V detektivce Most spojí síly dva zcela odlišní hrdinové, jejichž úkolem je dopadnout nebezpečného zabijáka. Čeká je ale pár překvapení.
„Seriál Most se už stačil dočkat dvou remaků. V tom stejnojmenném americkém se pátrá po vrahovi, jenž zabíjí na pomezí USA a Mexika, a hlavní roli si v něm zahrála Diane Kruger z Hanebných panchartů a Tróji. Ten druhý se opět odehrává v Evropě a jmenuje se Tunel. První mrtvola je v něm nalezena pod kanálem La Manche a po vrahovi tu pátrají detektivové z Anglie a Francie.“
Severská krimi je pojem a čtenáři moc dobře vědí, že když sáhnou po díle nějakého autora ze Skandinávie, pravděpodobně knížku neodloží, dokud se nedostanou na poslední stránku. Seriálový fenomén Most ale ukazuje, že stejně kvalitní detektivku zvládnou i filmaři.
Děj začíná na Öresundském mostě spojujícím Dánsko se Švédskem. Přesně v jeho polovině byla nalezena mrtvola ženy, na které se vrah evidentně vyřádil a rozřízl ji na dvě části přesně tak, aby na každou zemi zbyla polovina. Na případu tedy začnou pracovat policisté z Kodaně i z Malmö. Dán Martin Rohde (Kim Bodnia) je čtyřicátník, jenž už se ani nesnaží zakrývat rostoucí bříško a pleš. V práci spoléhá na instinkt a empatii, a i když má v práci pověst zkušeného profesionála, v soukromí mu to povážlivě skřípe. Řeší rozvod a vztah s dospívajícím synem, s nímž si nemá co říct. Oproti kolegyni ze Švédska je to však úplný pohodář. Saga Norén (Sofia Helin) je totiž sice možná geniální kriminalistka, když ovšem dojde na spolupráci nebo komunikaci s jinými lidmi, působí jako slon v porcelánu. Prostě skoro jako Sheldon Cooper ze seriálu Teorie velkého třesku, jen s ní není taková legrace.
Ti dva si do oka zrovna nepadnou, ale protože nikoho lepšího jejich šéfové na skladě nemají, musí se naučit spolupracovat. A to zatraceně rychle! Zákeřný vrah totiž nehodlá po jedné mrtvole odejít do důchodu a chystá se udeřit znovu. Tvůrcům se podařilo spojit atraktivní příběh plný nečekaných zvratů s chladným a depresivním severským prostředím, a navíc se jim povedlo zlákat vynikající herce. V Hollywoodu jejich jména sice nejspíš neznají, ale Kim Bodnia v Praze natočil drama Serena s Bradley Cooperem a oscarovou Jennifer Lawrence. Jeho kolegyně Sofia Helin zase patří k nejrespektovanějším švédským herečkám. O kvalitách Mostu hovoří i fakt, že se dočkali loni již třetí řady. Most je zkrátka mezi detektivkami absolutní špička a byla by velká chyba ho minout.
V kinech možná díky Avengerům, X-Menům a Spider-Manovi vítězí komiksová mediální korporace Marvel. V televizi jí ale konkurenti z DC Comics vytřeli zrak skvělými seriály. I zásluhou Gothamu, města, které dobře znáte.
Existuje mnoho míst nevhodných pro život, ale Gotham, ten je vážně jenom jeden. Křivolaké ulice ovládané zločinem, všudypřítomná korupce a šílenství, spravedlnost v nedohlednu… Žádný div, že právě zde se jednoho dne objevilo bentley mezi superhrdiny, opancéřovaný miliardář Batman. Ostatně právě netopýřího muže se týká v zámoří enormně oblíbený seriál Gotham. Bruce Wayne v něm ale zatím sotva vstoupil do puberty. Že to zní podivně? Jestli si diváci multižánrový Gotham kvůli něčemu zamilovali, je to pozoruhodná originalita, s jakou rozšiřuje a popisuje populární komiksový svět, po okraj naplněný slavnými postavami z dřívějších filmů o temném rytíři.
Bruce Wayne zde skutečně nedávno dovršil třináctý rok, takže do reflektoru s netopýří siluetou na skle je ještě daleko. Jak ale víme z minulosti, právě tento věk předurčil jeho kariéru maskovaného ochránce světa. Tehdy byli zavražděni jeho rodiče. Přesto za něj part hlavní seriálové tváře ale převezme jiný povědomý obličej. Možná poslední čestný chlap žijící v Gothamu.
Vražda s mocným dopadem
Ústřední postavou dobrodružného seriálu s krimi prvky je detektiv James Gordon. Jen ho tentokrát nehraje Gary Oldman, nýbrž sedmatřicetiletý americký herec Benjamin McKenzie. Co do charakteru se ovšem jejich Jim nikterak neliší. Stále je to válečný hrdina, který odmítá uhnout před temnými silami městského organizovaného zločinu. A navíc mladému Bruci Wayneovi slíbil, že dopadne lidi zodpovědné za smrt jeho nejbližších. Touto přísahou se ovšem coby nováček namočil do mnohem většího průšvihu, než mohl kdy tušit.
Ostatně už jeho parťák, detektiv Harvey Bullock s tváří Donala Loguea ze Zákona gangu, ví, že v gothamském policejním oddělení to jde od desíti k pěti. Problém má ale mnohem hlubší kořeny. Celé město v čele se starostou je ovládáno gangsterskými klany Falconeů, Maroniů a Fish Mooneyové. Zavázaný je jim každý, kdo dosud neutekl. A kdo neutekl, je možná ještě větší podivín, anebo rovnou šílenec.
V Gothamu jednoduše vládne totální anarchie. I její zásluhou se ovšem může po místních střechách pohybovat dítě ulice Cat. I proto zde může postupně růst moc mafiánského podržtašky Oswalda Cobblepota a dalších podivných kriminálníků, ze kterých se jednou stanou legendy gothamského zločinu. Nenechte se ale oklamat jejich mládím stejně jako věkem Bruce Waynea. Už nyní jsou všichni smrtelně nebezpeční a v nejméně čtyřiačtyřiceti epizodách jsou připraveni prokázat výjimečnost daného komiksového vesmíru. Jak už zaznělo výše, v tomhle městě byste nechtěli bydlet. V seriálové podobě má ovšem Gotham okouzlující a fascinující půvab betonové džungle.
Staří mladí známí
1.) Nosatý panáček ovlivňuje dění v seriálu od prvního dílu. Jmenuje se Oswald Cobblepot, nevadí mu zabíjet lidi a výrazně nesnáší přezdívku Tučňák.
2.) Selina Kyleová přezdívaná Cat zatím nesvádí. Jenom pozoruje a krade v ulicích. Jednou z ní ale bude úžasná Catwoman.
3.) Znáte i podivného forenzního znalce gothamské policie, který si potrpí na hádanky. Jmenuje se Edward Nygma a brzy se proslaví jako Riddler.
4.) Policisté jí zabili otce v podstatě před očima. Co potom může z holčičky jménem Ivy Pepper vyrůst? Jednou se z ní stane slavná travička Poison Ivy.
„Legendární město má konečně svůj seriál. A je stejně temné, jak ho známe z filmů a komiksů. Jen čas se tu vrátil o pár desítek let zpátky. Do dob, kdy byl netopýří muž teprve kluk, jenž právě ztratil rodiče.“
Boom televizních seriálů, které se co do předlohy opírají o více či méně slavné filmy, pokračuje v plném tempu a pochopitelně mu nemohl utéct ani Batman. Pravdou ale je, že v uznávaném seriálu Gotham ho nakonec neuvidíte, stejně jako Supermana v seriálu Supergirl nepotkáte jinak než v náznacích. Na to má domovina těchto superhrdinů, společnost DC Comics, s oběma kulturními ikonami příliš ambiciózní filmové plány. Jejich existence na obrazovce by mohla škodit byznysu a tříštit diváckou pozornost. Neznamená to však, že by mělo být město Gotham zalité sluncem a lidskou laskavostí. I bez přítomnosti netopýřího muže zde totiž kvete zlo, které ostatně dobře známe. Na něm totiž celý seriál stojí a využívá ho velmi rafinovaným způsobem.
I hlavní hrdina je starý známý Gary Oldman. Je to tentýž detektiv Gordon, který kdysi našel malého Bruce Waynea nad těly mrtvých rodičů. A třebaže se s chlapcem spřátelí a také díky tomu se ze čtrnáctiletého mládenečka jednou stane Batman, nyní má Gordon poněkud jiné starosti. Po boku kolegy ostříleného detektiva Bullocka má především vyšetřovat smrt miliardářského páru Wayneových, což jej zavede na dosah nejtemnějšímu gothamskému podsvětí. Krom mafiánských klanů se nyní totiž v Gothamu formuje nová, mnohem děsivější tvář zločinu. Přicházejí mladí psychopati jako je zmíněný Tučňák, Joker, Two-Face, Mr. Freeze a další legendy batmanovského univerza včetně taktéž popisované Catwoman.
„Zatím se jenom rozehřívají a velká sláva je teprve čeká, ale už umějí pořádně vystrčit své nebezpečné drápky.“
Proč chybějí hlavní hvězdy?
Jak už zaznělo výše, dospělého Batmana v tomto seriálu nepotkáme. Bylo by to ostatně proti logice vyprávění. Stejně tak by ovšem nešla podobná karta do ruky filmařům. Hollywood má s Batmanem zcela jiné úmysly, a to na roky dopředu. Ostatně kdyby po natočení trilogie o Temném rytíři nedali ušatému brnění sbohem Christopher Nolan a Christian Bale, došlo k realizaci velkoprojetku daleko dřív. Tak jako to proběhlo v snímku Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti, v němž matador komiksových klasik Zack Snyder (300: Bitva u Thermopyl, Strážci – Watchmen) proti sobě svede dvě komiskové hvězdy z nejzářivějších. Batmama zde hrál Ben Affleck, Supermana pak Henry Cavill, který se představil již jako Muž z oceli. A to je teprve začátek. Jejich cesty byly svedeny dohromady hlavně proto, aby mohla vzniknout nová superhrdinská „týmovka“, přímá konkurence Avengerů a X-Menů. Projekt se jmenuje Justice League (Liga spravedlnosti), do jejich řad vkročí třeba Wonder Woman či Aquaman a svých filmů se dočkají v letech 2017 a 2019.
Kdepak, komiksových adaptací budou ještě haldy.
Jeden z nejlepších seriálů současné tvorby dosáhl již dvou výborně natočených řad. Dostal se i k nám coby trumf tuzemského televizního nováčka, kanálu AMC. Martin Freeman odložil chlupatá hobití chodidla a je připraven vraždit se vzpomínkou na slavný film bratrů Coenových.
Seriál Fargo, který je společně se sériemi True Detective a Knick: Doktoři bez hranic považován za nejlepší seriál uplynulé doby, je nyní již delší dobu k vidění také u nás pro české publikum. A ano, se stejnojmenným dvouoscarovým snímkem, který v roce 1996 uvedli Ethan a Joel Coenovi, má tento seriál společného víc než dost. Nikoli ovšem v dějové rovině. Odehrává se sice v podobném regionu a bratři Coenovi ho produkují. Dokonce lze v seriálu nalézt to nejlepší z jejich stylu, byť tvůrcem je někdo jiný. I toto dílko stojí hlavně na kombinaci drsného černého humoru, často úmyslně přehnané brutality a na setkání postaviček, které dokážou naráz šokovat svou obyčejností i dokonalou originalitou. Zároveň se můžete těšit na úžasnou hudbu a doslova herecký koncert hlavních představitelů Martina Freemana a Billyho Boba Thorntona. Nejinak tomu je u druhé série v čele s Kirsten Dunst a Jessem Plemonsem. Příběh první řady ovšem bude tentokrát jiný. Zatímco v původním Fargu se psal rok 1987, nyní máme rok 2006.
Běsnění v Bemidji
Stejně jako ve filmech bratří Coenových často úřaduje neúprosná náhoda, dostane se ke slovu i zde, v zapadlém minnesotském městečku Bemidji. Na zasněžené státní silnici, přes kterou se prohánějí srnky, havaruje vozidlo a jeho řidič musí vyhledat lékařskou pomoc. Rozhodně ale nejde o běžného místního občana, o čemž vypovídá také obsah kufru jeho vozu, kde se zmítá polonahý chlap. Charismatický, až strašidelný Lorne Malvo je profesionální zabiják, čistič, a jak se časem ukáže, navíc i dokonalý psychopat bez jakýchkoli zábran. A tenhle člověk má nyní změnit život jiného muže, svého přesného protipólu. Lester Nygaard je ušlápnutý pojišťovací agent, který žije s nesnesitelnou manželkou, ve stínu úspěšného bratra a do nemocnice ho dostalo setkání s hroudou svalů, která ho šikanovala už na střední škole.
Setkáním s Lornem se ovšem u Lestera ledacos změní. A na konci jejích prvního kontaktu jsou v Bemidji pro jistotu hned čtyři mrtvoly včetně těla místního šerifa. Jenže i to je zatím jen začátek. Na místo činu se začíná sjíždět mafie z města Fargo, kdosi vydírá lokálního řeckého krále supermarketů a těla přibývají. A všechno to mohou vyřešit jenom dobromyslná oplácaná policistka Molly Solversonová v podání Allison Tolman a její ostýchavý duluthský kolega Gus Grimly s tváří Colina Hankse, který jako by z oka vypadl svému otci Tomu Hanksovi. Anebo opět zaúřaduje náhoda? Kdo zná drsné černé komedie bratří Coenových, ví, že se může stát opravdu cokoli.
Reálný příběh, který se nestal
Podobně jako filmová předloha se také seriál v úvodních titulcích ohání větami: „Tohle je pravdivý příběh. Popsané události se staly v Minnesotě v roce 2006. Na žádost přeživších byla všem změněna jména. Z úcty k zemřelým vám všechno ostatní vyprávíme tak, jak se to skutečně stalo.“ Nutno ovšem dodat, že to není úplně pravda. Podobně jako Coenovi ve filmu se i tvůrce seriálu Noah Hawley inspiroval reálnými zločiny natolik volně, že lze televizní dílko v podstatě označit za čistou fikci. Zatímco Coenovi na tuto hru přistoupili ve jménu publicity a zároveň aby dokázali, že jsou při tvorbě schopní každé zlomyslnosti, seriál se skrze úvodní věty hlásí především k původnímu filmu.
Druhá řada seriálové parafráze stejnojmenného filmu naplnila očekávání. Lépe napsaných seriálů není mnoho.
Že bratři Coenové platí za jedny z nejlepších scénáristů Hollywoodu, už ví i Steven Spielberg. Proto se až do loňského roku zdálo nemožné, že by jejich styl někdo zvládl imitovat, a to i ten režisérský. Ale stalo se. Na seriál půjčující si mrazivou atmosféru ze stejnojmenného filmu z roku 1996 Coenové dohlíželi pouze z producentské pozice, přesto seriálové Fargo vyložilo všechny trumfy své celovečerní inspirace.
Zápletka o úředníčkovi Lesterovi (Martin Freeman), kterému setkání s profesionálním zabijákem Lornem (Billy Bob Thorton) převrátí život a žebříček hodnot naruby, přetékala černým humorem, třebaže zároveň přinášela akci a napětí. Druhá série se musí obejít bez cizího námětu i Freemana s Thortonem, přesto přináší přesně takové pokračování, jaké si předchozích deset epizod zaslouží.
Jde o prequel, tedy vidíme události, o kterých si některé starší postavy vyprávěly. Vracíme se až do sedmdesátých let, kdy z farmy poblíž Farga vládla okolí rodina Gerhardtů, čemuž přijeli zatnout tipec gangsteři z Kansas City. Rutinu války gangů nicméně zkomplikuje řezník Ed z Luverne, jehož žena nedopatřením srazí jednoho z Gerhardtů autem. Ve zkratce: všechny ingredience pro černohumornou krimi tu jsou.
Hlavním plusem jsou stejně jako u první řady dobře napsané postavy a dialogy podpořené schopným hereckým obsazením. Upovídaný kliďas Mike Milligan (Bokeem Woodbine) kontrastuje s cholerickým Doddem Gerhardtem (Jeffrey Donovan) a jeho pravou rukou, nemluvným indiánem Hanzeem (Zahn McClarnon). Komickou dvojici tvoří flegmatický Ed (Jesse Plemons) vláčený bláznivou Peggy (Kirsten Dunst), ale vlastně i policejní duo Lou (Patrick Wilson) a jeho tchán Hank (Ted Danson). I ta úplně vedlejší a nejposlednější postava je tu napsána tak, že by se ji nemusel stydět zahrát ani oscarový herec.
Mrazivou atmosféru Severní Dakoty a příhraničních měst zároveň ozvláštňují dobové narážky, kdy se například v Luverne v rámci prezidentské kampaně objeví Ronald Reagan. K tomu se celou sérií táhne motiv mimozemských návštěvníků, což odkazuje na údajné setkání jednoho minnesotského policisty s UFO. Důležitější ale je, že řemeslně jde zase o poctivou žánrovku, která si ví rady s komediálními i akčními prvky a umí je smíchat tím nejlepším způsobem. Přičemž se sem s příležitostným filozofováním nenásilně propadá i nějaký ten vyšší smysl. Showrunner a scénárista většiny epizod Noah Hawley už teď prozradil, že v třetí sérii se vrátíme do současnosti. Nelze se netěšit.
Kdo by neznal nejsympatičtějšího a také nejvíc sexy televizního vraha z originálního seriálového hitu Dexter. Poprvé diváky okouzlil sympaťák s klukovským kukučem a temnou stránkou duše jménem Dexter Morgan už 1. října 2006.
Správňáci bez jediné chybičky? Nuda!
„Současné seriály nabízejí také komplikovanější hrdiny, kteří porušují desatero i trestní zákoník. A sbírají davy fanoušků. Mají totiž osobní kouzlo a vlastně i dobré úmysly.“
Dexter Morgan
Na rušné ulici byste ho snadno přehlédli. Dobře upravený sympaťák ve středním věku, vždy usměvavý, trošku introvert, ale oblíbený mezi přáteli i kolegy v práci. Živí se jako vyšetřovatel pro policii v Miami, kde na své kariéře pracuje i jeho sestra, a má pověst člověka, jenž umí z cákanců krve na místě činu poznat, kdo, kdy a jak oběť zlikvidoval. A ve volném čase vraždí lidi. Ano, hrdina seriálového fenoménu Dexter je sériový vrah a nutno říct, že i pořádně výkonný. Už od dětství s ním bylo něco špatně a brzy jeho adoptivní otec Harry, zkušený strážce zákona, zjistil, že pokud s tím něco neudělá, skončí Dexter v base či na elektrickém křesle. Společně dokázali vymyslet komplikovaný systém pravidel, díky němuž Dexter mohl ukojit své zvrácené chutě. Prostřednictvím práce pro policii na Floridě má teď přístup k důkazům a informacím o zločincích, jímž se povedlo utéct před zákonem, a právě oni se stávají jeho oběťmi. Kdo si myslí, že se může vysmívat policii a beztrestně ničit životy, ten se dřív nebo později probudí omámený na Dexterově operačním stole, kde se dozví, jaké jsou jeho hříchy. A pak má utrum. Když šel v roce 2006 seriál Dexter se svou kůží na trh, byli jeho tvůrci dost nervózní. Sice do hlavní role sehnali Michaela C. Hall, a mohli se spolehnout na povedenou knižní předlohu, ale sériový vrah jako hlavní hrdina, to mohlo být pro diváky přece jen trošku velké sousto. Naštěstí se báli zbytečně. Sympaťák Dexter je sice zabiják, po nocích však loví v Miami ještě mnohem větší monstra a na rozdíl od nich má i jisté zásady.
„Po osmi letech se putování nejsympatičtějšího psychopata pod sluncem blíží ke konci. Zbývá už jen zaplatit za všechny zločiny, kterých se za svou kariéru dopustil. Je ale možné někoho takového, jako je Dexter Morgan, vůbec zabít?“
Málokterý seriálový herec je tak načichlý mrtvolným pachem jako právě rodák ze Severní Karolíny. Pět let připravoval před kamerou zesnulé na poslední cestu v Odpočívej v pokoji, aby pak dalších osm roků strávil v kůži sériového zabijáka Dextera. Napadne-li vás, že by si teď rád dopřál odpočinek v nějaké romantické komedii nebo kostýmním dramatu, nenechte se zmást. Krev teče i v jeho zatím posledním snímku Cold in July a bez mrtvol se neobejde ani další z jeho filmů Zbav se svých miláčků. Smutné události jej provázejí i ve skutečném životě. Jeho otec William zemřel v devětatřiceti letech na rakovinu prostaty, když bylo Michaelovi pouhých jedenáct let. „Moje starší sestra zemřela už jako malá, ještě než jsem se narodil. Se smrtí jsem se setkal prakticky okamžitě, jakmile jsem začal vnímat svět,“ prozradil herec, jemuž se vrátily obrázky z dětství během natáčení pilotní epizody k seriálu Odpočívej v pokoji. „David, což je postava, kterou v seriálu hraju, připravuje pohřeb svého otce. Ten se v jeho představách probudí, obejme ho a začne si s ním povídat. Proudí mezi nimi přitom taková zvláštní energie, která mi hodně připomněla, co jsem prožíval já sám,“ řekl Michael v rozhovoru pro britský The Observer.
„Dextera jsem hrál rád, ať je, jaký je“
Zatímco Odpočívej v pokoji mu evokovalo vzpomínky na dětství, Dexter jej postavil před realitu současnosti. Uvést na obrazovky seriál o člověku, který bere spravedlnost do vlastních rukou a po večerech vraždí jako na běžícím pásu, byl docela risk. Po stránce divácké vyšel, po stránce soukromé přinesl tvůrcům – a také Michaelovy osobně – řadu nepříjemných momentů. Například když se objevily v USA a Skandinávii skutečné případy vražd, jejichž pachatelé se zjevně nechali inspirovat Dexterem. „Nechci se z toho nijak vymlouvat, je samozřejmě nepříjemné vidět, že se seriálem, u kterého si mají lidé u obrazovek odpočinout a možná se zamyslet nad otázkou morálky, nechá někdo inspirovat k tak ohavným činům. I tak bych ale rozhodnutí přijmout tuto roli nevzal zpátky,“ uvedl pro The Observer. Připomněl tak třeba nález lidských ostatků na pláži na Long Islandu. Vyšetřovatelé zde objevili kosti několika osob, mezi nimi i prostitutek, které své služby nabízely přes internetový portál. Podle úřadů mohl být pachatel přímo člen policejního sboru. „Mnohé americké weby uveřejnily jasná vodítka mezi těmito vraždami a krimiseriálem. Prvním důkazem, proč se vrah inspiroval právě tímto pořadem, byla identita obětí, tedy prostitutek, které se objevovaly jako oběti celou první řadu seriálu. Druhým poutem k postavě Dextera Morgana, krevního znalce, byl fakt, že pachatel z Long Islandu také pravděpodobně pracuje u policie,“ uvádí web Dexterman.cz.
„Jsem rád, že jsem o nemoci promluvil“
Během natáčení čtvrté řady Dextera mu lékaři zjistili Hodgkinův lymfom – zhoubné nádorové onemocnění mízních uzlin – zemřel na něj například český herec a textař Jiří Grossmann, trpěl jím i spoluzakladatel Microsoftu Paul Allen – které je dnes díky moderní léčbě ve značném procentu případů vyléčitelné. Nemoc tajil před kolegy až do poslední klapky čtvrté série, po níž nastoupil na chemoterapii. Veřejně se k nemoci přiznal v okamžiku, kdy se objevil ve štrikované čepici na předávání Zlatých glóbů a cen Screen Actors Guild. „Původně jsem si myslel, že to zvládnu, aniž bych o tom někomu řekl, že před kamerou prostě budu nosit paruku. Pak jsem si ale uvědomil, že bych asi nikomu nevysvětlil, proč jsem bez obočí, tak jsem to odtajnil,“ dal se slyšet herec, který je prý zpětně rád: „Myslím, že jsem tak poskytl inspiraci a sílu do života dalším lidem s tímto onemocněním.“ Lékaři Michaelovi nemoc odhalili v osmatřiceti letech, zatímco jeho otci bylo v době smrti o rok více, což herec nesnášel úplně dobře. „Od jedenácti let, tedy od tátovy smrti, jsem přemýšlel, jaké by to bylo, žít jen do devětatřiceti jako on. A pak mi zjistili Hodgkinův lymfom, což mě dost vyvedlo z míry.“ řekl listu New York Times. Během natáčení Dextera se také stihl oženit a rozvést s Jennifer Carpenter, která hrála Dexterovu sestru Debru. Brali se v prosince 2008, aby přesně tři roky poté dokončili rozvod. Přesto spolu seriál dohráli. „Naše manželství nebylo jako ostatní, takže tak nemohl vypadat ani rozvod. Navíc to, že skončilo manželství, neznamená nutně, že skončila naše láska,“ mluví stále láskyplně o svém exmanželovi Jennifer Carpenter. Michael dnes žije se spisovatelkou Morgan Macgregor.
Poslední krvavá výprava
Přes den je členem miamského oddělení vražd a vyhlášeným odborníkem na krevní stopy, v noci se z něj pak stává sériový psychopatický zabiják. Tedy občas vraždí i přes den, jak se mu to hodí. Legendární Dexter se v tomto ohledu nikdy neomezoval. A že toho za oněch sedm uplynulých sezón zažil. Nejprve se musel vypořádat s „mrazákovým“ vrahem, ze kterého se později vyklubal jeho bratr. Pak se zapletl do románku s pyromankou. Bylo třeba bojovat proti „Stahovači“. Stal se manželem, otcem i vdovcem. Šli po něm jeho kolegové i zcela cizí agenti. Apokalyptičtí magoři nejrůznější ražby. A nakonec bylo třeba čelit i sourozenecké lásce, jež se tak trochu vymkla kontrole. Kolem tohohle seriálu bylo prostě vždycky živo, již od roku 2006 – a proto si také za uplynulé roky vydobyl tolik slávy a hlavně početnou fanouškovskou základnu.
Přesto to byli právě příznivci, kteří vyzývali tvůrce Dextera, aby sérii uměle neprodlužovali a raději včas zaveleli ke konci, což se nakonec také stalo. I herci byli pro. A vlastně ve výsledku zbývalo zodpovědět jen jedinou otázku. Zabijí nakonec scénáristé Dextera Morgana, čímž by uzavřeli kruh desítek obětí, které zemřely pod jeho hladovými noži? Nastal čas pro poslední jízdu „temného pasažéra“? Anebo by byla škoda se nadobro zbavit takové ikony?
Blíží se bouře
Přízvisko ikonický přitom není v případě seriálu Dexter nikterak nadsazené. Vlajkový pořad televizní stanice Showtime, už dávno vzdálený knižní předloze od Jeffa Lindsayho, opravdu měnil dějiny seriálového světa. Podobně jako kdysi Hannibal Lecter i Dexter připomněl, že zdaleka ne každý hrdina musí být nutně klaďas jako Mirek Dušín. Laťka brutality, kterou seriál nasadil, byla nevídaná. Z většiny herců v tomto seriálu se staly celebrity připravené na kariéru na stříbrném plátně. Hlavně ale tento seriál získal desítky milionů věrných příznivců, a proto bylo také třeba se s ním rozloučit s úctou, k čemuž měla ve finále napomoci chytrá scénaristická klička. Říká se jí „návrat do minulosti“ a v praxi pak značí fakt, že se Dexter Morgan se své závěrečné řadě bude muset porvat se svými démony víc než kdykoli dřív.
Do jeho života totiž vstoupí nejen další podivný šílenec, tentokrát sbírající nařezané kousky mozkové kůry, ale zároveň se objeví také jedna velmi výjimečná žena, jež měl v minulosti na Dexterův život značný, až klíčový vliv. Jeho „stvořitelka“, psychiatrička doktorka Evelyn Vogelová, dáma, jež stála za sepsáním kodexu, který Dexterovi nařizoval popravovat zločince a vyhýbat se zabíjení nevinných. Právě za ní přišel Dexterův nevlastní otec v momentě, kdy odhalil temnotu, jež se skrývá v jeho chlapci. A zatímco zmíněná sběratelka psychopatů trpí příslušnou pozorností jednoho ze svých bývalých svěřenců, je zde ještě Dexterova láska, travička Hannah, a samozřejmě i Debra, trpící výčitkami za to, že prolila krev kapitánky LaGuertové, aby pomohla zakrýt bratrovo děsivé tajemství.
A vůbec, pokud se Vám bude zdát, že se v osmé sezóně pokazí úplně všechno, co mohlo kiksnout, je to přesně tak. Stejně jako se na Miami žene bouře desetiletí, i nad Dexterovou hlavou se pomalu stahují mraky. A otázkou jen zůstává, kolik lidí bude následující cyklon stát život, přičemž tentokrát může dojít k úhoně opravdu každý včetně ústředních charakterů. Tedy alespoň jedna smrt bude přinejmenším překvapivá, pokud ne přímo šokující.
Až na ni dojde, určitě si na mě vzpomenete.
Po mocichtivém rodu Borgiů přichází do seriálového světa další renesanční celebrita. Sám Leonardo da Vinci. Nečekejte ale usedlého badatele s bílým vousem až na zem. Tenhle Leonardo kypí zdravím, mládím a umí být nesnesitelný.
Ať už jste si duchovního otce záhadné šenkýřky Mony Lisy představovali jakkoli, bude v tomto populárním dobrodružném seriálu jiný. Tedy pokud jste Leonarda da Vinciho, jednoho z největších mozků lidského pokolení, neměli před očima jako namyšleného neposedného hejska, se kterým skoro není k vydržení. Jenže to už je úděl géniů a hlavní postava Da Vinciho démonů, ztvárněná třiatřicetiletým britským hercem Tomem Rileym, je opravdu myslivna, kterou hned tak nepotkáte. A mimochodem když se v jeho hlavě zrovna rodí nějaký brilantní nápad, vždy ho v tomto seriálovém mixu akce, zábavy a historické podívané doprovází parádní animace vytvořená ze slavných Leonardových skic.
I natolik významná osobnost, jakou je slavný italský vynálezce, umělec, myslitel a navíc svůdník, ovšem může mít svoje problémy, a ty Leonardovy rozhodně nejsou zanedbatelné. Nejenže mu v mládí zmizela matka, ale nyní se navíc ukazuje, že v jejím odchodu mělo zjevně prsty i tajné spolčení mystiků zvané synové Mithry. Otázka ovšem zní, jestli je lze považovat za ty špatné, podobně jako třeba Vatikán, zatápějící Leonardově Florencii i místní vládnoucí rodině Medicejů. Vypadá to totiž, jako by synové Mithry střežili jakési tajemství, na kterém by měl mít Leonardo eminentní zájem, vždyť je to muž, který zná cenu vědění a umí po něm toužit. Než se ale vydá na cestu, musí ještě vyřešit pár lokálních patálií, které se zapsaly anebo také nezapsaly do dějin. Je třeba srovnat do latě konkurenční rod Pazziů, odehnat za pomoci válečných vynálezů od bran papežské vojsko, poradit si s vatikánským špionem hrabětem Riariem, ale stejně tak Leonardo obrátí svoji pozornost i na Lukrécii Donatiovou, krásnou milenku svého chlebodárce Lorenza Medicejského. A vůbec, Leonardo bude mít velmi napilno. Jeho těkavý a přelétavý mozek je ale na podobný zápřah zvyklý. Spíš než smrt z vyčerpání ale hrozí mladému mistrovi nějaká ta dýka do zad, protože si svou jedovatou vyřídilkou nadělal spoustu nepřátel. A věřte nebo ne, po jednom výletu do Valašska mezi ně bude patřit i hrabě Drákula!
Tom Riley o mistru Leonardovi
Leonardovský vous normálně nenosí a s oholenou tváří vypadá Tom Riley trochu jako malý chlapeček s tmavě hnědými vlasy a se zelnýma očima. Přesto ale za minulé roky nabral třiatřicetiletý rodák z britského hrabství Kent mnoho pozoruhodných lidských i pracovních zkušeností. Byl například dobrým studentem. Má za sebou hned dvě univerzity – kromě londýnské akademie múzických umění vystudoval i anglickou literaturu a drama na University of Birmingham. A třebaže si prošel celou řadou seriálových rolí včetně partu Robina Hooda v nejnovější sezóně Pána času alias doktora Who a nejvíc slávy mu přinesli právě Da Vinciho démoni, Riley nikdy nezapomíná na fakt, že vzešel především z divadelního prostředí. Ostatně psaní textů a režírování amatérských představení se věnoval již na základní škole. A co on sám si myslí o mistru Leonardovi da Vinci? „Než jsme se seriálem začali, věnoval jsem se studiu Leonardova života včetně zkoumání různých spekulativních biografií a výkladů jeho díla. A po přečtení toho všeho je nabíledni, že tenhle člověk uvažoval jinak, než považujeme za "normální“. Už jen jeho absolutní perfekcionalismus svědčí o zcela odlišném pohledu na svět. Dnešní věda by ho možná považovala za „postiženého“, ať hyperaktivitou, kompulzemi, asociálností nebo poruchou pozornosti. Jeho deníky a dopisy jsou plné obsesí. A přesto všechno, anebo právě proto je jeho genialita neoddiskutovatelná!"
Na tento seznam se rozhodně nechcete dostat. Každému zde uvedenému jménu hrozí permanentní nebezpečí. Děje se tak ovšem právem. Černá listina Reda Reddingtona zahrnuje výčet nejhorších zločinců na světě.
Jamese Spadera si asi většina lidí pamatuje hlavně coby mladého badatele Daniela Jacksona z filmové Hvězdné brány, velmi dobře se ale u diváků i kritiky zapsala také jeho spolupráce se Stevenem Soderberghem v komorním dramatu Sex, lži a video. Druhý uvedený snímek ovšem není žádný mladík, premiéru měl už v roce 1989, takže je poměrně jasné, že i na Spaderově čele za tu dobu přibylo něco málo vrásek a kolem pasu pár kil. A pokud nepřibylo vrásek, rozhodně ubylo vlasů. Vlastně dá docela práci čtyřiapadesátiletého rodáka z Bostonu vůbec poznat. Výrazná změna vizáže směrem k usedlosti mu ovšem umožňuje přijímat i nové role, a právě k partu hlavního hrdiny akčního krimiseriálu s prvky thrilleru Černá listina (The Blacklist) se podobná nenápadnost výborně hodí. Raymond „Red“ Reddington totiž ze své zdánlivé nevýraznosti těžil celý život a dost často tak činil v rozporu se zájmy své rodné země. Kdysi byl jedním z nejnadějnějších důstojníků amerického námořnictva a jeho talent jej předurčoval ke skvělé kariéře. Frček přibývalo. Jenže pak Red zmizel neznámo kam, a když se znovu objevil, začalo kolem něj být značné dusno. Dokonce natolik, že se dostal na přední příčky žebříčku nejhledanějších zločinců v hledáčku FBI. Prodával totiž tajemství. Státní tajemství, o kterých se nikdy nikdo cizí neměl dozvědět, natožpak vlády nepřátelských mocností nebo teroristé. Přesto ale jako by nebylo možné Reddingtona dopadnout. Bezpečnostní složky a tajné služby při honu na tento stín selhávaly dlouhých dvacet let. Pak si však jednoho dne Red nakráčel přímo do budovy Federálního bezpečnostního úřadu s tím, že je přípraven se vzdát. A nejen to.
Pomůžu, ale…
Přinesl s sebou, tedy ve své hlavě, tak soupis těch nejhledanějších a nejnebezpečnějších všiváků pod sluncem, z nichž FBI mnohé ani nezná. Nabízí rozluštění zločinů, nad kterými si americká justice roky marně lámala hlavu. Ovšem nejen to. Stejně tak Red nabízí i pomoc při pochytání gaunerů, jimž většinou sám pomohl se schovat. Samozřejmě má ale i pár podmínek, přičemž nejpodivnější z nich je, s kým z řad agentů hodlá spolupracovat. Vybere si totiž naprosto nedůležitého nováčka, zvláštní agentku Elizabeth Keenovou v podání jednatřicetileté Megan Boone. Neděje se tak samozřejmě náhodou. Něco podobného se totiž v životě tohoto profesionálního lháře nestává často. A ještě méně často pak Red dělá cokoli, z čeho by neměl prospěch. Za každou odpovědí, kterou vydá, se tak skrývá hned několik dalších otazníků a rébusů, k jejichž rozluštění musí dát svolení zase a jenom Reddington.
A třebaže se dvaadvacet epizod první sezóny týká především lovení kriminálníků, právě Reddingtonovy utajené motivy a z nich plynoucí následky jsou zlatou nití, která se vine celým seriálem. Je snad Red otcem agentky Keenové? Nebo pase po důležitých informacích, jež mu byly dosud zapovězeny? Anebo ho prostě baví tahat FBI za nos? V tomto úspěšném a řádně napínavém americkém seriálu je možné cokoli a vždy je lepší počítat se vším.
Paměť Jamese Spadera
To, že herci mají dobrou paměť, je tak trochu samozřejmé. James Spader má ale přece jen před ostatními kolegy jistou výhodu. Coby „majiteli“ fotografické paměti mu v podstatě stačí si text přečíst jednou a má ho v hlavě. Proto mu nedělaly problémy přípravy ani na celovečerní snímky, ani na televizní právnický seriál Kauzy z Bostonu, který se pro něj v roce 2004 stal pomyslným novým kariérním začátkem. Skvělého pamatováka u něj ale vyvažuje například velmi špatný zrak. Herec, který má nejradši oslovení Jimmy, nemůže nosit čočky, a tak v podstatě nevychází na ulici ani před kamerou bez brýlí. Na divadelním jevišti bez nich prý není schopen rozeznat ani jednotlivé kolegy, takže příliš mnoho improvizace v jeho blízkosti může způsobit dost komplikací.
Legendární komiksová úderka od nakladatelství Marvel dostala svůj seriál. Ale nejen to. Stala se jedním z pionýrů nové seriálové revoluce. Dosud vládly komiksové adaptace pouze kinům, ale to se nedávno změnilo.
Začalo to v roce 2008 prvním Iron Manem a skončilo to dvanácti celovečerními filmy. Respektive neskončilo. Takový je počet vzájemně propojených filmových adaptací podle komiksů od nakladatelství Marvel k dnešnímu dni. V rámci třetí fáze premiér je jen do roku 2019 připraveno deset „bublinových“ filmů. A další budou následovat. Z malého vydavatelského domu, který začal publikovat zábavné kreslené sešitky v roce 1939, se stal monumentální mediální kolos, který v roce 2009 za neuvěřitelné čtyři miliardy dolarů odkoupil hráč z největších, společnost Walt Disney. Ta tak přitom rozhodně neučinila z žádného altruismu. Disneyovci prostě jen pochopili, že komiksovým adaptacím patří budoucnost, přičemž ta probíhá právě teď. Z tohoto druhu filmů se stal superbyznys, který zároveň před nedávnem opustil příšeří kin a začal ovládat i televizní obrazovky. A pokud začnete sledovat v zámoří enormně oblíbený seriál Agenti S.H.I.E.L.D., záhy pochopíte, jak rafinovaná a komplexní je tato revoluce v seriálovém světě – skrze Agenty došlo k regulérnímu a především dlouho dopředu plánovanému propojení světa stříbrného plátna a světa televize. Filmy jako Thor, Captain America či Iron Man a jejich pokračování toho pojí hodně. Všichni hlavní superhrdinové z těchto filmů a někteří další se ostatně sešli coby Avengers. Jejich první společný počin se pak stal čtvrtým nejvýdělečnějším snímkem všech dob. Jejich svět je provázaný, jednotlivé filmy se doplňují, dobrodružství na sebe navazují a vytvářejí dokonale výdělečný celek. Každopádně už od prvního Iron Mana by se všichni výše uvedení nadlidé a polobozi neobešli bez nenápadného, a přesto velmi důležitého elementu, bez šedých, do perfektních obleků oháknutých myší v pozadí, které za Avengery dělají špinavou práci, ale stejně tak daly tyto komiksové ikony dohromady. Jejich nejznámějším představitelem je Nick Fury, kterého ve filmech hraje Samuel L. Jackson.
Agenti přicházejí
„Šedé myši“ si ale říkají jinak. Jsou to agenti S.H.I.E.L.D., štítonoši lidského bezpečí, které je od příchodu superhrdinů značně ohroženo. A právě S.H.I.E.L.D., vedený z filmů známým agentem Coulsonem se v roce 2013 nakonec dočkal vlastního seriálu. Seriálu natolik úspěšného a očekávaného, že jen na jeho první díl se v Americe dívalo přes dvanáct milionů párů očí, což z něj udělalo nejsledovanější dramatickou seriálovou epizodu od roku 2009. A mimochodem tento pilotní díl psal také Joss Whedon, tvůrce filmových Avengerů. Jak už víme z marvelovských snímků, agenti S.H.I.E.L.D. jsou pracovníci supertajné a dokonale vybavené výzvědné služby, kteří již od druhé světové války vědí, že lidstvu hrozí mnohem víc než jen pozemská nebezpečí. Právě oni začali jako první krotit zločineckou organizaci Hydra, operující s mimozemskými artefakty. Právě oni pak nalákali vykázaného Thora na jeho kladivo a právě z jejich řad pochází agentka Black Widow, již ve snímcích propůjčila své půvaby Scarlett Johansson. Pro marvelovské univerzum jsou nepostradatelným svorníkem a zasahují tak trochu do všeho, třebaže jim málokdy přináleží ústřední part.
Akční dobrodružný, sci-fi a fantasy míchající seriál, jehož dění začíná krátce po dění ve snímku Avengers, ovšem danou situaci mění. Tedy alespoň z části. I nadále totiž budou lidé agenta Coulsona, kterého zde hraje v Avengers zesnulý, ovšem pro seriálové účely zázračně vzkříšený třiapadesátiletý Clark Gregg, velmi důležitým pojítkem. Vlastně mnohem důležitějším, než by se mohlo zdát. Tento seriál je totiž velmi úzce propojen s marvelovskými celovečeráky. Tak úzce, že nejen vychází z jejich dění, ale zároveň mezi snímky vytváří most, na němž bývá mnohdy dořešeno, co se do filmů nevešlo, a objevují se zde důležité vedlejší informace, jež by jinak zůstaly fanouškům skryty. Neděje se tak v každé epizodě, ale lze bez obav říct, že právě tímto seriálem se podařilo tvůrcům z Marvelu zasadit do svého impéria poslední důležitý střípek. Dali fanouškům vše, co si žádali – rozšíření známého a oblíbeného světa plného zázraků, do kterého je možné vstoupit každý týden.
Coulson, Skye a spol.
Jak už bylo řečeno, dění seriálu navazuje přímo na dění snímku Avengers. Hydra a mimozemská invaze zde byly ovšem odraženy pouze zdánlivě. Proto také agent Coulson musí narychlo vybudovat nový tým, který by mu pomohl odhalovat nadpřirozené a nepřirozené dění ve světě. Kdosi totiž jako by otevřel pokladnici se superhrdinskými vlastnostmi, které se ne vždy dostanou do rukou správným lidem. A pochopitelně v tom má prsty opět Hydra. Anebo někdo horší, kdo dosud původem nacistické spiritualisty užíval pouze jako své loutky? Možná skutečně existuje nějaký hybatel hvězd, který chce udělat na Zemi pořádný nepořádek. Toho je ale třeba odhalit, pročež se ke Coulsonovi postupně přidají také nenápadná, ale výjimečná (byť trochu destruktivním a neovladatelným talentem nadaná) hackerka Skye, duo géniů Simmonsová a Fitz, ale třeba také mlčenlivá válečnice Mayová s temnou minulostí a drtivou asijskou úderností. A jejich řady se časem rozrostou, protože nepřátel budou mít agenti víc než dost. Bohužel v průběhu šestašedesáti dosud existujících epizod ze tří řad naleznou i některé zrádce přímo ve vlastních řadách. Hydra totiž nikdy nespí. A jakmile jí useknete jednu hlavu, narostou jí tři další.
Masivní invaze komiksových seriálů
Premiérové tituly, ať už s postavičkami od vydavatelství Marvel nebo z konkurenčního DC Comics, se do Česka dostávají jen postupně. Hodně postupně. V podstatě u nás zatím běží jen úspěšný zelený lukostřelec Arrow. V rodném zámoří je ale nabídka pochopitelně mnohem výživnější.
V rámci synergických procesů v DC například k Arrowovi přibyl v roce 2014 neméně úspěšný The Flash, představující nejrychlejšího mladíka na světě, bojujícího ve městě Central City se zločinem páchaným nadpřirozenými schopnostmi obdařenými „metalidmi“. I tyto seriály se pak vzájemně prolínají, ovšem nejen to. Oba daly zároveň vzniknout dalšímu seriálu, Legends of Tomorrow, který si již odbyl svoji premiéru v USA a v němž se uplatnilo naráz hned několik vedlejších postav jak z Flashe, tak z Arrowa. A stejně tak se objevil i nový seriál Lucifer, velmi volně inspirovaný kultovním komiksem o pánovi pekla, který se pod zemí nudí, a proto raději začne řešit zločin v Los Angeles. Na tak mocný nástup komiksových seriálů však zareagovali i v Marvelu, a to dosti originálním způsobem. Nejenže k Agentům S.H.I.E.L.D. přibyl seriál Agentka Carterová, situovaný do dob druhé světové války, kdy se objevil Kapitán Amerika, ale zároveň by se měl v krátké době odloupnout i další výhonek z tohoto univerza, seriál Most Wanted. Stejně tak ale Marvel na stanici Netflix uvedl velmi ambiciózní „antihrdinský“ seriál o nevidomém právníkovi Daredevil, svojí temnotou velmi odlišný od trikových Agentů i od filmové adaptace s Benem Affleckem. A k Daredevilovi se záhy přidružili i další seriály z daného vesmíru, podobně realisticky záměřené Jessica Jones a letos v září Luke Cage. Všechny tři uvedené pořady se přitom opětovně a vzájemně doplňují a vyměňují si postavy.
Budoucnost je dnes, právě nastala seriálová revoluce.
Po seriálech Hannibal a Fargo k nám přichází další seriálová adaptace známého filmového světa. Tentokrát se na lidstvo řítí absolutní katastrofa. Pokud někdo nezasáhne, čeká svět vyhlazení. A ten někdo musí přijít z budoucnosti
Snímek 12 opic si nepochybně pamatujete, protože na podobné kinematografické vzepětí se zapomíná jen těžko. V roce 1995 naladil animátor, režisér a bývalý člen Monty Pythonů, Terry Gilliam vpravdě mistrovskou formu. Společně s Brucem Willisem a Bradem Pittem dal vzniknout jedné z nejlepších a zároveň nejoriginálnějších vědecko-fantastických podívaných devadesátých let, v níž se to jen hemžilo časovými paradoxy a nelítostnými vizemi světa zítřka. A protože postapokalyptické seriály jsou v posledních letech pro Ameriku poměrně velké téma – vzpomeňme například zajímavé seriálové projekty Živí mrtví, Falling Skies, Extant, Revoluce anebo Into the Badlands – došlo nakonec i na „opičí armádu“ vedoucí svět do záhuby. Pro stanici Syfy byl v roce 2015 v Kanadě a v Michiganu natočen prozatím šestadvacetiletý seriál, který se již brzy rozšíří o třetí sezónu. Jen dopředu upozorňuji, že s lunatickým a úsměvně bizarním gilliamovským stylem nemá seriálových 12 opic mnoho styčných bodů. Dokonce ani přesto, že se v nich vrací starý známý časoprostorový nomád.
Sedm miliard minus
Podobně jako ve filmové předloze budou tajemství celého příběhu 12 opic odhalována jen velmi postupně a úsporně, takže může chvilku trvat, než se divák v jednotlivých seriálových dějích zorientuje. Ani zde ale nečekají člověčí rod vůbec snadné časy. Během roku 2017 by měl lidstvo postihnout mor, respektive jakási kataklyzmatická epidemie, jejíž vinou během krátkého času vymře sedm miliard lidí. A taky nemoci přežije pouze pár hrstek nejodolnějších, ale ani oni by neměli vydržet na planetě déle než jednu generaci. Jako by nestačila všeobecná dekadence, virus totiž mutuje, a lidstvo proto stojí na hranici vyhynutí, pokud ne za ní. Nebo alespoň něco podobného tvrdí umolousaný, vyděšený a k boji neustále připravený muž jménem James Cole s tváří devětatřicetiletého Aarona Stanforda. který zároveň dodává, že právě přicestoval z roku 2043.
Návrat z budoucnosti
Není se tedy co divit, že mu plavovlasá viroložka Casandra Raillyová, kterou zde hraje Amanda Schull ze seriálu Kravaťáci, příliš nevěří. A jejich vzájemný vztah určitě neposílí ani to, že se Cole s dívkou seznámil s nožem v ruce, respektive na ženině krku. Přesto ale doktorka nakonec muži popřeje sluchu, což je chvíle, kdy může započít boj s časem. Je třeba do dvou let najít jak již zmíněnou „armádu 12 opic“, tak Lelanda Frosta, o němž si Cole přináší z budoucnosti jen velmi kusé informace. Pochopitelně přitom není v sázce nic menšího než osud celé planety a všech jejích obyvatel a můžu slíbit, že vývoj všeho dění bude v tomto seriálu doopravdy zamotaný a spletitý. Všechno ostatně ještě víc zastře mlhou příchod excentrické, snad i trochu šílené, ale zároveň geniální matematičky Jennifer Goinesové, kterou zde hraje „náhrada“ za Brada Pitta, uhrančivá tmavovláska Emily Hampshire.
Přesto ale nečekejte tak umělecké vyprávění, jak ho nabídl Gilliam, vycházející ve svém snímku z pozoruhodného černobílého krátkého filmu z roku 1962 La Jetée. Děj seriálu bude značně odlišný a k původní předloze se vztahuje jen volně. Třebaže i v seriálu se to časovými skoky jenom hemží, přece jen jde především o konspirační spletenec, který doplňují i pozoruhodné technologické dovětky. Tak například James Cole zde rozhodně není pouze obyčejný člověk – na to je jeho tělo příliš dobře a nečekaně vylepšené. A nečekejte, že zabitím zdánlivě hlavního viníka všechno skončí. Jeho smrt bude teprve začátkem.
Základy tohoto úsměvného krimiseriálu položil americký spisovatel a bestsellerista David Baldacci, nicmméně ústřední schéma vám rozhodně bude povědomé i odjinud. King a Maxwellová jsou zkrátka stará dobrá "buddy" detektivka, v níž se dva parťáci sloužící zákonu neustále špičkují, nicméně pořád táhnou za stejný provaz a zatínají tipec zločinu. Jen se tentokrát jedná o muže a ženu.
A také je pravda, že King a Maxwellová nepatří úplně mezi policajty. Kdepak, tahle soukromá očka mají mnohem zajímavější životopis, který jim vtiskl do vínku tvůrce seriálu Shannen Brennan, stojící takže za Kriminálkou Los Angeles. Sean King a Michelle Maxwellová jsou bývalí agenti tajné služby a oba disponují kromě odzbrojující drzosti také spoustou prakticky využitelných zkušeností. King je navíc právník, což se vždycky hodí. Stejně tak ale mají tito parťáci máslo na hlavě, jehož vinou ostatně museli opustit špionážní složky. Zatímco King v podání Jona Tenneyho neuhlídal prezidentského kandidáta před střelcem-atentátníkem, Michelle Maxwellové v podání (opět) Rebeccy Romijn chráněnce unesli přímo pod nosem. A přesto i takové minely mohou být skvělou motivací do práce. Aby dokázali, že na to stále mají, nevzdávají King a Maxwellová žádný případ včetně těch, v nichž jde opravdu o zuby. Jen se jim občas připlete do cesty minulost, na kterou by nejradši jednou pro vždy zapomněli.
A zase génius" Pamatujete si na Flynna Carsena, kterého ve třech televizních filmech ztělesnila hvězda seriálu Pohotovost, americký herec Noah Wyle?Dost tajuplná instituce zvaná Knihovna povolala Flynna Carsena do služby v roce 2004 a od té doby je to právě excentrický dobrodruh z rodu Indiany Jonese, kdo má za úkol chránit nejvýraznější a nejmocnější artefakty civilizace před prackami nenechavců, kteří většinou ani netuší, po čem to vlastně jdou. Nejeden relikt, který Flynn skladuje v hlubokém podzemí pod Metropolitní veřejnou knihovnou, má totiž v sobě tolik magické síly, že by to dokázalo srovnat svět se zemí. A přesto nový dobrodružný seriál Knihovníci není an tak o Flynnu Carsenovi. I v této části carsenovské zábavní franšízy sice platí, že nový "knihovník" smí nastoupit až po smrti toho původního, nicméně pro tentokrát se Knihovna zjevně rozhodla udělat výjimku. A hned několikanásobnou. Snad aby nebyl Flynn na všechno sám anebo kvůli tomu, jaké mu hrozí nebezpečí, je do Knihovny povolána hned čtveřice nových pomocníků, patří mezi ně agentka z protiteroristického Eve (Rebecca Romijn), vysoce inteligentní znalec umění a hazardér Jake (Christian Stone), vynikající senzorickou pamětí nadaná Cassandra (Lindy Booth) a technologický mág a hacker Ezekiel (John Kim). A jejich úkol? Inu, zaskočit za Flynna v misích, které zkrátka nejsou pro obyčejné smrtelníky. Zachránit je třeba korunu krále Artuše, rajské jablko pokušení, stav tkající osud a mnoho dalších krásných věcí, o jejichž se dosud hovořilo pouze v legendách. Bohužel i tentokrát je ale dost takových, kteří by s těmito cennostmi rádi dělali neplechu.









