Hrůza hrůza hrůza!Film Bobule jsem měla ráda a těšila se i na podobný seriál,ale zklamání,zklamání,zklamání.
Tak moc jsme se všichni z rodiny na tohle těšili a tak moc nás to zklamalo.
Vážně jsem čekala,že se budu smát alespoň polovinu času,ale ani jednou?To se mi dlouho nestalo(možná bych dala malé plus za dvojici policistů)
Krajina nádherná,což o to,ale jinak fakt velké zklamání.
Možná soudím velmi brzo,ale první díl shlédnut a vím moc dobře,že víc jich nebude,takže všem fanouškům se omlouvám,ale vážně je to pitomost.
Nebudu se dlouze rozepisovat. Prostě a jednoduše ten nejlepší večerníček ze všech. Do dnešních dní nebyl překonán a zřejmě ani nebude. Je jedno, kolik je mi let, provází mě celým životem a za ta léta neztratil nic ze svého kouzla.
Přiznejte si to - rádi se smějete cizímu... nechci přímo napsat neštěstí, tak to nazvu dobrovolným ponížením. Vážně, nikdo se zdravým rozumem by do podobného pořadu nestrčil ani nos, ale všechny země mají své exhibicionisty a pro ty je tento pořad jako stvořený. Takže... oni se baví (snad), my se bavíme (určitě), nelze si přát víc. Ona trocha podřadné zábavy je sem tam třeba :)
Naprosto perfektní temná záležitost, u které jsem ani nevěřil, že by se mohla na velké pětce objevit.
Obrovským kladem seriálu je James Spader. Přestože jsem toto jméno předtím neznal (nepátral jsem po tom, kdo hrál Daniela Jacksona ve Hvězdné bráně), musím přiznat, že tady odvádí excelentní práci. Možná tak trochu upozaďuje ostatní postavy a herce, protože třeba takový Harry Lennix by podobně, i když trochu méně, vynikal, nebýt právě účasti Spadera.
Na druhou stranu, právě tato role je Spaderovi psaná skoro na tělo, takže je jasné, že se vše točí kolem něj. Bohužel, je škoda, že ústřední dva herci Megan Boone a Ryan Eggold hrají tak trochu jako děti.
Příběh se sice ze začátku zdá být epizodní, pak ale začne zapadat do sebe. Jeho nevýhodou je to, že je poměrně těžko stravitelný a mě osobně se někde kolem 19. epizody první řady přejedl, takže jsem si dal od seriálu na pár měsíců pokoj... což byla menší chyba, protože finále první série je jedna z nejlepších epizod, jakou jsem kdy v seriálu viděl. Ever.
+ temný příběh s tajemnou zápletkou
+ James Spader
- Keenovic
- čeština ve 20. epizodě 1. řady
Seriál natočený podle skutečné události (paní,která skutečně pracovala v FBI jako neslyšící) hraje v seriálu asi dvakrát, naposledy myslím v posledním dílu). Vypráví příběh Sue, která z malého města přijela do velkého v nadějí, že bude pracovat v FBI. Nakonec si v této instituci najde, díky svému talentu odezírat, práci, přátele a lásku. Prožívá s nimi jejich i svoje starosti i radosti. Dobře zpracovaný americký seriál, tak akorát na nedělní odpoledne nebo na dívání při práci. Jediné co bych vytkla, je hrozně divný neuzavřený konec.
Hlavní herecké duo je sice moc sympatická dvojka, ale na můj vkus je to dost explicitně zaměřené a jestli to takhle funguje i v reálu, tak je to spíš depkoidní záležitost, ať je podané jakoukoliv rádoby úsměvnou formou.
Opravdu mě nic nenutí, abych po čtvrtém dílu, který se celý nese v duchu periody, nechutných scének a dialogů pokračovala dál.
Ze zvědavosti jsem se podívala a k mému podivu se mi pilot líbil. Nebylo to však příběhem (nic nového), hereckými výkony (slušný standard), ale hudbou. Seriál z prostředí symfonického orchestru, klasická hudba.. To mne zaujalo. Určitě bych se ráda podívala na další pokračování.
Tento seriál velice doporučuji. Je tajemný a plný záhad, a proto ho musíte dokoukat do konce, prostě vám to nedá, chcete znát pravdu na všechny otázky, které se na začátku i v průběhu seriálu objeví.
Co se týče hereckého obsazení, tak mi jsou všichni sympatyčtí a obzvláště James Spader si mně ihned získal.
Hned během prvního dílu jsem věděla, že tento seriál budu milovat. :)
Nevím co je na tom pravdy, že je tohle podle skutečné události. Docela by mě to zajímalo. Neslyšící žena, co se dostane k FBI a pomáhá jí řešit případy prostřednictvím toho, že odezírá ze rtů.
Nápad pro kriminálku docela neotřelý. Přesto to není kriminálka v pravém slova smyslu. Případy sice jsou, ale způsob jejich podávání je upraven tomu, aby seriál mohl běžet i ve dvanáct hodin dopoledne. Navíc hodně tlačí i na citovou stránku. Občas plný sentimentu a klišé. Řeči o tom, jak prostě to tak Bůh chtěl mně osobně vytáčeli k nepříčetnosti. Ale v Americe to náboženství berou jinak, takže respektuji. A také u mě shazuje body absolutně pitomý konec. Mám prostě rád, když konec uzavře všechno. Nesnáším ty polouzavřené konce, kdy nad tím člověk musí přemýšlet a domýšlí si své teorie jak to bylo asi dál. Někoho to baví, mě jednoznačně ne. Kdyby to bylo na mně tak by prostě všechny konce končili happy-endem (tak zaplať pánbůh, že to na mně není).
Ale jo, proč ne. Ideální k vypnutí mozku, dobrému obědu a někdy dokáže pohladit po duši.






