Zkouknul jsem první řadu a 2 díly z druhé série. Ale jen díky tomu, že jsem tomuhle seriálu dal 14 šancí...
Podle mého názoru je HOL hodně dobře natočen, začínám tady cítit ale, ale něco tomu chybí. Vždy když jsem si pustil některou z epizod úplně jsem zapomněl, že jde o půlhodinovku a vždy na konci epizody jsem byl překvapen, že už to končí. Zejména protože epizoda končí a já pořád nevím o čem ta epizoda byla. Zkouknul jsem první řadu a pořád nevím o čem je ten seriál. Teď doopravdy snaží se zaměřit na jejich práci, nebo na jejich soukromé životy? Anebo se zaměřuje na obojí. Což podle mě tdy ale nějak nefunguje, nebo alespoň ne u mě.
Teď trochu odbočím. Docela mi to připomíná Podfukáře, a další seriály, kdy hl. hrdina "pauzne" scénu a vysvětlí "o co tam go". Což se mi líbí, protože jim to dává možnost aby vysvětlily tu "nudu" nemusely to okatě vplétat do dialogů a postavy se tímpádem chovají víc reálněji protože jim "to" došlo a nemusí hloupě nahlas dělat "jooo už to chápu, takže uděláme...". A to je plus. Navíc tenhle typ seriálu ve stylu "jak to chodí u šéfíků kdy hl. hrdina nám 'obyčejným smrtelníkům' dá nahléhnout pod pokličku" zbožňuji.
A tak si po první sérii, konečně, říkám "takže tam pude o jednu 'věc' která se bude řešit v průběhu série mezi dalšíma věcma".
A tady je to moje dilema. Nemohu se rozhodnout jestly by ty díly měly zkrátit nebo prodloužit. Jelikož na jednu stranu to podle mě moc protahují a většinou je tam nuda, anebo by tam měly něčeho dát víc, buď z toho osobního života, nebo z toho personálního. Jinak mi to tu prostě nesedí.
Tady je další věc, seriál vyjíždí ze "stanice jménem pátá série". Je to proto, že se to dějově zlepšilo, anebo to pořád táhnou jen herci? Nevím a nemám moc chuť to zjišťovat.
Show Nikki Glaser se točí kolem sexu, zadků, prsou, penisů a podobných témat... a podle toho se také odvíjí kvalita pořadu, takže pokud hledáte inteligentní zábavu na úrovni, tohle není pořad pro vás. Nikki si vymýšlí různé lehce ponižující a zesměšňující hry a aktivity, kterými poté trápí cizí lidi, ale i své přátele. A pak je bez obalu zveřejní světu. Chudáci. Já osobně bych byla rudá až po paty ;) Ale jako pouhý divák se u toho dobře bavím a beru to jako odreagovačku na vypnutí mozku a slušného chování :D A těch 20 minut rozdělených do několika úseků najednou uteče velice rychle...
Britská verze v poslední době velmi oblíbeného Lip Syncu je o několik kategorií lepší než ta americká a to i přes fakt, že zde jako soutěžící nevystupují světoznámé hollywoodské celebrity. Dokonce si ani nemusejí diváky 'kupovat' tím, že si na pódium pozvou autora daného songu. Dále účinkující vyvracejí stereotyp, že jsou Britové suchaři. Naopak si své vystoupení užívají natolik, že tím baví nejen sebe, ale i všechny přihlížející (včetně televizních diváků). A dokonce klejou ostošest! :D
Dalším pokrokem je ústřední dvojice, která není na zabití. Mel B ukazuje, že to není jen hloupá ex-Spice Girl, ale že má přehled o hudební a herecké sféře a ví, co říct, aby tím rozproudila konverzaci, nebo nahrála na vtip. Sekunduje jí Professor Green, který si na rozdíl od LL Cool J-e nehraje na 'drsného' rappera. Professor je britským ekvivalentem pro Chrissy Teigen, avšak jediné, co mají společné, je jejich vyvýšené místo na place. Professor ví, co říct a prostě skvěle doplňuje Mel B. U americké verze jsem dokázala koukat jen na jednotlivá vystoupení. Doprovodné tlachání jsem buď přetrpěla, nebo úplně přeskočila, ale díky této dvojici je pro mě každý díl potěšením od začátku do konce. A vypadá to, že zlehčili pás pro vítěze! :D Navíc si myslím, že je i méně přeplácaný. Doprovodná hudba se mi zdá méně rušivá a více dokreslující než v US verzi. Navíc britský přízvuk, kam se podíváš! :)
U mě jednoznačně vede britská verze a nemůžu se dočkat, až bude druhá řada ;)
Období Zlaté horečky mě vždy poměrně lákalo. Ne že bych toho o tom věděla tolik, nebo viděla všechny filmy, které kdy na to téma vznikly, ale prostě mě svým způsobem přitahovalo. O téhle televizní minisérii jsem se doslechla víceméně náhodou, od kamarádky. A pravda, z největší části jsem byla zvědavá hlavně na Richarda Maddena, kterého asi většina známe jako Robba Starka ze Hry o trůny.
Když už ničím jiným, alespoň audiovizuálně vás Klondike musí ohromit. Aby taky ne, když se to natáčelo v kanadské Albertě v pohoří Fortress. Rukopis dokumentárního Discovery Channel se nezapře. Dechberoucí scény doprovází naprosto výborná hudba, díky které je umělecký požitek ještě lepší.
Samozřejmě ale nejde o skvělou výpravu, nýbrž o příběh dvou mladých mužů, kteří akorát zakončili svá studia. A jak to tak bývá, mladá srdce jsou neklidná a hladově touží po nějakém dobrodružství a vzrušenějším životě. Vydají se tedy na severozápad, do Yukonu, kde právě probíhá Zlatá horečka, což je pro dva mladé dobrodruhy jako stvořené. Co ale začalo bezstarostně, zákonitě tak nikdy neskončí. Oba dva velmi brzy poznají, že jakmile jde o zlato, potažmo peníze, veškerý civilizovaný život jde stranou a nikdo se neštítí jít přes mrtvoly, jen když na tom vydělá.
Drsná země dělá drsné lidi. Člověk neustále bojuje o svoje přežití. A o tom to celé je. O tom neustálém boji, jak s ostatními hledači zlata, tak i s původními Indiány, kteří touží dostat svoji zemi nazpět. A v neposlední řadě jde i o boj se samotnou přírodou. Mezi horami je nelítostné počasí a zvlášť v zimě.
Trochu jsem se obávala toho, že místo Billa Haskella se mi bude pořád vnucovat Robb Stark (zvláště po tom openingu, kde běželo jméno Richarda Maddena zároveň s obrazem vlka, u toho jsem se musela zasmát), ale nakonec se tak nestalo, za což jsem opravdu ráda. Bylo to skvěle natočené, někdo tomu možná vytýká občasnou nudu, ale mně přišlo, že to bylo všechno dobře vyvážené a všechno do sebe pěkně zapadlo.
Lékařské seriály mě nikdy tolik nebraly a je málo takových, které jsem viděla. A navíc to rozhodně nebyly ty profláklé výtvory, co zná a viděl každý. Vlastně jediné, co jsem pořádně viděla, byly seriály Monroe a Three Rivers. A společně s Rushem tvoří trojici (celkově jich je mnohem víc, teď mám na mysli jen ty lékařské) seriálů, na které jsem se podívala jen kvůli hlavním hercům. No jo, já to klidně přiznám a nestydím se za to. Ale je taky fakt, že kdyby ty počiny byly vysloveně pitomé, tak bych je taky nedokoukala, zase nějakou soudnost mám a ani hezká tvářička to nezachrání.
Protože nejsem namlsaná z těch slavnějších seriálů z lékařského prostředí (ačkoliv je fakt, že zrovna Rush je v tomhle takový nekonvenční, protože jako jo, v hlavní roli doktor, ale pořád se to dost liší), můžu směle prohlásit, že mně se to líbilo. Dost. A nemá s tím co dělat jen Tom Ellis, který byl prvotním impulsem ke zhlédnutí, celé to mělo šťávu a atmosféru, kterou u dobrých seriálů (a filmů) očekávám.
Oh yes! První série Galavanta byla naprosto bezchybná, měla všechno: vtipný příběh, skvělé obsazení, vtipné hlášky i nádherné písničky, které samotný příběh nerušily, ale mistrně doplňovaly. Ty písničky mi hrály v hlavě celé dny a na rozdíl od těch otravných, co slyšíte z rádia, mi to nikdy nevadilo. Celou sérii jsem mohla sledovat pořád dokola a pokaždé jsem si našla něco nového, co mě pobavilo.
Druhá série už byla o něco málo slabší, co se týče kvality písniček. Alespoň dle mého názoru. Nebyly už tak chytlavé, přestože i ve druhé sérii byly skvěle napsané. Jen prostě necítím tu potřebu zpívat si je pořád dokola (jak jsem si občas nutně musela v autobuse nebo vlaku zpívat "I want to shoot him with a crossbow, I want to stab him in the eyes", což asi mé spolucestující trochu zneklidňovalo :D). Příběh byl také krásný a konec si prostě říká o další sérii.
Nejoblíbenější písničky: z první řady - kde začít? Od úvodní, přes pirátskou, výše zmíněnou Richardovu, až po "this is my moment" (a to rozhodně nevyjmenovávám všechny!); z druhé řady duet Bobby a Richarda z osmého dílu a "it´s a good day to die" z devátého.
Nejoblíbenější postavy: snad všechny! Richard, Galavant, Madalena a Gareth ale vedou. :D
Franklin and Bash je seriál, který mě zaujal hned po prvním díle. Řeší právnické případy novými, a pro diváka, vtipnými způsoby.
Seriál je velmi sympatický tím, jak je celý natočen a vlastně i jak jsou ukázané hlavní dvě postavy. Upřímně, kdo by Petera a Jareda nezamiloval na první pohled,že?
Akorát uberu menší procento, protože se mi poslední série příliš nelíbila... Ale kromě toho můžu jen doporučit.
Mně osobně přišlo, že tato Star Trek série se povedla nejméně. Pomalu se rozebíhal, znělka neměla se Star Trekem vůbec nic společného (což mě odrazovalo na začátku, ale dala jsem mu šanci). Ale spíše mi přišlo, že je posádka taková ... Nijaká. Bez jiskry.
Nebyla tam vyloženě postava, kterou bych si oblíbila - protože mi nepřišli něčím extra zajímavé.
Tohle je jeden z těch seriálů, u kterých mě opravdu mrzelo, že po první sérii skončil. Johna Constantina jsem si během těch 13-ti epizod velmi oblíbil, ani nevím jestli to bylo kvůli geniálnímu přízvuku, nebo jeho bezprostřednosti. K jeho filmové předloze se navíc dodnes rád vracím, nejspíš můj nejoblíbenější film s Keanu Reevesem. Vážně je škoda, že ho ukončili, protože to bylo opravdu dobré, a pokud by pokračovala vzestupná tendence kvality i v řadě druhé, tak by ode mě dostal plných 100%, takhle ode mě dostane "pouhých" 90
Tak tady teda prostě nevím. Zatím sleduju, ale z letošních seriálových novinek je tahle jednou z těch slabších. Mám rád seriály točící se okolo kouzel a magie, proto jsem si taky Magicians vybral, ale tady to prostě nemá tak úplně své kouzlo. Uvidíme co si pro nás tvůrci přichystali pro zbytek sezóny, ale zatím to tak úplně nevypadá že bych chtěl vidět i řadu druhou.









