Poslední názory

Castlevania je zjavenie. Každý arch hovorí to svoje, absolútne kašlúc na pravidlá storytellingu, ponímajúc každú sériu inak. Kvalitatívne sa každá séria posúva o krok ďalej, čo začalo ako priamočiary príbeh popravy milovanej a Draculovho hnevu, v druhej sérii prešlo k psychologickejšiemu príbehu sústredeného okolo Draculovho žialu a rozporuplnosti, aby sme v tretej dostali plnohodnotnú dramatickú a scenáristicky prepracovanú pecku plnú postáv vo svete, ktorý Dracula rozpútal, pri čom ale zprvu previazané osudy sledujeme odrazu v štyroch samostatne fungujúcich linkách. S takou je nemožné odhadnúť štvrtú sériu, ale verím, že tvorcovia nám naservírujú ešte viac komplexný a do seba zapadajúci príbeh, kde sa osudy našich (anti)hrdinov pretnú.

Haunting i v druhej sérii potvrdzuje, že sa radí ku špičke hororového žánru aktuálne dostupného v televízii. A zároveň ukazuje, že žáner ešte nutne nedefinuje dielo. Horor je tu len forma, ktorou tvorcovia rozprávajú ďalší smutný príbeh, ktorý je hlavne o postavách a ich osudoch, než o strašení, ktorého je tu ešte menej než v Hill House. Druhá štaca tohto netflixovského kúsku je o niečo jednoduchšia a dramaticky o máličko slabšia, ale režisérske i scenáristické umenie v Bly Manor stále dosahujú extrémnych kvalít.

plakát
60 %

V druhej sérii tejto príjemnej dobovky niečo funguje viac, niečo menej. Menší počet dielov seriálu pomohol, stále sa tu niečo deje, detektívna zápletka vcelku funguje a výprava s kostýmami sú vydarené jak ďas. Zároveň však nechápem, prečo z hlavných postáv scenár dáva nejaký príbeh len ženskej detektívke, na svojho alienistu a s ním i Bruhla zabúdajúc. Niežeby sa tu neriešila psychika vraha a jeho obetí, ale akosi okrajovo, pátranie našej trojice tak v druhej sérii pripomína viac než psychologickú detektívku historické CSI New York. Sociálny presah sa seriál snaží mať skrz rodiaci sa feminizmus, ale aj túto linku séria len nakúsne. I postava Hearsta je tu pre mňa nevyužitým prvkom, a obecne celá nemocničná mafia vyšumela. Séria má však dobré tempo, neutápa sa toľko v psychike hlavnej trojice, sústreďuje sa skôr na ich detektívnu prácu a dokazuje, že je zábavnou dobovkou.

Musím povedať, že minimálne v prvej sérii to zatiaľ celé dáva zmysel, a napriekt faktu, že každá postava je v seriáli 2 až 3 krát, divák z toho nemá až taký guláš, ako by sa na prvý pohľad mohlo zdať. Dark je atmosférický, chladný seriál, ktorý svoju mysterióznu polohu zvláda dokonale a vcelku umne diváka vedie v priehrští postáv, nenechávajúc ho v nich zbytočne tápať. Dobre kombinuje scifi prvky s osobnými drámami, odhaľujúc svoje tajomstvá postupne, a pri tom stále neukazujúc karty. Také nemecké seriálové Predestination, za mňa spokojnosť, som zvedavá, čo prinesie budúcnosť :)

Černohumorný bizár. Tohle opravdu nikdo nečekal.

Sestupná kvalita. Ale stále nadprůměrná zábava.

Brilantní začátek. Průměrný prostředek. Debilní konec.

Kavárenčtí povaleči. Nevědí co s životem.

Dokoukáno. Poslednímu dílu bych klidně dala 90-100 %, ale celkově hodnotím solidními 70 %. Seriál je to dobrý, ale znovu už bych ho vidět nemusela. Na druhou stranu bych uvítala i další série, kdyby třeba v každé zkoušeli jiný muzikál. Ale i ta jedna stačí, navíc ke konci už jsem měla to "Mama..." hodně ohrané, jak pořád dokola ukazovali ze zkoušek jen určité pasáže těch samých písniček stále dokola :D

Při sledování si nešlo nevzpomenout na Glee a Smash. Hlavně jsem se neubránila úsměvu, když jsem si vzpomněla na Glee, které mělo v každém díle postavenou nějakou bombastickou scénu na jevišti, která musela stát tisíce dolarů, přitom klub tvořili outsideři a pořád mu hrozilo ukončení :D To tady byl příběh postavený o poznání věrohodněji, kromě samotných zkoušek a problémů studentů i dospěláků se zde hodně řešily technické věci v divadle, nedstatek peněz, tvůrčí vize a komprimisy, které se pojí s výrazně utlumeným rozpočtem. Prostě dokonalý kontrast ke Glee.

Ke Smashi má Rise už trošku blíž, hlavně v tom smyslu, že Glee využívá písničky v random situacích (až na občasné zkoušení nějakých muzikálů), zatímco zde a ve Smash šlo hlavně o konkrétní muzikálové dílo, ke kterému jsme se dostali od prvních zkoušek až k premiéře. Zatímco tady ale byly písničky omezené pouze na konkrétní muzikál, ve Smashi se ty muzikálové a) obměňovaly, takže se tak rychle neohrávaly, no a za b) se střídaly s klasickými pop hity jako v Glee, takže to bylo více pestré.

Jak ale říkám, poslední díl byl velká paráda, byl z velké části tvořený vystoupeními studentů a celé to bylo dáno dohromady moc krásně.

nechapu kdo si vymyslel ten nazev. V originalu to jsou Prachy cerny. Slovo Negri znamena cerny