V.Silver
| Jméno | Vašek Adamec | |
| Věk | 37 let | |
| Bydliště | Vyškov | |
| @VasekAdamec | ||
| — | ||
| www.facebook.com/v.silver | ||
| Poznámka | — |
Life in Most
Jako u jiných historizujících seriálů je hlavní otázkou, jestli je vlastně přijatelné to, jak tvůrci seriálu prezentují 80. léta. Pokud bych to měl hodnotit zcela čistě jako fikci, byl bych totiž nadšený - temná doba, ambivalentní hrdina, depresivní krajina Mostecka, (kromě prvního dílu) zatím poměrně dobře napsané dialogy a velice dobří herci. A ačkoli bych vlastně chtěl plesat za to, že díky určité umělecké licenci máme krásně vyobrazené všechno, co bylo na 80. letech špatně, nemůžeme asi úplně věřit tomu, že na 80. letech všechno špatně skutečně bylo, protože to prostě není pravda. Jenže kdyby seriál byl skutečně historicky objektivní, asi by určitě nebyl tak přitažlivý. Tímto jsem ulevil svému svědomí historika a teď můžu v klidu napsat, že tento seriál sleduju (zatím) moc rád a jsem taky strašně rád za to, že se tvůrci snaží nastavit "zrcadlo" společnosti - protože 80. léta si většina české společnosti stále, byť matně, pamatuje. A většina by chtěla, bohužel, radši vzpomínat jenom na to dobré.
82 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 11 lidí
Jak si Britové představují Tolstého
Nadšeně a zároveň s obavami sleduji každý počin, kdy se Britové (nebo mnohem, mnohem hůř - Američani) pokusí natočit něco z nebo o ruské historii. Miniseriál A Young Doctor's Notebook pojal Bulgakovovo dílko jako frašku o potrhlých Rusech, ale díky skvělému hereckému obsazení to paradoxně poměrně fungovalo.
War and Peace zatím (hodnotím po 1/3 série) bere Tolstého postavy a děj strašně, ale opravdu strašně vážně. To nemusí být nezbytně špatně, akorát to není úplně ruské, jako spíš... britské. Místo rozervaných Rusů tu máme zádumčivé Brity, místo veselých Rusů tu máme spíš trochu ujeté Brity a místo Rusů-intelektuálů tu máme Paula Dana, který... paradoxně hraje ze všech nejvěrněji a občas mívá i záblesky ruskosti. Ale občas taky přehrává. Proč vyčítám seriálu neruskost? Protože to je vada, která tomu schází k dokonalosti (a tím úplně nemyslím to, že se ani pořádně nenaučili vyslovovat ruská jména a příjmení). Je to jako když v seriálu o medvědovi seženete místo medvěda hodně velkého psa a hodně dobře ho namaskujete. Ano, Vojna a mír je vážný román. Vážný historický román. Ale vážný román o ruském pohledu na dění v Evropě, ne o evropském pohledu na dění v Rusku.
Jinak výprava je naprosto dechberoucí, hltáte každou sekundu každého záběru, lokace jsou vybírány s pečlivostí a instinktivně věříte tomu, že to v roce 1805 nějak podobně v Rusku i střední Evropě takto vypadalo (až na bitvu u Slavkova, vylíčit 2. prosince jako den babího léta, to se moc nepovedlo) - navíc, co si budeme vykládat, empír byl vrcholem vkusu a estetiky, lahodící snad každému oku. Je opravdu skvostné seriál sledovat a pokud nemáte ani kapku ponětí o tom, co to vlastně carské Rusko bylo, nebo co byly napoleonské války, můžete klidně dát 100 % a nikdo vám to nebude moct vyčítat. Já měl trochu jiná očekávání a zažívám směsici absolutního nadšení a zklamání. A tak (zatím) dávám 70 %.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Scénář, který má koule
Tak takhle vypečenou show jsem vážně nečekal. Čtyři díly jsem přetrpěl, než mi došlo, že ten nekorektní humor neuvidím ve scénkách pořadu, nýbrž že pořad sám je takový jeden velký nekorektní vtip. Chlapi, dobrý! Fakt dobrý! Až se budou v Český rozdávat koncesionářský poplatky, musím se s něčím taky přihlásit. Na druhou stranu je třeba uznat, že nás varovali - "Konzumace na vlastní nebezpečí" - no řekněte, kdo z vás to pochopil předtím, než si Pečeného sněhuláka pustil? Kdyby se v Česku rozdávaly Zlatý maliny, dal bych jich tomuhle blafu aspoň 10 :)
0 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Bond bez grand finále
Že Fleming byl opravdový a nefalšovaný drsňák není úplným tajemstvím. Není ani tajemstvím, že stál u zrodu moderní britské výzvědné služby. A rozhodně není tajemstvím, že kdokoli se rozhodl natočit minisérii o autorovi Jamese Bonda, musel si být vědom značného očekávání ze strany mnoha milionů fanoušků nejlepšího agenta Jejího Veličenstva.
Musím říct, že první tři díly mě skoro dostaly do kolen - skvělé herecké výkony, akce, sarkasmus, pěkně stylizovaná hudba (byť by mě zajímalo, kolik černošek zpívávalo v londýnských barech během 2. světové). Jenže na rozdíl od Bondovek se u Fleminga nedočkáme žádného grand finále - poslední díl vás zklame na všech frontách. Ze vztahu, který jiskří sexuálním i emočním napětí, všechno vyprchá během asi 5 sekund, z nemilosrdného a odtažitého Fleminga se nám na chvíli stane ustrašený packal a skvělý drive, který si minisérie celou dobu drží, se někam navždy vytratí. Trochu jsem si připadal, jako by poslední díl psal někdo úplně jiný než předchozí části, a to za polovinu času a s pistolí u hlavy. Zklamán 20% srážím a obávám se, že pokud si finální díl pustím někdy ještě jednou, budu muset srazit víc.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Everything in its right place
Tento seriál rozhodně není pro každého - ale z mého hlediska to není relevantní. Mně se totiž líbí jako žádný jiný. Proč?
Námět a scénář. Indeed, není to námět původní, nýbrž "remake" starší britské minisérie. Uvozovky jsou zde však zcela namístě, neboť zpracování i příběh jsou už úplně o něčem jiném. Navíc pro politický thriller (drama mi přijde jako příliš slabý výraz) je prostředí nejvyšších amerických politických kruhů jako dělané - zápletky jsou naprosto uvěřitelné, věrohodně zpracované, postavy se nechovají jako banda ignorantů.
Vizuál. House of Cards je jeden z mála seriálů, u nějž nepřeskakuji úvodní titulky. Dokonalý obraz, zajímavé nápady a zároveň vysoce precizní (až technicistní) zpracování, které se svou odtažitostí naprosto hodí k ledovému srdci Franka Underwooda.
Režie a herci. Nevím, je-li to dílem režiséra, nebo geniálního scénáře, ale výběr herců nemohl být lepší a jejich výkony naprosto odpovídají tomu nejlepšímu, co se na obrazovky může dostat. Ale kdo by taky čekal od Finchera cokoli méně dokonalého?
Hudba. Tady se nebudu rozepisovat víc, mně osobně hudební podkres sedl jako prdel na hrnec :)
Kvalita. Po první sérii jsem samozřejmě měl obavy, zda tvůrci dokážou další sérií úspěšně navázat na svou předešlou vynikající práci. Povedlo se bezezbytku. Po této zkušenosti už věřím, že mně třetí série určitě nezklame :)
86 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 7 lidí
Temná přitažlivost
Že HBO dělá velice kvalitní minisérie, to není žádná novinka. Jenže tentokrát dostáváme něco vysoko nad průměrem běžné HBO produkce - není to komorní drama, není to ultramoderní kriminálka, kde vidíte, jak se střepina z kulky odrazila ode zdi a utrhla s sebou kousek vrahovy košile, není to ani životopisná oslava skvělých policistů. Je to hrůzunahánějící příběh, kterého se nebojíme proto, že se zabývá stopováním sériového vraha, ale proto, že se zabývá nejtemnějšími zákoutími lidské mysli. Zákoutími, jejichž existenci se u sebe samých snažíme tak silně popřít, ale stejně je máme všichni, byť někde hluboko v sobě.
Co je tedy důležitější? Objasnění sériových vražd, smyslu života, manželství, lásky, nebo našich motivů k nim? A čeho se víc bojíme? Díky tomuto podtextu je True Detective tak "temný" - samozřejmě k tomu přispívají i velice přesvědčivé herecké výkony Harrelsona a McConaugheyho, minimalistický hudební doprovod nebo skvělá kamera a režie, díky nimž máte pocit, že se opravdu nacházíte na zadním sedadle Chrysleru, který se pohání po prašných cestách na dusném pobřeží Lousiany. Jenom nevíte, jestli se bojíte víc sebe nebo vraha, který pobíhá někde tam venku. A protože nevím, jestli ve mně kdy jaké audio/vizuální dílo něco takového vzbudilo, dávám plný počet.
Po druhé sérii a zprůměrování deset procent z celkového hodnocení seriálu srážím, protože jedna geniální série nemůže utáhnout všechny pokulhávající následovnice. Na druhou stranu - mají to setsakra těžké. Jsem ale vděčný i za příběh z Vice City - totiž pardon, Vinci - v němž exceluje Vince Vaughn. Bohužel v něm exceluje sám.
86 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 14 lidí
Blade runner
Nadpis jsem zvolil schválně, nejen díky zjevné inspiraci slavným filmem, která posloužila autorům tohoto seriálu při jeho vytváření. Celý seriál ale balancuje na ostří nože, protože stojí někde mezi vynikající atmosférou a strašně odfláknutým scénářem. Ne vždy, ne všude.
Pilot nasadil vysokou laťku, kterou si seriál (zatím) nedokázal udržet. Po prvním, opravdu nabušeném díle, přicházejí další, které sice rozvíjí vztah člověk - stroj, ale nijak původně nasazenou linku. Hlavní část původního děje je jakoby zmrazena a divákovi je naservírována obsahově tuctová kriminálka, jakých jsme viděli stovky. JENŽE: v hlavní roli máme vynikající duo Urban - Ealy, je to skvěle natočené, ne tak úplně vzdálená budoucnost je poměrně dobře vykreslená a zdigitalizovaná, takže ačkoli to nepřináší nic přelomového, zásadního a nového, je strašná zábava se na to koukat. A z toho důvodu můžu s klidným svědomím dát 70%.
Pokud se dočkáme druhé sezóny, snad přijde i návrat v původní zápletce a jejímu řešení. TO by mě mohlo přinutit dát i vyšší hodnocení. Závěr první série (avšak bohužel nikoli závěrečný díl) sice přinesl několik zajímavostí, ale propojení epizod a nějakého rozuzlení či navnadění na pokračování jsme se nedočkali. Doufám, že očekávat lepší zpracování řešení původní zápletky v následující sérii nebude víc sci-fi než celý Almost Human.
75 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 8 lidí
Tento seriál není pro oddech
Musím říct, že po prvním díle jsem byl velice zklamaný, především kvůli tomu, že jsem sám historii vystudoval - všechno začalo jako nudná konverzačka z (dle mého nevhodně vybraných) epizod národně-osvobozeneckého boje TGM. Jenže pak se karta obrátila.
Další díly předčily všechna má očekávání, a to nejen režií, kamerou a hereckými výkony, ale především scénářem! Člověk by čekal 150. zabíjení Heydricha nebo vztekání se v parlamentu či na ulicích, ale autoři seriálu se rozhodli pracovat s diváky zcela odlišně. Naservírovali nám surové drama ze zákulisí československých dějin, a to nikoli jako historickou fikci, ale téměř jako dokumentární rekonstrukci událostí. Skvěle vystihnuté postoje, názory, atmosféra a především motivace jednotlivých významných postav českých dějin se snoubí s jakýmsi citem pro minimalismus, který pracuje jedině ve prospěch tohoto díla. Těším se na rok 2014, ve kterém dostaneme šanci zakončit skvěle započatou sérii a modlím se, aby její kvalita neklesla ani o píď. Do rukou se nám totiž dostal nejlepší český seriál za poslední dekádu.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Či a či a čičiči
Asi jeden z nejkrásnějších večerníčků s nezapometulnými písničkami z pera Svěrák/Uhlíř, z nichž mnohé umím dodnes nazpaměť. Roztomilá animace kočiček, které musí milovat každý, a to nejen děti, ale i dospělí. Jsem až překvapený, jak dobře do tohoto seriálu autoři zabudovali něco na styl "občanské výchovy", a přitom to všechno prošlo komunistickou cenzurou :)
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Krása smutku
Broučci jsou, pravda, poněkud depresivní pohádkou pro děti - ale zároveň je v nich velice jemně a pěkně podáno téma smrti a konce, se kterým sice není příjemné se vypořádat, ale přesto je to tolik potřebné a zvláště v dětském věku. Mnozí si říkají, že děti by se tímto neměly zatěžovat, ale budu 100x radši, když se mým dětem vysvětlí umírání Janinka, než abychom je předtím zbytečně chránili pomalu až do puberty. Máme obří dar - život - a právě toho si máme nejvíce cenit, ale nejen u nás. To je krásné a nadčasové poselství, které nám Karafiátovi broučci v tomto povedeném zpracování přinášejí.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí