Poslední názory

Na seriál som sa úprimne povedané aj celkom tešila a bola som zvedavá, aký vedľajší príbeh k seriálu Zaklínač si pre nás pripravili. Myslela som si, že keď už nič iné, tak aspoň takto si skrátim trochu čakanie na novú sériu. Prvú epizódu som nejako pretrpela a druhú mi Netflix prehrával automaticky.

Na príbeh som sa vôbec nejako nechytila, strácala som sa a viac som sa hrala na telefóne, ako sledovala seriál. Postavy boli podľa mňa veľmi nesympatické a nepresvedčili ma vo svojich rolách. V pozeraní teda nepokračujem a za seba seriál neodporúčam. Nijako priamo nesúvisí so základným príbehom Zaklínača, takže našťastie to nie je seriál, ktorý musíte vidieť.

Pro mně je film srdcovka mého mládí a na seriál jsem se hodně těšil. Bohužel předčasně, výsledek je nakonec zklamání roku. Naprosto nešťastný výběr herců a děj, který neustále odbočuje od hlavního tématu a soustředí se více na "polibky", než záchranu před mocnou čarodějkou. Akční scény jsou podprůměrné, hold mladé slečny, byť tvářící se bojovně, více zvládnout nemohou a některé scény by se měly vystřihnout. Naštěstí jsou tu aspoň výborně zvládnuté postavy Willowa, kterého hraje filmový Warwick Davis, a Elory Danan. Mezi nimi to funguje včetně humoru na výbornou a tahají seriál z bahna podprůměru i díky povedeným odkazům na film (hádání o prstu apod.). Vizuál je, vzhledem ke kvalitám seriálu, solidní i s efekty. Je neštěstí, že se tvůrci snažili na toto ikonické fantasy "napasovat" podívanou pro mladé v domnění, že hezká tvářička je více, než skvělý herec (herečka). Jinak si nedovedu vysvětlit tu trestuhodně mizernou práci s postavami a jejich zasazení do příběhu, který na film navazuje.

Nestáva sa mi často, že by som mala rada všetky postavy, ale seriál Derry Girls je svetlá výnimka. ... aj keď ak by som musela ako najobľúbenejšiu si vyberiem sestru Michael. Napriek veľmi tragickým udalostiam je seriál vtipný a bez zbytočného pátosu. Nikto tam nehovorí o tom, ako miluje svoju rodinu a akí dôležití sú dobrí kamaráti, oni to jednoducho žijú tak, že je to všetkým jasné. Možno práve kvôli konfliktu, ktorý sa odohráva si tam nikto nerobí ťažkú hlavu z maličkostí a tie naozaj veľké veci zvládnu spolu. Na mňa táto kombinácia drsného humoru a naozaj temného obdobia Severného Írska zafungovala dokonale a buď som smiala, alebo som mala slzy na krajíčku (niekedy aj troška za krajíčkom). A hudba z 90-tych rokov ma vrátila do puberty, takže pre mňa ďalší bonus.

V půlce prvního dílu jsem si řekla, že tohle mi silně připomíná Chucka. V půlce druhého dílu jsem si řekla, že mě to nebaví a raději bych se znova ( asi po páté ) podívala na Chucka. Ano, je to především komedie, ale náš hrdina je v práci druhý den, dostane zodpovědnou práci, létá tam a zpět a jeho kolegové, kteří jsou u "firmy" roky se viditelně poflakují, pospávají v kancelářích, jejich jediná viditelná činnost je sledování a podrážení nováčka, je to jen takový komparz, co se jen motá kolem něho. Totéž spolubydlící. Ti jen číhají, kdy bude doma, vyptávají se...měli to být cool týpci ( jeho ex a kámoš, co je na kluky ), ale mě přijdou jen otravní.
A tak vzpomínám na mnohem sympatičtějšího Chucka, krásnou, milou agentku Sáru ( ta z Recruta je hrozná ), mlčenlivého Caseyho, milým způsobem otravného nej kámoše Morgana, velmi milou a hodnou sestru Ellie se snoubencem "suprákem" ... to jsou spolubydla :D A spolupracovníci v jeho pravém zaměstnání se také povedli, hlavně Jeffrey s Lesterem :D Skvělé postavy, zajímavý děj, okořeněno zajímavými hostujícími hvězdami... 100x lepší než recruit, tedy zatím, třeba se to nějak vyvrbí a zlepší, ale já u toho nebudu.

Nepatřím mezi fanoušky původních filmů o Addams Family, ale tomuhle seriálu se skoro nedalo uniknout. Vyvolal kolem sebe v podstatě okamžitě velkou vlnu zájmu a převážně pozitivních ohlasů a tak, když jsem první řadu dokoukal, tak musím uznat, že se připojím k těm, které bavil.

S Timem Burtonem to mám tak nějak na střídačku, někdy mě jeho filmy baví a někdy mi sedí o něco méně. Určitě mu však nemůžu upřít unikátní rukopis, který se vepsal i do Wednesday.

Ve výsledku se vlastně dá jen chválit, Wednesday má napínavý děj, zajímavé postavy (u mě vede Thing), skvělé obsazení a zábavně černý humor. Takže ani nevadí, že grafické zpracování monstra je takové podivné a nevadil mi ani ten teen nádech. Jen, aby ta další řada nebyla zklamání.

2. série
Bavil jsem se stejně jako u první řady. Sice mě úplně nebavil zombík, ale ve finále sehrál důležitou roli a tak jsem ho vzal na milost. Vrcholem téhle série je pro mě epizoda, kdy se dvě hlavní hrdinky prohodí a obě herečky hrají tu druhou na výbornou, u toho jsem se vážně bavil. Přijde mi docela trefné přirovnání školy k modernějšímu Harry Potterovi - několik studentských kolejí, s duchy dokáží mluvit a hlavně to vypadá, že ředitel bude jednosériová záležitost jako u učitele na obranu proti černé magii. 

Sylvester Stalone, který si v seriálu ubral 2 roky svého skutečného věku. Proč ne. Starosvětsky natočené, s mírnou nadsázkou (třeba pohled Staloneho aka mafiána Manfrediho na obraz býka), kterou dovoluje prostředí "zapadákova" v rámci města Tulsy. Vše dobré, co bylo viděné ve filmech či seriálech o tvrďácích, vidíme i tady. Sice ty rány jsou už dost „maskované“, ale to se dá prominout. Manfredi se zároveň prezentuje i jako otec a snaží se dát do pořádku vztah s dcerou. Přesto dál funguje jako mafián, tvrdý a nesmlouvavý, což mu přinese trable s místním motorkářským gangem a nakonec i se svým šéfem z New Yorku, který je podrazák už od pohledu. Nakonec začnou do dění promlouvat zbraně, mrtvoly přibývají, ale Manfrediho "království" vzrůstá. Vše je přitom stále přímočaré, předvídatelné, až na zvrat ve finále. Tak snad přijde i druhá řada.

Po první sérii bych dala seriálu 90%. Byla tam akce, záhadno, náznak romance, díly pěkně odsýpaly a víceméně všechno dávalo smysl.
Druhá série mě ovšem zklamala. Vadila mi "nesmrtelnost" některých postav a jejich nelogické rozhodování. Zdlouhavé rozhovory o ničem a podivné "umělecké" záběry především v posledním díle tomu také moc nepřidaly. Druhou sérii bych tedy celkově hodnotila na 60%.
Celkově bych seriálu dala 75%, ale jelikož se tu zaokrouhluje na desítky a jsem pořád zklamaná ze zničení původně výborného seriálu, rozhodla jsem se zaokrouhlit dolů.

Devadesátková esence, která právě ve chvílích, kdy je nejšílenější a nejvíc mi u ní tuhnul úsměv, byla nejpravdivější. Na pozadí ulepeného skandálu se odehrává ztráta ideálů i mírný duševní rozklad pár nešťastníků, fascinující cesta internetu a všeho špatného, co s sebou přinesl – a v první řadě i smutný příběh o tom, jak musela jedna holka dospět jen kvůli tomu, že být sexsymbol i charakterní herečka někdy zkrátka nejde najednou. Pamelu jsem na základní škole neuctíval, Tommyho vnímal snad jen jako dutý pařez, ale tady jsem každý jejich životní hrbol či zádrhel div neobrečel. Lily i Sebastian jsou odvážná castingová rozhodnutí, která se ale vrací stonásobně. Ta podoba, grimasy, dikce, úsměv a vzájemná chemie. Klidně bych si dal druhou sérii se vším dobrým a (jak už to u slepovaných věcí bývá) spíše špatným, jen abych mohl jejich interakci ještě chvíli sledovat.

Čarokrásná animace bruslí, ledu, sněhu a ladnosti všech pohybů, která sice jde dohromady s okouzlující kariérní pohádkou titulního útlocitného hrdiny, ale už si příliš nerozumí s pár vedlejšími odbočkami. Motivace dalších postav mi totiž doteď přijdou trochu mimo a ať už jeden soupeř romanticky touží po životě se svojí sestrou nebo jiný zase při každé povedené jízdě orgasticky vzdychá (a nejen vzdychá), je mi to nepříjemné, i když jsem s anime absolvoval už ledacos. Nižší hodnocení mě tak nakonec hodně mrzí, protože je mi seriál sympatický už svým vznikem, nadšenou fanouškovskou základnou nebo vzácným úkazem českého sportovce v asijském počinu. Emil Nekola je můj hrdina a to, že je jeho jméno inspirováno legendárním Čechoslovákem Ondrejem Nepelou je tak srdečné pomrknutí, že rád odpustím i minimální prostor právě pro tohoto závodníka. Počáteční nadšení z každého závodu opadne, nedokreslené vztahy mezi oběma Juriji nebo mezi nimi a jejich trenérem mi dávají pocit, že z každé epizody vidím jen polovinu a jediným důvodem, proč jsem do poslední chvíle chtěl při bodování rozhodčích vytasit i čtvrtou hvězdu, zůstává zase onen zmíněný audiovizuál. Jakmile hudba souzní s obrazem nebo dokonce publikum začne zpívat, jihnu během jediné vteřiny. Ve srovnání s nemalým očekáváním je to ale nakonec o pár desetinných čísel málo.

Seriál jsem sledovala v němčině, před prvním dílem jsem vůbec netušila, o co jde a naprosto mě to rozsekala už koncová bojová scéna světla (v podání Moraine) s trollocky, úplně jsem se třásla napětím. Další díly mě podobně vtáhly. První díl jsem viděla celkem třikrát, ráda si ho pustím jen tak k žehlení. Jsem ráda, že jsem se před první sérií ubránila všem spoilerům, ty wow-okamžiky mi za to stály. Za mě nejlepší seriál roku 2022.