Poslední názory

Asi mi příliš nepřísluší hodnotit tento seriál, neboť jsem z něj shlédl pouze jeden díl "Maminka pošťacka", co je už nějakou dobu na Youtube. Bohužel, od kavárenské ČT09 nelze očekávat, že by někdy uvedla reprízu, dokonce bych se vsadil, že už to tihle rádoby "demokratičtí" cenzoři dávno smazali z archivu, ostatně jako postupně mnohé pořady natočené před listopadem. Ono vysílat v dnešní době naučný pořad pro děti, který by je seznamoval s běžnými povoláními zrovna moc nefrčí, dnes by jim přibližovali leda tak manažerské funkce a seznamovali je s řediteli velkých koncernů. Dělnické profese jsou v kapitalistickém režimu považovány za podřadné a není vhodné o nich točit filmy a seriály. Každopádně já tomuto seriálu uděluji alespoň průměrné hodnocení. Jednak proto, že seriálem provázela má oblíbená moderátorka dětských pořadů Štěpánka Haničincová a také že dnešní rozmazlení a zlenivělí amerikanističtí parchanti navyklí vysedávat u počítačových stříleček by těžko šli brigádničit na poštu či kamkoliv jinam.

Svět, kde panuje válka mezi lidmi a upíry. Námět je velice zajímavý, kdy se člověk sblíží s upírem a společně utíkají a snaží se najít ráj, kde budou žít lidé a upíři v míru.

Pilot zcela nenadchnul, ale jsem ráda, že jsem tomuto anime dala šanci. Protože díky tomu jsem zjistila, že toto anime je vlastně skvělé a ke konci jsem měla co dělat, aby mi netekly slzy.

A tady jsem měla ráda dva lidi (Momo a její strýc) a dva upíry (Fine a Allegra). Ostatní mi něčím vadili a rozhodně jsem nechtěla, aby Momo a Fine chytily. Dá se říci, že konec je uzavřený, takže se nechám překvapit, jestli bude nějaké pokračování v podobě další řady či to bude konečná. :) I hudba se mi zde moc líbila :)

Udělala jsem chybu, že jsem si prve pustila Fate/Stay Night z roku 2006, které vzniklo sice jako první, ale Fate/Zero je zcela začátek příběhu. A díky tomu Fate/Stay Nigh jsem více pochopila až teď, po shlédnutí Fate/Zero než když jsem Fate/Stay Night dokoukala. A dá se říci, že na pár postav jsem i změnila názor a dá se říci, že k lepšímu. Až na Kireie.

Chvilkami díly zde byly slabé, a pak zase silné. Přesto se mi toto anime taky líbilo a několik charakterů jsem i nějak pochopila. A to nejen lidí, ale i duchů. Hudba zde byla úžasná a závěr dokonalý, i když vím, jak Fate/Stay Night skončí, tak si dám remake, protože jsem slyšela, že tam jsou menší změny oproti Fate/Stay Night z roku 2006. Tak uvidíme a budu moci porovnat, když to ještě mám v hlavě docela čerstvé. :D Ale jedno musím uznat. Jsem ráda, že dozrál u mě čas tuto ságu vidět, protože jde o dost dobře provedené anime :)

Seriál Alle lieben Julia vznikl ve spolupráci společnosti AB Productions s německou soukromou televizní stanicí RTL. Tvůrci si od toho zřejmě slibovali snazší export seriálu Helena a její chlapci do německy mluvících zemí. Celkem bylo roku 1994 natočeno a odvysíláno 26 epizod, poté bylo natáčení zastaveno. Obsahově se jedná o téměř přesný přepis scénáře z francouzského originálu. Úvodní znělka je též německou verzí původní písně "Pour l’amour d’un garçon" Osobně mě německá verze mého oblíbeného seriálu nijak nezaujala. Kluci jsou nevýrazní, ženské naopak nepřirozeně přehrávají a že už nejsou ve věku studentek je zjevné. Po shlédnutí jediného veřejně dostupného dílu dávám 30% (jednak za snahu a pak také proto, že oproti americké verzi "Helen and the Boys" to skopčáci nezabalili hned po jednom dílu, ale natočili jich alespoň těch 26).

Scénáristu tohoto seriálu bych postavil na pranýř. Lidé se chovají jako naprostí idioti a v reálném životě by se nedožili dospělosti. Asi dneska může psát každý kdo udrží tužku.
PS. S dalšími díly seriálu padá stále hlouběji do odpadu kinematografie. Něco tak strašného jde napsat je pod vlivem psychofarmak.

Pohádky námětem z východních zemí mě vždycky dokážou zaujmout a Slováci jich začátkem 80. let natočili hned 15 ze všech koutů Sovětského svazu, což považuji za chválihodný projekt v oblasti tehdejších studiovek. Pravda, některé pohádky jsou poněkud slabší (tak třeba "Bohatstvo rozumu nepridá" mě docela nudila, nejspíš tím, že v ní byli pouze tři aktéři) a jinde jsou zbytečně zdlouhavé scény (např. v pohádce "Juchanov klát" je divák celých osm minut nucen sledovat, jak lakotný majitel kovárny hledá skrýš pro své zlaťáky). Ale jiné (např. "Karimina skúška", "Asanov kalym" a "Berdiho koberec") naopak laťku kvality dokázaly výrazně zvýšit nádechem orientu i jim typickou moudrostí, kterou se pohádky z těchto zemí velmi často vyznačují. Takže jakožto celek to zprůměruji na slušných 60%. A možná jsem něco přehlédl, ale mezi těmi 15-ti pohádkami schází uzbecká.

Zpočátku na mě seriál působí poněkud nudně. Trochu se to zlepší v momentě, kdy chce Maroša adoptovat snobská rodina neskutečných sucharů. Adoptivnímu otci jde o to transformovat do Maroša své nesplněné ambice, dědek si ho prohlíží jak handlíř na koňském trhu a neustále kriticky připomíná jeho původ. Adoptivní matka je studená jak psí čumák a jen fňuká po jejich zemřelém synovi, z jehož pokojíku si vytvořili skanzen. V jednom komentáři na ČSFD jsem četl chválu na Pipa, mně je ale sympatičtější Maroš svoji bezprostředností. Seriál hodnotím průměrem 50%.

Tento seriál je jedna velká nuda. Námět sice vypadá originálně, ale ta realizace! První dva díly by ještě ušly, ale pak se to strašně vleče. Půlku seriálu je divák nucen sledovat, jak se ten vynálezce snad dvacetkrát zeptá, jestli někdo neviděl jeho psa, přitom zloděj se s ním všude producíruje, zas tak velké to městečko není a jiné čokly jsem tam nezaregistroval, zkrátka zbytečně natahovaná vata. K tomu si divák musí opět alespoň dvacetkrát vyslechnout cosi o tajné řeči indiánského kmene s dvěma "a" na začátku. A aby to nebylo málo, stále tam někdo piští, ječí a huláká, nejčastěji ten nejmladší a nejprotivnější smrad Cico. Dva díly s jeho únosem a sledovačkou byly rovněž divácké utrpění. Celý 13-dílný seriál by šlo v pohodě stlačit na polovinu, tj. 7 dílů, aniž by bylo něco podstatného vypuštěno a možná by to v takové verzi bylo snesitelnější. Takhle to na víc jak 30% není.

Toto je snad nejhorší normalizační seriál, jaký jsem kdy viděl. Československé rodinné seriály a filmy z 80. let mám rád, ale tohle bylo utrpění sledovat. Neřeknu, kdyby to byly děti v předškolním věku, ale tři skoro už puberťáci, kteří si hrají s plyšovými opicemi, mluví za ně protivným šišlavým hlasem a dělají kolem nich tyjátr, jako by byly živé, to mi skutečně hlava nebere. Nic infantilnějšího jsem v československé tvorbě ještě nezažil. Dávám 10%, i když ani nevím, za co vlastně, snad jen proto, že jsem s velkým sebezapřením shlédl všechny čtyři díly bez újmy na zdraví.

Jedná se zřejmě o první polistopadový dětský slovenský seriál. Je to vlastně hraný Večerníček s poměrně jednoduchými zápletkami. Nejvíc mě zaujalo a potěšilo, že v 1. dílu v čase 4:10 - 4:30 se objevuje pohádková kniha Slovenské rozprávky III, kterou i já vlastním už od dětství. Shlédnuto šest z osmi veřejně dostupných dílů. Velmi slabý průměr 40%.