Poslední názory

Já jsem prakticky vyrostla na Jessice Fletcherové, ale dnes si raději vyberu krimi z trochu jiného soudku.
Ten její pohled, když jí došlo, kdo je vrah nebo nějaká hlavní pointa, je tak typický pro tento seriál.
Seriál měl své silné a své slabé srtánky.
Jen mě napadlo, nebyla by Jessica vhodná jako nějaké tajná zbraň? Kde se objeví, někdo zemře!

Seriál mně zaujal. Sice jsem ho shlédla až po seriálu Forever, ale i přes neustálé porovnávání jsem se dokoukala s nadšením až do konce.
Hlavní hrdina se jeví jako nesnesitelný a neustále si vymýšlející různé fakty se svého života, které nemohl za běžného života zažít.
Menší odbočky z jeho minulosti jsou zajímavé a seriál obohacují.
Doporučuji všem, co mají rádi krimi seriály s trochu netradiční tématikou.

S jídlem samozřejmě roste chuť a rozhodně se nelze divit, že po úspěchu nových Akt X má jejich tvůrce Chris Carter apetit. Zbývá mu totiž v rukávu jeden seriál, který by si rozhodně zasloužil připomenout, třebaže i přes značné ambice zdaleka nedosáhl popularity Akt. Pamatujete si ještě na Milénium?

Lance Henriksen v něm v polovině devadesátých let coby bývalý profilovač FBI Frank Black spolupracoval s tajnou, tisíc let existující skupinou, jež se snažila odvrátit konec světa s příchodem nového tisíciletí. Nejprve se řešily velmi temné vraždy, posléze seriál zatočil o poznání mystičtějším směrem ke znovuoživování jezdců Apokalypsy. A právě tento seriál by se nyní mohl vrátit, byť jen v podobně okrájené podobě jako Akta.

A co na to nyní pětasedmdesátiletý Lance Henriksen? Ohledně potenciálního pokračování svých dobrodružství se vyjádřil zcela jasně: "Nic by mě neučinilo šťastnějším." Na podporu projektu již vznikla webová stránka backtofrankblack.com.

Mulder a Scullyová opět chtějí uvěřit. S mysteriózní klasikou se vrací oddechovost televizní zábavy devadesátých let.

Budeme-li hovořit o významných milnících televizní zábavy, start seriálu Akta X v roce 1993 bychom určitě našli v první desítce. I kdyby jen proto, že popohnal kariéru Davida Duchovnyho, a tím zadělal na další hity, jako je Californication nebo Aquarius. Nebo pro nezapomenutelnou znělku Marka Snowa, kterému se povedlo do několika tónů vtlačit snad víc mysteriózna, než nakonec figurovalo v samotných epizodách. Těch do dnešního dne vzniklo přes 200, přičemž duchovní otec seriálu Chris Carter se nějakým způsobem podílel na všech a režíroval i onen nepříliš kvalitní celovečerák Akta X: Chci uvěřit (2008). Po něm již opravdu jen ti nejskalnější z fanoušků věřili, že by se Duchovny a Gillian Anderson mohli vrátit k rolím Foxe Muldera a Dany Scullyové, aniž by to neskončilo naprostým fiaskem. Chris Carter se ovšem rozhodl, že to tak nenechá, a po necelých čtrnácti letech od premiérového vysílání poslední epizody deváté série se postavil do čela revivalu, respektive série desáté.

Šestidílná událost bohužel nevykročila pravou nohou. První epizoda se totiž neomezila na to, aby smysluplně přivedla agenty speciálního oddělení FBI pro paranormální jevy zpět do akce, ale pokusila se o určitou aktualizaci seriálu jako takového. Křečovité dovysvětlování některých případů z minulosti, spřádání komplikovaných konspiračních teorií a snaha popsat, jak to bylo s pokusem Muldera a Scullyové o rodinný život, vede k podivnému mišmaši, po kterém nic z toho, co jste o Aktech X tušili, nezůstane na svém místě. Pravda nicméně během tohoto úvodu zůstala tam venku, takže s druhou epizodou už je zase vše jinak. Nebo přesněji řečeno - není jinak vůbec nic.

Třebaže okolnosti, za jakých se Mulder a Scullyová vrací do úřadu pro vyšetřování paranormálních jevů, nedávají velký smysl a rychlost, s jakou seriál zajede do starých kolejí, je ještě nesmyslnější, Akta X jsou najednou zpátky. Stejně tak neutuchající skepse, která už přes dvacet let brání ústředním FBI agentům uvěřit v mimozemšťany, i specifický humor, s nímž tvůrci sami shazují přiznaně béčkový ráz seriálu. Na scénu sice výrazněji vstupují moderní technologie a internet, takže je oscilace mezi seriózně vyhlížející konspirační paranoiou a komediálním naháněním sci-fi bizarností z filmů Eda Wooda častejší, veškeré aktualizace jsou ale spíše iluzorní a povrchní. Doopravdy a v kontrastu s novodobým trendem přinášet seriály mnohdy propracovanější než leckterý film se s 10. sérií vrací Akta X taková, jaká byla na svém vrcholu - tedy přes ono mysteriózní ladění především zábavná.

V mnohém slaboduchá a balancující na hraně parodie, ale rozhodně maximálně funkční coby oddechová záležitost. Lépe ten revival vlastně ani dopadnout nemohl.


Pět věcí, které jste nevěděli o Aktech X

1.) V reálném světě jsou role obou "agentů" zcela převrácené. Zatímco David Duchovny se považuje za skeptika, Gillian Anderson je spíš otevřená nezodpověditelným záhadám světa. Sice se nehlásí k žádné víře, nicméně souhlasí, že existují věci, které člověka přesahují.

2.) Jméno Dany Scullyové je odkazem na slavného baseballového konferenciéra Vina Scullyho. Postava sveřepé agentky FBI se však vzala odjinud. Chris Carter se nechal inspirovat statečnou agentkou Clarice Sterlingovou v podání Jodie Foster z Mlčení jehňátek.

3.) V desáté vzpomínkové sezóně se objeví také klasická postava "Kuřáka". Jeho představitel William B. Davis kvůli této roli vzal v roce 1993 cigaretu do ruky dvacet let poté, co se zlozvykem skoncoval.

4.) Ve znělce je na "průkazech" obou agentů uvedeno Federal Bureau of Justice, United States Department of Investigation, nikoli Federal Bureau of Investigation, jak zní oficiální název FBI. To proto, že napodobování průkazů FBI, byť třeba jen pro potřeby filmu, je trestným činem.

5.) Jediný, kdo od začátku prosazoval přítomnost Gilian Anderson, byl Chris Carter. Producentům přišla malá, obyčejná a málo sexy.

Akta X za zvuků legendární znělky znovu otevřel sám Chris Carter, tvůrce dvou zřejmě nejslavnějších agentů FBI. Původní sestavu doplňuje Mitch Pleggi jako náměstek ředitele FBI Walter Skinner a už osmasedmdesátiletý William B. Davis jako legendární "kouřící muž".

Diváci zděšení, ohromení, vděční a šťastní

Podle tvůrců umožnily návrat Akt X po tolika letech změny, které v poslední době proběhly na obrazovkách. David Duchovny, Gillian Anderson i Chris Carter se shodují, že vše začalo být možné realizovat ve chvíli, kdy bylo jasné, že místo kdysi obvyklých čtyřiadvaceti epizod diváky uspokojí i šestidílná minisérie.

"Dost nám během příprav pomohlo i to, že jsme se smířili s tím, že Mulder a Scullyová nebudou pár. Už spolu prostě nežijí. Mulder působí na první pohled trochu samotářsky, zatím Scullyová pracuje v nemocnici, kde asistuje při operácích, jenže je cosi znovu svede dohromady. Po devíti letech vysílání seriálu a dvou filmech stále zůstává mnoho nezodpovězených otázek. Deset měsíců, které zabere natáčení jedné běžné seriálové řady, se tak smrsklo na tři měsíce. Ty strávil štáb loni v létě po letech opět v kanadském Vancouveru.

Dobře napsané drama, thriller i komedie

Při sledování desáté série dojde každý divák k momentu, kdy se alespoň na chvíli ocitne ve vzpomínkách klidně i dvacet let starých, kdy měla Akta X tu největší šťávu. Sám Duchovny ale tvrdí, že záměrem nebylo natočit jen "odkaz", ale minisérii, která je zajímavá sama o sobě. Nemá smysl se vracet jenom kvůli pár mrknutím a narážkám na minulost jako - Pravda je tam venku nebo - Chci uvěřit. Účelem bylo vytvořil životaschopný seriál, který se uplatní i v dnešní době. Aby byl dobrým, napínavým dramatem, thrillerem, komedií, hororem a vlastně čímkoli, čím Akta X můžou být. Garantuji, že při zhlédnutí minimálně tří epizod z desáté řady uznáte, že se to povedlo!

Hvězdy, které stvořila Akta X

David Duchovny a Gillian Anderson ušli od konce natáčení seriálu, který je oba proslavil, každý kus cesty. Duchovny má za sebou třeba další seriálový úspěch jako sexem posedlý Hank Moody, zatímco Anderson odešla do Londýna budovat divadelní kariéru. Návrat k ikonickým postavám brali oba jako zpestření svých pracovních životů. Ať se ale oba jakkoli brání tomu, že to nejsou ti staří známí agenti FBI, sami se můžete přesvědčit, že přece jen jsou.

Nicméně Mulder i Scullyová se v nových Aktech X potkávají se svými mladšími verzemi, agentem a lékařkou, kteří je možná jednoho krásného dne v seriálovém světě "plnohodnotně" nahradí.

S nádechem Milénia či American Horror Story

Na natáčení se kromě Chrise Cartera podíleli producenti a scénáristé Glen Morgan (Milénium), Darin Morgan (Milénium, Hranice nemožného) a James Wong (American Horror Story). V nových epizodách přibyli k původnímu základnímu ansámblu herci, jejichž tváře můžete znát z jiných populárních seriálů. Například Joel McHale (Zpátky do školy), Robbie Amell (Flash) a Lauren Ambrose (Odpočívej v pokoji), vedle nich se v epizodních rolích objeví Annabeth Gish (Akta X, The Bridge), Annet Mahendru (Takoví normální Američané), Rhys Darby (Flight of the Conchords) nebo Kumail Nanjiani (Silicon Valley).

Blíže k třem novým tvářím:

1.) Agentka Einsteinová (Lauren Ambrose)

Těžko říct, jestli si tak tvůrci připravují půdu pro budoucí Akta X bez Muldera a Scullyové nebo prostě jen chtěli udělat fanouškům radost pohledem na to, jak kdysi tihle dva u FBI začínali. Nicméně agentští nováčci Miller a Einsteinová jsou jejich příjemnou reminiscencí. Ryšavou lékařku, vědkyni a skeptičku, která při bádání nepřipouští nic mimozemského a vše se snaží vysvětlit pozemskými přírodními zákony, ztvárnila osmatřicetiletá Lauren Ambrose, jejíž dosud nejznámější rolí byla asi Claire Fisherová v seriálovém dramatu Odpočívej v pokoji.

2.) Agent Miller (Robbie Amell)

Další agent FBI, který je bez předsudků a hlavně bezmezně věří ve svět paranormálních jevů, je pro Muldera jako dar z nebes. O to víc, když Foxovi navzdory jeho paličatosti zachrání agent Miller život. Parťáka agentky Einsteinové si zahrál sedmadvacetiletý kanadský sympaťák Robbie Amell, který se proslavil rolí Stephena Jamesona v seriálu Lidé zítřka nebo postavou Freda Jonese ve filmu Scooby Doo! Prokletí nestvůry z jezera.

3.) Tad O´Malley (Joel McHale)

Na Mulderově straně je i internetový zpravodajec Tad O´Malley. Jeho představitele, čtyřiačtyřicetiletého herce a komika Joela McHalea, můžou znát seriáloví fanoušci ze sitcomu Zpátky do školy, který u nás vysílal Smíchov.

"Psal se rok 1991, když scénárista a režisér Chris Carter začal koketovat s myšlenkou natočit seriál o paranormálních jevech a mimozemšťanech. Právě tehdy totiž profesor z Harvardu John E. Mack vydal článek, v němž tvrdil, že až 3,7 milionu Američanů mohlo být uneseno mimozemskými návštěvníky. Do dvou let vznikla Akta X."

Chci uvěřit ... aneb Jak to tenkrát bylo?!

Lidé tohle téma hltali. Plnilo stránky novin, časopisů, v televizi nevysílali nic jiného. Bylo by hloupé jejich nadšení nevyužít. Režisér si při tvorbě připomínal aféru Watergate a na jejím základě napsal pilotní díl s agentkou FBI v hlavní roli, v níž už viděl Gillian Anderson. Jenže producenti chtěli vyšší, nohatější, blonďatější a prsatější herečku, než byla tehdy čtyřiadvacetiletá Gillian.

Tak začal lítý boj, ze kterého nakonec vyšel Carter jako vítěz. V čem ale neměl příliš jasno, bylo obsazení jejího kolegy. Původně to měl být podivín, vyšinutý profesor. Nakonec ale post získal David, který se touto dobou nacházel na univerzitní půdě na Yale. Verdikt zněl jasně. Půjde o pohledného, chytrého, vzdělaného a psychicky naprosto zdravého muže, který prostě jen věří nevysvětlitelným věcem.

Spousta cen, Milénium a dva filmy

Akta X během devíti let posbírala šestnáct cen Emmy, pět Zlatých glóbů a především si dokázala vybudovat nespočet fanklubů po celém světě. Příběhy, které Carter nemohl využít pro Akta X, přesměroval do svého dalšího projektu, seriálu Milénium. V roce 1998 se objevila v kinech i celovečerní Akta X a o deset let později následovalo pokračování s podtitulem Chci uvěřit, jehož natáčení si užívali filmaři i fanoušci.

Filmovou dvojku Akt X střežili tvůrci jako oko v hlavě a bylo překvapující, že naprosto loajální k informačnímu embargu byl celý filmový štáb čítající stovky členů. Na internetu se sice objevily záběry z natáčení, na nichž se třeba povalovala na place maska vlkodlačího monstra, dlouho ovšem nebylo jasné, zda ji senzacechtivým slídilům nepředhodili jako matoucí návnadu sami filmaři.

"Užívali jsme si spekulace, které o filmu kolovaly. Když se fotky na internetu najednou zjevily a nebylo možné se dopátrat autora, začali fanoušci spekulovat, že byla nastrčena. Jiní zase tvrdili, že stvůra skutečně ve filmu bude. Bylo by bláhové, kdyby tvůrci nepřilili olej do obou ohňů.

Kanibal, hlíst a černý olej

Fanoušci vzpomínají na Akta X nejen kvůli dvěma hlavním aktérům, ale také kvůli "příšerkám", z nichž se v mnoha případech staly televizní legendy. Fox s Danou šli po stopě pěkné řádce prapodivných stvoření. Jedním z nejslavnějších je zřejmě Eugene Tooms - kanibal, který si jednou za třicet let potřeboval doplnit vitamíny lidskými játry. Nevídanou popularitu si mezi fanoušky získal i přerostlý humanoidní hlíst, který za svůj vzhled vděčil černobylské radioaktivní katastrofě. Přebývá nejradši v obřích stokách, a třebaže ho Mulder zabije, on si na konci epiozody zvesela a velmi čile plave odpadem do světa. Zásadní roli hraje v mytologii seriálu i černý olej, inteligentní mimozemská látka, s jejíž pomocí chtějí mimozemšťané ovládnout naši planetu.

Nikdo si nedovolí pochybovat o tom, že Akta X byla a jsou jedním z nejvlivnějších seriálů v televizních dějinách. O jeho popularitě ani nemluvě. Tento popkulturní fenomén se vysílal od roku 1993 do roku 2002, tedy dlouhých devět let, a v jeho vrcholné formě, především v prvních pěti sezónách se sledovanost Akt X dokázala vyšplhat až devětadvaceti milionům párů očí na epizodu. Platí ale, že se v posledních letech Akta X utopila ve vlastních spletitých pletichách, tak to nezměnilo význam, jaký měla tato série pro svět televizních seriálů. Právě přes ufologická X-Files se totiž jejich tvůrci podařilo dostat na obrazovky "velký věk zábavyů, který na stříbrném plátně započali Steven Spielberg a George Lucas svými filmovými superhity.

Nelze tvrdit, že by Chris Carter byl zkraje kdovíjak zapáleným příznivcem spikleneckých teorií se zelenými mužíčky. Sci-fi ani nečetl. Byl redaktorem časopisu Surfing Magazine a nadšený sportovec a podobné věci ho vůbec nezajímaly. Byl člověkem, který dospíval v době časů studené války, trpěl poměrně zdravou dávkou skepse vůči průhlednosti zákulisí nejvyšší politiky. Nicméně i tak na počátku své scénáristické kariéry začínal ve studiích Walta Disneyho především u rodinných komedií a k stříbrňákům a mimozemským invazím se měl dostat až později. Cartera učaroval výzkum amerického psychiatra Johna E. Macka, který se zabýval bádáním ohledně "mimozemských únosů". Jedna z jeho hypotéz byla, že v průběhu let mohly být návštěvníky z hvězd ze Země "ukradeny" až tři miliony osm set tisíc lidí, a přesně na této vizi se také rozhodl postavit svůj nový seriál.

Přesto ale Akta nejsou zcela originálním počinem - Chris Carter při jejich tvorbě do jisté míry vycházel ze zapomenutého seriálu ze sedmdesátých let Kolchak, v němž stejnojmenný reportér pátral v ulicích Chicaga po upírech a dalších paranormálních entitách. Otec Foxe Muldera a Dany Scullyové jen vsadil na mimozemský život. A jeho pilotní díl za dva miliony dolarů s relativně ostříleným třiatřicátníkem Davidem Duchovny a se začínající a zcela neznámou Gillian Anderson sklidil neuvěřitelný úspěch. Rupert Murdoch a další nejvyšší představitelé stanice FOX mu prý při interním promítání dokonce tleskali ve stoje. Žádný jiný seriál totiž dřív nedokázal přinést tolik napětí a lákavých konspirací naráz. Tehdy se zrodila Akta X, seriál, který vnutil světu myšlenku, že pravda se skrývá tam venku.

Následující řádky obsahují spoilery z 10. sezóny.

Svým způsobem se měli Fox a Dana vrátit již dřív. Jejich snímek Akta X: Chci uvěřit totiž slavil v roce 2008 docela slušný úspěch, a proto se brzy začalo hovořit o možných pokračováních. Jen byl původně v plánu další celovečerní film. A třebaže televizní stanice FOX o podobný formát nestála, zatímco Gillian a David se nechali slyšet, že na hraní v celé seriálové sezóně nemají čas ani síly, Carter se ve svém snažení nevzdal. Jen trpělivě vyčkával a v roce 2013 veřejně ohlásil, že se mu nakonec podařilo uspět. Jen tedy za pomoci kompromisu. Desátá "vzpomínková" řada má totiž pouze šest epizod, i tak se do nich ale jejich tvůrcům podařilo nacpat vše, co mají fanoušci X-Files rádi.

Ani tentokrát tedy nebude chybět mohutné spiknutí. Díky němu budou moci oba agenti odhalit existenci "sparťanského viru" a zároveň stanou na dosah pochopení, proč je momentálně ve světě tolik napětí a proč má celá planeta jednou nohou nakročeno do třetí světové války. Vysvětlení přitom bude pochopitelně spojeno s existencí mimozemšťanů, ačkoli ti tentokrát sehrají trochu jinou roli, než by se dalo očekávat. Stejně tak ale nebudou chybět paranormální schopnosti, zde zastoupené především telekinezí a telepatií, a bude se také hovořit s mrtvými. Zároveň se dostane i na monstra, díky nimž se stal ze seriálu v devadesátých letech takový hit, tentokrát v podobě plastových golemů. Objeví se také Foxova a Danina mladší "dvojčata", agenti Miller a Einsteinová. Dokonce dojde i na čistě komediální epizodu o stovky let starém tvorovi z lesů, který se nedobrovolně stává člověkem. A pokud jste si mysleli, že se zapomnělo na tajemný osud dítěte obou agentů, syna Williama, vyvedu vás v omyl. V desáté řadě se ho dočkáme. Není třeba dodávat, že podobné návraty sympatických rebelů z FBI by se mohly odehrávat častěji a možná se i tak stane. Otevřená vrátka na konci šestého dílu napovídají, že ve složkách Akt X stále ještě zůstává ledacos k vyprávění.

Do Agathy Christie se tentokráte pustili Francouzi. A výsledek je velmi zajímavý. Dle mého názoru je každá epizoda jinak kvalitní. Nejlepší ale je, když se scénáristé drží knižní předlohy, do příběhu nejsou vkládány hloupé a leckdy nevěcné scény a rozuzlení je stejně tak překvapivé, jako v knihách Agathy Christie.
A právě od předloh se pozdější díly dost liší. Ale první díly s nečekanými zápletkami se leckdy mohou vyrovnat takovým seriálům jako je např. Slečna Marplová (2004). Potěší i tu a tam nějaká známá francouzská tvář. Ale i tak převažují epizody, které jsou většinou zbytečně zdlouhavé.
Nejlepší epizoda - Čas přílivu.

Na Grimma jsem natrefila úplnou náhodou a zprvu jsem měla pocit, že to bude takový nehororový Supernatural, ale docela jsem se spletla, ale jakýsi náznak SPN tak je. V dnešní době už je originálních témat málo, proto se občas vyplatí čerpat i u sběratelů pohádek. Co mě mile překvapilo bylo to, jak to celé provedli. Takže bratři Grimmové byli prostě přemožitelé příšer schovaných za lidskou maskou a po pokolení se to dědí, až to dojde k našemu hlavnímu hrdinovi Nickovi. On zpočátku vede úplně normální život, v podstatě reklama na happy life. Pěkný dům, přítelkyně veterinářka, skvělí přátelé a nadějná kariéra. Vše se změní, když se u něj prvně projeví dědictví jeho předků...vidí weseny. Pak se začne odvíjet řetězec událostí spojené s jeho vrozeným instinktem. Svojí práci si spojí i se svým posláním. Takže Nick je v podstatě taková Buffy, co si ocitla ve světě Supernatural, co je smíchaný s kriminálkou a pohádkami.
Nepřijde mi, že by si seriál zakládal na nějakých lekačkách, ale někdy se jim dobře povede nějaký jumpscare, hlavně v pozdějších sériích. Seriál je podle mě jeden z těch vážnějších, nemá nějakou humorem odlehčenou atmosféru. Ovšem vytváří si celkem zajímavou atmosféru sám o sobě, nechybí psychologický podtext a zajímavé zvraty v příběhu, později se nebojí být o dost drsnější a temnější, každou sérii se hrdinům zvedají šance na to, že snadněji spadnou do nějaké nepříjemné situace, kolikrát jde přímo o život.
První nad čím se člověk při delším sledování tohoto seriálu zamyslí je to, že většina wesenů má jakousi základnu v samotném Portlandu, nebot za každou vraždou stojí wesen a vždycky se jedná o jiný druh. Upřímně to, že tam šéfuje nový grimm by měl být dost dobrý důvod, aby se všichni pakovali honem pryč, když z něj mají tak nahnáno, ale o čem by ten seriál jinak byl, že? Taky mi nikdy moc nedošlo, proč z grimmů mají weseni tak nahnáno, když ve většině případů jsou mnohem silnější než on. Nick je sice vidí, i když nechtěji, ale žádné superschopnosti se na něm neprojevily. Proč se weseni grimmů bojí mi nějak došlo v momentě, kdy se na scéně objevila Trubel, jakýsi ideál grimma, která nemá problém každému wesenovi na potkání useknout hlavu. Nesmím zapomenout Monroa, blutbada, který se s Nickem spřátelí a víceméně ho seznamuje se světem wesenů, tuto postavu si nešlo neoblíbit. Časem se k nám přidala i Rosalee, která ač je sympatická, tak mě osobně nikdy nesedly ty její přeafektované reakce "What's" a její mozek, který byl hotová encyklopedie všech wesenů. Nicméně nic proti ní nemám.

Série byly podle mě zajímavé, protože i když se jednotlivé epizody zabývaly různými kriminálními činy, primárně vraždami(způsobené nikým jiným, než weseny), tak tu byly i celosériiní záležitosti, které mě kolikrát zajímaly více. Na scéně se objevil Sean Renard, který umí intrikovat na všechny strany.

Zpočátku byl cítit hodně ten creepy styl bratrů Grimmů. Narovinu říkám, že jsem si od první vteřiny zamilovala Adalind Schade. Claire Coffee má prostě charisma a ten zlounský, mršký výraz jí neuvěřitelně sluší a jsem spokojená s jejím vývojem. Od zlé mrchy v celkem sympatickou ženu a fandím jí.
Nick, ač je grimm, tak je to především polda se svými morálními zásadami. Neprojevuje se jako grimm, každého kdo něco provede strká za mříže, tak to bral zpočátku. Ovšem v pozdějších sériích nabral více svalové hmoty a pořádně se rozjel. Jeho policajtský kodex ho už tolik nebrzdí, ale na to si divák musí počkat. Ze slušného, moralizující, mladého policisty se změnil v celkem drsného týpka, kterého bych i já respektovala. Je jen škoda, že nikdy pořádně nepoužil tu pestrou výbavu zbraní, kterou měl v karavanu. A když už by se k tomu odhodlal, tak o to přišel.

Co na seriálu chválím je to, že setkáváme s různými druhy wesenů. Nejde jen o pohádky bratrů Grimmů, později se začnou zapojovat i východní a severní báje a mytologie, i když ve drtivě většině případů jen na jednu epizodu. Každý naše hlavní hrdiny potrápí jinačím stylem.
Krom toho se jako takový žolík dá počítat právě Adalind, protože od ní se odvíjí ty napínavé zápletky, ta holka umí nadělat řádný bordel.
Kdo mi nikdy neseděl byla Juliette. Je jedno, kolik má Bitsie Tulloch titulů z Harwardu, v herectví není jen špatná, ale vyloženě tragická. Každou sérii jsem se více a více modlila za to, aby tuto vcelku zbytečnou, nudnou a později rejpavou a hloupou postavu odklidili. Upřímně jsem se nesetkala s postavou, co by mě iritovala tolik, jako právě ona. A chemie mezi ní a Nickem se rovná zápornému číslu.
Další plus je u mě vztah Adalind a Nicka, který po určitých událostech nabral naprosto jiný směr a já doufám, že se splní má očekávání. NADALIND!

Grimm má za sebou již 5 sérií a stále mě přijemně baví, dokonce ještě více než na začátku a doufám, že s námi vydrží, co nejdéle to půjde. Jediné, co bych vytkla je to, že postupem odcházel ten pohádkový punc, protože ač je pohádek dost, tak jich není nekonečně mnoho, natož tolik, aby se to dalo v této tématice použít. Ovšem díky tomu se Grimm stal mnohem dramatičtějším a temnějším seriálem.


Nemůžu se dočkat další série a snad nebude poslední.

Britská nevychovanost vs. americká posedlost

Možná to bude znít divně, ale i z lidských obsesí a z psychických chorob jde udělat romantický sitcom. A proklatě zábavný. Jeho hlavními hrdiny jsou totiž ti nejhorší z USA a z Velké Británie naráz.

Tak nějak se předpokládá, že svatby jsou místem, kde se lidé radují a věnují se zábavě. Jedná se o ideální možnost, kterak potkat nové lidi, oddat se neformálnosti a navázat nové kontakty. Třeba i s opačným pohlavím, byť v tomto aktu většinou hraje jistou roli i požitý alkohol. Svatby jsou zkrátka radost. Americký seriálový tvůrce Stephen Falk se ale na svět dívá trochu jinak. Prokázal to ostatně již svým předchozím seriálem Tráva, v němž nechal osamělou matku na předměstí obchodovat s marihuanou. A také svatba se v jeho podání změní v tak trochu horor. Jsou na ní totiž přítomni dva lidé, se kterými rozhodně nelze vyjít úplně snadno.

Muž s britským pasem a žena s pasem americkým. Oba ale jako by se narodili v samotném pekle. Možná i proto je to taky hned začne táhnout k sobě.

Pár, který se neměl sejít

Hlavní hrdina sitcomu Nejsem do tebe blázen, Jimmy Shive-Overly, je nepříliš úspěšný britský spisovatel, který žije v Los Angeles. Původně vlastně ani neměl být Britem, ale když Stephen Falk budoucího představitele svého hrdiny, čtyřiatřicetiletého britského rodáka Chrise Geerea, poznal, okamžitě Jimmymu přepsal kolonky v rodném listě. A taky na tom dost vydělal. Nyní je totiž Jimmy přesně tak nesnesitelný, jak jenom dokáže inteligentní Brit být.

Vysoký blonďák je cynický, uštěpačný, hádavý a navíc všechny kolem tráví svým přízvukem, kterým deklaruje vlastní nadřazenost nad zbytkem tupé Ameriky. Spisovatel Jimmy je naprosto nesnesitelná osobnost, která věří, že pravda se má pálit přímo do očí a bez jakýchkoliv korektur. Takže žádný div, že je momentálně sám. Mimochodem ona výše zmíněná svatba se týkala jeho bývalky a po menším extempore byl také Jimmy z oslav nakonec násilně vyveden.

Jen díky tomu se ale nakonec mohl na cigárku před hotelem seznámit s enormně nesympatickou Gretchen Cutlerovou, kterou hraje jinak enormně sympatická třiatřicetiletá americká rusovláska Aya Cash. A jak si tak každý vedl svou nad mixérem ukradeným z dárků od svatebčanů, najednou se ocitli doma, respektive v Jimmyho posteli. A nejen to. Gretchen, rozhodně ne pohádková bytost, která kvůli testu z matiky kdysi zapálila školu, si dá u Jimmyho a jeho spolubydlícího s posttraumatickým syndromem rovnou i snídani, což bezesporu něco značí. Tihle dva se totiž hledali, až se našli. Jen se musejí dopředu dohodnout, že se vlastně vůbec nemají rádi.

O co menší se z nich stanou hrdličky, o to více zbude prostoru pro drsný a značně nekorektní humor, kterým se v tomto seriálu rozhodně nešetřilo.

Zde přináším pět nejznámějších Britů v amerických seriálech:

- Andrew Lincoln jako Rick Grimes z Živých mrtvých, který se narodil v Londýně.
- Damian Lewis jako Nicholas Brody z Ve jménu vlasti a Billions. Jeho místo narození je v St. John´s Woodu.
- Hugh Laurie jako doktor Gregory House z Dr. House a z The Night Manager, který se narodil v Oxfordu.
- Stephen Moyer jako Bill Compton z True Blood: Pravé krve jako rodák z Brentwoodu.
- Ian McShane jako Al Swearengen z Deadwoodu, který se narodil v Blackburnu.

Hlavním hrdinou seriálu Na vodě je úspěšný pětatřicátník Hugo (Lukáš Langmajer), kterému se v jediné vteřině změní život. Opustí ho žena (Ester Geislerová) a přijde o práci i o střechu nad hlavou. Nezbývá mu nic jiného než se znovu odrazit ode dna a nadechnout se nad hladinou. Hugo se vynoří u lodi svého kamaráda z mládí Honzy (Tomáš Klus) v zátoce na Vltavě uprostřed Prahy.

"Obyvatelé zátoky mají své sny, touhy i barevný život, který žijí po svém. Zvykli si na houpavý pocit na vodě i v životě a pro komediální seriál tak vytvořili jedinečnou galerii věkově i charakterově rozmanitých postav s pestrými příběhy".

Patnáctidílný detektivní seriál se odehrává v uzavřeném světě vlivných a bohatých osobností a bizarním světě celebrit a pseudoumělců. Mladému detektivovi Tomáši Beranovi (Patrik Děrgel) a jeho kolegům (Jiří Dvorák, Miroslav Vladyka, Jiří Hána či Martin Myšička) pomáhá s řešením případů spisovatelka kriminálních románů Klaudie Wolfová (Soňa Norisová).

Z nesourodé dvojice, která si leze na nervy a neustále se dohaduje, se postupně stává sehraná dvojka.

"Seriál s vtipem a lehkou nadsázkou propojuje svět zločinu s prostředím VIP osobností. Některé z reálných osobností včetně tváří televize Prima si v seriálu zahrály samy sebe. Každý díl přináší jeden ucelený příběh a odehrává se na různých a mnohdy velmi atraktivních místech, diváci také postupně odkrývají pozadí případu, který se prolíná všemi díly,".

Myslíte si, že politika je plná špíny? Seriál Dům z karet vám ukáže, že je to ještě mnohem horší, než jste si dovedli představit.

Už dávno jsou pryč časy, kdy se herci dělili na filmové a televizní. I malá obrazovka dnes láká velké hvězdy a čas od času si sem najdou cestu i ti nejslavnější hollywoodští režiséři. Výsledek pak obvykle stojí za to, což dokazuje i fenomenální Dům z karet, seriál, který se pravidelně objevuje na špičce žebříčků nejlepších televizních děl posledních let. A rozhodně právem.

Vítejte v Bílém domě

Francis Underwood je profík a člověk na svém místě. Tím místem je Washington a Francis je profesí politik. I s jeho pomocí se teď jeho strana dostala do Bílého domu a on se těší na to, že usedne do křesla ministra zahraničí, které měl za své schopnosti a věrnost slíbené, čeká ho však nepříjemné překvapení.

Nový prezident se rozhodl dát přednost někomu jinému, Frankovi slušně poděkoval a hodlal se postupně a elegantně zbavit. Na tom, co se bude dít, ale nic elegantního není. Sice to vypadá, že Frank se se svým osudem smíří, ovšem ve skutečnosti je to přesně naopak. Ambiciózní, zkušený a chladně kalkulující profesionál se naštval. A to hodně a s pomocí své manželky a věrných kolegů hodlá v Bílém domě provést takové věci, že se z toho bude celá Amerika vzpamatovávat hodně těžko. Frank chce pomstu. A je ochotný jít přes mrtvoly.

Hlavní tváře jsou Francis Undewood, profesionál, který ví, jak to v politice chodí, a nebojí se dělat rozhodnutí, na něž by většina lidí neměla žaludek. A teď se navíc naštval, což znamená jediné. Ve Washingtonu se budou dít hodně divoké věci. Postavu ztvárnil oscarový matador Kevin Spacey.

Další postavou je Peter Russo (Corey Stoll), kongresman, který má problémy s alkoholem. Ve Frankově cestě za pomstou sehraje důležitou roli.

Zoe Barnes (Kate Mara), mladá ambiciózní novinářka získává od Franka exkluzivní informace z Bílého domu. Nic ale není zadarmo a nedochází jí, že ji Underwood zneužívá.

Robin Wright, která ztvárňuje postavu Claire Underwood tvoří s manželem skvělý tým. I ona umí být pořádně drsná, a když to situace vyžaduje, nebojí se jít také přes mrtvoly. Když něco chce, obvykle to dostane.

Jít si tvrdě za svým

Pokud vás znejistilo téma politiky a máte strach, že Dům z karet bude podobně zábavný jako záznamy z hlasování našeho parlamentu, můžu vás uklidnit. Seriál se sice odehrává v prostředí, kde se vymýšlejí zákony a točí velké peníze, ale rozhodně není třeba k jeho pochopení vystudovat politologii, Frank vám totiž všechno vysvětlí. A to bez přehánění, hlavní hrdina se totiž čas od času podívá přímo na diváky a řekne, kdo je kdo, co zrovna dělá, o co mu jde a proč ho musí zlikvidovat. Rozhodně se nemusíte bát, že se mezi všemi těmi ministry, asistenty, šéfy výborů a podvýborů budete ztrácet. A navíc ono to vlastně není moc o politice.

Dům z karet má překvapivě blízko k mafiánským thrillerům a Frank se při své cestě za pomstou neštítí ničeho. Ví, jak v tom všem chodit a jak si poradit s konkurencí. Na někoho fungují úplatky, někomu dalšímu lze slíbit teplé místečko v kongresu a jinde zase zabere poctivé vydírání. A když jde do tuhého, tak Francisovi nevadí ani ušpinit si ruce krví. Tohle je zkrátka chlap, kterého nechcete za nepřítele. A teď se naštval.

Plno slavných jmen

Dům z karet byl po zásluze oceněný dvěma Zlatými glóby a právem se z něj stal seriálový fenomén. Může za to především jeho hlavní hvězda Kevin Spacey. Tenhle držitel Oscarů za detektivku Obvyklí podezřelí a slavnou Americkou krásu totiž nejen že hraje hlavní roli, ale postaral se i o produkci, na tu však nebyl sám.

Projekt do výroby dotlačil David Fincher, kultovní režisér a autor filmů Klub rváčů, Sedm nebo Zmizelá, jenž se v roce 2008 dostal k původní britské verzi seriálu, která ho naprosto nadchla. Navíc sám tvrdí, nejlepší scénáře jsou v posledních letech ne u filmu, ale v televizi, takže neváhal a rozhodl se zkusit to s předělávkou.

Pochvaly od kritiků a nadšení diváků ukázalo, že to bylo hodně dobré rozhodnutí. Kvality dramatu, které se už stačilo zapsat mezi televizní klasiku, teď můžete posoudit i vy.

Z šatníku Franka Underwooda

Dům z karet je sice seriál skrznaskrz americký, nicméně ho nelze považovat za původní. Byť volně, vycházel totiž David Fincher při jeho tvorbě ze stejnojmenné a u nás nevysílané čtyřdílné série, kterou v roce 1990 uvedla britská BBC. Tvůrci tohoto seriálu, považovaného Britským filmovým institutem za jeden ze sta nejlepších britských pořadů vůbec, přitom tvrdí, že při psaní původního House of Cards částečně vycházeli také ze Shakespeareových her Macbeth a Richard III. Stejně tak je ale pravdou, že hlavní hrdina americké verze si v sobě nese i něco málo z dějin vlastní země.

Frank Underwood v sobě také odráží osobnost 36. prezidenta Spojených států Lyndona B. Johnsona, který proslul svou nestálou letorou a značnou nezdrženlivostí jak při prosazování vlastních názorů, tak třeba i v otázce pití či žen.

Zákaz hýbat kamerou

Jednou ze zvláštností tohoto seriálu je, že značný počet záběrů byl natočen na statickou kameru. A může za to samozřejmě David Fincher, hlavní producent, který zároveň natočil první dvě epizody a nad podobou každé další má právo veta. Vydal přímý rozkaz, že kamera se nesmí hýbat, a všichni ho poslechli. Zajímavé to je i z toho důvodu, že tvorba jednotlivých epizod často spadala pod velení velmi zvučných režisérských jmen, například Joela Schumachera anebo "naší" Agnieszky Holland. Jeden díl režírovala dokonce herečka Jodie Foster.

Rozpočet milionový

Asi není třeba naznačovat, že tvorba natolik pohledného seriálu stála nemalý peníz. Respektive rozpočet na jednu sezónu se pohybuje kolem sta milionů dolarů, což jen dokazuje, jak moc to producenti s televizními seriály nyní myslí vážně. Stanici Netflix se však investice do jejího prvního vlastního seriálu vyplatila. Vlajkový pořad jí hned v první roce vysílání přinesl tři ceny Emmy a Zlatý glóbus.

Sázka na karetní třináctku

Každá sezóna má třináct epizod a není to číslo vytažené z kouzelnického klobouku. Dokonce i David Fincher nevybral třináctku pro její schopnost přivolávat štěstí, či naopak smůlu, jak tvrdí ta či ona kultura. Důvod je jiný. Počet epizod je stejný, jako je počet hracích karet od jedné barvy v jednom balíčku.

Láska z vysokého postu

Možná se Vám bude zdát, že seriáloví představitelé prezidenta Walkera a ministryně zahraničí Durantové po sobě před kamerou pokukují. Inu, láska kvete na každém pracovišti. Po pravdě jsou ale herečtí představitelé těchto dvou rolí, Michel Gill a Jayne Atkinson, od roku 1998 manželé a mají spolu dítě.

Milují ho v Číně

Říše středu je obecně velkým konzumentem západních produktů, byť k nim tamější diváci mají jen omezený přístup. Seriál House of Cards ovšem v Číně uspěl doslova fenomenálně. Skrze tamní období Netflixu, streamovací službu Sohu, jej sledovalo až 24,5 milion lidí! A mezi velké fanoušky série prý patří i Wang Qišan, bývalý vicepremiér Čínské lidové republiky.

Jelikož v roce 2014 odstoupil, znamená to, že si z Franka Underwooda nevzal dobrý příklad.

A co Vy, jak moc dobře znáte Dům z karet? Vybudoval si u Vás místo ve watchlistu? Jaká série se Vám zdá nejlepší a která naopak propadla?