášť John SImm je jako vždy nepřekonatelný. Je to drsné, je to precizně zvládnuté, a právě proto, že to není žádná sluníčková usmívánka, ale naopak docela dost syrová záležitost, je to tak moc dobré. Bohužel ale cítím, že na plné hodnocení jít nemůžu - alespoň zatím. Rozhodně je ale škoda to, že má tenhle seriál jen dvě řady.
Zatím jsem viděl první dvě série s Praedem, a obzvlášť ta druhá byla fakt výtečná. Působivá, temná atmosféra, úchvatná hudba (Clannad), zapojení magie, skvělé příběhy (hlavně mé oblíbené Waylandovy meče) i obsazení, exteriéry i interiéry, výprava... A co se týče žánru je to navíc čistokrevná fantasy. Tohle zpracování je prostě jasně a bez debat nejlepší, o tom se nehodlám nijak hádat. Je to nesmírně působivé a strhující a mám dojem, že dnes je to navíc působivější víc, než v době vzniku. Timhle se Angličani fakt vytáhli. Úžasné zpracování. Pravděpodobně ho tady už nikdo nikdy nezopakuje a nic mě nemrzí víc. Kolega Lima mi vlastně mluví z duše, pod jeho komentář bych se s chutí rád podepsal. Až se stydím, že mě kdysi, když mi bylo asi osm, strašně bavila ta nová verze z roku 2006. 85%.
Miluju to. Naprosto geniální záležitost s parádním scénářem, luxusníma hláškama a hlavně naprosto libovým obsazením. Občas se sice objeví nějaký ten slabší díl, ale těch je opravdu minimum. Navíc je tady spousta luxusních cameo rolí a i seriál samotný je sérii od série lepší a skončil opravdu na vrcholu. V Kanceláři Toníčka Blaníka funguje veškerý humor opravdu na jedničku. Linka s Milošem je pak naprosto nepřekonatelná. 95%.
Když byl ohlášen Young Sheldon, rozhodl jsem se, že ho budu hejtovat (protože takový typ seriálu je opravdu zbytečný). Na důkaz toho, že můj hejt má smysl, jsem si pustil první díl. A ukázalo se, že hejt smysl má, protože první díl byl opravdu zoufale průměrný (a z první řady nejhorší), ale pak jsem se pustil i do dalšího dílu. A přišlo zlepšení. Kolem čtvrtého dílu jsem se rozhodl, že seriálu dám šanci. A přátelé, dobře jsem udělal. Kolem pátého dílu mě to dokonale chytlo a já byl opatrně nadšen. A nadšení postupně vzrůstalo. Nejen, že jsem se celý rok těšil na nový díl Sheldona víc než na Teorii (čemuž ani nemusíte věřit) ale celý Young Sheldon je rozhodně lepší než posledních šest až sedm sérií TBBT (čemuž se naopak dá uvěřit poměrně snadno). Je to krásné retro s úžasnou atmosférou osmdesátek (tu dobu prostě nejde nemilovat), je tam hromada odkazů na všechno možné a navíc je to opravdu vtipné. Ve výsledku ani nevadí, že Sheldon rozhodně není nejlepší postavou, naopak je někdy dost otravný (tím skutečně otravným způsobem) a že celému seriálu vládne babča, ale ještě mnohem víc Missy, která je opravdu úžasná (geniálně napsaná, geniálně obsazená). Vůbec celé hlavní obsazení je výtečné (při volbě herců měli tvůrci opravdu šťastnou ruku) a všechny charaktery jsou výtečně napsané (samozřejmě v souladu s TBBT) a o vedlejších postavách to naštěstí platí také. Takže nakonec se z hejtu stalo nefalšované nadšení a rozhodně jedno z nejpříjemnějších překvapení i tak vydařené seriálové sezony 2017/18. A ačkoliv mě poslední věta první série vyděsila k smrti, na druhou sérii se už nesmírně těším. Což se o Teorii úplně říct nedá. 95%.
Lost in Space nejsou nijak mimořádným či revolučním seriálem a už vůbec nejsou žádným dílem, které si budete nějak dlouho pamatovat. Kdysi jsem několikrát viděl jen devadesátkový film s LeBlancem a Oldmanem, žádnou jinou verzi jsem neznal a tak jsem se na tenhle seriál docela těšil. Můžu říct, že teď se těším i na druhou sérii. Ve sci-fi ani v jiném žánru tenhle seriál nepatří k výjimečným, ale je výborně obsazený, má naprosto fantastickou hudbu (John Williams!) a zabaví naprosto skvěle, což je jeho hlavní (a jediný) účel a ten funguje, takže je vše v pořádku. Co nefunguje, je občas ta vážná nota na kterou to hraje (někdy až přehnaně), jinak je to ale fajn podívaná, kterou jsem si i přes všechny zápory užil a o zklamání se z mé strany rozhodně nečeká. Vlastně jsem dostal přesně to, co jsem očekával, takže ve výsledku spokojenost. 75%.









