Už dlouho se žádný seriál v Americe nedočkal tak vřelého přijetí. Mnozí dokonce tvrdí, že Preacher je pravděpodobně nejlepším komiksovým seriálem všech dob. Není důvod nevěřit. První díly na českém AMC to potvrzují.
Měl by se průměrný zámořský kazatel umět rvát? Respektive měl by umět takové hmaty, při nichž jednou ranou dokáže urostlému barovému rabiátovi zlomit hnátu? Člověk nemusí o kněžích vědět moc, aby začal tušit, že podobné schopnosti nepatří u mužů víry k obvyklým. Jesse Custer, hlavní hrdina seriálu Preacher, ale není obyčejný kněz. Narodil se z neobyčejného komiksu, který vznikl v dobách, kdy už nadlidství v pláštěnkách a jednobarevnost charakterů nebyly v kreslených příbězích s bublinami u pusy vůbec sexy. A hlavně za komiksem stojí žánrově legendy Garth Ennis a Steve Dillon.
Ať spolu nebo každý zvlášť, podíleli se na zrození takových klasických komiksových "heretiků", jako třeba John Constantine, brutální mstitel Punisher nebo nájemný zabiják Hitman. V roce 1995 se ale vytasili s opravdovým trumfem, který jim většina církevních kongregací v USA dodnes nemůže zapomenout. Ostatně to byl také důvod, proč se slavný Preacher dočkal zfilmování až dnes. S křesťanskou dogmatikou se totiž rozhodně nemaže. Tak například Bůh v něm nemá vůbec dobrou pověst. Nejen že se fláká po planetě a je nutné ho hledat, ale navíc ho hlavní hrdina bude muset asi také zabít! Nelehký je život výjimečných kazatelů...
Hlas boží ve vypitém těle
Reverend Jesse Custer, kterého v seriálu hraje enormně charismatický Dominic Cooper (Mamma Mia!, Vévodkyně, Captain America, Warcraft atd.) skutečně není běžný kněz. A jeho bojové schopnosti jsou nejmenší anomálií. Ostatně když vás vychovává psychopatický zabiják, který před vašima dětskýma očima odstřelil vašeho otce, naučíte se toho poměrně dost. Ostatně z toho důvodu má Jesse poměrně blízko jak k alkoholu, tak k dalším světským neřestem. Možná i proto je jako kazatel poměrně na pendrek. I přes drasticky barvitou minulost ho ale ta největší překvapení stále ještě čekají. Po Zemi se totiž potuluje prapodivná andělsko-démonická entita, jejíž vinou už vybouchl Tom Cruise a několik jiných kněží a která se hodlá přistěhovat do kazatelova těla. Příchodem "tvora" nicméně zlomený a zklamaný kazatel Jesse neztratí.
Nejen že se u něj objeví poměrně nevídaná schopnost "božího hlasu", skrze nějž může ovládat jiné lidi, ale zároveň získá nový cíl. Konečně začne bojovat o duše svých oveček. A nikoli sám. Po bok se mu postaví jeho bývalá milenka, nájemná vražedkyně Tulip v podání Cooperovy současné životní partnerky Ruth Neggy, a také sto let starý irský upír Cassidy, který sice raději pije ležák než krev, ale i tak dokáže vysrknout krávu na počkání. Jedině tahle trojice totiž může spasit velice bizarní seriálovo-komiksový svět, který vypadá jako ten náš, ale jinak je v něm v podstatě všechno špatně. A otázkou přitom zůstává pouze to, kam až budou seriáloví tvůrci ochotni zajít.
Kreslená předloha, v níž se snoubí western s hororem a s velmi drsnou černou komedií, je totiž doslova přeplněná podivnostmi, provokacemi a charaktery natolik pokroucenými, že by se za ně nemuselo stydět ani Sin City. A postavami, jako jsou mladík Arseface, jehož tvář po zásahu brokovnicí připomíná řitní otvor, sexuální maniak Jesus DeSade anebo vrah T.C., který často a rád udržuje "milostný poměr" s kuřaty, to všechno jenom začíná. V kazatelově přítomnosti lze totiž hravě narazit na padesát a víc odstínů lidské, nebeské i pekelné špatnosti a jeho protivníci se stejně jako Ennis s Dillonem nezastaví před ničím.
Seriálová revoluce má jméno Preacher, čítá v první sezóně deset dílů, AMC ji vysílá souběžně s americkou premiérou a asi není třeba dodávat, že přístupnost k obrazovce je nejméně od osmnácti let. Všem mladším hrozí šok.
Docela slibný začátek, který se změnil v nastavovanou kaši a jeden velký úpadek. Poslední 2 série jsem vyloženě trpěl nudou.
ale krvavá sranda pekelná. :-)
Tam, kde ikonickému seriálu Jak jsem poznal vaši matku došly trpělivost a dech, pokračují dál roztomile „nepoužitelní“ géniové z Teorie velkého třesku. A pořád se mají rádi. Jen to zkrátka vyjadřují po svém.
Pozoruhodní hrdinové, na nimiž by ještě před pár dekádami ostatní ohrnovali nos, vstoupili do deváté sezóny a tím se dostali v ataku již na dostřel nejoblíbenějšímu a nejslavnějšímu sitcomu všech dob, Přátelům. A co je asi nejzajímavější a po tolika letech velmi nevšední, počet příznivců „fyzikálního“ seriálu neustále roste – i po více než dvou stech epizodách se na Sheldona, Penny, Leonarda a Howarda s Rajem dívá stále více lidí.
Diváci přibývají a premiérovou devátou sezónu sledovalo jen v Americe kolem dvaceti milionů lidí. A proč? Rozhodně i z toho důvodu, že na gaučích, kde se pojídá zásadně čína či indická jídla z krabičky a kde je nejblíže k hraní videoher a ke krafání o Star Treku, umí být až nekřesťansky zábavno. Stejně tak ale seriáloví tvůrci v čele s Chuckem Lorrem a s Billem Pradym v průběhu let začali u svých asociálů sázet i na vztahy s opačným pohlavím. A právě ty zapůsobily na seriál jako živá voda. Zkrátka nastal čas svateb a v deváté sezóně také jednoho překvapivého těhotenství.
Rozchody, svatby a křtiny
Ostatně randit začne i Sheldon, teoretický fyzik s IQ 187, ačkoli se zdálo, že díky vztahu s podobně podivínskou Amy už nebude muset žádná podobná martyria podstupovat. Nicméně vše se mění a jedna z největších změn čeká Leonarda a prostořekou Penny. Třebaže jejich vzájemný vztah prošel už mnoha rozchody a nejrůznějšími zapeklitými peripetiemi, přece jen směřuje k svatbě. A ta by se dokonce měla odehrát velmi stylově, až románově – natajno v Las Vegas, přičemž celý obřad by měli jejich geniální přátelé sledovat on-line. Jak je ale asi nabíledni, ani tentokrát se „nejšťastnější den“ neodehraje bez problémů, a dokonce při něm začne být poměrně přiostřeno.
Pořád je zde totiž jeden polibek, ke kterému před lety nemělo dojít, a Penny na něj rozhodně nehodlá zapomenout. Ani to ovšem není důvod, aby se Howard a Raj nepokusili unést Leonarda a Sheldona na opožděnou rozlučkovou party. A co je ještě větší pecka, pomalu se schyluje k události, jež je sice nevyhnutelná, ale přesto naboří základy celé Teorie. Leonard a Penny se zkrátka budou muset sestěhovat, což pro mužskou polovinu páru znamená opustit rodný pánský brloh a začít žít jako lidé.
A jako by nestačilo, že většina týmu supermozků hodlá nasadit všechny páky, aby dala Sheldona s Amy znovu dohromady, přichází Howardova manželka Bernadette s důležitou zprávou – čeká miminko! To se v budoucnu dočká skupiny velmi nevšedních strýčků a tetiček. I devátá řada má čtyřiadvacet dílů, dokonce se v ní setkáme i se Stephenem Hawkingem a nepochybně u ní neskončí.
V hlavních rolích se nám představují Jim Parsons, Johnny Galecki, Simon Helberg, Kunal Nayyar, Kaley Cuoco, Melissa Rauch a Mayim Bialik. Vedlejších rolí se za dobu vysílání zhostily herecká jména jako Wil Wheaton, Stephen Hawking, Nathan Fillion, Charlie Sheen, Stan Lee, Kevin Sussman, Christine Baranski, Regina King a Laurie Metcalf.
Sázka na koktejl namíchaný ze suchého britského humoru, napětí, rozkoše z řešení záhad a vyšetřovacích metod, jež nabízejí moderní technologie, tvůrcům z BBC vyšla. Sherlock, ostatně jako téměř vše na co producenti z této britské televize sáhnou, je hit. U nás jej nyní uvádějí Prima i Česká televize, a tak přišla vhodná chvíle odhalit o seriálu zajímavosti, jež možná netušíte.
Módní ikona
Sláva moderního Sherlocka netěší pouze televizní producenty a prodejce knih Arthura Conana Doylea (za tři týdny po odvysílání prvního dílu povyskočil jejich prodej ve Velké Británii o sto osmdesát procent), ale také výrobce a prodejce oděvů a módních doplňků, které se alespoň trošku podobají těm, jež zdobí Sherlocka a Watsona. Obrovský nárůst prodeje kabátů a plášťů zaznamenala například síť obchodních domů Debenhams, výrobce oděvů Belstaff se dokonce kvůli zájmu zákazníků musel vrátit k výrobě pršipláště, v němž se prohání Sherlock. "Je až k nevíře, že v módě udává tón fiktivní asexuální sociopat, který se představil světu v okamžiku, kdy dloubal tužkou do mrtvoly," pozastavuje se britský tisk nad úspěchem série, která se letos dočká dalších tří epizod. Kvůli seriálu byla dlouho vyprodaná i Watsonova bunda Liberty či Mycroftův deštník, který prodávají James Smith a Sons v Londyně.
Houslový virtuos
Sherlock má slabost pro housle. V rukou držel před kamerou zatím tři kousky vyrobené v Číně a vypůjčené od Cardiff Violins, každá zhruba za padesát tisíc korun. Podle Arthura Conana Doylea hraje ovšem Holmes na housle vyrobené osobně Antoniem Stradivarim. "V první sérii jsme to neřešili, ale ve druhé jsem se skutečně učil hrát na housle, tedy abych to uměl alespoň dobře napodobit," vzpomíná představitel Sherlocka Benedict Cumberbatch. Oblíbená britská houslistka Eos Counsell, k níž chodil na hodiny, o něm mluví jako o skvělém žákovi: "Na naučení vybrané pasáže měl jen týden a zvládl to bravurně. Nepochybuju, že by byl skvělý virtuos, kdyby na to přišlo," básní členka kvartetu Bond o Cumberbatchovi, po němž tvůrci chtěli, aby před kamerou opravdu hrál. Na soundtracku jeho part ale zahrála ona sama.
Kaskadérské kousky
Benedict Cumberbatch při natáčení prakticky nepotřebuje dubléra. Kaskadérské kousky provádí sám a největší vzrušení prý zažil, když se měl, prchaje před Moriartym, vrhnout ze střechy. "Na té střeše jsem byl skutečně já. Neskákal jsem ale ze žádné závratné výšky. Hned vedle byla střecha jen o něco níže, myslím, že tak maximálně o metr. Když se to pak sestříhalo, vypadalo to, jako bych se vrhl z dvaceti metrů," vzpomíná herec na natáčení na střeše Nemocnice svatého Bartoloměje v Londýně, u níž později fanoušci vyznačili křížkem místo, kam Sherlock dopadl.
Rodiče a manželka
Skutečnost s fikcí se potkaly v případě Sherlockových rodičů, které ztvárnili v první epizodě třetí série skuteční rodiče Benedicta Cumberbatche Wanda a Timothy. Stejně tak Watsonovu manželku Mary Morstanovou hraje opravdová partnerka Martina Freemana Amanda Abbington.
Zakázané ovoce
Ačkoliv Čína vysílání Sherlocka na obrazovkách zakázala, seriál je v této komunistické zemi hitem na internetu. Z webu si jej podle odhadů stáhly desítky milionů Číňanů.
Přízračná nevěsta
Návrat do viktoriánských časů Sherlockovi vychází ovšem jen do okamžiku, než tvůrci začnou odkazovat na ostatní epizody.
Když se v roce 2010 objevila na obrazovkách první série britského seriálu Sherlock, působilo to jako zjevení. Zatímco dřívější adaptace slavného díla Arthura Conana Doylea se omezily spíše na aktualizace formální než obsahové (filmový Sherlock Holmes Guye Ritchieho z roku 2009), scénáristický tým v čele s Markem Gatissem a Stevenem Moffatem se odvážil do kultovní látky zasáhnout výrazněji – nejslavnější detektiv všech dob se tak přesunul z viktoriánského Londýna do toho současného.
Najednou byl doktor Watson veteránem novodobé války v Afghánistánu, Sherlock měl doma počítač i smartphone, a třebaže s typickou noblesou, v globalizovaném světě řešil podstatně komplikovanější případy než dříve. Skvělé herecké obsazení v čele s Benedictem Cumberbatchem a Martinem Freemanem se postaralo spolu s inteligentním scénářem bohatým na zábavné dialogy, aby to celé nepůsobilo jen jako pseudodoyleovská parafráze bondovek. Zejména první dvě série, které završilo napínavé finále s šíleným arcipadouchem Moriartym, patří k tomu nejlepšímu, co se na televizních obrazovkách v posledních letech vysílalo.
Po třetí sérii nicméně vrcholí cosi jiného – seriál jako by upadl do deliria nerozhodnosti, kam dál pokračovat. Čímž trpí i nedávný novoroční speciál.
Epizoda s názvem Přízračná nevěsta se výjimečně (a podle tvůrců také naposledy)vrací do onoho viktoriánského Londýna, do kterého Doyle Sherlocka původně zasadil. V duchu doby pracuje s nadpřirozeným prvkem pomstychtivé mrtvé nevěsty, přičemž zpětně popisuje i samotné postavy. Herci hrají trochu jinak, dialogy jsou přes tradiční promyšlenost také specifické. Zcela odlišně navíc scénáristé ve speciální epizodě pracují s ženskými rolemi, čímž se otírají o postavení žen ve viktoriánské Anglii. Skoro celou hodinu ze zhruba devadesátiminutové stopáže jsme opravdu ponořeni do atmosférické mlhy Doyleova Londýna, zmítaného pověrami i průmyslovou revolucí, pokrokového i zpátečnického zároveň. Jenomže pak se tvůrci začnou bránit odtržení od ostatních epizod.
Už některé svižnější střihy či přehnaně moderní efekty například rozepisující telegram na pozadí za postavou jsou v rozporu s tím, o co se aspoň v začátcích snaží scénář. Skutečně rušivou je ale až ta ve finále kulminující snaha povysvětlit celý závěr třetí série a ještě trochu rozšířit psychologický profil hlavní postavy. Překombinovaná poslední třetina sherlockovského seriálu bohužel velmi schopně nasazuje na tápavý charakter nejnovějších epizod a jakkoliv pořád kvalitou nepadá pod průměr, divák je nakonec rád, že to byl jen sen. Totiž pardon: jen speciál.
Červená knihovna? Nenechte se zmást stanicí, která ve světě značně uznávanou Cizinku uvádí. Seriál je to sice romantický, ale zároveň si velmi silně všímá historie. A dočkal se hned tří nominací na Zlatý glóbus.
Podobně jako fantaskní Hra o trůny je i tento seriál založen na velmi populárním a časem prověřeném literárním cyklu. První knížku ze své ságy o Cizince napsala Američanka s britskými kořeny Diana Gabaldon, bývalá doktorka mořské biologie a ekoložka, již v roce 1991. A od té doby se její knižní svět výrazně rozrostl – původní vyprávění čítá osm románů, několik kratších textů a zároveň je rozšířeno o sérii novel a románů o Johnu Lordovi, jedné z vedlejších postav Cizinky. A ano, i v této objemné sbírce příběhů také do jisté míry účinkuje magie. Nikoli ale nějaké tajemné vybájené čáry máry, jež dávají oživnout drakům a jiným mytologickým stvůrám.
V Cizince úřaduje prastará britská víra v nadpozemskou moc druidů a přírody, jež dokáže při správné konstelaci a ve správný čas přemisťovat lidi napříč časem. Jen vinou těchto sil se jistá odvážná krasavice propadne z konce čtyřicátých let minulého století o dvě stovky let nazpět. Do dob, kdy se neotesaní, ale na druhé straně upřímní skotští horalové stali ústředními hrdiny jakobitského povstání a boje proti povýšeným červenokabátníkům.
Krásy tajemné Vysočiny
Z okolí města Iverness, pomyslného kapitolu Skotské vysočiny, sálá kromě přírodních krás také duch dávných časů, kdy ještě lidé brali víru v nadpřirozeno jako běžnou součást každodenního života. A zde, respektive v blízkosti pradávného kamenného kruhu Craigh na Dun, prožije bývalá zákopová zdravotní sestra, Claire Randallová s tváří šestatřicetileté irské herečky a modelky Caitriony Balfe nevysvětlitelnou událost. Píše se rok 1945, právě skončila válka a na Vysočinu přijíždějí manželé, které boje na několik let odloučily. Stejně tak se ale blíží keltský svátek Samhain, z nějž západní civilizace později vytvořila předvečer svátku Všech svatých, zkráceně Halloween. A po této čarovné noci se Claire probouzí v roce 1743, uprostřed počínající občanské války, přičemž víceméně okamžitě upoutá pozornost každého, koho potká. Nikoli však jen kvůli svým půvabům.
Krev, sváry a milování
Claire je především pokroková a nezávislá žena, což se v patriarchálním Skotsku poloviny 18. století ještě úplně nenosilo. A především pak díky práci ve válečných lazaretech a jako zkušená botanička disponuje léčitelskými znalostmi, jež by jí mohla závidět každá doba před objevením penicilínu. Jak už zaznělo výše, historicky značně akurátní a překrásně výpravná Cizinka hovoří i o lásce, a proto také Claire záhy narazí na velmi pohledného horala a psance Jamieho s vypracovanou postavou Sama Heughana. Ani toto setkání se však neobejde bez potíží. Pořád je zde totiž vzpomínka na manžela Franka z našeho století a zaplašit ji dokáže až Black Jack Randall (Tobias Menzies), sadistický britský důstojník a Frankův prapředek, který jako by svému potomkovi vypadl z oka.
Složitostí ale bude v Cizince pochopitelně víc – dost na to, aby zaplnily prvních šestnáct epizod a následně dalších třináct dílů, které tvoří druhou sezónu. A co diváky na tomto americkém seriálu tolik zaujalo a proč se na něj dívá i poměrně značné množství mužů? Někoho zde baví úchvatné kostýmy, někoho zase čarovná krása skotských exteriérů, v nichž se odehrává značná část děje. Stejně tak ale v Cizince nechybějí zručně natočené bojové scény a dobrodružný nádech. A jistě zaujme i nečekaně nízká míra cudnosti, jež živočišnou a zážitkům otevřenou Claire provází napříč jejími toulkami minulostí. Hubatá a vyzývavá černovláska zkrátka umí okouzlit stejně jako její zelený, byť krví zalévaný svět.
Letos seriál vstoupil do druhé sezóny, a tak se pojďte probudit na místě, které se tváří jako ráj, ale víc připomíná peklo – Městečko Pines.
Mýty a báje o tajemných městečkách kolují v Americe už od dob kolonizace. Dozajista to potvrdí i dnešní potomci původních obyvatel ze slavných míst Sleepy Hollow či z čarodějnického Salemu. A moderní filmová a seriálová popkultura podobné mýty samozřejmě ráda přiživuje, protože pověsti jsou prostě prima téma. Proto jsme taky mohli poznat třeba nadpřirozený Haven nebo další kingovský Chester´s Mill z Pod kupolí, černobílý Pleasantville, robotický Stepford a mnoho dalších míst v čele se slavným Twin Peaks. Jako by bylo lepší do Ameriky radši vůbec nejezdit.
Pines, respektive seriálové městečko Wayward Pines, je však trochu odlišné, protože jeho literární tvůrce Blake Crouch vycházel částečně právě z Twin Peaks. Skvělé je, že se o jeho televizní podobu postaral slavný režisér, producent a tajnůstkář M. Night Shyamalan, který natočil kultovní filmy jako Šestý smysl nebo Vyvolený. A navíc se do tohoto místa nedá dostat jen tak, stejně jako je nelze opustit. A má to hodně dobrý důvod.
Mlčení pojištěné nožem
Když se v Pines probudí Ethan Burke, tajný agent ztělesněný zapomenutou hvězdou Mattem Dillonem, nestačí se divit. Na první pohled se sice zapadlý vejminek v lesích státu Idaho tváří jako idylická osada, ale druhý pohled už odhaluje špínu. Místní silnice se točí v kruhu, v poctivé vzdálenosti od domů vše obklopuje neproniknutelná zeď. Ještě podivnější jsou ale místní obyvatelé. Jako by snad ani neznali svoji minulost. A pokud ji znají, rozhodně o ní nemluví. Dobrovolně žijí spoutaní fašizujícími pravidly, za jejichž nedodržení se trestá popravou přímo na ulici.
A proč to všechno? Není třeba pochybovat, že by se na to Burke nesnažil přijít. Jenže když se nakonec dozví pravdu, dal by cokoli za to, aby se na ni nikdy nezeptal. Shyamalan byl přece vždycky velmistrem zvratů a tenhle rozhodně připomíná režisérovy nejlepší tvůrčí časy ze začátku nového tisíciletí. Ačkoli tomu zprvu nic nenasvědčuje, famózní seriál je totiž sci-fi. A hodně temné.
Seriál se povedl, ale neméně přitažlivé a tajemné je Městečko Pines i v knižní podobě, která vyšla v roce 2013.
Každý někdy zažil seriál, který vás donutí netrpělivě čekat na další díl. Pohrává si s vaší představivostí, jak se vyřeší zápletka, kdo je ta postava s tajemným hlasem v telefonu, jaká bude další vražda a jaké budou Henryho vzpomínky se spojitostí na tento případ?
Tak přesně takové a mnoha dalších otázek se dají zažít při sledování seriálu Forever.
Uzavřený, tajemný patolog Henry Morgan se v seriálu dostává do mnoha situací. Některé jsou vtipné jiné zase nepříjemné a trapné, hlavně když se snaží ututlat/popřít, že na daném místě zemřel.
Seriál je zajímavý, a je škoda, že se nedočkal další série. Herecké výkony jsou dobré.
Doporučuji ke shlédnutí.
jednou a dost.....nic moc, jeden díl a možná někdy.Nechytlo, nenadchlo.Takže asi u mne už néé.Ale snaha se cení.U mne tedy za ..
Před nějakou dobou jsem se dostal k první serii a pustil jsem si první díl. No asi né v tom pravém naladění, takže jsem to vzdal.
Nicméně jsem teď narazil na díly a že to tedy vyzkouším. Musím říci, že jsem udělal dobře. Seriál opravdu dobrý, Bosch se mne začal zamlouvat a děj je takový, že se nenudím a chytlo mne to.Ale myslím si, že někomu se to zamlouvat nemusí.Má to prostě svůj styl.









