Amerického Masterchefa a jemu podobné pořady má docela rád. Člověk u nich nemusí moc přemýšlet, dají se užít a občas se i něco dozvíte. Ke sledování české lokace jsem se během třetí série dostal vlastně náhodou, když jsme byli v ČR na dovolené a pak jsme s přítelkyní čekali na další díly.
Je pravda, že oproti americké verzi je to dost naředěné a trvalo opravdu dlouho než se došlo do finále, ale vlastně mi to ani moc nevadilo. Porotci jsou docela sympatická trojice a mezi soutěžícími se našlo pár sympaťáků, kterým se dalo fandit. Extrémem samozřejmě byla Pavlína, kterou využívali k tomu, aby lidi koukali dál a doufali, že už konečně vypadne. Jsem rád, že vítězem byl nakonec Roman.
4. série
Po tom, jak se mi líbila předchozí série, jsem se upřímně těšil na další pokračování. Porota se vrátila ve stejném složení, což je dobře, protože tahle trojice mi sedí a baví. I když musím přiznat, že několika epizodní hostování Zdeňka Pohlreicha bylo zajímavým zpestřením. Skupina soutěžících se podařila poskládat také dobře a tentokrát tam nebyl žádný rozdělovací faktor a celé to působilo takovou uvolněnější atmosféru. I když se samozřejmě bojovalo až do konce. Přišlo mi, že tentokrát to mělo svižnější průběh, což nebylo na škodu. Navíc i letos jsem s vítězkou spokojený.
5.série
Tak nám skončila další řada, třetí v podání sehrané trojice Forejt-Kašpárek-Punčochář a pořád to dobře funguje. Pořád to má příjemnou atmosféru a tentokrát tam nejsou ani žádní nesympatičtí soutěžící, ba naopak několikrát dochází k vyřazování, kdy prostě vyřazování nechcete. Trochu mě vytáčel zbytečný důraz na vztah Betty a Vojty, o tom ta soutěž vážně není. Od začátku byl nejzajímavějším soutěžícím Martin, protože jeho hlášky byly příjemným oživením. Nečekal jsem však, že nakonec vyhraje a trošku mě mrzí, že to do finále nedotáhl Ondra, kterého jsem pasoval na vítěze.
Nechápu co na tomhle seriálu lidi tak zbožňují ,začíná se odehrávat po válce někde v pohraničí a asi v třetím díle se chopí vlády mrzká lůza která zde bude diktovat podmínky dalších čtyřicet let . A to že v týhle píčovině někdo hrál je spíš za trest než čest . Musíme si uvědomit že major Zeman je ten špatnej a ne ty ostatní vždyť on střílí na vlastní a pak z něj dělají mučedníka .
Upload je skvělá oddechovka, která si z budoucnosti extrémně střílí a vlastně dává obraz naší společnosti, kam možná skutečně směřuje, pokud bude stále tak pitomá jako dodnes. Klasický tanec v podobě twerku a disca, nebe je jen mýtus a tisknuté jídlo, telefon na prstech a opravdu "bezpečný" sex. Postava Nathana je navíc dost sympatická a správně ztřeštěná, a to i ve scénách, kde se snaží protlačit otrava Luke. Celkově je firma Lakeview skvělá, a i když Nora není klasická kráska, tak je hodně sympatická a lidé jí fandí. Ostatně i Ingrid, která by měla vystupovat jako hloupoučký opak Nory, je dost dobrá a zábavná. Hlavně mě pobavila scéna, kde vysype špagety, taťka povídá "Tak tohle uklidí tvoje služka!" a Ingrid na to "Donuť ji!" :D
Celý seriál působí sitcomově, ale zároveň správně sci-fi, je to taková dobrá rovnováha mezi komedií a vážnějšími tématy. Dokonce i děj, i když dost vtipně nesmyslný, má svá světlá místa a velké zápletky. Jen je mi hrozně líto konce, kde se jednak nedořeší spousta věcí, ba naopak se jich ještě víc zamotá, ale i to, že Nathan se vlastně dost nezdá... No ale doufám v druhou sérii, protože tohle musí nějak dopadnout! :)
Zbytečný seriál
Super seriál jako oddychovka od těch moderních kravin
Takový pokus o mix mexické telenovely s thrillerem a krimi. Alma se zaplete s mladíkem a už to jede, děj se zaplétá, přicházejí mrtvoly, každou chvíli vzplane nějaká ta vášeň a děj frčí. Jenže frčí taknějak na můj vkus pomalu. Tohle by se dalo sfouknout a vygradovat na polovinu dílů a pak bych u toho asi seděl napnutej jak struna a loupnul maraton na jeden zátah. Jenže tady se to motá pomalu. S každým zvratem autoři nejdřív nahodí hromadu flashbacků, nějaké to opakování děje, co divák už viděl, do toho nějakou tu představu někoho, jak to mohlo být a co se všechno mohlo stát a to všechno ještě bez nějakého varování nebo uvození, takže divák tápe. Tyhle věci pak ještě mezi sebou plynule přecházejí, občas se to povede, občas tak maximálně chaos. A pak přijde ten rádoby wow efekt toho zvratu, že je vlastně všechno trochu mebo úplně jinak. Zásadní zvraty divák stejně tuší předem, občas i několik dílů předem, takže místo napětí se dostaví jen otrávenost, kdyže už to konečně vybalej. No a takhle pořád dokola celých 18 dílů, přičemž poslední díly vedou na neuvěřitelně překombinovaný finále.
Herecky to odpovídá té telenovele. Pánové jsou patřičně nagelovaní a děvčata bez výjimky krásná, dokonalá, možná až moc. Tady bych ještě doplnil, že holky jsou vesměs podobné typy, což pochopím u matky a dcery, ale proč kamarádka a sekretářka vypadají při letmém pohledu stejně jako hlavní hrdinka a při soft postelových scénách už úplně stejně, tak to mi hlava moc nebrala.
Kvóty leseb apod. splněny byly, ale jinak je seriál na Netflix neobvykle odvážný, takže jedno z mála kladů by mohlo být, že mi nikdo nevnucuje dojem, že nejlepší píchačka je ve spoďárech.
Už samotné téma zoufalky, která shání na Vánoce chlapa je fakt šílené klišé a ještě trochu přetažené za vlasy, protože kdo je skutečně taková zoufalka, že začne sjíždět chlapy jen proto, aby neseděla na konci vánočního stolu? Johanna, která mohla být i docela sympatická postava, je tak ve výsledku taková nešťastná couřička, co je pro rande schopná udělat cokoliv, a tak šíleně se zesměšňuje, že se vážně nedá označit za vzor moderní ženské postavy. Bohužel se mi ještě dostala do ruky verze se šíleným a do papulek nesedícím anglickým dabingem, což celý seriál ještě víc pohřbilo.
Vánoční atmosféra Norska mohla být docela pěkná, ale nakonec se z toho stala neustálá vymetačka barů a diskoték. Pokud věty "Pošli mi to pak na paypal.", "Narazila sis číču?" a "Je mi čerstvě devatenáct." popisují dnešní randění, tak jsem rád, že jsem asexuální samotář. Navíc je už od prvního dílu jasné, že skončí s tím nemocničním doktorem, který podle mě na 99 % zazvonil na dveře na konci. Finální scéna měla z Johanny udělat silnou ženu a ukázat krásné pohodové Vánoce, ale byl to kýč jak bič a ještě takové vleklé a nudné.
Musím zase lamentovat, bože, Johanno, kolik ti je? Trošku sebeúcty drahá. Seriálu by prospělo víc vtipu, protože jestli to chtějí hrát na vážnější notu, tak je tenhle styl života katastrofa a vleklá nudná komedie nebo snad lehké drama rozhodně tolik eskapád neunesou.
Edit po 2. sérii - ačkoliv jsem hodnotil první sérii dost kriticky jako hysterickou píchárnu bez sebeúcty, musím uznat, že mi druhá série bodla a bavila mě daleko víc. Děj se ustálil, Johanna skutečně jako by získala sebeúctu a je vidět, že za ten rok dospěla. Co se týče vztahů, tak Henrik je prostě kretén, co si budeme povídat, ale na druhou stranu to podle mě ani s Jonasem nevyhrála, závěr se mi nelíbil. Čekal jsem, že něco zkusí třeba nový soused, ale nejspíš vůbec ne. Stejně bych si Johannu asi představoval s Christianem, škoda toho jeho děcka. takže když už jsem konečně vzal na milost Johannu, tak se zase nenajde žádný pořádný chlap, jaká to škoda, doufám ve třetí sérii a konečně nějaký pořádný zvrat a lásku! Přidávám Jožce 10 %, protože letos mi opravdu sedla do noty.
Fantastický výkon hlavní herečky, kterou si prostě zamilujete a cítíte všechno, co cítí ona. A i když byl pro mě příběh po většinu času předvídatelný, neubralo mu to na dynamice. Nechyběly ale ani momenty překvapení, speciálně jeden. Suma sumárum, zkoukla jsem to celé za jeden den, krásně si pobrečela a neuvěřitelně se bavila.
Nenápadný malý seriálový zázrak. Dramaticky spot on miniséria, ktorá diváka uvádza do vcelku neprebádaného sveta vrcholového šachu. Anya Taylor-Joy mi doteraz vždy trochu vadila, v tomto seriáli jej to však žeriem. Postavy nie sú kladné ani záporné, nedejú sa tu žiadne veľké zázraky, sledujeme len obyčajný život a jeden neobyčajný príbeh. Veľmi príjemné dva večery, nemám čo vytknúť.
Obvykle mne nebaví „retro“ seriály z 20. století, ale zde je vše zakomponováno pěkně, vkusně a vše do sebe zapadá a vytváří přijemnou atmosféru. Hlavní hrdinka v sobě objeví nadání pro šachy náhodou a bere je jako únik do světa, kde má naprostou kontrolu. V konečném důsledky i právě díky šachům získává svobodu a kontrolu i v reálném životě, ať už v dobrém (může si dopřát z materiálních věcí vše, čeho se jí v děttsví nedostávalo) či zlém (drogy, alkohol). Celkový závěr seriálu se dá očekávat, přesto ale hlavní hrdinka není v šachu neporazitelná a občas také prohraje.
Hlavní herečka ztvárňující již starší Beth je neskutečně sympatická a prostě jí hned fandíte. U mladší verze - za což ale nemůže - mi přijde šílená ta ofina prostě, ale asi to k té době patří.
Během 7 dílů hrdinka se posune od nadaného sirotka zažívajícího první strasti a slasti dospívání v mladou ale přesto zralou ženu. Nechybí zde první lásky, přátelství i neúspěchy.







