Poslední názory

hned od prvního traileru jsem věděla, že toto musím vidět. skvělý výběr herců, kostýmy, výprava, to jsem si opravdu moc užila. podoba s AHS znatelná, zřetelná ale pro mě ne nijak rušivá. co mi vadilo byl závěr série, poslední dva díly ztrácely ten správný náboj a upřímně si neumím představit, že bude další série a bude mě bavit stejně jako začátek této což je dost škoda

Protože na Netflixu koukám převážně na dokumenty, ani tento mi neunikl. Ale je to první dokument, který mě zasáhl úplně nejvíce. Jsem člověk, který málokdy u filmů nebo seriálů brečí a zde mě to dostihlo dokonce vícekrát. Je to hrozně silný příběh a nechápu, jak se něco takového mohlo stát, bohužel se to děje na denním pořádku, ale není to vidět. Gabriel byl krásný a hodný kluk, jeho úsměv asi před očima uvidím ještě hodně dlouhou dobu.

Takže seriál jsem poprvé viděla, když jsem byla malá a chodilo to pozdě v noci v televizi. V té době jsem ten seriál měla moc ráda. Zřejmě hlavně kvůli tomu, že podobné seriály nebyly. Teď již je více takových seriálů.

Nedávno jsem na něj opět narazila díky SLDH. A jelikož jsem měla období, že jsem na nic neměla chuť, tak jsem si z nostalgie opět pustila první díl. Je neuvěřitelné, že i po letech má seriál svou kvalitu.

Jasně, když porovnáte jednotlivé řady, tak určitě je lepší první řada. U druhé řady jsem se už mírně nudila.

Přesto jsem ráda, že jsem viděla některé mé oblíbené herce (Jensen Ackles, Michael Weatherly) v jejich dosti mladém věku. Byl to příjemný návrat do minulosti.

Škoda otevřeného konce. Myslím si, že by to ještě jednu řadu chtělo. Stihlo by se vše dovysvětlit a seriál krásně ukončit.

Jako oddychovka je to dobrý seriál.

Fotbal mám rád a tak jsem měl radost, když jsem se dozvěděl o komedii z fotbalového prostředí. Střet americké a anglické kultury vydá na tisíce vtípků a slovní hříčky jsou perfektní. Zápletka a její vývoj funguje. Ted Lasso a jeho optimismus je nakažlivý a celkově postavy (Roy Kent je super) a jejich obsazení je vydařené. Chytlavá znělka a celkově padnoucí hudba tomu taky sedí. Je to příjemné sledovat podle mě se z tohohle originálního nápadu dá ještě spoustu vytěžit a těším se na víc.

Zatímco první řada se koupala v nezničitelném optimismu, tak druhá přináší jiný tón a vyznění. Ale to nutně neznamená, že je to špatně, protože i díky tomu si postavy procházejí vývojem. Favoritem u mě zůstává Roy Kent, ale celé obsazení má co nabídnout, jen vývoj Nata mi úplně neseděl. Jinak je vidět, že díky úspěchu se mohlo zatlačit na licence klubů a známější hosty jako Lineker nebo Henry. Jsem zvědav, co přinese třetí řada a rivalita s West Ham United, snad se i díky tomu vrátí víc do popředí fotbal jako takový.

Podle mě se Ted Lasso rozloučil skvěle. Obzvláště závěr poslední epizody proměňoval jednu gólovku za druhou. Každá z postav si během třetí řady prošla nějakým vývojem a většina linek mě bavila. Pár mi jich přišlo slabších, nebo nevyužitých (záporák Nate a jeho ultra rychlé vykoupení), ale celkově jsem byl spokojený s tím, čeho jsem se dočkal. Seriál až do konce dávkoval pozitivitu a optimismus a takových seriálů je jen pár, takže i když třetí řada nebyla tou nejlepší, tak jako celek si Ted Lasso zaslouží oslavné komentáře a několika násobné vidění. Parta z Richmondu mi bude chybět, ale zase bude radost se k nim někdy vrátit.

Tohle pro mě byl jeden u nejobávanějších návratů u seriálu za hodně dlouhou dobu. Myslel jsem si, že Ted Lasso má odslouženo a skoro perfektně se rozloučil, takže oživení zavánělo průšvihem. Ale tvůrci přišli s důvodem k návratu - Ted se vrátí, aby trénoval ženský tým. Postavy nejsou tak zajímavé jako předtím a hlavní prostor si berou původní postavy, ale překvapivě právě Ted je docela v pozadí. Bavilo mě to - ano, koukal jsem na to rád - ano, bylo to potřeba - ne. Rozhodně to není průšvih, ale původní tři řady jsou o kousek výš. Pořád to vyvolává příjemný pocit, ale možná je to hlavně nostalgií.

Seriál nebyl až tak špatný, ale co mě štvalo neustálé řvaní ubrečenost a negativita z vlastního života hlavních hrdinů. Místy jsem musel zeslabovat zvuk a opravdu jsem přemýšlel zda to vypnout, nebo zda dokonce ukončit sledování. Strašně mně to iritovalo. Nakonec jsem to dal, ale příště raději více optimismu, nebo aspoň méně řvaní. 50% pouze za dobrý herecký výkon.

Áno, je to v podstate taká blbina, ale pristihla som sa pri tom, ako sa k tomu vždy v lete už niekoľko rokov po sebe rada vraciam a užívam preslnený americký juh, tie krásne outfity belliek aj Zoe Hart...celkovo sú tam všetci tak nejak pekní, tak príliš, tak po americku ;-), ale občas aj to treba, trochu farieb aj priamočiarosti. Páčil sa mi námet aj charakter Zoe (jazz a Woodyho Allena máme spoločné), aj keď dalo sa z toho vyťažiť viac, no ja som spokojná, je to moja pravidelná dávka slnka a dobrých koncov. Trochu mi vadila tá afektovanosť, ale človek si zvykne a nie je to až tak povrchné ako sa zdá, odznelo tam viacero "múdrostí", ktoré mali čo do seba a sem-tam som si ich pripomenula aj v reálnom živote a to je niečo, čo mi mnohé "kvalitnejšie", dokonalejšie a prepracovanejšie seriály, či filmy nedali ani omylom, takže je to jasné - srdcovka ako lusk!

Můžete si říkat, že je to klišé. Můžete si říkat, že je to guilty pleasure. Můžete si říkat, co chcete, ale důležité je, že to funguje a vy se u toho bavíte a chcete sledovat dál. Emily in Paris je milá, barevná a zábavná záležitost. Lily Collins je krásná a je radost sledovat, jak se zamilovává do Paříže a vyrovnává se stereotypy Francie. A vůbec nevadí, že všichni jsou krásní, talentovaní a perfektně oblečení, ba naopak tady vás to baví. Je to příjemná pohádka v krásném prostředí, kterou si člověk čas od času potřebuje dopřát a jsem rád, že přesně takhle to s Emily in Paris dopadlo.

I když jsem si u sledování druhé řady často stěžoval, že Emily je tentokrát mnohem otravnější, tak mi to nezabránilo v tom, abych ji opět rychle zhltnul a na konci si vlastně říkal, že takových seriálů by mi nevadilo víc. Šarm první řady založení na objevování nového místa se vytratil a nepodařilo se ho nahradit a i to je jeden z důvodů, proč byla Emily otravnější. I když ten hlavní je její trojúhelník s Camille a Gabrielem. Finále dopadlo podle očekávání a vlastně to ani jinak nešlo, pokud se má vrátit třetí řada.

Docela jsem se těšil na to, až se zase s Emily vypravíme do Paříže a třetí řada nezklamala. Opět to byla příjemná oddychová pohodička, plná krásných lidí, barev a módních doplňků. I když je pravda, že na začátku to tak nevypadalo. První dva díly nějak neměly ten spád (nejspíš díky Američance), ale pak se vrátilo do těch snových francouzských kolejí a vše bylo zachráněno. Závěr samozřejmě otevřený dokořád pro další pokračování a docela se těším, až se těch dalších deset dílů příští Vánoce zase pustím.

Na čtvrtou řadu se čekalo něco dýl a tak vánoční atmosféra z epizod vyznívá naprázdno, protože se vysílá v září. Příběh bohužel přešlapuje na místě a tvůrcům už snad dochází i možnosti jak ještě dát Emily a Gabriela k sobě. Dokonce i Paříž už se ohrává a tvůrci si musí vypomoci odbočkou do Říma. Pořád je to na sledování a vypnutí příjemný odpočinek, ale původní nadšení je pryč. Samozřejmě bude ještě minimálně jedna řada, tak uvidíme jak bude Emily in Europe šlapat dál.

Chvilku to vypadá, že pátá řada bude Emily in Rome, ale však ono se to do té Francie zase vrátí. Myslím, že ta odbočka do Itálie vlastně pomohla, protože dala tvůrcum možnost (aspoň na chvíli) vyhnout se Emily s Gabrielem. Co se však týče soapkových zápletek, tak ty chybět nemohou. Na Lily Collins mě baví koukat, ale myslím, že už je polehku čas to zakončit. Na druhou stranu chápu ten appeal, protože lidi kolem Vánoce prostě chtějí koukat na něco, co má dobrou atmosféru.

Běžně jdou tyto dokumenty mimo mě, ale dostal jsem doporučení, že Jeffrey Epstein je vážně dobrej, tak jsem tomu i díky jen 4 dílům dal šanci. Bohužel jsem se spíše jen utvrdil v tom, proč takové dokumenty většinou nesleduji. Na jedné straně zde máme hodně silné téma v podobě zneužívání nezletilých holek ze slabších rodin a horších poměrů, čehož využije bohatý podnikatel s největšími konexemi, jaké si dokážete představit. Ale na druhé straně vidíme obrovsky nevyužitý potenciál, nebo zbytečně dlouhou stopáž. Díly obsahují převážně rozhovory s několika oběťmi a pár policisty a vyšetřovateli z prvního stíhání. Jeffrey se tady pochopitelně nevyjadřuje a vidíme tak jen pár záběrů z jednoho výslechu. Bohužel vidíme stejný záběr ze stejného výslechu v průběhu dokumentu několikrát. Chápu, že asi není snadné dostat více záběrů z policejních výslechů, ale pak by se tedy hodilo zkrátit stopáž celého dokumentu a zbytečně ho nenatahovat. Ve finále to, na co jsem se nejvíc těšil, že se dozvím více o Jeffreyho psychice, proč dělal co dělal, jeho motivy alespoň v podobě nějakého kvalifikovaného psychologického rozboru, to se zde bohužel neděje. Dokument tak nakonec více vyzní jako určitá platforma pro oběti, které se zde vypovídají ze svých traumat a do toho je krátce doplněn kontext v podobě zametání vyšetřování pod koberec, pár rozhovorů s právníky na obou stranách barikády a tím to bohužel končí.

První řada lákala hlavně na jména vyslýchaných. V první epizodě se představil David Tennant a ve druhé pak Hayley Atwell, třetí doplnil pro mě neznámý Youssef Kerkour. Líbí se mi, že jde o konverzačku, která se odehrává v podstatě jen ve dvou místnostech a není třeba se obávat o nějaký vývoj detektivů. Vyšetřovací tým se drží víceméně stejný, ale vždy jde hlavně o obžalovaného a jeho případ. Nejzajímavější mi přišla epizoda s Tennantem, který zahrál doktora podezřelého z vraždy nevlastní dcery skvěle a s napětím jsem čekal na rozuzlení. Druhá epizoda s Hayley Atwell mi přišla slabší, protože nepřišel s ničím překvapivým. Závěrečná epizoda s řidičem kamionu, který možná převážel migranty to zase zvedla nahoru.

Takže jsem se s chutí pustil i do řady druhé. V první Sophie Okonedo během svého interview nevědomky prozradí informaci, která závratně změní styl vyšetřování a i když je to zajímavé, tak je to nakonec vlastně nejslabší epizoda řady. Následuje výslech arogantního Kita Haringtona, který byl obviněn ze znásilnění a obzvláště otázky, které jsou položené v závěru stojí za to. Ve třetí epizodě Sharon Horgan hrdě bere odhalování úchylů do vlastních rukou, aniž by si uvědomila, jaké následky to může mít. Závěrečné rozuzlení opět skvěle funguje. A na závěr se představil Kunal Nayyar, který si zahrál usvědčeného vraha, co se snaží vyjednat snížení svého rozsudku výměnou za odhalení důležitých informací v otevřeném případu. Podle mnohých nejlepší epizoda, mě osobně se více líbila druhá a třetí, ale pořád to bylo vydařené.

Nedoporučuju .

Není to sci-fi , ale červená knihovna , v které se vraždí a podvádí.