Poslední názory

Knížky Gillian Flynn mám rád a oba dvě, co se dočkaly filmové podoby, se mi líbily, takže jsem byl přirozeně zvědav na to, jak se zadaří seriálové verzi Sharp Objects. Protože pravdou je, že v knižní podobě mi přišla nejzmatenější (nutně neznamená špatná). Navíc se podařilo zlákat poměrně zajímavá jména, takže jsem si začátek léta poznačil v kalendáři a čekal na premiéru na HBO.

Hlavní hvězdou je má oblíbená zrzka Amy Adams, i když tentokrát nehraje postavu, která by vám měla být od prvního pohledu sympatická. (Ale Amy Adams je ve své roli skvělá, o tom není pochyb). Ta se vydává zpátky do rodného městečka, kterému se navždy chtěla vyhýbat, a po jejím příjezdu tak trochu pochopíte proč.

Líbí se mi zpracování a hutná atmosféra. Zapadákov, do kterého se nikdy nechcete vrátit, protože jsou tam nepříjemné vzpomínky, je podán více než dobře. Jediná věc, se kterou mám problém, bylo prolínání časových rovin, které na mě stejně jako v knize působí nepřehledně a určitě by se dalo vylepšit.

Trošku se to vleče, ale to nutně nevidím jako chybu. Jen mi to dalo vzpomenout na to, co předvedlo HBO v první řadě True Detectives. Prostě to jen pokládá solidní základy pro zbytek příběhu a představuje většinu důležitých postav, což následně dokazuje gradace v posledních epizodách. Ve finále jsem spokojen s tím, že to působí přehledněji než knížka a těšil jsem se na závěrečný zvrat.

Gavin a Stacey je takový zastrčený seriálový klenot. James Corden mě jako komik baví a tak nějak náhodou jsem se dostal i k tomuhle sitcomu a jsem za to rád. Je tady sice takový specifický humor, který nabízí v Anglii tolik oblíbenou trapnost a je třeba chvilku si zvykat, ale pokud se vám bude líbit, tak si Gavin & Stacey musíte zamilovat. Nabízí úžasně jiné postavy (Smithy, Nessa nebo Bryn), perfektní hlášky a rozhodně nenudí. Není třeba víc.

Žánrově tak čistá a poctivá dobová detektivka, že jsem víc dostat ani nemohl - a přesto zůstávám nepatrně zklamaný. Vynikající herecká sestava a pověst černého koně sezóny vyšponovaly moje očekávání tak vysoko, že jsem zbytečně dlouho doufal, že se z Alienisty (i kvůli nesourodému trojlístku hlavních hrdinů) vyklube nová Ripper Street. Atmosféra špinavého New Yorku s tolika nekalými živly, na které si jen divák vzpomene, dělá samozřejmě svoje, ale pocit, že všechny charakterové linky dospěly dost přesně tam, kde jsem je očekával, se mě ne a ne pustit. K větší spokojenosti by musela být vyškrtnuta postava zavilého příslušníka místních jednotek, který hrdinům kazí tak moc věcí a má v důsledku na svědomí tolik špatného, že mě časem iritoval až příliš a odtrhával tak pozornost od přesného vizuálu nebo v životní formě excelujícího Evanse. Paradoxně v těch epizodách, kde to poslední, na co si vzpomenu, je dumání nad identitou vraha, zůstává seriál nejsilnější.

Asi nemá cenu psát po tisícípadesátésedmé pořád to samé, už mně to samotného ani nebaví. Nicméně... dechberoucí záběry, úchvatné záběry, velkolepé záběry, úžasné momenty a vlasy trhající nervák, který nikdo jiný vytvořit neumí. Navrch skvostná hudba a naprosto famózní komentář. Prostě klasická vysoce kvalitní špičková produkce ve spolupráci BBC a Davida Attenborougha. Tím jsem možná měl začít, protože opravdu není třeba k tomu dodávat víc. Ke štěstí stačí tak málo. 100%.

Dokonalé. Naprosto dokonalé a absolutně perfektní. Dickense nečtu (když mně to popadne, tak se vždy rád kouknu na nějaké zpracování), ale po tomhle seriálu je fakt velká šance, že si minimálně ty Nadějné vyhlídky přečtu. Nikdy (slovy NIKDY) jsem neviděl nic, co by bylo natočeno lépe. Extrémně pochmurné prostředí (nejen blata, ale i Londýn), všudepřítomná mlha (opět nejen blata, ale i Londýn), naprosto neskutečně famózní atmosféra, děsivej starej barák a špičkový mrazivý (a řádně šílený) výkon Gillian Anderson v roli slečny Havishamové (rozhodně nejlepší a nejzajímavější postava opředená nejednou záhadou, která se navíc postarala o špičkové vizuální divadlo v poslední epizodě). I herecké výkony všech ostatních jsou naprosto dokonalé (ještě bych vypíchl alespoň Davida Sucheta v roli právníka), postavy jsou pestré a zajímavé, příběh je parádní (jen občas tu víc, tu míň předvídatelný, ale to absolutně ničemu nevadí). Co mi naopak trošku lezlo na nervy, jsou dospělí představitelé Pipa (který ovšem není tak strašný, jak se povídá) a Estelly, nebyli nijak sympatičtí a ne tak hezcí (v tomhle případě teda hlavně Estella, Vanessu Kirby totiž obecně příliš nemusím). Pro milovníky klasické anglické literatury a špičkové britské filmařiny (úžasná kamera, neskutečně bohatá výprava, prostředí, attmosféra, exteriéry, interiéry...) naprostá povinnost, větší, než cokoliv jiného. Nenudil jsem se ani vteřinu a jsem naprosto a zcela uchvácen. 100%. BBC opět zabodovala a už se těším na Ponurý dům, který po Vyhlídkach asi nebude muset čekat moc dlouho.

Blbost, strášná blbost, ale díky hercům alespoň průměrná. Ale nic víc. Viděl jsem tři díly (možná i čtyři, nebo naopak jenom dva), a shledal jsem docela zajímavé věci v ději co se týče do budoucna, ale zpracování a scénáře jsou tak neuvěřitelně pitomé, že mně to absolutně nezajímalo a já se v poměrně dobré náladě a velmu snadno se seriálem rozloučil. Toho nenaplněného potenciálu je ale opravdu škoda, mohla z toho být opravdu dobrá záležitost (Akta X v humorném hávu jsou prostě neodolatelná), ale Ghosted je úplně marnej úplně ve všem. Nikdy to nedokoukám a je mi fuk, jak to skončí. A možná, že to ani neskončilo, protože další díly stejně nebudou. Kdyby to bylo fakt dobrý, byla by to škoda. Takhle to ale škoda není. Ale Craig Robinson a Adam Scott mají výbornou chemii a ta jejich základna je fakt dobrá. Takže za tohle a ten slibnej potenciál tři hvězdy. Ale upřímně, v tomhle případě si tvůrci za neúspěch můžou docela dost sami.

Výborný seriál, u kterého jsem se báječně bavil. Zorn je skvělá postava a jeho interakce se zbytkem postav (mimochodem též skvěle napsaných) je báječná. Rozhodně to není klasický rodinný sitcom, kterých je mraky, originalita tam je a potenciál je dle mého maximálně využitý. Jen škoda toho brutálního cliffhangeru na konci (do Zephyrie jsem se těšil) a malého počtu epizod celkově. Zornův syn si tak brzké zrušení rozhodně nezasloužil, ale FOX prostě ruší dobré věci. 75% a určitě si ještě někdy dám repete.

Benedict Cumberbatch rozhodně podal nejlepší výkon své kariéry (a to říkám jako jeho opravdu velký fanoušek) a tu EMMY má doufejme jistou, protože letos by muselo jít o něco nesmírně výjimečného a nečekaného, aby byl jeho výkon překonán. Když ale budu hodnotit Patricka Melrose jako celek, musím říct, že to bylo opradu hodně natahované a občas se tempo doslova vleklo, zejména pak mluvím o třetím a čtvrtém díle, které celému seriálu pokazily reputaci, protože zbývající tři díly, tedy první, druhý a pátý, ač pomalé, byly naprosto špičkové a dokonalé a neskutečně mě bavily. Na tomto místě musím rozhodně zmínit ďábelského Huga Weavinga, který si veškerý svůj prostor totálně krade pro sebe a Cumberbatch má jediné štěstí v tom, že jeho tatík má pouze vedlejší úlohu. Patrick Melrose řeší závažná témata, ale britsky elegantně a místy i hodně černohumorně, každý díl je pak jak atmosférou, tak vyzněním naprosto jiný a jde vlastně o pět krátkých filmů, z nichž každý je natočený úplně jiným stylem a jedinečně (něco jako Vetřelecká série a údajně i Mission Imposible). A taky to dělá reklamu na drogy, o kterejch jsem v životě neslyšel. Ten chlap se totiž dopoval fakt úplně vším, možným i nemožným, a hezky pěkně najednou. Druhý díl je rozhodně nejlepší, ačkoliv právě v něm je Cumberbatch asi třicet vteřin. Uhrančivá two man show Benedicta a Huga rozhodně stojí za to. Jen bacha na to tempo. 80%.

Pro někoho už pár let po vzniku zastaralé, pro mě, který jsem jeden z nejslavnějších původních počinů HBO nechával ležet ladem trestuhodných patnáct let, stále aktuální, stále živé, stále řešící témata, která nikdy nezestárnou. A je úplně jedno, kdo je u moci, kdo se musí stydět přiznat orientaci či u lékaře slyšet libovolnou osudovou diagnózu. Lidé budou vždycky chladní, nepřístupní, ale jiní zase budou přející, věřící a plni naděje. Snad. Samotný seriál pak je v mých očích neopakovatelným rozsvícením pochodně, kterou nesou zejména můj navždy milovaný Pacino, čarokrásná Mary-Louise a jako kometa zářící a srdnatě hořící Justin Kirk. Je mi smutno za všechny ztracené duše, za všechny zapomenuté anděly, za všechny diváky, kteří Nicholsův (a zejména Kushnerův) opus odsuzují jako nudu nebo jako ostudu a v neposlední řadě je mi smutno z toho, že jakkoli patří Andělé v Americe rokem natočení do tohoto století, mám těžko vysvětlitelný strach z toho, že takové podívané už se dnes netočí.

Pilot je venku a já jsem se rozhodl se na něj podívat. O seriálu vím zhruba od začátku prázdnin, ale doteď mě to vlastně vůbec nelákalo, ale tak zkusit se má všechno. A vlastně toho vůbec nelituju a jsem nadšený, protože tady mám hned prvního favorita právě začínající sezony.
Pilot začal trošku nudně, ale to se občas stává, má velice zajímavou atmosféru, takovou příjemně depresivní. Vtipné to moc není (aspoň pro mě), ale to vůbec nevadí, protože to skvěle funguje jako 30ti minutové depresivní drama a takové seriály já můžu.
Charaktery jsou zajímavé a docela jsem s nimi i soucítil, nejvíc mě zaujala postava Willa, který má potenciál stát se prvotřídním psychopatem, pokud to teda dřív nezruší, což by byla škoda.

Nevím jak to bude dál, jestli si to udrží kvalitu... Obecně se mi zdá, že piloty občas trošku nadhodnocuji oproti dalším dílům, ale možná tohle nebude ten případ. Těším se na další díly a tento názor upavím na konci série nebo pokud se hodně změní kvalita.