Tvůrci tohoto seriálu asi ještě žádné krimi neviděli, nebo jsou to úplní ignoranti. Jen tak si lze vysvětlit, proč je tento seriál tak hrozný. Způsob stavění příběhu se vůbec nedrží žánrových schémat, ale místo toho přebírá cosi, co připomíná telenovelu takového toho pokřiveného českého (a patrně i slovenského) typu. Vyšetřování, což by měl být základ příběhu, tu zcela chybí. Hlavní postavy si tu řeší svoje problémy a mindráky a jako náhodou vždy někde doslova zakopnou o podezřelého, ze kterého se následně vyklube pachatel. Aby to snad neměla hlavní postava tak složité, ke každému případu se musí jít poradit se svým guruem, kterého zde hraje Lasica. Navíc je Zuzana krajně nesympatická a její čarodějnický pohled mi téměř způsobil uřknutí. Abych se ale moc nerozepisoval: krimi část příběhu je příšerná, amatérská i odbytá a vztahová část jakbysmet. Topí se to ve stereotypech typu: Zuzana je vytížená policistka a nemá čas na svého syna, takže kdykoliv jí kdokoliv zavolá, ihned od něj běží pryč, jako by měl lepru. Technická stránka je nepříjemná podobně jako příběh. Monotónní obraz v modrošedých tónech je nekoukatelný a atmosféru rozhodně nedělá. A alá atmosférické záběry noční Bratislavy jsou stejně laciné jako alá efektní soundrack. Tento seriál je prostě vyslovená ztráta času.
Nadprůměrný. avšak nijak zázračný sitcom, který těží hlavně z hereckého umění Johna Cleese. Výjimkou je epizoda Germans, po které mě bolely bránice ještě notnou chvíli po jejím skončení.
Muzikálový seriál o řezníkovi Rudolfovi a jeho dceři se spoustou hitů tehdejší doby. Povedená retro zábava.
Velmi kvalitní minisérie, napínavá, s poutavou úvodní znělkou a hlavně se skvělým námětem. Objevování funkcí předmětů je opravdu vzrušující a ten klíček... páni, nejednou jsem si při sledování řekl, mít ho tak na jeden den. Supr, fakt supr, tento televizní počin mě nefalšovaně upoutal, i když několik zbytečně přiblblých momentů by se pro kvalitnější výsledný dojem hodilo odstranit.
Sověti dovedli koncept Toma a Jerryho do dokonalosti. Rozvláčný (přiožralý?) vlk, nesympatický slušňák zajíc, kterého toužíte spolu s vlkem sežrat i s chlupama a vyplivnout to jeho světlezelené tričíčko a do toho jedna hudební perla za druhou (byť občas vykradená). Už ta úvodní znělka naznačovala, že tady se to pořádně roztočí...
Dnes už pěkně stará klasika. Místy seriál ztrácí dech ale celkově Kojak úroven má. Takový seriál na všední odpoledne. Telly Savalas už zůstane pro všechny lidi poručíkem Kojakem. Byla to jeho životní role a snad všichni Kojaka znají. U nás se Kojak svezl s vlnou amerických seriálů v 90tých letech, ale to mu rozhodně kvalit neubírá.
Dobrodružný seriál o chlapci a jeho psovi kteří spolu řeší "kriminální" případy v horské osadě.
Klasický westernový seriál moje maličkost kdysi shlédla i se simultánním dabingem v TVP.
Seriál pojednávající o střetu "barbarské" civilizace s křesťanskou - na první pohled odlišné, přitom v podstatě stejné ... Zdařilé zpracování historického tématu, sympatičtí herci a jejich uvěřitelné výkony, atraktivní syrové scény - to vše tvoří celkem návykovou záležitost, která je hodna shlédnutí.
Původně se mi to zdálo jako dobrý nápad - vidět postupnou proměnu společnosti i běžně používaných věcí, které nám do života plynule přicházejí, aniž si v tu chvíli plně uvědomujeme jejich převratnost...jenže postupem dílů mě zklamala celková realizace. Spíchnuté horkou jehlou, dělané na efekt. Vadí mi, že z toho čiší to hraní si na "jako". A že já jako divák vím, že "je to jenom jako". Že všechno kolem jsou možná někdy horko těžko sháněné kulisy a rekvizity, kam se občas zatoulá nějaký kousek z Ikea, který všichni znají z jiných současných filmů a seriálů, takže si ho nelze nevšimnout. Kde má po vzoru současných seriálů každým s každým nějaké techtle a možná i mechtle. Kde se kvůli jedné nárazové nevěře odsoudí hlavní aktérka, ale pak se toleruje mnohaměsíční oficiální poměr jejího podvedeného manžela. Kde si hlavní hrdinové nějakou dobu žijou s někým jiným a pak se k sobě vrátí, jako by se nechumelilo a dál představují pevné partnerství, aniž by rodinná krize poznamenala jejich vzájemnou důvěru. Kde se deklamuje charakter postavy, ale její chování tomu ani neodpovídá..









