První série byla naprosto parádní. Výborní herci, výborná hudba, výborné tempo, výborné postavy, výborné flashbacky z ostrova... CW mě opět velmi potěšila a já to opět nehodlám přiznávat nahlas... A zatímco doufám, že s druhou sérií se to rozjede ještě víc, ani té první neváhám napařit plný počet, protože příběh pokulhává jen velmi málo. Oliver Queen je perfektní, ale mohl by se více oblékat a perfektní je i Kate Cassidy jako Moira Queenová a John Barrowman, bývalý Jack Harkness, jako ne úplně kladný Malcolm Merlyn (příjmení mluví za vše). Do druhé série vstupuji s nadšením a s nadějí, že ubude romantiky a přibude akce a lepších záporáků. Arrow mi potvrdil, že DC seriály prostě jedou a že jsou mnohem lepší, než DC filmy. První série u mě za 90% a doufám, že to neklesne, to bych viděl jen nerad.
Po sedmi epizodách nějak pořád nevím, jestli se na to nevybodnout. Jde sice o parádní atmosférickou záležitost s herci jako Michael "Brumbál" Gambon, Sofie Grabol z Forbrydelsenu (ta je vynikající) nebo Christopherem Ecclestonem, bývalým Doctorem, kterého ovšem zabijou... Výborní jsou i Stanley Tucci a Richard Dormer, vlastně není po herecké stránce nic co vytýkat, ale zdá se mi, že nikdo ze sebe nevydává maximum. To je ale nejspíš scénářem, který je hrozně, ale opravdu hrozně roztahaný a i když se tam pořád něco děje, já se absolutně nevyznám v postavách ani v motivech a těch pár charakterů, kteří mají na to ten seriál uníst, to neutáhnou stoprocentně, ale jenom zhruba devadesáti. Nechci kritizovat, protože je to další kvalitní kus z neokoukaného prostředí, které tady ještě nebylo s parádní mrazivou atmosférou a naprosto dokonalou úvodní znělkou, tentokrát mi to ale ke spokojenosti nestačí. A i když mi je zatím celkem jedno, kdo je vrah, dokoukám to do konce a pak hodnocení třeba i upravím. Prozatím ale zhruba za 75%. Je i mnoho lepších detektivek...
Humor je tu na tenké hraně mezi trhlostí a trapností. Bohužel u mě spadá spíš k té trapnosti... Navíc je mi nesympatická postava Tituse, podle mého nemusí být v každém druhém seriálu gay a už tuplem ne takhle přehnaně afektovaný. Někomu se může seriál líbit hodně, ale pro mě tento typ humoru asi není. Hodnoceno po 5. díle. PS. Znělka je nezapomenutelná ;)
Jedná se o průměrný detektivní seriál založený na premise mladá rázná detektivka v oddělení vražd + francouzský černošský přemoudřelý taxikář pomáhající jí s případy. Řeší jednotlivé případy, mezitím se snaží nalézt vraha jejího otce... Tu americkou schématičnost (ženský detektiv, černoch, kámoš je gay) bych tomu snad i odpustil, kdyby fungovala chemie mezi hlavníma postavama, ale přijde mi, že Cheryl Leigh (Lexie z Grey's Anatomy) funkci drsné policajtky ne úplně zvládá - a to i přesto, že jí ostříhali nakrátko, asi aby působila tvrďáčtěji (jenže jí to nesluší). Ten černoch je už úplný herecký poleno a většina jeho výroků působí směšně... Případy jsou víseméně průměrné. Dynamika mezi hlavními postavami je občas docela dobrá - člověk se pousměje nějakým hláškám. Kupodivu tam nejsou kromě prvního dílu žádné honičky v autech. Takže doporučuju spíše skalním závislákům na detektivkách... Hodnoceno po 5. dílu.
Po prvním díle naprosté zklamání. Nesympatické hlavní postavy (i když dobří herci) a nudná dějová linka s kým kdo spí a kdo komu jí jídlo. Tentokrát mě BBC mile nepřekvapila.
Na rovinu řeknu že to vypadá dost zajímavě a hlavně nadějně, jsem, řekl bych britofil tak to možná ovlivňuje můj názor ale opravdu mě to chytlo hned po prvním odvysílaném dílu. Trošku mi to připomíná Elisu z Rivonbosy ale opravdu jen trošku, není tu přehnaná červená knihovna a ono drama které vidíte jen u telenovel, je to prostě britské, zajímavé a napínavé. Uvažuji o tom že si seženu knižní předlohu.
Tak ako aj v iných názor na seriály z britskej tvorby, tak aj pri tomto mám pocit, že sa budem opakovať. Britom stačí málo na to aby vytvorili kvalitný seriál. A tak tomu bolo aj v prípade The Hour.
Hodina nie je len o obyčajných novinách. Ale o takých novinách, ktoré si nebude môcť nechať ujsť. Námet jednoduchý ale aj tak zložitý. Nič nie je ľahké a k vytúženému cieľu vedie tŕnistá cesta. O to je príbeh The Hour. Novín, ktoré chcú divákovi priblížiť udalosti tak ako stali, nechcú nič zamlčať či skresliť. A práve pri tom narážajú na väčší odpor či už od vedenia televízie, či istých politikov. Každá zo sérií má vlastnú zápletku, okolo ktorej sa točí príbeh a odvíjajú sa jednotlivé udalosti či zvraty. V seriály sa okrem hlavnej zápletky objavuje aj viacero menších, ktoré sa navzájom prelínajú v určitom bode (či už ide o detektívnu zápletku, domácu/zahraničnú politiku, korupciu, špionáž, problémy postáv). Seriál má zvláštny spôsob rozprávania. Môže sa zdať, že je príliš pomalý či rozťahaný ale opak je pravdou. Akcia tam je, len je dávkovaná pomaly a postupne Všetky tie menšie zápletky dokopy tvoria jednu veľkú, ktorá je postupne zostavovaná a odhaľovaná. Nič čo sa v seriály odohrá nie je zbytočné aj keď by sa to tak na prvý pohľad mohlo zdať.
Ďalšou skvelou časťou The Hour sú postavy. Síce ani jedna z nich nestojí v úzadí a každá dostáva rovnaký priestor, najväčším ťahúňom je určite Ben Whishaw a jeho Freddie. Nič nedokáže nechať na pokoji a snaží sa odhaliť príbeh, zápletku za každú cenu, aj keby ho to malo stáť vlastný život. Je tým typom postavy, ktorú bude mať spočiatku za neznesiteľnú a otravnú, ale práve to jeho odhodlanie ísť za príbehom si vás získa. Vzťah medzi Freddiem a Bel je uveriteľný, viditeľný. Je vidieť to ich priateľstvo, vzájomne doberanie sa ale aj niečo viacej.
Koniec The Hour je horkosladko bolestivý. Uzavretý ale aj otvorený (je len na vás ako si ho vysvetlíte). The Hour je tou dobovou drámou so všetkým čo k nej patrí. So skvelo vystihnutými postavami, premyslenými zápletkami, atmosférou danej doby.
Na tenhle seriál jsem se moc těšila a musím říct že předčil mé očekávání sympatičtí herci ( což je to hlavní ) podle mě je to i vtipné takže já nemám žádné výhrady a těším se na další díl
Jelikož mám moc ráda seriály o superhrdinech tak se mi tenhle seriál moc libí samozřejmě nejde hodnotit seriál po pilotu ale já jsem si ten seriál oblíbila a moc se těším na další díl
Keď som kedysi dávno videla prvú časť Pan Am, tak ma to nijak výrazne nechytilo. Prišlo mi to až moc dokonalé a pekné. Teraz som tomu však dala druhú šancu a uvidela som ako som sa mýlila. Lebo Pan Am nie je len o pekných tváričkách a úsmevoch, ale o ľuďoch za nimi a o ich príbehoch.
Áno Pan Am je o tom pozlátku, krásnych tvárach. Ale za tým všetkým stojí niečo viac. Nič nie je nikdy také ružové a pekné ako sa môže zdať. Úsmev nemusí byť pravým úsmevom, ale len maskou, ktorá je nasadená. Príbeh PA nie je nijak zložitý. Ide skôr o jednoduchý príbeh, rozvetvený do viacerých zápletiek. Ani jedná z nich nepôsobí v seriály zbytočne a je dôležitá pre vývoj tej ktorej postavy. V seriáli sa rieši všetko. Cez osobné problémy postáv, romantické zápletky, trocha špiónskej akcie až po skutočné udalosti, ktoré sa stali či reálne problémy tej doby (vzťah dvoch žien, rasová tematika, politika). Všetko je do deja zasedené prirodzene, veď to bola predsa súčasť každodenné života v tej dobe. Seriál má v sebe tú správnu retro atmosféru, ktorá dýcha z každého záberu či už vďaka kostýmom, hudbe alebo rôznej problematiky danej doby.
Čo si sa PA určite zamilujete sú postavy. Spočiatku sa môže zdať, že to budú hlúpučke a naivné tváričky. Ale nie je to tak. Každá z postáv bola niečím iná, mala niečo v sebe čo ju odlišovalo od iných, mala iné ciele a iný príbeh. Úsmevy a flirtovanie so zákazníkmi bolo súčasťou ich práce, ale nie súčasťou ich života. Každá z postáv si prešla určitým vývojom a prekonala od začiatku istú zmenu. Napríklad taká Laura, na začiatku mohla pôsobiť ako naivné dievčatko, ktoré nevie čo chce. Ale na konci už z nej bola sebavedomá mladá žena. Ani jedná z postáv nebola prehliadaná. Všetkým bola venovaná rovnaká pozornosť. V celej zostave sa nedá nájsť ani jedna postava, ktorú by človek odsudzoval a nemal rád, získajú si vás proste všetky.
Pan Am je škoda. A veľká. Príbeh sa síce v poslednej časti viac menej uzavrel, no stále tam bol priestor pre ďalšie zápletky, zvraty a vzťahy. Seriál bol tou správnou retro odychovku, ktorá mala v sebe všetko z tej doby a asi aj niečo viac. Žiaľ ďalší priestor na to aby to ukázala nedostala. Ja som len rada, že som PA dala druhú šancu a určite ho každému odporúčam. Neoľutujete.









