No, že by mě to zrovna uchvátilo, to se říci nedá. Tak především mi to připadalo spíš jako dokument než jako drama. První díl byl pro mě neskutečně nudný, přetrpěla jsem ho. Druhý už byl záživnější, byla jsem hlavně zvědavá, jakým způsobem měli podvádět. Ve třetím díle mě nejvíc zajímal výsledek soudu, protože tuhle kauzu jsem neznala. Rozhodovat bych v tomto případě fakt nechtěla.
Doporučila bych to spíš těm, kdo mají rádi věci natočené podle skutečnosti, já je tedy moc nemusím.
K seriálu jsem se dostala přes Jeffa Danielse, který si mě v Newsroomu absolutně získal. A nezklamal, i tady je jedním z es celého seriálu.
Showtime přichází s dramatem, které je strhující i bez akce a zároveň předkládá znepokojivý pohled na Donalda Trumpa a jeho působení v Bílém domě. Nejsem s to říci, do jaké míry je předkládaný obraz pravdivý (je to přece jen zpracování Comeyho pohledu, který sám ze sebe zloducha neudělá), ale ve světle Trumpova chování po aktuálních volbách a ve světle jeho činů jako odcházejícího prezidenta bych se vůbec nedivila, kdyby se pravdě dost přibližoval.
I pokud bych se dívala na tohle zpracování jako na fikci, zapůsobilo by na mě. Napětí plynoucí z nevyhnutelnosti, s jakou jde Comey hlavou proti zdi bez ohledu na veřejné mínění, jak strká hlavu do oprátky, protože prostě nemůže jinak, lži, překrucování a nátlak a zobrazení patologického chování nejvyššího představitele USA mě doslova přikovaly k obrazovce. Podívanou umocňuje nejen Danielsův výkon, ale i Brendan Gleeson, který egomaniackého Trumpa předvedl s až mrazivou věrohodností.
Minisérie na mě zapůsobila podobným dojmem (lehkou až střední nevolností a podněty k přemýšlení) jako The Loudest Voice (který je rovněž hereckým koncertem hlavního představitele a který, jaká náhoda, běžel taky na Showtime), jenž se shodou okolností Trumpovi a jeho cestě k moci taky částečně věnoval.
Teorie velkého třesku je oddechový seriál, u kterého jsem nemusel myslet a který mi sloužil mnohdy jako zvuková kulisa.
Je to prostě takový fajn seriál, který je někdy nudný a zdlouhavý, někdy zase napínavý, stejně jako život. Někoho si oblíbíte, někoho nemůžete vystát, někdy vás dojme a někdy překvapí. A o tom to je. Postavy se vyvíjejí, děj se posunuje dál a čas letí.
V souhrnu se mi seriál relativně líbil, ale nemůžu říct, že bych ho nějak extra zbožňoval, stejně tak ani že bych ho nesnášel. Takže průměr.
Na začátku jde hlavně o seznámení s Roseovými a zjištění, jestli vám jejich příběh bude vyhovovat. Nápad boháče, který přišel na mizinu, není nic nového, ale tady funguje dobře. Největším klenotem Schitt's Creek jsou však jeho postavy. Celá hlavní čtveřice je správně šílená a krásně zhýčkaná luxusem, takže kontrast s buranovem, kam se museli přesunout, je povedený. Hlava rodiny Johnny, který se snaží zachovat chladnou hlavu, výstřední herečka za zenitem Moira a jejich dvě děti, David a Alexis, na kterých se život v luxusu také řádně podepsal. Postupně se samozřejmě odlupují další vrstvy jejich charakterů a začínají si na novou situaci zvykat a zapojovat se do místního života.
Je to jeden z těch vzácných úkazů, kdy se kvalita stupňuje, případně udržuje na stejně vysoké laťce a končí na vrcholu. Vážně mě baví vývoj postav, humor a i to, jak nenuceně je přijímána orientace jedné z postav. Je to vtipné a zanechává to za sebou dobrý pocit a pokud se vám zalíbí na začátku, tak si ho užijete až do skvělého závěru. I proto je pro mě Schitt's Creek vybroušeným diamantem, který chcete vidět.
Tak nehorázně ploché postavy jsem neviděl už dlouho, navíc se chovají strašně nelogicky.
U seriálu jsem se strašně nudil a to jsem cílová skupina. Podíval jsem se na to jen z důvodu, že mi to doporučil kamarád.
Jediné co mě tam zaujalo, bylo, kdo kreslí ten komiks, což bylo divákovi prozrazeno v poměrně brzké době.
Když jsem se před nějakými sedmi lety přestěhoval do Anglie, tak jsem v televizi poprvé viděl Great British Bake Off a ačkoliv to byla sympatická show, kterou jsou sledoval rád, tak jsem nechápal, že jsou z toho Angličani tak odvařený. Nyní po letech (právě proběhlo finále 11. řady) jsem nedočkavě čekal na každou další epizodu a doufal jsem, že se jim zase bude dařit a upečou to dobře. Je to něco úplně jiného než jste z podobných soutěží zvyklí, soutěžící jsou na sebe opravdu milí, pomáhají si a navzájem se podporují. Nejspíš je to i tím, že výhra jako taková je v podobě skleněného stojanu na dort a k tomu je právo říct, že jsem vyhrál/a Bake off.
Úvod seriálu mě do sebe vtáhnul, jak černá díra na hraně naší sluneční soustavy. Pak začlo být až tak propracované, že se v tom člověk ztrácel.
Otázkou ale je, kam by to mělo celé směřovat. Vše začíná jak Ridleyho splněný sen. Bodeď by ne, když zjevně za vším stojí.
Ale co když to je úplně jinak. Zatím z toho mám smíšené pocity, jak z Mulholland Drive. Uvidíme jestli tento počin je snaha o majstrštyk než se potká se zubatou. A nebo starcovo přání, že ty mladý něco naučil a jeho pohled na svět nezemře s ním.
Dokoukáno. Především druhá polovina série je parádní. Příběh odsýpá a nejde už o takovou bláznivou komedii jako na začátku, ale spíše o solidní Me Too drama, se kterým se mnoho divaček zcela jistě může ztotožnit.
Opět jsem si musela vylít srdíčko už na timeline, někdy mě chování určitých lidí dokáže tak vytočit! A co víc, když si uvědomíte, že tomuhle musí čelit každý den kdo ví kolik lidí po světě. Myslím, že situace se za poslední roky hodně zlepšila, ale dřív to pro oběti sexuálních útoků či dokonce znásilnění muselo být opravdu extrémně hrůzostrašné, když už holky zahodily ten šílený stud a událost přiznaly... a vedení školy nebo orgány zákona se jim víceméně vysmály do očí s tím, že nemají šanci s obviněním uspět, tak ať na to raději zapomenou, překonají to a čau.
Každopádně seriál téma zpracovává citlivě a v rámci možností pozitivně - ukazuje, že se s tím divačky a diváci nemusí smířit a že je šance dosáhnout spravedlnosti, což je určitě důležité poselství. Už jen kvůli tomu seriál, ač zrušený po první sérii, stojí za zhlédnutí.
Seriál po celou dobu dost těžce balancuje na hraně mezi romantickou komedií a nefalšovanou telenovelou. Občas se člověk směje v místech, kde to asi nebylo plánované a občas se nestačíte divit a žasnete nad tím, co na obrazovce vidíte. Pokud k seriálu ale přistoupíte s tím, že vám místy chybějící logika nebo překypující absurdita nevadí, užijete si příjemnou oddychovku, u které se zasmějete i rozněžníte. Co bych rád vyzdvihnul je ukázková rodina nepostižená rozvody, která stojí za svými členy ať se děje co se děje.
Dokoukáno. Upřímně moc nechápu tak nízké průměrné hodnocení. Jasně, bylo tu několik docela úsměvných momentů a několik problémů, ale celkově šlo o solidní konspiračku, u které jsem se bavila až do konce :)
Prvním problémem byla hlavní představitelka, která neumí hrát. To šlo ruku v ruce s mimořádnou otravností její hrdinky, která se polovinu času chovala jako šílená, takže jsem se vůbec nedivila, že ji ke konci zavřeli do blázince (pardon za nepodstatný spoiler).
Druhým problémem pak byly výplně akčních scén. Akce a napětí tu bylo opravdu hodně. Ale vyloženě jsem se rozesmála, když po hrdinech šli zabíjáci, oni utekli do výtahu, který museli zprovoznit během okamžiku, aby si zachránili život, a místo toho, aby se věnovali výtahu, si tam pět minut vyznávali lásku :D To samé pak přišlo o díl nebo dva později, kdy doslova zbývalo 12 minut do popravy hrdinova bratra a do smrti hrdinčiny dcery, ale oba si opět museli vyznávat lásku a líbat se tam o sto šest, než se vydali situaci vyřešit a své milované zachránit :D
Jako jsem docela nenáročný divák a většinou si lehkých nelogičností nevšímám, ale tohle mě prostě vyloženě praštilo do očí.
Jinak ale jak říkám, bavila jsem se. Příběh se hezky vyvíjel, tolik hluchých míst tu nebylo, protože se pořád objevovala nová nebezpečí i nová vodítka k případu, který byl vyřešený dramaticky, jak se to u akční konspiračky sluší a patří. Ve výsledku proto hodnotím 70 %, dívat se na to rozhodně dalo.









