Lidé používají v celém svém životě strašně moc věcí, a ani neví jak se to vyrobilo, z čeho to je, jak vlastně se vše vyrábí od nápadu až po realizaci. Používáme věci automaticky bez přemýšlení jak to vlastně vzniká. A to je tento seriál jedinečný, poukazuje na celou výrobu od A-Z, je velice poučný, zábavný, mělo by se to pouštět i ve školách, aby se děti naučili poznávat "Jak se to dělá"
První díl ve mě ze začátku vyvolal rozporuplné pocity, ale naštěstí se to rozjelo a já už se moc těším, jak to bude pokračovat a jak se bude příběh rozplétat. Dávám prozatím 60% a budu doufat, že se to zvedne.
Doby, kdy jsem koukal na Tučňáky z Madagaskaru, jsou už asi definitivně pryč a tak tenhle názor už píšu spíše jenom z nostalgie. Pamatuju si hlavně, jak jsem vždycky strašně žral postavu Morta a krále Jelimána, ale taky samozřejmě bláznivé nápady skvadry hlavních hrdinů. V životě jsou rozhodně potřeba seriály, u kterých můžete jen tak vypnout veškeré myšlenkové pochody a jenom nasávat pozitivní atmosféru. Určitě jsem za Tučňáky rád, většinou mi dokázali zvednout náladu a nic víc člověk často ani nepotřebuje.
Spongebob je sice na první pohled animák pro děti s plínou a dudlíkem, protože je infantilně cáklej, ale podle mýho názoru věk, ve kterym si tenhle seriál užijete nejvíc, je mezi 13. a 15. rokem života. Přesně to totiž byly dny, kdy jsem ho sjížděl já a tlámal jsem se smíchy jak protrženej. Miluju každou postavu, každej díl, každou hlášku. Pokud bych měl na světě označit nějakej animák za ten, co se mnou prožil puberu, je to SpongeBob SquarePants. Určitě bych ho přidal do výchovných programů pro děti, co jsou buďto vandalové, co vykrádaj kiosky nebo pro ty, co koukaj akorát na porno. Tohle je věc, která by je mohla trochu usměrnit. Tímto nabádám všechny rodiče, psychology a rodiče psychology: pouštějte svým dětem Spongeboba, jednou vám budou vděčné.
CSMT sleduji už od začátku a musám uznat, že to není vůbec špatné. A to nemusím reality show. Už jsem asi vyrostl ze všech Vyvolených, Superstarů apod. Talent je ale zábavný. Po celém světě už je takových soutěží mnoho, a proto nezačíná od nuly. Porota se mění každý rok, letos s Prachařem místo Dejdara. No nevím, mě tam moc nesedl, jako moderátora jsem ho měl radši. Když už zmiňuji moderátory, ti jsou letos zbrusu noví, moc sympatičtí mi nepřišli. Ale to asi proto, že jsem je dřív neznal. Talenty tvoří nejdůležitější část pořadu. Letošní ročník se podle mého dost povedl. Roboti a Big Names uměli pobavil, zpěváci a tanečníci opravdu něco uměli. Známá tvář Jozef Patrovič ani letos nechyběl. Už se stal maskotem Talentu a tvůrci ho nejspíše sami zvou, aby se diváci pobavili. Pokud to i příště bude tak zábavné, máme se na co těšit. Patrovič snad zase přijde.
Spinoff klasického seriálu Stargate se prostě povedl. Už od prvního pilotu to má ten správný říz a koule jako Stargate SG-1. Známé postavy jako McKay nebo Weirová tady dostávají prostor a přidávají se k nim postavy nové. Sestava se trochu podobá SG-1 týmu, ale porovnávat je není vhodné. Jsou prostě sví a mají svou nezastupitelnou roli. Sheppard jako alternativa k O'neillovi hláškuje kudy chodí, dokáže se nepříteli vysmát do obličeje. McKay je prostě borec, kterého musíte milovat. Je tak roztržitý, egoistický a zbabělý, že někdy způsoví problémy sám o sobě. Teyla dokáže vycítit Wraity a to v pozdějších dílech vyústí v zajímavé zápletky. Později se přidává Ronon Dex. Alternativa Teal'ca, který nejde pro ránu daleko Seriál je plný nových technologií, světů, odhalování města je paráda. Každý díl nás čeká něco nového. Hlavní záporáci Wraithi působí někdy i děsivě. Znělka je naprosto skvostná, nejlepší ze všech seriálů, co znám. Uvidíme také mnoho epických momentů, např. vynoření Atlantidy, vzlet města nebo jeho závěrečný souboj s hlavní nepřátelsou lodí. I když je finální epizoda docela zakončena, hodil by se ještě závěrečný film jako v případě SG.
Tak jako v seriálu "Pod kupolí, Městečko Haven" apod. tak i v této sérii je plno tajemství, nevysvětlitelných záhad.Jeden zemře, druhý ho zastoupí. V každém díle vás posouvá o krůček dopředu, nahlédnete stále k novým skutečnostem, nenechá vás to prostě v klidu, dokud celé neskouknete. Má to spád, skvělý děj, jen je škoda, že to nepokračuje ve více dílech. Nejezděte do Pines, nebo tam skončíte navěky - živý nebo mrtví.
Taková rádoby středověká telenovela. Chápu, že se tento seriál líbí více ženám, než mužum. Navíc je něm spousta fyzikálních nejasností. Jak je možné, že roční období (zima a léto) jsou různě dlouhá, někdy i několik let
Příběh je zajímavý a zaujal mě, tak jej dokoukám, ale jak jsem řekl dříve... telenovela, trošku jinak.
Zřejmě jsem byla moc nadšená z Daredevila a zřejmě jsem tudíž čekala něco podobného. Krysten Ritter mě svým výkonem nijak moc nepřesvědčila, Mike Colter i David Tennant ji dost "převálcovali"... Bylo tam dost nudných míst i nudných vedlejších postav. I tak jsem se ale docela bavila.
Perfektně to ve svém názoru vyjádřila Kahlan, takže stačí - už bych ji jenom kopírovala, s jejím názorem souhlasím na 100%.
Na tento seriál jsme doma narazili poté, co jsme si nějakou náhodou na herní konzoli nainstalovali aplikaci s japonskými seriály, zalíbil se nám plakát k tomuto a mně nepřišlo nic vtipnějšího, než si pustit první díl (druhé řady, protože proč ne).
Tak nějak jsme to naprosto vážně začali sledovat. Ač jsme na to ze začátku koukali s vytřeštěnýma očima, co to má být za šílenost, naprosto vážně nás to bavilo, seriál v nás vyvolával bouřlivé reakce a my si pouštěli díl za dílem.
Vlastně ani nevím, která z postav se stala mou nejoblíbenější, protože jak studený čumák Naoki, zasněná Kotoko, šílená maminka Noriko nebo oba tatínci dotvářeli jakoukoliv situaci do skvělého celku.
Upřímně netuším, zda je vše z Japonska takto šílené, ale hádám, že lepší úvod do asijské tvorby celkově jsem si snad ani nemohla přát. Ano, mnohokrát jsem na televizi jen zmateně zírala, klepala si na čelo, ale krom toho jsem se i skvěle bavila a těšila se na další díly. Tudíž mi nezbývá nic jiného, než dát plný počet a těšit se na nějaké repete.









