přemluvili jste mne....to jsem tedy zvědav, jak daleko od těch Vašich chvalozpěvů je pravda...pak dám vědět..:-)
Zaujal mě trailer, tak jsem se docela těšila až se tenhle "vojenský" seriál začne vysílat...no, a nebyla jsem zklamaná, aspoň ne moc.
Teď něco k žánru - komedie. Hm, s menším přivřením obou očí i ano. Občas jim vtípky vyjdou, a občas ne, je to prostě loterie. Nebudete se smát tak, že by jste se váleli na zemi nebo za břicho popadali ale seriál rozhodně splní svůj účel a to pobavit. Aspoň já se bavila, nijak zvlášť, ale bavila.
Téma armády, je podle mě skvělý nápad, jediný seriál ohledně armády který znám je M*A*S*H, a očividně tomu se nedá konkurovat, ale zajímavé zpestření a hlavně náhled na "domácí" armádu.
Postavy, nikdo mi nijak zvlášť nevadil, k některým jsem měla kladný vztah (hlavně ústřední trojice bratrů, protože herce znám odjinud) no, a k zbytku vztah neutrální.
Bohužel si myslím, že tento seriál nijak zvlášť nevyčnívá, a ani že si ho budu moc dlouho pamatovat (jenom náhodou jsem na něj narazila, a došlo mi, že bych se na něj měla dokoukat). Skvělá oddechovka, já se bavila. Ano, jsme vojáci! -> 60%
Seriál, který si dokázal celých devět sérii udržet kvalitu, akčnost, napínavost. A i po 9. sérii doufám, že se na obrazovky Jack Bauer vrátí (HaHa, okud vznikne spin-off s jinou postavou, už to nebude 24 hodin...).
Miluji ten zvuk měnících se hodin, jakmile dochází ke zvratu událostí a přichází náhled do více dějišť.
Pamatuji si ještě první série, kdy si díly nahrávala má povedená rodinka na VHS. To byly časy. Uběhlo již několik let a seriál je stále boží.
Hlavní role je bezvadně obsazená. Když zahlédnu Sutherlanda, jak mi pobíhá v jiném seriálu, hned ho řadím do 24 hodin (Popravdě, když jsem koukal na Touch, pořád jsem viděl Martina jako Jacka.)
Každá série má svůj příběh, svoje zvraty. Je pravda, že ve skutečnosti by se taková událost asi v jednom dni ne vždy odehrála, ale každopádně to nemění nic na tom, že je to bezvadný seriál. Je pravda, že občas kolísala již roztahanost do 24 dílů, ale stále to stálo za to. A 9. série dovršila celý seriál – snad nejlepší série ze všech!
Nejlepší postavy: jednozančně Bauer, Chloe, prezident Palmer, Bill a Tony. :-)
I přesto, jak je seriál dobrý, zřejmě bych neměl na to zhlédnout to vše znovu. Bauera si zamiluje snad každý. Ale jednou postačí.
A pokud 24 hodin neokusilo watchlist, měli byste to napravit. Co nejdříve.
Je to nejlepší sitcom na světě :-)
Na tento seriál jsem se těšila, říkala jsem si: "Konečně budu sledovat nějaký kvalitní český seriál." Jak jsem se ale spletla.
Začátky (asi do 13. dílu) mě velice bavily, dokonce jsem se těšila na každý díl. Myslím si, že první díly nasadily laťku dost vysoko, ta ale bohužel postupem času padala a padala až nebylo kam spadnout.
Stanovila jsem si, že vždy budu hodnotit seriály až uvidím všechny série a všechny díly. (Prostě až seriál skončí.) To bohužel nemůžu u PR splnit, dokonce jsem ho nedokoukala, skončila jsem někde u 18. dílu. (Ty 4 díly by mě asi už nezabily, ale proč riskovat?)
Rozhodně jsem si nemyslela, že PR má být seriálem historickým, dost jsem ho brala s rezervou, ale co se opravdu nedalo snést byli duchové. (Jako vážně?) Další výtka: Z Vladimíra udělali naprostého blbce, který mění své názory a city podle počasí. (Jinak si to neumím vysvětlit ?!) Rozhodně jsem fandila jemu a Magdaléně, ne snad proto, že by mi Klára byla nesympatická ale chovala se jako totální kráva, (možná...určitě jsem jí nesnášela!) tak jsem neshledala ani jeden jediný důvod, proč bych jí jako postavě měla fandit. Pro mě Magdaléna nejlepší postava seriálu.
Ale abych jen nehanila, a ukázala, že taky umím i pochválit. Rozhodně chválím nápad zasadit děj do První republiky, podle mě nejkrásnější období naší historie 20. století. Dále lokace, krása se na to dívat. Casting taky skvělý, možná až na 30-ti letého herce hrajícího 18-ti letého. (Tomu jsem to opravdu nevěřila, zbytku i ano.)
Pokud bude nějaká 2. série, já rozhodně nebudu jejím divákem. Pro mě velké zklamání takže 30%!
Hodnotím po 5 dílech. V podstatě vše se dozvíte formou vyprávěných titulků už v první minutě seriálu, takže nejde o spoiler. Před 25 lety bůh opustil Zemi. Andělé z toho vinili lidi a tak se snesli na zemi a začala válka. Nic z toho však neuvidíme. My se přeneseme až do postapokalyptického rozložení společnosti. Lidstvo v podstatě přežívá v uzavřených militantních komunitách. Děj celého seriálu se odehrává v jednom takovém uzavřeném městě a většinu času pouze v interiérech.
Seriál má jednu velkou vadu na kráse, neví, čím chce být. Na sci-fi je toho málo - žádné napětí z neznámého nebo překvapení. Příslib budoucnosti vyvoleného to nespraví. Tak jak je seriál naladěn, ani nečekám, že by vyvolený dokázal víc, než rozluštit jednu tetovanou zprávu na těle za epizodu. Superhrdina se schopnostmi z něj nebude. Kromě premisy tam zbudou coby sci-fi prvek jen dva druhy andělů. Jedni jako lidi s křídly, ale žádné speciální dovednosti defacto nemají. Druzí, posedlí, drobet znetvoření, nadlidsky mrštní a silní, ale ti tu v podstatě suplují takové bestie bez mozku. "Zombie" survival však rozhodně nečekejte a strhující boje mezi vyššími anděly vlastně taky ne. Odepíraná láska mezi vyvoleným a lady města je na love story taky málo. A politické intriky jsou poměrně přímé, bez hloubky a následků.
Ono to dohromady funguje dobře. Zívat nebudete a 3/4 hodinka uteče jako nic. Jenže se nebudete celí nadržení těšit na další díl. Kdyby další díl nebyl, asi byste nad tím jen mávli rukou. Je to naprosto průměrnej seriál, který se skutečně hodí na to zabíjení času, pokud máte víc volna, než zvládnete unést =) Kdyby se seriál dokázal více zaměřit na jeden žánr (sci-fi, survival, horor, intriky, láska), našel by si fanoušek daného žánru i v takhle průměrném seriálu svou přidanou hodnotu. Jenže takhle je to pro všechny a pro nikoho.
Dám tomu ještě jeden nebo dva díly, ale pokud mě něčím nepřekvapí, tak koukat dál nebudu. Ono totiž pokud nemají tvůrci v rukávu něco nového, tak i tenhle slušně naladěný mix začne po čase nudit úplně.
Humor a dráma sa stretávajú na pozadí príbehu odohrávaného sa v ženskom väzení. Nie je to čisto len vtipné a zábavné, dramatické a vážne. Nie je to čisto komédia alebo dráma, je to to správne spojenie týchto dvoch žánrov a spolu to vytvára tak trochu tragikomický pohľad na svet.
OiTNB používa sem tam známe veci (trochu klíšé sem tam), ale v tom nie je problém, ani najmenší. OiTNB na nich dokáže vystavať kvalitný príbeh a podať ich tak, akoby to bolo niečo nové a človek má tak pocit, že to vidí po prvý krát. Seriál sa po celý čas na nič nehrá, prostredie väzenia ukazuje také aké je a nič ani na chvíľu neprikrášľuje. Nie je teda núdza o scény, z ktorých môže nabehnúť človeku husia koža a niečo podobné by teda vôbec zažiť nechcel. No nie je to len o tom. Ako som už spomínala seriálu sa darí správne namixovať a podať tú správnu dávku komédie a drámy. Humor seriálu nie je taký, že by ste sa chytali každú chvíľu za brucho. Je to skôr ten suchý šibeničný humor, ktorý dobre podaný vie navodiť správnu atmosféru v tej ktorej scéne. Väčšina z nich vznikala najme konfrontáciou odlišných charakterov medzi sebou alebo konfrontáciou spočiatku "naivnej" Piper či už z väzením samostatných alebo z jeho členmi. Práve ona mala spočiatku na všetko až idealizovaný pohľad a bola prekvapená, že nie vždy to chodí podľa pravidiel.
Dej seriálu nie je nijak zložitý a prekombinovaný. Štýl rozprávania nie je nijak uponáhľaný, nikam sa neženie. Skôr necháva veci plynúť pomaly, predsa len všetko má svoj čas. Aj keď je seriál pamäťami Piper Kerman (Chapman), nie je primárne orientovaný len na ňu. Po celý čas máme možnosť sledovať príbehy/ osudy jednotlivých postáv a odhaľovať tak časti ich života. Nie je to len o o tom aký život vedú vo väzení, ale aj o tom aký mali predtým, čo ich doviedlo k tomu aby sa ocitli za mrežami. Postupne sú nám odkrývané aj dôvody ich konania či už pred mrežami alebo za nimi. Nič nie je také aké sa na prvý pohľad môže zdať. Ich príbehy sú svojim spôsobom krásne, smutné a zároveň ľudské. Postavy v seriály sú všetko, len nie jednotvárne a rovnaké. Každá z nich je iná, svojím spôsobom originálna a každá z nich vynikala medzi tými ostatnými. Buď ste ich milovali alebo nenávideli (napríklad takú Pennsatucky, ktorá bola inak psycho a ako prvé ma napadlo Steveova sestra sa zvockla /HFO/). Jediná postava, ktorá v seriály pôsobila ako päsť na oko, bol už viacerými spomínaný Larry, ktorého príbehová časť ani nemusela byť, nič by sa nestalo a nič by nechýbalo. Aj keď sa to nemusí zdať, každá z postáv prechádzala vývinom aj za mrežami. Napríklad takú Piper by ste mali pár krát počas prvej série za to jej fňukanie trochu prefackať, no v druhej sérií už to bola iná Piper, zmenená väzením a predsa si zachovala aj svoje vlastnosti. Akoby prišla na to, že keď chce prežiť musí sa svojím spôsobom zmeniť, už z nej nebola tá istá Piper ako pred väzením.
OiTNB určite stojí za zhliadnutie. Nie je to len nejaký bežný seriál z prostredia väzenia. Podáva príbehy jednotlivých členov v ňom, je sondou do ich života. Poukazuje na rozdiel medzi tým čo chceme a akoby sme chceli konať, no nakoniec sa budeme musieť rozhodnúť úplne inak. . Spočiatku si možno naň a na spôsob rozprávania bude treba zvyknúť, ale či už hneď alebo po pár častiach sa do neho človek dostane a príbeh bude prežívať spolu s postavami.
V tom poměrně velkém množství britských krimi minisérií musím se smutkem konstatovat, že Hinterland neuspokojil moje očekávání.
Zřejmě na to mělo vliv i nevýrazné herecké obsazení a konkrétně Tomova osobnost mně byla záhadou až do samotného konce. Alespoň u něj bych si představovala větší vykreslení jeho postavy, potažmo jeho minulosti, které do jisté míry ovlivňovalo jeho občas zvláštní chování.
Takže se smutkem, ale tentokrát je to minimální nadprůměr.
Vedle Her bez hranic další televizní pořad, který se v devadesátých letech nesmazatelně zapsal do mé paměti. Jako dítě jsem se vždy těšil na víkend po obědě, to byl čas určený pro odvážné a zdatné soutěžící. Před pár lety jsem měl možnost podniknout k pevnosti Boyard vyhlídkovou plavbu. Všechny vzpomínky se mi rázem vybavily.
Skutečně nezapomenutelný televizní pořad, asi jeden z prvních, který k nám v devadesátých letech dorazil. Velmi zajímavý koncept, zábava, napětí, to vše zdobilo Hry bez hranic. A pro českého diváka byly o to atraktivnější, že mohl fandit českému týmu.









