Poslední názory

Doctor Who je pro mě jeden z těch seriálů, kterým nemůžu s klidným svědomím dát nižší hodnocení, než bych pravděpodobně objektivně měla, protože je pár věcí, které v příbězích nedávají smysl, a pár věcí, se kterými nejsem spokojená a nejradši bych je vypustila. Jenže. Ačkoliv jsem na pár seriálů koukala i před Doctorem (na Červeném trpaslíkovi a Haló, haló! jsem třeba vyrůstala), tu pravou seriálovou éru u mě odstartoval až Doctor Who. Už si přesně nepamatuji, skrz koho nebo co jsem na DW narazila, zato si úplně do detailu pamatuji, kdy jsem ho viděla poprvé. O jarních prázdninách roku 2012, kdy se předpokládalo, že se budu připravovat na doklasifikaci z pololetí a na blížící se maturitu. Inu, nebylo z toho nic, samozřejmě, protože jsem místo toho radši každý den až do brzkého rána koukala na šílence s modrou budkou.

Byla jsem jako přikovaná, neschopná se odtrhnout, ačkoliv už mi třeba dávno padala víčka únavou a já měla touhu si je přilepit k čelu jako Tom, když čekal na Jerryho. Doctor Who je fenomén, a i když tehdy jsem ještě úplně netušila do jaké míry velký, bylo mi jasné, že mě tahle vlna strhla a ze svého sevření už nepustí. Nejsem si úplně jistá, jestli jsem někdy předtím u nějakého seriálu/filmu/knížky projevila takovou škálu emocí jako při sledování Doctora. Smála jsem se, rozčilovala jsem se, otráveně jsem koulela očima, nadávala jsem, bála jsem se, brečela a hystericky se hroutila. Doteď si vybavuji, jak jsem poprvé viděla Doomsday a já spadla do takové hysterie, že jsem jednak nebyla schopná dobrou půlhodinu přestat, a jednak jsem vyvolala zájem mamky, která celá vyděšená přiběhla do pokoje a myslela si, že mi někdo ublížil, ehe. Za tohle nikdy nepřestanu být Doctorovi vděčná, protože od té doby jsem svým emocím (a teď to nevztahuji jen na seriály apod., ale i na real life) mnohem otevřenější, což je v jistých ohledech lepší, předtím jsem se skoro vůbec neuměla projevovat, nedokázala jsem to ze sebe dostat ven.

Jak jsem zmínila výše, je několik věcí, co mi na DW vadily – nikoliv v tom smyslu, že jsem nebyla schopná překousnout regeneraci Doctora a změnu společníků (ačkoliv uznávám, že Marthu – a ne, skutečně to nebylo kvůli tomu, že přišla po Rose – s River a Amy jsem skutečně, skutečně neměla ráda) – a i když je pár dílů, u kterých bych byla radši, kdybych je nikdy neviděla nebo kdyby vůbec neexistovaly, Doctor Who je a nebojím se říct, že navždy zůstane seriálem, na který se vždycky ráda podívám, a který zůstane navždy usazený v mém srdci. Koneckonců jsem u něj strávila tolik hodin a poznala jsem díky němu tolik nových lidí, že to nelze jinak.

Seriálům, které nedokoukám vyšší hodnocení dát nemůžu, i kdybych chtěla. Po prvotním nadšení nastoupilo zklamání a silná antipatie k hlavní hrdince. Co na tom, že Ji Sung je famózní, když mám tendenci vřískat jako ona, kdykoliv se objeví na skle. Nerada bych nakonec přešla k hysterickému smíchu, takže to šestým dílem balím. Víc strávit nedokážu. Pokud někdy najdu sílu Kill Me, Heal Me dokoukat, tak třeba hodnocení i upravím.

Tak tohle je těžká nostalgie, v dětství byly seriály ze série Byl jednou jeden... jedny z mých nejoblíbenějších. Tahle forma vzdělávání byla velmi zábavná a proto si seriál zaslouží plných 100%

je to lepší než joker blogs či arrow blood rush série 2 herci jsou v poho tedy až na deathstrokea

Tajní agenti, krimi, dráma. Kombinácia, ktorá nie je v seriálovom prostredí neznáma. Preto vždy keď sa niečo takého objaví, je to trochu risk. Zaujme, uchytí sa? Či nie? V prípade Gracelandu je to také pol na pol. Niektorých chytil (tí ho vychvaľujú) a iných zase nie (tí ho zase zatracujú).

Graceland ponúka jednu z mnohým variácii na seriály podobného žánru. Námet sám o sebe nie je nijak zložitý. Máme tu partiu mladých, šikovných agent (z rôznych agentúr), ktorý si navzájom pomáhajú pri riešení prípadov, žijú spolu v jednom dome na pláži, k tomu riešia okrem iného aj osobné problémy. Toto môže fungovať? Môže a funguje. Príbeh už ale trochu zložitejším je. Stačí ale dávať pozor. Najmä zo začiatku môže síce seriál pôsobiť zvláštnym dojmom. Rozohraných je mnoho vecí- tu to, tam hento atď. Ale tomu je tak len pár častí, kým sa človek v tom všetkom zorientuje a je to. Postupne vecí začnú dávať zmysel, z menších nepodstatných detailov sa stávajú tie dôležité a všetko postupne začína do seba kúsok po kúsku zapadať. Skôr ako o samostatné (prípadne epizódne) prípady jednotlivých postáv ide o jeden veľký (prepracovaný) prípad, zložený z viacerých kúskov. Ako inak nechýba množstvo zvratom, odhalení či obvinení. Do toho sú zamiešané už spomenuté osobné problémy postáv, ktoré ale zapadajú do celkového diania. Seriál postupne z niečoho ľahkého smeruje do niečoho ťažkého a temného (s2 a s3). Každá zo sérií pôsobí viac menej samostatne, ale jednotlivé série sú navzájom poprepájané určitými putami. Záver poslednej série zamrzí. Áno niektoré veci sa viac menej uzavreli, ale ten koniec si proste ešte niečo pýtal.

Áno, postavy sú síce mladí a pekní agenti, ale to je len plus, pretože ide o sympatické postavy so zaujímavými charaktermi. Každý z nich je iný a každý z nich do tímu prináša niečo iného. Funguje medzi nimi určitá dynamika a tak nejde o nudné vzťahy. Herecké obsadenie je príjemné a každá z postáv zaujme.

Graceland je seriálom, ktorý nemusí sadnúť každému. Ale odsudzovať dopredu ho určite netreba. Stačí ho len skúsiť, dať mu šancu a potom vyrieknuť nad ním ortieľ. Určite má čo ponúknuť. Je tak trochu temnejšou oddychovkou.

Spin-off známého Doctora Who směřovaný tentokrát na mladší obecenstvo, což je na některých dílech dost znát, některé epizody ale naopak těm doctorovským mohou směle konkurovat. Přiznávám se, že na začátku jsem v The Sarah Jane Adventures příliš důvěry zrovna neměla, obávala jsem se právě té orientace na děti, ale v tu dobu jsem měla rozkoukaného klasického Doctora a zrovna to byly rekonstrukce, které se zkrátka nedají zhltnout najednou. SJA tedy ze začátku bylo zpestřením a nakonec se to stalo zpestřením vítaným.
Přestože kvalitově některé díly pokulhávají trochu více, nakonec jsem se zvládla dobře bavit a sledování u mě dokázalo vyvolat pozitivní emoce. Co se mi dost líbilo, to bylo objevení desátého a jedenáctého Doctora, stejně jako jedné z dalších bývalých společnic, Jo Grantové. A přestože jsem tenkrát Jo Grantovou ještě bohužel neznala ze starších dílů, stejně mě to potěšilo, podobně jako zmínka o dalších společnících, například o Ianovi s Barbarou, kteří dělali společnost úplně prvnímu Doctorovi. :)
Některé věci ze seriálu bohužel zůstaly nevysvětlené, když byl kvůli skonu Elizabeth Sladen ukončen, což mě velmi mrzí, protože když se to tak vezme, Dobrodružství Sarah Jane Smith jsou velmi milé na podívání a s klidným srdcem mohu doporučit dál.

Black Books se vedle Červeného trpaslíka řadí k mým oblíbeným britským seriálům, které můžu kdykoliv, kdekoliv a za jakékoliv nálady. Je to vynikající lék na splín, protože se zkrátka nedá zůstat v depresi, když máte před sebou irského morouse, co vlastní antikvariát, má rád víno, cigarety a je nadmíru neschopný v komunikaci s ostatními. K ruce má přitom bradku s připojeným idiotem alias Mannyho a Fran, která když nic jiného, aspoň Bernarda podporuje v pití a kouření.
Přestože se díky krátké stopáži a pouhým osmnácti dílům vysloveně nabízí dát si Black Books jako maraton, nemůžu to s klidným srdcem doporučit, protože pak hrozí, že vás bude bolet bránice od neustálého smíchu. Což je samozřejmě jen můj subjektivní názor, zatímco pro někoho je tenhle typ britského cynického humoru kořením života, někomu to prostě sednout nemusí, a to je koneckonců v pořádku. :)

Jak jinak ohodnotit seriál, se kterým jste v podstatě vyrůstali, který znáte skrz na skrz a při několikerém opětovném sledování byste si klidně mohli vypnout zvuk, protože všechny repliky znáte málem skoro slovo od slova?
Přestože jsem již od mala tíhla ke science fiction, domnívám se, že to byl právě Červený trpaslík, díky kterému mám vkus takový jaký mám a díky kterému jsem se nějakým způsobem vyprofilovala.
Červený trpaslík má možná pár svých much, ale přiznejme si to - pokud nějaký seriál (popř. knihu, film) vážně zbožňujete a sledujete už hodně dlouho, viděli jste ho milionkrát a stále jste schopní ho prožívat naprosto stejně jako poprvé, vždycky jsme ochotní ty jisté nedokonalosti přehlédnout. (Případně dělat, jako by vůbec neexistovaly, že, devátá série?)

Tady je hodnocení docela těžké ikdyž její humor zbožňuji tak tady to není zas tak slavné. Navíc pořady kdy jde hlavně o humor se těžce hodnotí.
Při různých skečích je to spíše úsměvná oddychovka, ale když s někým dělá interview, ať už náhodná osoba na ulici nebo pozvaná "zajímavá" osoba do baru/studia :D, už je to o něco lepší a vtipnější.

S každou sérií roste popularita tohoto pořadu a podle mého se i lépe(vtipněji) učí psát skeče. Což také sama o sobě říká, že neumí pořádně psát skeče.

Proto nevím to že mám rád Amy mě nuí dát vyšší hodnocení ale protože je pro mě Inside Amy Schumer zatím jen příjemná oddychovka dávám 65%, což je zaokrouhleno 70 :).

Super. Nádhera. Boží. Vtipný. PřízvukY! Lauren.
Opravdu nevím co víc dodat. Jeden z mála skečseriálů které mě nadchly.

Uff. Tak teď když jsem se trochu uklidnil mohu to vyjádřit jinýmy slovy.
Na Catherine Tate jsem narazil u Doctora Who v tu chvíly jsem si jí zamiloval a věděl jsem že ona je ta pravá. :D Od Doctora odešla a já hledal její další seriály. A tehdy jsem našel tento podle mě u nás velmi neprávem opomíjený seriál, který natočila ještě před tím než se oběvila u DW.

Teď už však o seriálu. Catherine Tate a její The Catherine Tate show je v anglii velice známá, ale u nás nic moc. Řekl bych že je to také proto, že jsou jen k pár dílům české titulky. A sledovat Britský seriál kde přízvuky a odkazy na Britské, zkráceně, "věci" jsou častou pointou vtipu, docela oříšek.

V seriálu se objeví spousta postav od školou povinné Lauren, hádavý a líný teenager, přes Bernie, vulgární vlezlou sestru, až po Nan, babičku která neustále uráží a kritizuje ostatní. Různé postavy a situace které vás pobaví proto by jste si to neměly nechat ujít.

Když to zkrátím. Máte rádi Britský humor, přízvuky, které Catherine umí velice dobře zahrát, a chcete se dobře zasmát? Tak si to honem upalujte pustit! Ale pořád to platí spíše pro angličtináře jelikož je zatím přeloženo jen 6 dílů (1. série).