Jihokorejské produkci je nutné věnovat čím dál více pozornost, množství peněz, které tam tečou, začíná být vidět. Jdou vidět i na tomto seriálu, formě v podstatě není co vytknout. A co obsah? Úvodní bombastická sekvence o sluneční erupci, která může zničit naší planetu, dost navnadí, vlastně až moc. Poté, co si všichni ve středisku, které obsluhuje Grid, poplácají po ramenech, že jsme to přežili, sledujeme zaměstnance této korejské „NASA“ , který se připletl k vraždě. Pak přijde domů, pak do práce a tam se chová tajuplně. Náhle se objeví parta policistů, vyšetřující onu vraždu a to, co se posléze odehrává, je až parodie, ale pro asijskou produkci jsou takové scény typické. A když se vrah při útěku schová pod auto a cca 10 policistů jde kolem a nikdo si ničeho nevšimne, krom policistky, byť s onou skupinou kolegů prochází také a náhle míří vrahovi na obličej-sama. A tak stejně zničehonic se objeví další hlavní „scifi“ postava, která aspoň fajn zmizí. Co se obsazení týče, tak tady je to takové typické, až „plastové“ herectví, bez výraznějších emocí (Asiaté mají méně mimických svalů v obličeji), byť výjimka se najde. Pilot má slušnou atmosféru, ale režie by zasloužila pár pohlavků. Na další díl se podívám, ale nutkavou potřebu nemám.
From patří mezi duchařské horory a i když hned z rozjezdu tu jsou 2 rozpárané těla, Texaský masakr motorovou pilou se nekoná. A v podstatě se jde hned na věc a velmi rychle pochopíte, oč tu běží (i v případě, že se nepodíváte na popis). Kdokoliv, kdo projede za určité hranice městečka, se z něj už nedostane. Smůla padne i na mladou projíždějící rodinu a nejen oni chtějí z tohoto z tohoto děsivého místa utéct. Škoda, že se v jednom momentě příběh trochu zadrhne a nedaří se úplně vyvolat dostatečné napětí a obavy z blížící se hrozby. Navíc pozorný divák si všimne i trochu toporné logiky v konstrukci scén. Ale díky celkové kvalitě zpracování a solidním hercům se je na co dívat. Navíc postupné odkrývání záhady, které zvedá laťku zvědavosti, si další řadu zaslouží.
Japonci jsou v žánru hororu mnohdy "kopírováni" (např. Kruh), ale tady to je naopak a využívá se téma Kostky. I v tomto seriálu se pobíhá a řeší různé úlohy a k tomu se dodal nějaký ten prvek navíc. Cílení na mladého diváka, herního pařmena, který hraním her může "zhebnout", sice dokáže svou cílovou skupinu oslovit, ale ty ostatní už o něco méně. I když jde o svižnou podívanou, není tu čím překvapit, ani digitálními hafany.
Tak jo, pilot zajímavý nebyl, přesto jsem seriálu dala šanci, což jsem fakt ráda. Nakonec tak nějak jsem si oblíbila všechny postavy. Hlavně Malou s Černým. O nevěře jsem tušila správně, že bude. Každý případ byl pro mě zajímavý, ale vždy jsem odhadla vraha. Ať ze začátku či uprostřed. Takže případy byly docela předvídatelné. Ta linka, která se táhla od prvního dílu po poslední v pozadí, byla hodně zajímavá a těšila jsem se, jak to vygraduje. Což jsem se dočkala v posledním díle, kdy jsem pociťovala napětí i jistý strach. Ale co ten konec? Já jen doufám, že se dozvíme jestli přežije či ne a jestli se Malá vrátí zpět do práce nebo si najde něco jiného či se vrátí do sboru s manželem....O další řadě pochybuji že bude a takhle otevřený, kdy nevíme co se s hlavními hrdiny stane mě tedy zklamalo. Protože domýšlet si to může každý a takové konce prostě nemám ráda, když seriál stojí za to....
Pilot až tolik nezaujme. Je to podle mě seriál spíše pro pobavení, než temné krimi, které znám z jiných seriálů. Ale ani toto neuškodí a rozhodně mě to od dílu začínalo více bavit. Kriminální případy dá se říci byly předvídatelné, takže vrah se dal podle mě lehce odhalit. Ale ta komediální sféra neměla opravdu chybu a musím říci, že se mi zde herecké výkony Štěpána Benoniho a Predraga Bjelace dost líbili. Herečka Marta Dacingerová je taky úžasná, jen tady hrála charakter postavy, která mi k srdci bohužel za celou tu dobu nepřirostla. A bratři Baťkové taky dost skvělý výkon. Asi jako jedna z mála doufám, že bude i další řada. :)
Sparťané se stali synonymen pro nejlepší bojovníky. Platí to i tady. Pilot je akční scifi nářez s vypiplaným vizuálem (byť ne nejlepším CGI), kdy se hned představí „herní pole“ (kdo s kým proti komu) ve srozumitelném a přímočarém ději. Už úvodní scéna, kdy se parta mladistvých připlete do cesty Elitům a ti z nich udělají mastné fleky, napovídá, že se tu bude „hrát“ hodně zostra. Ale nebude to jen o počtu mrtvol a záhadný artefakt slibuje rozvinutější zápletku. Hry nehraji, takže nevím, do jaké míry bude seriál kopírovat hru, ale je mi to jedno, jelikož jsem dostal to, co jsem očekával. A věřím, že i zbytek epizod udrží nastolenou laťku. Jen je trochu škoda, že si grafici nedali více práce s povrchem materiálů, jelikož vše je vyleštěné a nablýskané jak od novoty a Sparťané i po boji v prašném prostředí nemají na sobě ani zrnko prachu. Ale je možné, že to je záměr, který odkazuje na hru. Jako výborná volba se jeví herec Pablo Schreiber v roli Master Chiefa, zaujala i Yerin Ha jako Kwan He, jejíž vyděšený obličej by se uplatnil i v hororu. Po famózní druhé řadě Raised By Wolves je tu seriál z druhé strany „barikády“ žánru scifi a byť jsem našel pár dramaturgických chybiček, nejde o nic, co by se nedalo přehlédnout. Co určitě nepřehlédnu je termín další epizody.
Reacher je jedna z mých oblíbených knižních postav a když jsem slyšel, že dojde na jeho seriálové zpracování, tak jsem byl nadšený. O to víc, když za seriálem stojí Amazon, který už mi jednou dokázal, že zvládne na jedničku zpracovat knižní postavu, kterou mám rád – Bosche.
Spousta lidí s oblibou kritizuje film o Reacherovi, kdy byl do hlavní role obsazen Tom Cruise. Já jsem se ke knížkám dostal až poté, co jsem viděl první film a i když mi Cruise nevadil, tak musím uznat, že Lee Child ho popisoval jinak. Lee Child ho popisoval víc jako Alana Ritchsona a ten mi tak do role seděl bez sebemenšího problému. Jatka (Killing Floor) jsem četl a Reacher si mě právě tam získal a nejinak je tomu u seriálu, který mě okamžitě vtáhnul do děje. A přijde mi, že se jim podařilo adaptaci dobře upravit do modernější doby a přitom zachovat základ, stejně jako tomu bylo právě i u Bosche.
Akce stála za to a už od seznámení ve vězení to mělo správný spád. Kosti praskaly často a ten pocit z knížek, o nepřekonatelném Reacherovi, to dokázalo úplně bez problémů vyvolat. Nenacházím v podstatě žádné velké mínusy, plní to přesně to, co by mělo. Pokud se vám líbí knížky s Reacherem, tak si seriál užijete. Já se s chutí podíval na celou řadu, jen škoda, že to čekání na další bude dlouhé. Ale třeba mě to aspoň donutí k tomu, abych si přečetl některé z novějších případů Reachera. Knižních příběhů je něco přes dvacet, takže bych se nedivil, kdyby tady s námi seriál několik let byl.
U druhé řady jsem neměl tu výhodu, že bych četl předlohu (Bad Luck and Trouble), ale to mi nijak nezabránilo v tom, abych si ji užil. Pořád to byla solidní akční zábava, i když musím říct, že se z toho vyklubala větší týmovka než jsem čekal. Z knih mám přeci jen o něco radši, když Reacher pracuje sám a třetí série by nás měla znovu vrátit právě do této polohy. Tak nezbývá než doufat, že se vrátí nadšení, které tady bylo po první řadě.
Třetí řada založená na knize Persuader a dívalo se na to dobře. Fakt, že Reacher našel v Pauliem někoho kdo je větší než on a že se divák těšil na jejich finální bitku, byl super. Linka s Dominique a touhou po pomstě taky fajn. Za mě třetí řada fungovala na výbornou a užil jsem si jí. Reacher tady silně dává najevo vibe, že je nezničitelný, ať se mu postaví do cesty kdokoliv a cokoliv. Ta atmosféra akčních filmů z osmdesátek tomu svědčí.
Čtvrtá řada je adaptací knihy Gone Tomorrow. Reacher narazí na rozrušenou ženu v metru, která spáchá sebevraždu a nebyl by to Reacher, aby se do toho nezamotal víc než je mu doporučováno. Plní to pořád to samé přesně podle představ, Reacher je nezničitelný týpek, kterému se daří vše vyřešit. Jedinou změnou je vlastně to, že mu jsou mu tentokrát protivnicemi hlavně ženy, což bylo fajn a vlastně i parťáky měl vcelku sympatický.
Josh Hartnett v hlavní roli psychicky labilního génia je skvělý a samotný seriál také. Thriller má všechny ingredience, které dokáží upoutat (strach, maniak, nervní hudba) a k tomu zápletka, která je chytře vymyšlena. Po celou dobu vlastně nevíte, co přesně se děje, zda jde o realitu, či nějaký výplod choré mysli. A do toho software s AI, který záhadným způsobem předpovídá neštěstí, na kterém se dá vydělat. Vzhledem jen k 4 epizodám jsem to zhltnul na jeden posez. Jen finále bylo trochu nedotažené, logika strádala, jedno oko jsem musel přimhouřit.
Toto anime se letošního roku dost povedlo. Seriálovou předlohu jsem neviděla, ale ráda se na ni podívám. Skoro díl co díl jsem měla na krajíčku. I když jde o anime, takže zcela takhle v realitě by se to nestalo, aby čtyřleté dítě žilo samo, i když by bylo obklopeno dospělými. Vařit si to rozhodně ne. Ale toto se mi na anime líbí, že i takhle malé děti to dokáží. A Kotarův příběh je opravdu dojemný, ale myslím si, že každé malé dítě to takhle vidí a smýšlí, když jeden z rodičů odejde a druhý ho bije, křičí a ze všeho obviňuje. Že to dítě si opravdu myslí, že je zlobivé, že za vše může atd...
Z pilotu jsem si myslela, že Kotaro je něco jako mimozemšťan, ale když jsem viděla další a další díl, tak jsem všemu začínala rozumět. I pár věcí si pak domyslela, že to tak bylo. Prostě nádherné a dojemné. A já doufám, že bude i další řada, i nutně nemusí. Ale Kotara a jeho přátelé a dá se říci i novou rodinu viděla znovu. :)
Někdy mně štve, že teorie relativity funguje. Na pilot jsem se díval s přáním, ať už skončí a on ne a táhne se dál, jak guma. Jestli se nás snaží tvůrci přesvědčit, že stand up komici to nemají lehké, tak už to vím a do Francie na ně jezdit nebudu. Streetově natočené, s pár dobrými fórky, ale herci třetí cenové. K popukání to fakt není, nicméně tihle outsideři dokáží ukázat na život a trable s ním spojené (z pohledu emigrantů) a je pak na divákovi, zda je to důvod, dát seriálu šanci, či nikoliv.









