Já osobně si zamiloval toho starého dobráckého Groota, který se kdykoliv obětoval pro přátele, protože "My jsme Groot!" Bohužel tenhle seriálek se věnuje malému Baby Grootovi, který sice může být roztomilý a rošťácký, ale podle mě to je někdy tak trochu hajzl a šikanizátor. Navíc jsem očekával normální seriál s nějakým dějem a místo toho jsem dostal čtyřminutové skeče, navíc jen pět... Přijde mi, že Marvel se rozjel až moc a místo kvalitních filmů se snaží produkovat tunu v podstatě čehokoliv. Navíc slibovali, jak jde o seriál o nových Grootových přátelích apod., ve finále se tam kromě Rocketa neobjevil nikdo, kdo by přežil nebo měl Groota rád.
Jinak ale docela dobré, I am Groot je drobnost, která nezastíní blížící se She-Hulk a naladí na dlouhou mezeru mezi Strážci galaxie 2 a 3. Pravdou je, že fanoušek Marvelu k tomu sedne a sice v 15 minutách, ale zhltne to nekriticky tak či tak. Je to navíc hezky vytvořené, Groot má v podstatě stejnou animaci jako ve filmu a díky absenci lidských postav si můžeme klidně představovat, že to je jako ve filmu. Nicméně kvalitou, zpracováním a dějem to nijak nevyčnívá v jakékoliv ostatní animované tvorbě.
Opuštěný je příjemná podívaná o rozpadu dlouhotrvajícího vztahu mezi mužem a mužem. A to je tak asi jediný rozdíl oproti klasicky pojatým story s mužem a ženou. Protože láska nezná hranic a je jí jedno, kdo se s kým má rád. Je vcelku zábavné vidět, že trpící gay po rozchodu si myslí, že je na tom hůře, než žena ve stejné situaci (a věku). Ovšem v ostatním jde seriál vcelku prošlapanou cestou a hraje spíše na jistotu. Tou je i herecký projev Neil Patricka Harrise jako Michaela, který přesně plní zadání režie a zbytečně nepřehrává, jelikož sám je v osobním životě gay. Lokace New Yorku pak vždy oku lahodí a jelikož je Michael realitní makléř , tak si lze užít i krásné bytové interiéry. Je jen škoda, že seriál není o něco odvážnější, občasné dramatičtější chování postav by mohlo děj okořenit a herecký ansámbl kolem hlavní postavy mohl být o něco lepší. Hodilo by se i větší zapojení přátel, které by přineslo více košatější příběh, jenž se hodně točí kole Michaela. Suma sumárum jde o pohodu na odpolední podívanou s dávkou prvoplánového humoru, ale další Sex ve městě, ke kterému seriál sklouzává, se nekoná.
Kdo si toho malého Groota ve dvojce Strážců nezamiloval? Tohle bylo tak správně praštěné, že jsem se chechtala nahlas u každé epizody - několikrát. Klidně bych jich brala víc. Když už máme i filmy s těmi žlutými pidižvíky, jimž nerozumíme ani slovo, proč ne i tohle. U postavy zjevivší se na konci mě jen trochu zamrzela odfláknutá grafika, ale jinak snad není co vytknout, je to vtipné, je to roztomilé, je to prostě Groot.
Tohle je další z těch milých show, kde si brzy oblíbíte všechny soutěžící a sledujete rádi jejich osudy. Jediné, co bych vytknul, je naprosto příšerný moderátor, který není vtipný, je doslova trapný a dost možná pořádný psychopat... Nicméně soutěžící byli skvělí a mám tam své oblíbence a je mi i dost smutné, že je nejspíš už nikde neuvidím.
Co se týče formátu soutěže, tak se mi líbí, že je tam úvodní soutěž, kde jsou "porotci" sami soutěžící a vybírají ze šesti kusů tu dortovou. Musím uznat, že mnohdy předvedli pekaři v zákulisí lepší práci, než soutěžící, protože na rozdíl od jejich dortů jsem ty předpřipravené v prvním kole málokdy poznal. Pak následovala samotná soutěž a oceňuji, že osm hodin pečení bylo zkráceno asi na 20 minut, protože já bych umřel (a tajně doufám, že soutěžící v hledišti tam opravdu nemuseli sedět a sledovat pečení). No a finální soutěž, ve které byla porota celebrit, byla taky zábavná. Sice ty celebrity byly nic moc, ale někdy to byla fakt sranda. Často jsme váhal, co je dort a co ne, ale tak divák to díky blízkým záběrům pozná hned. Porota to od stupínků musela nutně mít těžší. No a úplně finální výzva o prachy byla taky zábavná a tam tedy musím říct, že jsem to nepoznal skoro nikdy. Úžasná práce.
Celý seriál ukazuje, co se skrývá za tím krátkým tiktokovým videem, kde někdo rozřízne botu a ona je dort. Je vidět, kolik to dá práce, co je na to potřeba a jak to probíhá. Taky ale, že to ve skutečnosti jde poznat a jsou to spíš jen různé úhly, světlo a vzdálenost, co rozhoduje. Celkově ta show působí hrozně pitomě, ale je to vlastně zajímavá výzva. Vyměňte moderátora a bude to pecka, i když už jsem si na toho blbouna asi tak zvyknul, že by to bez jeho blbostí a šílené osobnosti nebylo ono...
Hned od začátku jsem věděl, že tohle bude seriál zaměřené hlavně na znalce komiksové předlohy a už zkušenější milovníky Sandmana, kteří odpustí nudnější pasáže, složitější a kostrbatější zápletky a pozvolné vyprávění. Zkrátka přesně to, co tvoří Gaimanův styl. Nicméně i jako fanouška Gaimana a komiksového Sandmana mě seriál trochu víc zklamal a nepřišel mi úplně dobrý ve více ohledech. Zkusím je shrnout...
1. Seriálový Sandman by se měl víc zaměřit na nového diváka, protože hodně těží z informací, které jsou spíš pro znalé čtenáře, případně nové věci vysvětluje, ale stylem, který je pro amatéra prostě nudný a nepřirozený. Nechci říct, že Netflix dělá ze všeho tupou zábavu, nechci říct že ne. Tady se drží dost složité předlohy poměrně věrně a i já sám bych to zkusil trošku zjednodušit pro masového diváka.
2. Celá série je moc dlouhá. Klidně bych to snížil na 6 dílů a zpracoval jen jednu knihu. Seriál byl příliš hutný a na maraton neuvěřitelně táhlý. Sledovat jednu epizodu dalo mému mozku tolik námahy, jako bych sledoval celou sérii. Navíc předěl mezi dvě částmi série nebyl úplně v pořádku a vypadal zvláštně a nevylo se to nudným epizodám o ničem. Některé epizody byly tak hrozně zdlouhavé a příšerně nudné, že jsem měl chuť je přeskakovat... Nekonečný díl v jídelně. Nekonečné povídání si se smrtí a nesmrtelným. Celá druhá půlka série byla absolutně nedynamická a připomínala mi to nudnější z Good Omens. A to je škoda, protože první díly zaměřené na hledání relikvií a představování nových postav byly super.
3. Celý seriál byl... těžký, takový dusivý, atmosférou a tím, že v něm chyběl jakýkoliv závan komiky a odlehčení. Celé to byl jen o nudném plkání s vážnou tváří. Hodně lidí nadává na Johannu Constantine, ale popravdě ona tam aspoň na chvilku tenhle ironický závan sarkasmu dodala, ale jen na chviličku a pak byl zase konec.
No, abych nebyl jen negativní, musím říct, že první půlka série byla opravdu super. Škoda, že většina postav zmizela s časovými skoky, nebo koncem epizody, snad se budou nějak průběžně vracet - hvězdné obsazení to naznačuje. Celý námět a svět věčných je moc pěkný a fajn zajímavé fantasy, které zase dlouho v seriálovém světě chybělo. Herci byli dobře vybraní a talentovaní. Atmosféra byla pěkná, jen bych se více oprostil vlivu Gaimana a udělal to více netflixové (jo, je sci-fi tohle napsat, ale vážně by to pak fungovalo trošku líp). Nicméně já Sandamana mám rád dlouho, možná jsem moc přísný vlivem předlohy, možná jsem benevolentní vlivem předlohy, ale potenciál to má, to nelze upřít. :)
opravdu podařený snímek. Všem mohu jen doporučit.
a jak pan Durrell krásně a vtipně popsal svoji rodinu, tak dlouho možná i století čekalo tohle téma na filmové zpracování, na které se opravdu dá koukat, má krásné poslání a nádech naší první republiky...maminka jak si ji opravdu dokážu představit, krásná, zranitelná, statečná a všechny její děti s tolika vlastnostmi a samozřejmě s příběhy a dalšími postavičkami z krásného Řecka...podívejte se na to, ten seriál je moc pěkný, citlivý a zraňující, humorný i tragický, ta doba mezi válkami romantická a exteriéry kouzelné...hned se vám bude chtít vystěhovat se na jih a taky se budete smát i plakat, co jiného by měl seriál přinést než právě toto.
Seriál vychází ze stejnojmenného komiksu od Briana K. Vaughana (mimo jiné autor komiksu podle kterého se točil seriál Y: Poslední z mužů), tolik oficiální info. Y:Poslední z mužů jsem cca v polovině vzdal. Budou na tom Paper Girls lépe? No o něco ano, ale taky žádná hitparáda. Cestování v čase z 90. let minulého století do r.2019 se 4 roznašečkami novin je zaměřený na náctileté diváky resp. divačky. Vše se tím pádem odehrává v duchu jejich mentality a nad přistáním v budoucnosti se tu příliš nementoruje. I setkání se svým starším já se odehrává až ledabyle. Zjevení se válčících skupin Cestovatelů časem a vtažení dívek do víru událostí probíhá sice s vyjukanými obličeji hlavních postav, ale krví se šetří a násilí je omezeno. Co vcelku baví, jsou střety minulosti s budoucností, ať už na úrovni technické (internet, mobily jako počítač), či osobní (údiv nad životem starších Já, setkání s bratrem). Naopak zakomponování dějové linky s Cestovateli je spíše povrchní, jako zařazení kvalitních fláků 90.let např. Blue Monday od New Order. Nemá to tu celistvost, jako třeba Stranger Things. Vizuálně nejde o kdoví co, efekty se šetří, herecky jde o průměr. Zápletka je fajn, ale že by dokázala nějak více upoutat?. Krvelačně se tvářící šéfka novější frakce Cestovatelů je toho důkazem, nejdříve vraždí a tváří se jak krvelačná šelma a pak se z ní stane "máma". Navíc je tu i pár nedokonalostí, které výsledný dojem sráží dolů, ale cílová skupina může být spokojena.
Comics Sandman Neila Gaimana je považovám za jeden z nejhůře uchopitelných pro převedení do filmové/seriálové podoby, podobně jako díla Terry Pratchetta. Netflix výzvu přijal a natočil jednu z nejdražších adaptací comicsu vůbec a na výsledku to je znát. Nakonec se na něm podílel i sám autor. Vykreslení světa „věčných“, který je nad bohy, je metafora na lidské lidský život, který provází touha, smutek, osud, smrt apod. a těm vévodí králové. Nejmocnějším je Sen, ovládající lidské bytosti od momentu, kdy usnou. A jelikož i závist je věčná (což známe z povedené české pohádky), tak někteří jeho „příbuzní“ se ho snaží sesadit. Nakonec se jim to s pomocí lsti a lidského čaroděje povede a Morpheus je na delší dobu uvězněn. Jenže to má své neblahé následky, které musí lord Sen po svém osvobození řešit, např. někteří lidé se už neprobudí. Seriál je v podstatě rozdělený do kapitol, které pojí několik příběhů. Ten úvodní (prvních 5 epizod) o polapení Sna je nejvíce temný, řešící tu nejvíce konfliktní část lidského bytí a zabývající se i otázkou, zda je absolutní pravda tím, co lidstvo spasí. To vše v mýtickém balení. Vládci snů jsou totiž ukradeny mocné artefakty, pytlík s pískem, maska a rubín, které mohou leccos změnit. Bez nich je slabý, neschopen obnovit svou říši, tak je chce získat zpět. Při cestě za jejich hledáním se nejvíce ukazují nosné myšlenky comicsu, které v dialozích jsou rozebírány a jejich hodnota mnohdy stojí nad akcí. Epizoda, kdy se rubín dostane do rukou psychicky narušeného člověka (skvělý David Thewlis, kterého jsem si oblíbil už od filmu Dračí srdce) a v podstatě v rámci komorní scény v malé restauraci se rozhoduje o osudu lidstva, je sice zbytečně loudavá, ale velmi trefná. K tomu mrazivý dialog v autě, z kterého naskakuje husina. Další příběh filosoficky rozebírá, jak opustit tento svět. opět paráda, která mi hodně připomněla Seznamte se, Joe Black. Zároveň ukazuje, že osamocenost a věčný život není nic moc a zrodí se nepravděpodobné přátelství. Jde o díl, které tentokrát pohladí na duši, emoce nechybí. Poslední epizody přináší opět spletitější a vražednější děj, kde se bojuje o záchranu bortících se světů, kdy se ten snový prolíná s tím, kdy nespíte. Je to příběh o víru snění, který dokáže sny zhmotnit. Nosnou linkou je rozbitá rodina, kdy dojde k odloučení dětí a starší sestra při dosažení plnoletosti se vydá bratra najít a říct mu smutnou zprávu. I v této story se autor comicsu zamýšlí nad způsobem, jak dochází k traumatickým událostem a co se v nich děje za hrůzy. Je lepší pokračovat ve snění a zůstat v minulosti, nebo jít dál? Lord Morpheus je před podobným rozhodnutím taky a intriky jeho „příbuzných“ mu v tom moc nepomáhají. Boj o moc je také věčný. Prostě po zhlédnutí pilotu jsem již oči z obrazovky nespustil. Pár věcí mi sice mírně nesedlo a nad slečnou Constantinovou jsem trochu kroutil hlavou (bohužel práva na postavu vlastní konkurence), některé epizody jsou trochu loudavé, ale na to, o jak těžkou látku k adaptaci jde, jsem mimořádně spokojený. I s hereckým obsazením, kde i ve vedlejších rolích hrají velmi kvalitní herci, kterým vévodí „lord“ Tom Sturridge, a s vizuálem, který má odpovídající kvalitu. Tady jde palec nahoru, částečně i za odvahu, něco takového natočit
Že já se vždycky nechám nachytat na zfilmování oblíbené věci a těším se, že to dobře dopadne. Katastrofa. Začnu tím lepším, postava Morphea super, výborný herec, ztvárnění bezva. Ale tím to končí. Veškerý příběh potlačen přehlídkou černochů, gayů a silných žen (a ještě lépe černých) na vedoucích pozicích. Constantin ženská? A Lucifer? Je teda fakt, že by si člověk mohl utvořit obraz - nastoupí Lucifer a převálcuje masy, vypadala na to. U osmého dílu jsem se na to fakt chtěla vykašlat, úplně jsem z toho měla depku. Málokdy se v seriálu posouvám přes nechtěné, ale tři (opravdu tři) trans vystoupení s tím ukrutným zpěvěm to jsem nedala. Celkově jsem fakt zhnusená.
Edit: tak jsem zvedla procenta. Viděla jsem totiž přidaný dvojdíl a to bylo ono. Takhle to má vypadat. Žádné tlaky, jen krásně podaný příběh, skvělé obsazení, atmosféra. Tohle jsem čekala od celého seriálu, škoda, že si to člověk užil až na konci.






