Opět v Česku zatím nedoceněný seriálový příběh,který dělá tento seriál top seriálem.Herecké obsazení(nejen dětské role) této 1.série vás dostane do kolen a budete hltat nejen děj a atmosféru ale hlavně se budete neskutečně bavit.Doporučuji se dívat večer a se sluchátky,jelikož atmosféra a zvuk je neuvěřitelně realistický.Jo pánové a dámy opět je tady v létě seriál,který má koule a vše co k tomu patří.Za mne 100%
Tak jo musím se přiznat, že mě to moc nebralo. Celkem recenzentsky pozitivně branný preacher mě příliš nebavil. V první polovině pilotu mě napadlo co to sakra je a nuda. Původní představení jednotlivých lidí nelidi mi připadalo dost zmatené a krvavě šílené a některé dějové linky dost jednotvárné jako představení násilného manžela aby hlavní hrdina mohl do něčeho praštit a byt za hrdinu. Nakonec však dávalo vše v celku víc smysl, až se všechny postavy naposledy sešli společně v kostele. Obsazení vedlejších postav a hlavního hrdiny je v celku fajn, nevadil mi dokonce ulítlí Ir s alergii na slunce. Všechny postavy tak trochu zapadají do ulítlého pojetí seriálu, tady nic vyloženě neskřípe. Pilot nám ukázal i dost potrhlých a povedených rvaček, na které budete i s úsměvem zapomínat. Pilot mě každopádně dokázal nalákat na další sledování, ale obávám se, aby s tohoto ulítlého světa, který se nám pomalinku rýsuje, nevznikl šedý průměr. Zatím tedy hodnotím opatrně. Snad se pletu, nebylo by to poprvé.
Good job Netflix. Good job. Už si nezapomínám kdy na posled mě seriál dokázal tak přilepit k obrazovce. Bez jídla a spánku jsem tak na jeden zátah shlédnul všech 8 dílu. Nutno dodat že každý stál zato. Tady se na hluchá místa a vatu nehraje. Snad proto má nevídaně jen 8 dílu. Nicméně to seriálu prospělo. Děj se žene kupředu a sledujete se zájmem každou minutu. Seriál si taky dokázal udržet a postupně budovat napětí. Každý díl končí napínavým zvratem, který donutí dívat se dále. Tedy až na poslední díl kde je sice vše řádně ukončeno, nicméně s velkou snahou navnadit na případné pokračovaní. Taky jsem nečekal v celku parádní herecké výkony zvlášť výběr dětských herců se povedl. Působí hodně sympatický, trochu připomínají mladší verzi geekovské party neohrabanců s Big Bang. Další skupinka se točí kolem zalaskovaných puberťáků s budoucí přemožitelkou upírů (nestvůr) v čele. Třetí skupině vládnou dospělci s Winonou Ryder, která starostlivošílenou matku hraje povedeně. Všechny 3. skupiny v průběhu děje přijdou na část dane hádanky, až se na konec společně sejdou k honu na strašáka bez tváře a záchrannou akci ala hledá se Willou. Výtku mám snad jen k poslednímu dílu, který mi přišel dost uspěchaný a ne úplně dotaženy do pompézního konce. Některé úmrtí postav mi přišli dost rychle a nevyužité, nežeby musel půl minuty sledovat jak člověka jí pes ale tohle je prostě škoda. Až si říkáte, že celá série měla mít původně víc dílů. Přesto všechno ale jen malá vada na kráse. Good job Netflix. Good job.
K tomu, abych se podívala na tento seriál mě donutilo kamarádčino věčné mumlání o tom, jak je skvělý a kolikrát už viděla všechny série. Jo, a taky fakt, že jsem prvně viděla filmy a zajímalo mě, kdo je to ten Aiden.
Teď mě prosím neukamenujte, ale bohužel úplně nechápu popularitu a masové nadšení z tohoto seriálu. Neříkám, že je špatný, to ne, ale u mě tenhle seriál nějak nevyvolával větší emoce. Jasně, zasmála jsem se, občas mi bylo nějaké z postav líto, ale to je asi tak všechno. Prostě TO tam nebylo (jestli mi tedy rozumíte). V průběhu sledování mi navíc začaly vždy v jiné sérii dámy pěkně jedna po druhé lézt na nervy (Charlotte to vyhrála, tu jsem neměla ráda už od 1. série).
Za mě tedy "pouhých" 50% - seriál mě neurazil, ale ani nenadchnul, ale není to seriál, který bych chtěla vidět znovu.
Tento seriál jsem si pustil jen tak ve volné chvíli. Hned během prvních dílů mne fakt dostal. Základní schéma přelidněné planety a hledání nového domova je již sice starý koncept, ale dá se s ním dobře pracovat, protože nás taková budoucnost evidentně asi stejně čeká.
Nechybí jasná zápletka, drsňáckej vedoucí tábora, akce, skvělé efekty. Dinosauři věrohodní.
Nevím, zda už na konci první série věděli, že nebude druhá, nicméně je tam nakousnut problém, který by se měl v druhé sérii řešit. Upřímně bych byl na tento příběh skepticky naladěn, ale třeba by mne scénáristé vyvedli z omylu. Bohužel seriál na sebe nebyl schopen vydělat a skončil. To je to, co mu ubírá na přitažlivosti. Otevřené konce nefrčí. Seriál mohl mít klidně jen tuto jednu sérii, ale jasně dokončenou. I tak je to odvážný a velmi dobrý počin.
80%
Červený trpaslík byl velmi populární v devadesátých letech. Britských sitcomů zde bylo jako šafránu. Ihned si našel fanoušky mezi tehdejšími diváky. I přes poměrně časté reprízování se však jedná o seriál, který má to své nejlepší za sebou. Dotáčí se sice 11. a 12. série, tu však budou vyhledávat jen ti, kteří mají tento seriál rádi.
Dnešní mladé diváky zvyklé na zápletky, krev, řežby a nejrůznější efekty už moc neosloví, protože staví především na hláškách, příběh samotný je upozaděn (i když vlastně ani žádný není). Původní mise - vrátit se na Zem - je nedůležitá. Svůj úspěch staví především na vtipných scénách. Nutno však říci, že těch dobrých skečů je poměrně vyrovnaně oproti těm špatným. Některé rádoby sitcomy se mohou svým scénářem hanbou propadnout, což však není případ Červeného trpaslíka.
Jedna z hlášek, u které jsem se fakt zasmál od plných plic bylo s Kochanskou a Listerem, kdy použil Lister použil virus sexuální přitažlivosti a Kochanská po něm vyjela ve výtahu. Virus štěstí však elimoval účinky prvního viru a Kochanská se vzpamatovala.
Kochanská - "Nevím, co to do mě vjelo."
Lister - "No....bohužel nic."
Ano, sexuálních vtípků je v seriálů požehnaně, ale většina z nich je opravdu dobrých.
Po první rozjezdové sérii přišly asi ty nejlepší série z celého seriálu. Za nejslabší série považuji ty, jenž se odehrávají v Cosmicu, nikoli na Červeném trpaslíku. Následuje velmi podařená osmá série (fakt jsem nečekal, že bude tak dobrá po těch dvou předchozích), hodně "divná" devátá a zase poměrně dobrá desátá.
Sumasumárum je to seriál, který si moc nových fanoušků nezíská, ale vybudoval si v minulosti velmi silnou diváckou základnu, ze které těží dodnes.
70%
Tenhle seriál svým popisem sliboval celkem zajímavý námět. Příběh špionů na okupovaném území během 2. světové války. To slibovalo spoustu zápletek, hromadu lží a akci.
První řada byla oproti druhé klidnější a méně komplikovaná. Pro někoho to mohlo být kladem, pro jiné ne. Vcelku se jednalo spíše o epizodní podívanou, kde skupina plnila svěřené úkoly, s lehce nastíněnou zápletkou, která se táhla po celou sérii a byla řádně ukončena v posledních dílech. Velmi příjemná a klidná podívaná, která rozhodně neurazila. Takže v závěru si svých 70% zasloužila.
Ale druhá série vytvořila něco, co se dá rozhodně považovat za komplexní a provázaný příběh, táhnoucí se celou sérií s neuvěřitelně brilantním závěrem. Rozhodně dokázala uchopit, nadchnout a překvapit více, než při první sérii. Tady mě celý seriál teprve přesvědčil, že si prodloužení zasloužil, a že při troše štěstí, tu s námi ještě dlouho pobude. Tady zvažuji 90-100%.
To, co mě možná brzdilo ve shlédnutí seriálu již dříve, bylo obsazení. V první sérii jsem měla trochu problém s Evelyne Brochu. Aurora byla ze všech špionů nejhůře uvěřitelná a to mi trošku kazilo dojem. Ale s radostí musím říci, že v druhé sérii odvedla dobrou práci. Zřejmě jen potřebovala trochu delší dobu na rozjezd. Největším rozvojem postavy tu pro mě došlo u Alfreda, jehož hraje Jack Laskey. Dokázal tu vytvořit nádhernou postavu, kterou dovedl za ty dvě série téměř k dokonalosti. Ale nejradši mám Neila, hraného Warrenem Brownem. Jeden z nejlepších vytvořených charakterů. Na něm se nejlépe ukázalo působení války na lidskou duši. Ano, druhá série dala zabrat všem postavám a ani Harry a Tom tomu neunikli, ale Neil tu ukázal, že každý člověk má svou mez, kterou by neměl překročit, a pokud to udělá, má to následky, protože nic není jen černé a bílé. Kdo si tu ale zaslouží rozhodně vyzdvihnout mimo tuto skupinku špionů, je Torben Liebrecht a jeho postava Franze Fabera, nacistického důstojníka. Vytvořil postavu zmítanou principy a pochybující nad tím, co se dá ještě považovat za dobré a co za zlé. A jak moc je samotný člověk zodpovědný za splnění rozkazu.
V první sérii jsme se ještě mohli setkat se zajímavou a chytlavou znělkou, slibně vytvořenou pro lehký náhled do budoucna příběhu, bez vyzrazení zásadních informací. Druhá série se už spokojila pouze s probliknutím názvu seriálu. Rozhodně to ale neublížilo.
Jsem po shlédnutí opravdu spokojená. X company vytvořilo pěkný, promyšlený a chytlavý příběh a dokázalo mu vdechnout i trochu reality. Celkem dlouho jsem přemýšlela jak hodnotit, normálně zprůměruji série a tady bych měla 80-85%. Ale ještě pořád ve mě sídlí ten příjemný pocit po shlédnutí druhé série, to naplnění očekávání, že prostě zaokrouhlím a to směrem nahoru. 90% si zaslouží.
Poslední dobou jsem se zaměřila na ruskou válečnou tvorbu a musím s nadšením uznat, že rusové umí. Už celkem odpustili od hrdinů, zažraných do režimu a hrdě a s písní na rtech vrhajících se do cestě kulkám.
Obě série se zaměřují na jednotku ruských pilotů, plnících mise a bojujících s německou LW během 2. světové války. Samozřejmě všechno prolíná politika a ruský koncept velení, kdy jediné neuposlechnutí rozkazu může stát vojáka život.
Celé ztvárnění je jednoduché, až bych řekla klidné, zbytečně netlačí na pilu. Za velké plus považuji i to, že vcelku velkou část osazení tvoří ženy. Za důležité je považována celá jednotka i velení, nezaměřuje se na jednoho jedince, bez něhož by válka vyhrát nešla. Letecké scény jsou zpracovány na výbornou.
Samozřejmě obsazení je pro mě velká neznámá, ale rozhodně si nemohu stěžovat, celkem pěkně a rychlo se daly jednotlivé postavy zapamatovat, nikdo nezaostával, ani nikdo netlačil na pilu. Je tu jedna postava, která pro mě vybočovala - Politický komisař. Bohužel nevím jméno herce, ale ten jakoby se pro tuto roli narodil.
Prostě je to ukázka toho, že i s málem se dá udělat hodně.
Každá série je trošku jiná a vyniká v jiných drobnostech, těžko tedy označit jednu za lepší než druhou.
Tohle je první seriál, který jsem sledovala, rozhodně mě zaujal, a udržel mou pozornost po celou dobu.
Ještě tu musím vyzdvihnout úvodní znělku, nádherná hudba, pěkné zpracování. To se musí ocenit.
Pro obě série tedy stejné hodnocení - 90%
Mám ráda tento seriál, ale nejvíc se mi líbili díly ,kdy tam byl Moser a potom když se k němu přidal Christian Böck. Ty dva byli nejlepší. Ale díl kdy Mosera zastřelili ,byl smutný ale krásný. A nejlepší v tom díle bylo jak se Rex snažil tou pískací hračkou vzbudit Mosera. Ten díl jsem viděla několikrát ,ale mohla bych ho vidět znovu a znovu.
Na Family Guy jsem se začal dívat až tehdy, když ho vysílala Prima Cool. Běžel místo Simpsnů, tak jsem mu dal šanci. Nepřišlo mi to nic moc. Humor je divný, epizody mají utnutý konec, to samé pořád dokola. Teď se občas kouknu na Comedy Central, jestli se můj pohled nezmění. Nezměnil. Není to úplně špatné ale rozhodně to není úplně dobré. Postavy až na Briana docela ujdou. Peter je asi nejlépe napsaný. Podobně jako Homer často táhne celou epizodu a pokazí maximálně všechno, co má za úkol. Lois se zas podobá Marge. Meg je dost nesympatická a spolu s Chrisem naštěstí nemají většinou velkou roli. Zajímavější je nejmladší Stewie. Na to, že je teprve mimino, má rozvinuté schopnost dospělého a hlavně je pořádně zlý. nenávidí Lois a snaží se jí zabít při každé příležitosti. Brian je moje nejméně oblíbená postava. Myšlenka mluvícího psa je zoufale neoriginální a Brian mě svými přemoudřelými kecy opravdu nebaví. Ostatní postavy z města jako třeba moderátoři TV, pedofilní stařík, Quagmire, Cleveland nebo Joe občas umí pobavit. V každé epizodě je hodně scének založena na něčem co se kdysi stalo, i když se jedná o nesmysly. Např. to bylo jako když..., tohle je horší než když.... Ani nevím, jestli se mi to líbí. Většina takových vtipů není vtipná. Pak je tady nekonečný spot s kuřetem. Už ani nevím, jak to začalo, ale na to, jaká je to blbost, je to fajn. Celkově hodnotím FG jako seriál, který není pro každého. Možná mi jen nesedl. Podle mě si nezaslouží takovou popularitu, jaku má.








