Já už nevím, ale obě novinky od sy - fy se mi zdá jako by se zaseknuly v devadesátých letech. Killjoys snad trochu méně. Triky a výprava stále pokulhává a scénář a herci tomu moc nepomáhají. No uvidíme co bude dál. Zatím po druhém dílu tomu určitě ještě šanci dám, bohužel si nemyslím, že to vydrží do dalších řad.
Sally Wainwright údajně napsala roli propuštěné trestankyně Suranně Jones přímo na míru a ta se jí odvděčila skutečně vynikajícím hereckým výkonem (Sally sama získala cenu RTS za nejlepší scénáristku a seriál pak za nejlepší drama v daném roce). Její Ruth je odtažitá mladá žena, nejistá po návratu z vězení, kam nastoupila ve věku sedmnácti let, zároveň však plná odhodlání najít svou ztracenou sestru. Třídílná minisérie je směsicí psychologického dramatu a thrilleru, rozjíždí se trochu matoucím způsobem, kdy je nastíněna mysteriózní linka, která je dle mého názoru docela zbytečná a nakonec stejně odezní do ztracena. To je ovšem jen dobře, přechod k realističtější části je pro mě zajímavější a v konečném důsledku i stejně napínavý, i když jsem pointu vytušila už o nějakých pár minut napřed. Že je to kvalitně natočené, je u britské tv tvorby nepřekvapivým standardem a v tomto případě je to ve finále i dost emotivní.
Trojice týpků, kteří si navzájem dělají naschvály. Jsou perfektně sehraní a zároveň má každý z nich jiný názor, za který bojují. To zní sice dobře, avšak ještě nemusí být vyhráno. Když ale zjistíte, jak dobří všichni tři v těchto věcech jsou, nemůže se vám povést, abyste viděli jakýkoliv díl bez pořádných porcí smíchu. Ať už jde o klasickou epizodu, či o speciál, nikdy není o zábavu nouze. Nutno však podotknout, že toho o autech vím pořád stejně málo, jako když jsem před lety začal Top Gear sledovat a v tom je právě možná tajemství úspěchu. Nemusíte mít rádi zvuk motorů, ani zajímavé novinky ze světa automobilového průmyslu, stačí, když máte rádi britský humor a bláznivé úkoly. To, se kterým z moderátorů máte nejpodobnější názory a který se tak stane vaším oblíbeným, či jestli máte prostě nejraději Stiga, je už pouze taková třešnička na dortu.
Dejiny nám toho ponúkajú mnoho. Každá z krajín má svoje vlastné dejiny, ktoré v menšej či väčšej miere ovplyvňovali svetové dianie. Stačí si len vybrať krajinu- obdobie- historickú udalosť/osobnosť a námet je na svete. Je jasné, že historické seriály nebývajú vždy na 100% presne, že tvorcovia si čo to pre vlastné potreby čo to upravia ale občas však platí, že je lepšie raz vidieť ako stokrát počuť. A inak tomu nie je ani pri Tudorovcoch.
Tudorovci mapujú osobnosť Henricha VII, ktorý sa asi najviac preslávil reformou anglickej cirkvi a 6 ženami. Seriál sa venujú jeho vláde, spoločenskému životu ale aj súkromiu. Seriál sa viac menej drží historických faktov a veci nijak násilne neprekrúca. Len občas sa mohlo stať, že si niektoré veci prispôsobili tvorcovia pre vlastné účely, ale nejde o nič čo by bilo do očí. To všetko sa odohráva na pozadí rôznych historických udalostí. Aj keď občas to môže pôsobiť na opak (akoby udalosti a dejiny ustupovali Henrichovým vzťahom). Ale práve jeho vzťahy v istej miere ovplyvňovali aj dejiny (veď preto aby sa mohol nechať rozviesť sa neváhal odtrhnúť od Ríma a vytvoriť vlastnú cirkev). Nechýbajú zvraty, intrigy, dvorská politika. Nič nie je nasilu vytvárané alebo umelé. Vtedy to tak bolo, každý hral za seba a snažil sa niečo získať. Z Henrichovych žien je asi najviac pozornosti venovanej Anne Bolenyovej. Postupnému očareniu Henricha jej osobou, jeho dvoreniu/ získavaniu, zaľúbeniu až neskôr nenávisti. Počas prvej série môže Henrich pôsobiť ako prchký či nevybúrený mladík, ktorý musí proste dosiahnuť svoje. V druhej sérii pribúda už viacej intríg, zákulisnej ale aj verejnej politiky a udalosti tak postupne gradujú až vyvrcholia vo finále. V tretej sérii pokračuje seriál na svojom vzostupe a Tudorovci sa dostávajú do obdobia nezhôd kde si nik nemôže byť istý svojím životom a postavením, stačil jeden chybný krok, zlé rozhodnutie a všetko bolo preč. Rovnako to postupne vrelo aj medzi jednotlivými krajinami, panovníkmi a zo spojencov sa stávali nepriatelia a naopak. Vo štvrtej sérii to všetko vrcholí. Intríg neustále pribúda a každý sa snaží hrať sám za seba a prihriať si trochu polievočky (ako sa hovorí). Po smrti Anni Bolenyovej nastáva „zrýchlené“ striedanie žien a zvyšné štyri manželky sa tam zohrejú vždy len na pár častí (ich osud niektorým prajete, iným zase nie).
Herecké obsadenie je výborné. Jonathan sa síce na Henricha moc nepodobá (ako tu už viacerí spomínajú) ale čo mu chýba v podobnosti nahrádza svojím výkonom. Presne dokázal vykresliť jeho prchkú, násilnú povahu, jeho hrubosť, náladovosť a nepredvídateľnosť. Dokázal stvárniť prerod s mladého a prchkého panovníka na panovníka, ktorý ku koncu svojho života nevládze, bojuje sám zo sebou ale aj s okolím. Skvelo mu sekundujú aj ostatný, žiadna z postáv neostáva stať v úzadí a svojím konaním priamo či nepriamo zasahuje do jednotlivých udalostí. Každá z nich si vás svojím spôsobom získa. Niektoré budete mať radi a iné budete zase po celý čas preklínať. Niektorým ich osud budete želať, s inými budete na konci súcitiť. Ďalšou z vecí, ktoré sa Tudorovcom vydarili sú kostýmy a kulisy. Z nich tá história priamo dýcha.
Posledná časť je plná spomienok, uzavretí a obhliadnutí Henricha za jeho vládou, jeho životnými láskami, tým čoho dosiahol, čoho nie a čo tu zanechal. Či už ste alebo nie ste milovníkmi histórie Tudorovci si vás svojím spôsobom získajú.
Na Buffy jsem začal koukat, když mi bylo 12 a byl to úplně první seriál, který mě chytl natolik, že jsem ho dokoukal celý. Už tenkrát ve mně pravděpodobně sexy blondýna, co vraždí upíry, vyvolávala motivaci sjíždět další a další díly. Všechny série měly promyšlené vedlejší odbočky a zároveň napínavou hlavní pointu, která tenkrát bohatě stačila k tomu, abych byl „podělanej až za ušima“. Možná právě tomu vděčím za to, že mám dnes tak rád hororový žánr. Na jednu stranu mě láká kouknout se na všech 7 sérií ještě jednou, na druhou nechci riskovat, že by mě už nezaujaly tolik, jako předtím. Aspoň mi na Buffy už navždy zůstanou jenom pozitivní vzpomínky…
The Big Bang Theory je pro mě rozhodně to nejlepší, co jsem kdy ze seriálů viděl! Mě k radosti stačí málo a vůbec bych nepotřeboval ten umělý smích v pozadí, který má v divákovi vyvolat pocit typu: „Áha, teď jsem se měl zasmát!“, ale to ke komediím patří. Samozřejmě jsou zde patrné kdejaké mouchy a snahy udržet si fanoušky a zároveň nalákat nové (myslím fanoušky, néé mouchy). Příkladem je toho 8. série, kde se místo původních absurdně perfektních scén řeší už jenom vztahy hlavních hrdinů. Každopádně je vážně těžké si tento seriál neoblíbit. Naučil jsem na něj koukat dokonce i svojí babičku, která miluje Howardovi hlášky! Z mého pohledu je však nejgeniálněji vytvořená postava Penny. Ve změti fyzikálních zákonů se snad každý ztotožní s jejím sedláckým přístupem. Zkrátka celkově musím říct, že tuhle partičku jen tak něco nepřekoná :) !
Málokdy se mi stane, že mě pilotní díl až TAK zaujme. Můj vnitřní milovník sci-fi plesá, protože tenhle seriál nejen že operuje s Asimovými robotickými zákony, ale dokonce na ně přímo odkazuje. Samotný námět se nezdá být ničím novým, ale to vůbec nevadí, pokud je to uděláno kvalitně a chytlavě, což v tomhle případě je. Celé mi to připomíná svým nádechem výborné In The Flesh.
Chytlo mě to za srdce. Chytlo mě to za srdce tak silně, že v duchu spílám za to, že tenhle seriál nevyšel na Netflixu nebo něčem takovém, protože čekat celý týden na další díl, je hotové utrpení.
Pochopitelně, jestliže píše žena scénář pro takovou osobu, kterou je Ruth v podání Sussane Jones, tak se to musí nutně někde projevit . A tady bylo jasně patrné, ne jen z její role, ale i z postav ostatních ženských rolí, že se umí dokonale vcítit do mysli a srdce ženy. Proto mi tenhle miniseriál sednul, věděla jsem jak a proč některá z těch žen jednala a cítila a v tom je kouzlo předložení tak citlivého tématu, kterým byl životní příběh Ruth. Myslím, že ta mysteriózní složka byla zcela zbytečná, ale možná tomu jen nerozumím, třeba nějaký smysl měla. Po menších rozpacích z prvního dílu jsem byla z těch druhých už jen mile překvapená a finále bylo v akorátních mezích, přesně tak, jak bych si to asi představovala.
Zkrátka Velká Británie mně opět nezklamala. A Sussane byla opravdu vynikající volbou pro tuhle roli, zahrála jí neskutečně dokonale a to se cení, do posledního momentu jsem jí držela všechny palečky, co mám.
som sa dokopala k tomu, aby som si pozrela túto malú "doložku" k seriálu PLL. Spočiatku ma totiž nejako nelákalo jej pozeranie a navyše som mala kopu iných a lepších na programe. Nejako som sa však k tomu konečne dopracovala a musím povedať, že to bolo celkom dobre spravené.
Spočiatku som vôbec neočakávala niečo také strašidelné, tajomné a podobne, skôr som očakávala niečo viac podobné PLL. Nakoniec som však videla, že som sa hlboko mýlila. Ocitli sme sa v meste duchov, povier, paktov a zaklínadiel. Ešte chýbali zombíci a upíri a bola by to kompletka.
Nechcem však seriál zhadzovať, to vôbec nie. Mne osobne sa veľmi páčil. Atmosféra, ktorá bola v seriály vytvorená bola relatívne dosť strašidelná na to, aby sa divákovi pri niektorých scénach rozbúchalo srdce, ale zase nebol to nejaký extra horor. Svoj strašidelný učel to však u mňa splnilo.
Postavy, ktoré sa v seriály vyskytli sa mi páčili, ani jedna síce nebola nejak extra výrazná, že by som si ju obľúbila do konca života, ale na druhej strane ani neboli nejak extra odporné, dokonca aj Dillon bol akýsi neutrálny. Jediné čo mi šlo na nervy bolo to malé odporné dievčisko v tom kabáte!
Vcelku by som Ravenswood zhodnotila ako celkom dobrý film s chvíľkami mrazenia a trošky strachu, ktorý bol trochu natiahnutý a detailnejšie urobený a nakoniec bol z toho seriál o piatich deťoch, ktoré postupne odhaľujú starodávne kúsky z histórie ich mesta.
Summa summarum, mne sa to páčilo, nemôžem tomuto seriálu vytknúť nič čo by bolo vyslovene hrozné, bolo to príjemné spestrenie prestávky medzi jednotlivými časťami PLL. Zhltla som ten seriál v priebehu 24 hodín, keďže koniec každej časti ma navnadil na tú ďalšiu, čo je u mňa veľké plus. Nie je to najlepší seriál na svete, ale rozhodne spríjemní seriálovému maniakovi život.
Úmělé kozy, úmělé mozky, úmělý serial.
Stupidita, ach ta stupidita. Přerazili jsme se o stanek vědmy, spadla na nás karta lásky, jsme si souzeni.<---jeden z typickych plků.
Jako diváci určitě C.J věříme, že je panna.(asi nafukovací Anča v rukou Russela Branda)
Lacně snažící si zakomponovat serialova dramata, nudné "šokující" zvraty. Američani by neměli lézt do vody, protože v každém díle se někdo topí.
Postavy jsou až pohádkově sympatické, naivní a přecitlivělé.
Zbytečné brečet, serial měl ukázat jen dokonalé těla a humbuk okolo je tam jen proto, aby se neřeklo.
Jinak ať jsem byla kdekoliv, nikdy jsem neviděla plavčici v titěrných rudých plavkách. Vždycky měly kraťasy a tričko..VOLNÉ!
Mužský to samé, žádné těsné boxerky, co rýsujou zadek. Takže asi tak.








