Poslední názory

Samotný dej ma nezaujal. Žena, ktorá sa živí sexuálnou energiou druhých. Nič pre mňa. Ani pilot ma až tak nenadchol, ale keď som videla ďalšie diely, tak som už musela pokračovať. Bolo super zpoznávať rôzne fae. Jeden z dôvodov prečo som to pozerala bola aj Kenzi. Ona bola z tých postáv, ktoré ma vedeli zakaždým rozosmiať. Čo mi asi najviac vadilo bol ten milostný trojuholník a Dyson. Dyson bol ten typ postavy, ktorá bola nudná a nesympatická.

Prvá séria bola asi najlepšia. Druhá a tretia boli priemerné. Ale štvrtá séria bola najhoršia. Proste nezaujímavá a o ničom.

Len keby sa tam netočilo stále okolo hlavnej hrdinky. Mám byť s Dysonom alebo s Lauren. A kto je moja mama a otec? A bla bla bla... Ale na druhú stranu som sa bavila u tohto seriálu. :D

Faking it po prvej sérii má stále potenciál. Námet celkovo je fajn. Akurát hlavná mužská postava, do ktorej sa jedna z kamarátiek zamiluje je podľa mňa nesympatická. Nie je to seriál typu : smejem sa z plných pľúc ale skôr: občas sa usmejem. Charaktery celkovo dobre prepracované uvidíme ako sa to bude v 2. sérii ďalej vyvíjať :)

Tak právě jsem dokoukal poslední díl 1 série, a i když jsem to neměl v plánu, ten komentář si neodpustím.

Když tenhle sitcom začal, pilotní epizoda byla dobrá, ale pak to mělo trochu sestupnou tendenci a já se bál, že to dopadne jako s každým podobným, novým sitcomem. Young and Hungry na mě však zapůsobilo svými postavami a především Emily Osmet, která má vážně komediální potenciál.

Důvod proč vlastně tenhle názor píšu je závěrečná scéna. Možná že tento seriál nehýří vtipem v každé minutě, možná je místy otravný a předvídatelný, ale závěrečná scéna je naprosto skvělá. Opravdu mě dostala a překvapila a dost navnadila na druhou sérii, pro kterou byl tento sitcom schválen.

Seriál nenadchne, ale ani neurazí. Rozhodně lepší než klasický Doktor z hor, kde jediným plusem byl hypochondr Konrád. V tomto případě kromě krajiny, hodnotím i celkem reálný scénář, ale když říkám celkem, tak je zde i pár úsměvných momentů - např. když dr. Gruber má skoro vždy pravdu, kolegu (u nás známého Andrého Fuxe z Kobry 11) vždy přesvědčí apod. Ale když si chce člověk u tv odpočinout, tak to není až tak hrozné :)

Crisis je seriál, když už nevíte, co pustit. Nejlepší díl byl bezesporu pilot. Laťka poté rapidně klesala.
Byl to dobrý nápad, ale seriál si nedokázal udržet tu správnou kvalitu, tudíž bylo jasné, že skončí po první sérii.
Vlastně ani nevím, co by do té druhé dali. Dá se na to koukat, ale na zadek si z toho opravdu nesednete. Obsazení bylo příjemné, ale ani to seriál nezachránilo.

Několik prvních dílů se mi moc nelíbilo a nevěděla jsem, jestli mám koukat dál, ale jsem ráda, že jsem koukala, protože se mi to strašně zalíbilo a teď jsem zklamaná, že není pokračování...

Na tento seriál som po zhliadnutí traileru pozerala dosť skepticky, ale musím uznať že ma milo prekvapil.

Na pár situácií, („bozk“ alebo „zvratky“ , ktoré mi prišli až príliš silené aby sa stalo niečo trápne pre niekoho možno vtipné, čo ale pre mňa určite nebolo) sa seriál pekne niesol, udržoval tempo a ani neviem ako mi tých 25 minút ubehlo.

Iba po jednej epizóde sa veľmi ťažko hodnotí, ale ak by nám postupne predstavili postavy, priblížili ich príbehy a vyhli sa pri tom všetkým tým „super-vtipným“ klišé, mohol by z toho vzniknúť veľmi zaujímavý seriál.

A ešte poznámka:
Naozaj musím pochváliť ako graficky spracovali a dosadili všetky tie sociálne siete. To sa mi naozaj páčilo. :)

Nápad nahlédnout do myšlenek a zdokumentovat život českého soudce má obrovský potenciál. Bohužel, v tomto seriálu je všechno špatně. Melancholie, která hlavního hrdinu provází, do soudní síně nepatří (viděli jste někdy nějakého soudce mluvit při jednání takhle pomalu? To by za celý den stihnul tak jeden případ - a s tím jeho věčným odročováním možná tak tři případy měsíčně. Útěchou by snad účastníkům mohla být jeho neschopnost poučování, která sama o sobě může být odvolacím důvodem... A pak ještě někdo nadávejte na efektivitu české justice :-D ). Aspoň že u toho náš hrdina stíhá létat, veslovat a navštěvovat psycholožku, která nejspíš studovala na stejné univerzitě jako on, jelikož toho o psychologii taky moc neví. Americko-seriálové výkřiky "námitka", univerzalita jeho zaměření (vždyť je to jedno, civil, trest, kdo by se namáhal to rozlišovat?), rozhodování případu, kdy jedna ze stran je zastoupena soudcovou matkou a jejich vzájemné dohadování u večeře, jestli "případ nechtějí vzdát" doslova znásilňují již tak dost zprzněné právní povědomí české divácké obce.
A do toho všeho jeho vnitřní monolog, který z velké části sestává z nářků nad ztracenou láskou a částečně z rádoby intelektuálně-existencialistického pozastavování se nad naprosto běžnými a logickými slovními obraty (A že se nikdy nepozastaví nad nesmysly, které padají z jeho úst? Ano, nesmysly padají. Jak mohou nesmysly padat? Úplně jednoduše.), jen s těma "rukama naší Dory" mě pobavil, i když jeden verš by pro pobavení bohatě stačil, dalšími verši už na mě působil jako dítě v recitační soutěži.
Shrnuto, podtrženo, s takovýmto tématem se toho dá dělat spousta. Například si zajít někdy na soud, když už tvůrci výjimečně správně odhadli veřejnost jednání, a podívat se, jak to vlastně ve skutečnosti chodí.

Hvězdná brána je u nás fenomén, který nemůže chybět ve watchlistu žádného pravého seriálového fanouška. Je zvláštní, že tento seriál se stále těší popularitě v našich končinách, ale jeho cesta v USA nebyla zdaleka tak růžová. Docela mě překvapilo, když jsem se dozvěděla, že byl po páté sérii zrušen, pak ho převzala jiná stanice a hrozilo zrušení s nasazením spin-offu Atlantidy, ratingy klesaly a oznámení o zrušení přišlo až po odvysílání 200. epizody.

U nás je Stargate něco úplně jiného. Televize ji opakují pořád dokola, fanoušci se stále se stejným nadšením dívají na epizody pořád dokola. Z počátku jsem si nebyla jistá, jak 10 sérií zvládnu, přece jen sci-fi není úplně můj šálek kávy. Nakonec jsem ale byla velmi příjemně překvapená.

K seriálu jsem přistupovala odevzdaně. Byla jsem rozhodnutá nedívat se kriticky na technickou stránku věci. Dnes už jsou speciální efekty a možnosti televize přece jen někde jinde, než jak tomu bylo před 17 lety, kdy seriál začínal. Jakmile jsem si to uvědomila a navykla si na ten styl herectví ze seriálů z 90. let, začala jsem se vézt na vlně SG1.

Seriál mě bavil od začátku do konce. Mnozí říkají, že postupem času upadal a mohl skončit někde po šesté nebo sedmé sérii. Podobně jako u Smallville jsem ale i tady ráda, že jsme se deseti řad dočkali. Líbily se mi první série, kdy se lidé ze Země seznamují s jinými planetami, jinými kulturami a technologiemi. Ovšem nejvíce jsem si dějovou linku užívala u deváté série, kdy se představili Oriové a Převorové. Působilo to na mě magicky, byla jsem do toho zažraná, nešlo o neustálé střílečky a války, a přesto to byli velcí nepřátelé. Příběh byl moc poutavý a já byla v sedmém nebi :) V desáté sérii už se přešlo zpět k bojům, ale pořád jsem u toho byla jak přikovaná.

K hercům už asi nemá ani smysl se vyjadřovat. Původní čtverka je jedním z nejznámějších seriálových týmů vůbec, nedá se ani uvažovat, že by tyto postavy mohl ztvárnit kdokoliv jiný. Po odchodu Andersona ze seriálu jsem měla trošku obavy, jak se chytne jeho náhrada. Celou dobu jsem nesetřásla pocit, že Cam Mitchell je jen mladší kopií O'Neila, ať už vzhledem, tak i chováním a svým sarkastickým humorem. Na druhou stranu mi to ale ani moc nevadilo, rychle jsem si na něj zvykla. Příchod Valy byl skvělým ozvláštněním, její počátky v seriálu (spojení s Danielem) patří k mým nejoblíbenějším scénám. I na nového generála jsem si zvykla, i když Hammonda nedokázal nahradit nikdo (a rozhodně ne O'Neil).

Mytologie seriálu je neuvěřitelně propracovaná. Moc se mi líbilo, jak do sebe jednotlivé části příběhu zapadaly, jak se dějové linie vracely k příběhům, které započaly třeba dva roky zpátky. Koncepce čtyř nadřazených ras byla hodně zajímavá a jsem ráda, že s tímto pracovali tvůrci tak dlouho. Kdo by si byl pomyslel ve druhé řadě, že se Asgardi objeví i v závěrečné epizodě :)

Finálový díl byl zvládnutý na výbornou. Neměla jsem sebemenší tušení, jak by seriál mohl po deseti letech ve vysílání dopadnout, a tento konec podle mě nemohl být lepší. Dokázal ve mně vyvolat celou škálu emocí, od smíchu přes radost až po smutek a zoufalství. Jediná věc, která mi přišla trošku zvláštní, jak na konci mohl Teal'c po všech těch desítkách let v lodi zůstat s týmem a vydat se na další misi. Člověk by řekl, že když už je konečně svobodný, dá si od nich pořádně dlouhý odpočinek.

Jsem ráda, že jsem se do toho desetisériového maratonu pustila. Stargate je ikonickým zástupcem svého žánru, který přispěl k formování současné televizní tvorby. A když to všechno pomineme... tak je to prostě neskutečná závislost vzbuzující bžunda! :)

Spočiatku som si ani nevšimla dĺžku jedného "dieliku" a tak som očakávala normálnu, 40 minútovú časť. Tá však neprišla, namiesto nej len pár minútový záber na nejakú scénu, ktorá mne osobne nejako extra nápomocná nebola a takisto som pri sledovaní nemala pocit, že by som konečne odhalila nejaké super tajné sprisahanie. Možno som len nedávala veľký pozor, ktovie. Každopádne ma to však mierne sklamalo a som rozhodne rada, že tie časti pri ich obsahu neboli dlhšie.