Jeden z těch britcomů, který asi nikdy nedosáhne stejné popularity jako Červený trpaslík nebo Haló, Haló, a to z jednoho prostého důvodu. Toast of London je postaven na humoru, který prostě nemůže sednout všem. První díly na mě působily dost rozpačitě, ale s každým dalším dílem se mi ty absurdní situace, teatrální chování či naprosto šílené opakující se vtipy, dostávaly pod kůži. S vědomím co čekat jsem si pak druhou a třetí sérii neskutečně užíval. Matt Berry je v roli Toasta perfektní. Stejně tak byly fajn i camea béčkových britských herců, jenž největší slávu zažili ještě v 70. a 80. letech. Seriál má samozřejmě i plno slabých míst, ale pokud jeho humoru zcela propadnete, dokážete přivřít nejedno oko. A hlavně občas nevíte, jestli jste úmysly autorů jen nepochopili, díky neznalosti reálií.
Oblíbené díly: 1x06 - Bonus Ball, 2x03 - The Moosetrap, 3x02 - Beauty Calls
Gatissova onanie nad jeho oblíbenými horory je zároveň další velice vydařenou sérií z produkce BBC. Gatiss tu představuje tři stěžejní éry filmové hrůzy, a díky jeho zapálení pro věc, je to nadmíru poutavé a zajímavé. Velkou výhodou je, že moc nespoileruje, což je u takových projektů vždycky obrovské plus. Vznikla tak výborná dokumentární série, která je zároveň i skvělou poctou jednomu ze stěžejních filmových žánrů.
Podle popisu mi seriál nic moc neříkal, ale pak jsem úplnou náhodou narazila na naprosto parádní teaser. Neskutečně mě pobavil, tak jsem se rozhodla seriál vyzkoušet.
Na své si přijdou fanoušci žánru mockumentary, protože seriálem se průběžně prolínají zpovědi hlavní dvojice. Na začátku mají zavzpomínat na svou bývalou lásku. Zatímco Tae Ha uvažuje, jak to mohlo být, Yeo Reum je v novém vztahu, kterému k dokonalosti chybí málo. Jenže pak se Yeo Reum dozví, že šel její přítel na matkou domluvené rande naslepo a nic jí neřekl. Vydá se ho sledovat a v rámci utajení si sedne k nejbližšímu stolu - ke svému ex. Ona znovu pocítí hněv, kvůli kterému se s ním rozešla, on nechápe, proč se vlastně rozešli, a od té doby se jí drží v životě jako klíště. Seriál je pak doplněn flashbacky, které postupně poodhalují zákulisí celého jejich vztahu, od seznámení po porozchodovou opilou lítost.
Potenciální diváky musím varovat, že je chvílemi poněkud depresivní. Tím, že hrdinka zrovna prožívá krizi v současném vztahu, což ji přibližuje k jejímu ex, kterému ale nemůže odpustit, jak se to mezi nimi zkazilo, je chvílemi psychicky vysílená.
Seriál by se mohl líbit těm, kteří korejským seriálům zatím nepřišli na chuť. Někdy totiž působí dost prudérně, kolikrát 20 dílů dojde k jediné puse a většinou neexistuje, aby hrdinka za svůj život měla sex s víc jak jedním chlapem, a i tak z toho většinou otěhotní. Tady je pohlíženo na sexuální život mladých lidí úplně stejně, jak jsme na to zvyklí my. Nebude to tedy takový kulturní šok. Navíc je hlavní hrdinka tak trochu mrcha, což taky není zrovna korejská klasika, ale užila jsem si to.
Pobaví vás i další role, moje osobní favoritka je Kim Seul Gi, která více připomíná tu tradiční korejskou hrdinku, ale je pro to viděna jako ta divná a navíc to hraje mnohem přirozenějším způsobem.
Abych pravdu řekla, čekala jsem od toho víc. A o dost. Hlavní herečka hrála v mém úplně prvním korejském seriálu, tak tam přetrvávala jakási citová vazba, ale myslím, že se dá s jistotou říct, že už mě přešla.
Mělo to docela zajímavou premisu, ale mohli z toho vytřískat víc, co se komedie týče, tak přímo mnohem víc. Od jistého momentu začnou všechny postavy v podstatě jenom kňourat, ráchat se v sebelítosti, zatímco se diváka snaží přesvědčit, aby to nevzdával, věřil v lásku a že nakonec stejně zvítězí. A pokud vás neodradí tohle, tak to bude hlavní hrdinka, která imervére řve, nemyslím pláče, myslím opravdu řve jak kráva, jak se říká, a protože neumí dostatečně hrát, tak před sebou vidíte toho malého spratka, co vám dělá scénu v obchodě a falešným brekem si snaží vynutit, aby jste se cítili provinile, že nedostal tu čokošku, co chtěl. Přešla jsem to v Princess Hours, protože to v podstatě byla její první role, ale tady už za sebou má pár let herectví, tak na druhou propustku nemá nárok. Její herecký partner je tak naprosto nevýrazný, nemastný a neslaný, že když jsem až po tomhle sledovala Hong Gil Donga, tak jsem nemohla uvěřit, že jde o stejného herce.
Postavy uzavírající hlavní čtyřku jsou pro děj tak podstatné, že tam v podstatě nemusely být. Sung Joon hraje hrdinova bratra, který před lety miloval bratrovu snoubenku, kvůli čemuž ze svatby sešlo, protože to hrdina nemohl bratrovi udělat. Konflikt měl být zřejmě v tom, že se oba opět zamilují do stejné ženy. Jenže na to vlastně nikdo ani nepřijde. Divák má pocit, že na tu zápletku jaksi zapomněli. A k ničemu jinému tam v podstatě není. Nehledě na to, že se jeho osobnost oproti prvnímu dílu hodně změní, aniž by to něco způsobilo. Zmíněná snoubenka má ještě zbytečnější roli. Seriál se chová, jak nad ní oba bratři vzdychají, ale když na to dojde, tak se bez ní chlapci klidně obejdou.
A víte vy co? I pokud jste skalní fanoušci korejských seriálů, tak bez Lie To Me se obejdete taky.
Největší hovadina co jsem vyděl amíci zřejmě vůbec nic nevědí o válce v Evropě a serial byl tím horší kdyby z toho udělaly film tak je to lepší ale jinak bída a hnus .Podobnej serial už udělali z Japonského prostředí války a to bylo super tak asi záleží na tom kdo a jak si ověří iformace dané doby.
The Good Place je seriál, ke kterému mě přitáhlo jméno tvůrce. Michael Schur totiž vytvořil jeden z nejlepších a nejvtipnějších sitcomů posledních let a já jsem byl zvědav, jestli se zadaří znovu.
Začnu tedy obsazením, hlavní tahouni Kristen Bell i Ted Danson jsou sympaťáci a ani zbytek není extra rušivý. Nápad je zajímavý a líbí se mi atmosféra, kterou seriál má. Možná i díky kulisám, které dají připomenout Pushing Daisies. Trošku mi ale nesedí scény, kdy je Eleanor „hodně špatná“.
Už v průběhu první série jsem se opravdu začal těšit na další díly. Protože to bylo díl od dílu lepší a zábavnější. Skvělý byl příchod Špatného místa v čele s Adamem Scottem. Navíc závěrečný twist byl něco nečekaného a vážně povedeného. A přidává body k originalitě.
Jsem rád za prodloužení. Rozhodně chci vidět víc, protože mám ten pocit, že to bude jako s Parks & Rec a seriál se postupně může zlepšovat, až se vybrousí v opravdový komediální poklad...
I druhou sérií se podařilo tvůrcům navázat na úspěch té první a naplnit nyní už vysoká očekávání. Hlavní parta je opět vtipná a i letošní zápletka o snaze dostat se ze Špatného místa do toho Dobrého je skvělé naplánovaná. Pobavil i nečekaný a originální závěr. Už teď se nemohu dočkat dalších epizod.
I když každá série přichází s trochu jinou zápletkou, aby se příběh posouval, tak se jim i ve třetí řadě daří zůstat originální. A za to rozhodně zaslouží uznání. Dokonce i letos to skončilo způsobem, který přivede do příštího roku zajímavý zvrat. I díky tomu je to jedna z nejzajímavějších komedií, která se momentálně vysílá. Zábava to je totiž pořád slušná.
Čtvrtá řada se ukázala být tou poslední a nejspíš už bylo na čase. Seriál se tak alespoň nezačal moc opakovat a dosáhl krásného rozloučení. Původní nadšení se polehku vytrácelo a nebyl už důvod pokračovat. Jsem rád, že na konci přišel ještě jeden nečekaný zvrat a postavy dostaly rozloučení, které si zasluhovaly. Na Eleanor, Michaela a jejich skupinku budu vzpomínat v dobrém.
Jako u jiných historizujících seriálů je hlavní otázkou, jestli je vlastně přijatelné to, jak tvůrci seriálu prezentují 80. léta. Pokud bych to měl hodnotit zcela čistě jako fikci, byl bych totiž nadšený - temná doba, ambivalentní hrdina, depresivní krajina Mostecka, (kromě prvního dílu) zatím poměrně dobře napsané dialogy a velice dobří herci. A ačkoli bych vlastně chtěl plesat za to, že díky určité umělecké licenci máme krásně vyobrazené všechno, co bylo na 80. letech špatně, nemůžeme asi úplně věřit tomu, že na 80. letech všechno špatně skutečně bylo, protože to prostě není pravda. Jenže kdyby seriál byl skutečně historicky objektivní, asi by určitě nebyl tak přitažlivý. Tímto jsem ulevil svému svědomí historika a teď můžu v klidu napsat, že tento seriál sleduju (zatím) moc rád a jsem taky strašně rád za to, že se tvůrci snaží nastavit "zrcadlo" společnosti - protože 80. léta si většina české společnosti stále, byť matně, pamatuje. A většina by chtěla, bohužel, radši vzpomínat jenom na to dobré.
Ačkoliv filmy mám v oblibě, tenhle seriál mi nesedl. Je sice kvalitně natočený, ale tahle verze Riggse a Murtaugha mi nepřirostla k srdci, spíše naopak. Když odečteme z každého dílu nějakou tu menší demolici, občasnou přestřelku nebo honičku (akce tu je, ale na "akční" seriál je dost slabá), zbydou nám dialogy mezi hlavní dvojkou, někdy vtipné, někdy trochu trapné, otravná Murtaughova rodina a pár nezajímavých postaviček z okrsku. Pořád by to mohlo být slušným seriálem, kdyby mi byla hlavní dvojka trochu více sympatická. Ale vadí mi, že Murtaugh je zde vykreslenej jako šašek, co pořád vtipkuje, který jednu chvíli slibuje manželce, jak bude kvůli zdraví opatrnej (prodělal infarkt, ale vypadá jako hodně sportovní čtyřicátník) a hned se vrhá za Riggsem do akce. Naopak Riggs má hodně vážnejch momentů, abysme všichni věřili, že opravdu může spáchat sebevraždu, je to vožralej bezdomovec, má hnusnej knír a dlouhej pramen mastnejch vlasů, co mu pořád padá do čela a mě to hrozně irituje. Jsem přesvědčenej, že lidem, co nebude vadit hlavní dvojka, se bude seriál líbit, i když mě přijde, že mix mezi akcí, komedií a detektivkou je zde ve výsledku slabý, protože ani jedna část nijak nevyniká nad ostatními a proto se to rychle okouká. Hodnoceno po 5. díle.
Je to naprosto šílené, občas si říkám, že je to až úchylně divné a nejraději bych to vypnula a v životě na to znovu nekoukla. Nicméně každý díl vás aspoň něčím pobaví a je to jeden z mála seriálů, který mě opravdu rozesměje :D
Semestr je rozhodně zajímavý počin, který člověka svým zpracováním zaujme. Bohužel forma není všechno. Je to zajímavá sonda to dnešní mladé generace, do které také spadám. Musím tedy přiznat, že jestli tohle jsou typičtí zástupci mojí generace, jsem rád, že jsem "divný", protože právě postavy mi nejsou ani trochu sympatické, díky čemuž jsem seriál už dojížděl na sílu. Damián je tak trochu zmetek, ale jeho jsem alespoň v něčem pochopil (ale debil to je prvotřídní). Co se týče Amálie, tak s tou bych asi nevydržel ani mluvit. Velkým problémem je pro mě poslední díl. Když už je konec točen klasicky, tak jsem myslel, že to povede k nějaké pointě. Nestalo se, nebo jsem jí aspoň nepochopil.









