Poslední názory

Bohdalová v této české detektivce sehrála vynikající roli, dokonce v jednom díle i dvojroli. Sice jde o detektivku, která se stále opakuje snad všude, ale i tak se mi tento seriál dost líbil. Sice Bohdalovou jako osobnost moc nemusím, ale jako herečka je s velký H, protože na seriály a filmy se s ní ráda dívám, protože hraje úžasně. V této detektivce bych ji přirovnala ke slečně Marplové od Agathy Christie. :)

Postavy byly úžasné a její vnuk měl tedy neštěstí v lásce, protože dvě jeho slečny ze tří, které se v seriálu vyskytly, nebyly tak svaté, jak na první pohled vypadaly. :D Hudba byla dokonalá, a dokázala u mě navodit danou atmosféru. Většina případů byla předvídatelná, ale i tak na napjaté situace i u mě došlo. :) Rozhodně se ráda na tento seriál zase někdy podívám. :)

Rozhodně dobré fantasy, které čerpá předlohu z klasických Winx. Kdo neviděl původní animák, o nic nepřichází.

Celou dobu jsem se nemohl ubránit srovnání s Bradavicemi, alias populární školou čar a kouzel. Přišlo mi to tak nějak k popukání. Jen do chvíle, než jsem si uvědomil, že Bradavice jsou vlastně mnohem zajímavější. Winx u mě naráží na zásadní problém, kvůli kterému si nakonec odnáší jen 70%. Seriál totiž místy dost klopýtá.

To je totiž zase ten nejasný záměr tvůrců. Uděláme to víc temné a napínavé? Nebo se bude jednat o drama dospívajících dívek, které by si nejradši vzájemně vyškrábali oči, aby vzápětí spustily slzavé údolí, jak je k nim život nespravedlivý. V momentě kdy se začnou v seriálu mísit tyto dva světy, je to nepořádek.

Všechny ty snahy vytvořit přístupný náctiletý seriál, kdy hrdinky řeší lásku, přátelství, důvěru, jsou pro mě neskutečně rušivé. Seriál nemá takový počet dílů, aby dokázal vytvořit skutečné pouto diváka s jednotlivými postavami a zároveň neposkytuje prostor hrdinkám, aby jim divák uvěřil, že našli skutečná přátelství. Všechny vedlejší postavy pro mě byli značně ploché, a kdyby každá neměla jiný druh magie, věřím, že bych je snadno pozapomínal.

Ono všeobecně ty postavy byly takové nemastné, neslané. S hlavní hrdinkou je pak divák většinu času. Jistě, dalo by se podotknout, že hrdinka je rozmazlený a naivní fracek, který pro odhalení pravdy boří všechny stabilní mosty. Ovšem z mého pohledu se to dalo pochopit. Je vržena do světa, který je jí cizí. Zjišťuje nepříjemné skutečnosti o své osobě a zdá se, že jí lidé tají pravdu. Za lovem skutečnosti je pak třeba volit i zlo, aby unikla mučivé nejistotě.

Co naplat. S postavami jsem si moc radosti neužil. Máme tu klasickou dobračku, která táhne celý děj, ale svými dobrými rozhodnutími dělá jednu botu za druhou. Pak je tu typická mrcha, která se schovává za svou labilní psychiku. Druhá dobračka, která je zakomplexovaná a všem leze na nervy. Tajemná dívka, od které nikdo neví co čekat a kdyby zmizela, neštěkne po ní ani pes. Pořádná dívka, která je tak prkenná, že bych na ní mohl dříví štípat. A kluk, který je dobrák, a pomáhá hlavní hrdince, kde se dá. To, abychom měli důvod je přece řádně spárovat a vyšperkovat tu náctiletou romanci.

Ale nechápejte mě špatně. Ač pluju na tenhle současný stav, já si to docela užil. Zápletka dokázala být dostatečně tajemná a naplňující, že jsem dokázal odpustit to ostatní. Věřím, že do budoucna tvůrci uberou tuhle lovestory, alespoň její počet a zaměří se na děj. Závěr první řady ukázal, že by to mohlo být zajímavé.

Mezi tím náctiletým marastem a zajímavou zápletkou je ve Winx hrozně křehká linka. Jak dlouho se dokáže udržet šponování tajemství? Nezvrhne se nám to v melodrama střední školy přeplněné hormony náctiletých puberťáků? Uvidíme. Těm co ten náctiletý marast nevadí, si můžou klidně deset, dvacet bodů přidat. Já budu obezřetně vyhlížet druhou sérii. Těším se, ale rezervovaně.

LGBTQ+ seriál, který si dělá srandu sám ze sebe? No už bylo načase! Q-Force pracuje se stereotypním nahlížením na LGBTQ+ komunitu, přesto si z toho skvěle utahuje, a vždycky poznáte, když je člověk schopný si ze sebe udělat srandu. Jen mě stále baví ta hodnocení ve stylu „je to hrůza, protože si dělají srandu z heterosexuálů, takže hodnocení odpad", protože ve spoustě filmů vůbec není nějaká skoro až zesměšňující narážka na homosexuály, co? :) Animace netypická, ale zvykla jsem si; příběh nakonec vede trochu jiným směrem, než by se dalo čekat, a srší to jakousi energií a skvělým humorem, že jinak než to sjet na jeden zátah prakticky nejde. Za mě je Q-Force milým překvapením, a pokud přijdou s další sérií, rozhodně se podívám.

Marvel nemohl enormně produktivní rok zakončit lépe. Hawkeye vždycky patřil k mým oblíbencům a je super, že má konečně vlastní pozornost, byť si ji tu tedy dost uzurpuje Kate. Ale ti dva jsou skvělé duo, navzdory vážným tématům to srší humorem prakticky bez ustání. Mám tyhle hrdinské katarze dost ráda a tady si s tím pohráli na jedničku. A moc si cením konečného zakomponování Clintovy nedoslýchavosti i neslyšící Mayi. A jednou chci vidět muzikál Rogers naživo, prosím!

Musím říci, že jsem se obávala, co to bude za soutěž. Bála jsem se, že mě to nebude bavit, že to bude nuda. Ale za mě milé překvapení. Bavilo mě to, zasmála jsem se, sice z domova, ale taky jsem si zasoutěžila a odpovídala na otázky, což některé byly fakt hard. :D

V prvním díle mi bylo jedno, kdo zvítězí. Obě koleje mám dost ráda, takže kdo bude vítěz mi bylo tak nějak jedno. Za oba týmy jsem byla ráda. :)

V druhém díle jsem rozhodně fandila Havraspáru, protože Zmijozel moc v lásce nemám. I když nějaký protiva může být i v Nebelvíru či v jiné koleji. A zase milý člověk může být jak v Nebelvíru, tak i ve Zmijozelu. Přesto Havraspár mi je milejší. :D

Ve třetím jsem to přála týmu, který bohužel prohrál, ale rozhodně to byly bojovníci. :)

A finále? Už jsem se lekla, že tým, co nakonec zvítězil ani nepostoupí. Ale ta rychlost hraje opravdu roli a soustředění a nepodléhat nervozitě, takže to chtělo mít i štěstí a to velké. :D A nakonec jsem za vítěze opravdu ráda. Cena byla opravdu boží a prožívala jsem to s nimi. Jsem ráda, že jsem tam reklamy neměla, protože by se ze mě asi stal sprostý dlaždič. :D

Jen doufám, že něco zase takového bude, protože se mi to opravdu moc líbilo. :)

Bezelstně jsem na to na Netflixu klikla, čekala jsem nějakou hororovou taškařici. Příšerky vypadaly jak z českého večerníčku z 80. let, no dobře, to bych ještě odpustila. Ale ostatní ne. Na ostrově žilo tak 10 lidí, opatrovali tam přírodní rezervaci s pořádným plotem pod proudem. No ale zase až tak dokonalým ne, když jim z ohrádky mohly utíkat skřítčátka... ze kterých časem vyrostou bestie schopné za pár vteřin roztrhat krávu.
Jedno zraněné si vzala holčina domů, mamka jí nedovolila pejska, tak měla ve stodole něco, co rozhodně nevypadalo jako zvíře a pranic si nedělala z toho, že to zlikvidovalo kočku. Čekala jsem více rozumu od asi 15+ bratra. Ne. Taky to tajil. No nebudu dále moc spoilerovat, do konce jsem vydržela jen proto, že jsem doufala, že za celkově pitomé chování všech členů rodiny bude aspoň jeden z nich sežrán, když už byli sežráni nevinní ostrované.
Nej scéna mezi matkou a dospívající dcerou, hádka o to, že už je velká a není malé dítě a ví, co dělá a jde si to dospělácky udělat po svém. Jenže za 20 vteřin zjistí, že to bude muset udělat bez maminky, že maminka se za ní do auta nedostala, tak volá úpěnlivě o maminku. Kdo tohle vymyslel ?

Politika, intriky, násilí, sex - směska, která přinesla obrovský úspěch.

Děj složitostí srovnatelný s předlohou, sledovala sem to celý od začátku do konce, sežralo mi to kus prázdnin a nelituju.

Fantazy miluju a tenhle seriál splnil všechny moje představy o tom jak by se měly točit knihy.

Dva miliardáři chtějí dobýt Mars, dvě posádky (a posléze třetí) odstartují. Vypadá to, že jde o prvenství, ale ve skutečnosti mají jiný úkol. První posádka ztroskotá, z druhé se přes varování stane záchranná mise, třetí jde brutálně za zadáním. Jenže na Marsu (nejen) něco je, něco mocného, co odporuje racionalitě. Nehody, komplikace a nečekané zvraty/situace, způsobené dávnou minulostí a vzdálenou budoucností, netušené technické možnosti a hlavně obrovské tajemství a naděje. Tak to začíná...

Astronauti jsou amatéři zjevně bez výcviku - soudě podle jejich chaotických reakcí, absence subordinace/pravomocí/absence rules, ale to do příběhu zapadá jako logický důsledek výběru posádky (posádek), američtí kosmonauti/kontraktoři bad guys (osvěžující francouzský nadhled), Ai se až tak neřídí třemi Asimovovými zákony robotiky, děj je ve snesitelné míře "zlidštěný" mezilidskými vtahy, psychologií a občas stopově patosem, přes zjevně nižší náklady povedené CGI efekty, herecké výkony neurazí. Jako ozvláštnění nenásilně a poměrně logicky přecházejí dialogy protagonistů mezi několika jazyky, několik časových rovin.

Markantní je vliv evropského pojetí, pro odchovance Netflixu a Američany příliš složité a neakční.

Je rozdíl mezi hard Sci-Fi pojetím S01, S02 s lehkým nádechem mystiky až téměř fantasy(!). s četnými zásahy téměř Deus ex machina (nejen různě zpřítomělé AI) a mezi S03, o které jen napíšu, že se většinově odehrává v paralelním světě a má nejmenší Sci-Fi atributy, s dávkou nejistoty na závěr:"...a co, jestli jsme se my všichni mýlili?"

Krátká stopáž, navíc zkrácená o dlouhé rekapitulace předchozího děje by mě normálně rozzuřila, ale tady to vede k svižnému průběhu děje a když si člověk zvykne, tak to při sledování v maratonu kupodivu nevadí. Příjemné ale je, že v S03 tvůrci (konečně) přešli na dokonce lehce nadstandardní délku epek.

Technická poznámka: poměrně dost práce/hledání dá celý seriál poskládat - S01 je dostupná zprasená LQ s CZ dabingem, S02 se ale dá najít v HD bez HC subs (např. Missions.S02E01.FRENCH.1080p.HDTV.x264-HYBRiS), sledovat se subs od Hlawouna, které se musí přečasovat a odstranit tag {\an8}), S03 také v HD (např. Missions.s03e01.HD1080p.WEBRip.Rus.BaibaKo.tv), ale jen s RU rychlodabingem (hnusný, ale perfektně srozumitelný i s mizernými znalostmi RU). Kromě S01 jsou další řady použitelné v dostatečné kvalitě na velké úhlopříčce TV. Stojí to ale za veškerý opruz, protože Missions patří k tomu kvalitnímu ze seriálových Sci-Fi.

Poděkování patří francouzské produkci, že dokázala jednotlivé sezony produkovat po dvou letech, že se nevykašlala na fanoušky, seriál dotáhla do konce a neprudila "výchovnými" progresivistickými prvky.

Možná to není Sci-Fi veledílo, ale rozhodně to není typově klišoidní netflixárna, jakých je v tomto žánru většina. Osobně mě Missions vcelku nadchly a doporučuji je ke zhlédnutí každému fanouškovi Sci-Fi.

Pustila som si prvé dve časti a hovorím si, že čo na tom toľko ľudia vidia. A potom to prišlo. Zamilovala som sa. Ani jedna séria nebola vyslovene, že by ma nebavila. Úžasné postavy, ktoré do príbehu zapadali ako skladačka. Nádherné zakončenie celého seriálu. Pre mňa jeden z najlepších seriálov čo som videla. Nemôžem okomentovať tak ako by som chcela, prezradila by som viac ako by som chcela. Poviem len jedno: to si musíš pozrieť !

Koukat se na to dá, ale zejména ve Sci-Fi nesmí docházet k do očí bijícímu porušování fyzikálních zákonů (ať již skutečných, nebo těch, které "platí" v rámci konkrétního díla).

Seriál se většinově odehrává na obrovské opuštěné základně na Měsíci, kam je poslán raketoplán s posádkou, která má nejasné a nepravdivé zadání mise.

Výchozí situace - zmizení téměř veškeré vody z povrchu Země bez jakéhokoliv vysvětlení je absurdní, nerespektování gravitace na Měsíci (člověk sice váží mnohem méně, ale stále platí, že F=m*a, takže střet s překážkami má nečekaně drsné důsledky), nepohybující se stavba na Měsíci má umělou gravitaci, neplatí zákon zachování hmoty a energie (voda vzniká z ničeho), dvanáctiletý antropomorfní klon, který vyroste sám jako Tarzan, přežije 5 let bez někoho, kdo by jej naučil, jak uspokojovat základní potřeby - i Tarzan měl nevlastní matku/opici/učitelku, po měsíci se dá běhat bez skafandru v plážovém oblečku, aniž by vadila chybějící atmosféra a teplota, při které by zamrzl i fridex v žilách, který by nahradil krev...

Vtěsnání mnoha žánrů do jednoho díla se musí umět, čím více žánrů, tím větší požadavky na schopnosti scénáristů. Ti korejští ale bohužel mají před sebou dlouhou cestu než dosáhnou alespoň průměrnosti, klišé střídá klišé, herci mají mimiku na úrovni hereček po desítkách plastických operací a jsou profláklí z mnoha jiných korejských děl, postavy jsou většinou pojaty značně jednobarevně/schematicky (nechybí např. oblíbená postava nezlého blba). Dialogy jsou často nudné až hloupé, jednání postav je chaotické, neprofesionální a nelogické.

Kladem je, že se korejský patos vyskytuje v menší míře než obvykle, nablblé korejské zamilované scény (včetně dialogů) absentují a "humorných prvků po korejsku" se zaplaťpřírodo nedočkáme.

Když vypnete mozek, tak je to sledovatelné, pochválit lze v dnešní době nezvyklou chybějící adoraci sexuálních deviací - za to dávám +10% :-) Popravdě jsem již viděl hodně horších seriálových scifáren.