Začínám si myslet, že ta nekonvenčnost a roztomilost u hlavní hrdinky bohužel není tak úplně pravdivá. Čím víc Zooey vídám v "New Girl" tím víc se nemůžu ubránit dojmu, že šíleně přehrává. Já jí tu její praštěnost prostě nevěřím, působí to dost uměle bohužel. Přitom jsem si po 500DOS jistá, že hrát umí-ale tahle postava jí naneštěstí vůbec nesedla. Humor občas milý, jindy trapný, ještě uvidíme, jestli mě něco při dalších epizodách překvapí.PS:musím konstatovat,že jediné,co se mi opravdu,opravdu líbí, jsou Zooeiny vlasy!:-)
Pro mě osobně původně příjemné překvapení, propletení pohádkového světa s tím skutečným je hodně originální. Navíc nám pilot nabídl zajímavý příběh Emmy, které se za dveřmi zčista jasna zjevilo její dítě, jenž kdysi dala k adopci. Baví mě sledovat, jak se s tím postupně Emma v podání úžasné Jennifer Morrisonové vypořádává, přiznám se, že dění ve světě pohádek mě baví o něco méně a občas mi prostě připadá až příliš kýčovité. Nemluvě o dialozích, ze kterých mi je občas trapně za samotné postavy. Čím dál víc se mi nechce OUAT sledovat... Oblíbené postavy: Emma, Snow, Red.
Po pravdě řečeno; u žádného jiného seriálu nemám nikdy tak moc nervy v kýblu a zoufalou touhu po další epizodě. (Beru zpět po shlédnutí GOT). Napětí je rozhodně nejsilnější stránka Prison Breaku. Navíc je to (alespoň v prvních sériích) neskutečně promyšlené a originální dílo. U třetí série mi přesun do panamské věznice Sony nijak nevadil, naopak mě "návrat ke kořenům" potěšil, ale čtvrtá série byla jako z jiného seriálu, nepromyšlená, zdlouhavá, podivná. Kvůli jedné slabé etapě ale nebudu házet flintu do žita, jako celek je Prison Break stále jeden z nejlepších seriálů. A největší zklamání seriálu? SPOILER Michael si nechal odstranit tetování! :))
Kráska Gaby a její intriky, upjatá Bree se svými nejlepšími pomerančovými muffiny, Lynette, která ví co její manžel chce víc než on sám a potrhlá Susan, u níž nevíte, jestli je tak hloupá, nebo to jenom dělá. Tyhle dámy z Wisteria Lane tvoří jeden z nejlepších "babských" seriálů, jednotlivé díly mě dokáží zrovna tak napnout, jako rozesmát. Pokud vám připadalo, že je Sex ve městě příliš vulgární a neřeší se tam závažnější věci, u "Zoufalek" by se to stát nemělo. Jestli to berete s nadhledem a neřešíte věci jako proč se každou sérii stává holkám nějaká tragédie, je to výborná oddychovka. Navíc jeden z těch mála seriálů, který si držel kvalitu do posledního dílu. Finální série byla prostě úžasná...Most people just go on - day after day trying in vain to keep secrets that will never stay hidden. Oblíbené postavy: Gabrielle Solis, Carlos Solis, Bree Van De Kamp
Homeland se zabývá doposud spíše filmovým tématem-terorismem. Nijak takové příběhy nevyhledávám, ale Homeland mě nalákal ukázkami v televizi a musím říct, že jako většina diváků jsem si ze seriálu na zadek nesedla. Nejspíš to bude tím, že mě politikaření obvykle moc nezajímá... každopádně v hlavní roli exceluje (ne)sympaťák Damian Lewis (terorista, nebo ne?) a zdárně mu sekunduje Claire Danes v roli Carrie, postižené maniodepresí (eeeh, ta už dávno nesekunduje, ale přebrala hlavní roli!) která mi někdy svým impulsivním jednáním leze na nervy. Co na seriálu obdivuji, tak jsou vytříbené detaily-vztahy v CIA, vztahy v Brodyho rodině,charaktery (a to i ty vedlejší). Určitě hodně milé překvapení, každopádně musím podotknout, že zdejší srovnávání s Dexterem je hodně mimo, společnou mají jen vysílací stanici!( ano a zrzavého hlavního hrdinu:) Mimochodem Lewisův americký akcent je opravdu povedený.. Po začátku třetí řady musím říct, že už to zdaleka není co bývalo a něco je rozhodně špatně, když mě daleko více baví ta otravná Dana než hlavní hrdina. Připadá mi, že tvůrcům docházejí nápady, navíc postava Saula se stala strašně bolavou osinou v zadku. Uvidíme, jak to půjde dál.
No sushi, no dentist? Who are you?-A poor person. Seriál si mne hned po prvních dílech získal. Nešlo ani tak o to, že by mi vyvolával obrovské salvy smíchu,ale sedlo mi prostředí, odlišnost dvou hlavních hrdinek a celkově příběh o jejich snu. Dvojsmysly byly příjemným zpestřením. Dá se říct, že se pro mě tento sitcom stal chvilkovým guilty pleasure, ale po druhé sezóně je většina příjemných pocitů pryč. Vtípky se opakují, nahlas jsem se za celou řadu zasmála tak dvakrát. Ze sympatické prořízlé huby Max je jenom pitomá pózérka s recyklovanými hláškami. A řekla bych, že když se u sitcomu jen sem tam pousmějete, tak je určitě něco špatně... Po shlédnutí jednoho dílu jsem se podívala na epizodu Big Bang Theory a v tu chvíli se mi otevřely oči. To bylo zkrátka úplně jiné kafe, náš dům se doslova otřásal výbuchy smíchu, které jsme s přítelem dostávali...A tak nějak by to myslím mělo vypadat. 2BG zachraňuje paradoxně už jen ta bloncka Caroline, je sice otravná, ale sem tam, když zarapuje nebo udělá nějakou koninu, je to stokrát vtipnější než Maxiny rádoby cool hlášky. A raději více nerozebírám to neustálé připomínání, jak je někdo vtipný. To asi aby to došlo i divákovi... Mimochodem původně vtipná "Polka" se zde už jen natřásá a někdo jí říká, jak jí to sluší-to už skutečně leze na nervy. Myslím, že tento seriál se pomalu ale jistě řítí do pekel a jen doufám, že to tvůrcům dojde..
Bílé ploty, dokonale posekané trávníky, silikonové ženušky jak vystřižené ze Stepfordských paniček. Předměstí může být pro někoho nebem ale pro Tessu, která se přistěhovala z Manhattanské džungle, je to spíše peklo na zemi. Jako oddechovka funguje výborně, obešlo se to bez umělého smíchu v pozadí a doslova zbožňuju to, s jakým cynismem Tessa nahlíží na své vyumělkované sousedy. Je to sice dost zkreslený pohled na americké předměstí a příběh to není nijak originální, ale mě to prostě baví.(PS:A srovnání s Emmou Stone? Stejná barva vlasů,jinak je Emma daleko hezčí!)
You win or you die. Už jakmile začne hrát ta velkolepá znělka, chvěju se nedočkáním, co dalšího díl přinese. Protože tohle je jeden z mála seriálů, u kterého to nevíte (ano, pokud jste nečetli knihy) a když už si myslíte, že víte co přijde, tak vám obratem vyrazí dech něčím nečekaným (třeba úmrtím jedné z hlavních postav). Game Of Thrones představuje to, co jsem v seriálech opravdu hodně let postrádala; spojení úžasné dobové atmosféry, která na vás dýchne přes obrazovku již při znělce, nekýčovitých fantasy prvků, nepředvídatelnosti, nejvyhrocenějších cliffhangerů, inteligentních dialogů a takového množství postav, že si nejde někoho nezamilovat. Troufám si tvrdit, že od dob Pána prstenů je to nejlepší fantasy podívaná, která navíc směle vyšoupla z mojí topky Dextera. Klaním se tvůrci, Emilii Clarke za její perfektní ztvárnění mé nejoblíbenější postavy a taky břitké postavě Tyriona. A mimochodem, vůbec nelituji toho, že jsem (ZATÍM) nečetla knihy, protože ten pocit, že nevíte, co bude dál je prostě nenahraditelný.
Grimm je takový mix průměrné kriminálky, Buffy, Supernatural a pohádek. Rozhodně to není špatné, ale nemůžu úplně nesouhlasit s lidmi, kteří to po pár dílech odepsali. Zápletka u každého dílu je příšerně průhledná a předvídatelná, bez jakékoli gradace nebo momentu překvapení a to je rozhodně největší zápor seriálu. Místy nelogičnost (proč Nick nejde po vrazích tety, proč se monstra Grimmů bojí, když nemají ani žádné nadpřirozené schopnosti...) a stvůry, které jsou většinou jen mutanti mezi zvířaty a člověkem tomu moc nepřidají. Každopádně pokud v Grimm nehledáte další guilty pleasure nebo něco víc, tak zklamaní nebudete. Já byla ohledně celého seriálu dost skeptická a nakonec jsem mile překvapená. Atmosféra super, hudba všechno krásně dokresluje a navíc se tu najdou sympatičtí záporáci (Hexenbeast Adalind připomínající Ruby ze Supernatural).
"Sometimes I think I was born backwards..Like, you know, come out of my mum the wrong way. The people I should love, I hate, and the people I hate...." Nechápu, jak jeden seriál může být tak geniální a zároveň tak špatný. Výjimečně není řeč o ubývající kvalitě, ale o hlavních postavách, po dvou sériích totiž pokaždé nastoupí nová parta. První a druhá série mě moc neoslovily, nadchla mě jedině postava Effy, takže jsem sledovala pouze její příběh a těšila se na třetí řadu, kdy nastoupí jako ústřední postava. Zajímavě působila i Cassie s tou svou poruchou příjmu potravy, ale nakonec se její příběh zvrátil v tu samou zápletku jako u ostatních postav ala "spal jsi s Michelle, tak já budu na oplátku spát s každým, kdo se mi postaví do cesty", což, přiznejme si, nemá daleko k americkým teen seriálům a prostě je to naprosto nezajímavé. Většina postav je na zabití a opravdu bavit mě to začalo až s příchodem "druhé generace", kde jsem si Effy zamilovala asi tak jako žádnou fiktivní postavu předtím ( ano, a to že nosí martensky a roztrhané věci jako já tomu trochu napomohlo:)) ) a konečně se začala zajímat i o ostatní, přestože příběh je stále trochu šablonovitý a opakující se po první generaci, já se těch sprostých slov, nepřátelství, lásky a drog nemohla nabažit! (myslím v seriálu samozřejmě). Ale sedmá série? Ta se nestala! 70% jen a jen za třetí a čtvrtou sérii.









