Poslední názory

Z Japonska přichází konečně i hraný seriál, nejen animovaný. A zaslouží si pozornost. Předlohou mu je stejnojmenný a v Japonsku úspěšný film. Na kvalitě se podepsal i fakt, že seriál natočil stejný režisér, který tím pádem dostal možnost více vykreslit osudy postav, které byly zasaženy politickou aférou, jenž otřásá nejvyššími politickými kruhy včetně premiéra a první dámy. Ve svižném pilotu se představí hlavní protagonisté a kauza, která ovlivní prokuraturu, finanční úřad, vládu a vládní agenturu. A tisk je u toho. Pod taktovkou nekompromisní režie sledujeme korupci moci, ovlivňování a využívání státního aparátu ve prospěch vládnoucí politické špičky. V dalších epizodách dochází k částečné ztrátě tempa, jelikož vidíme až analyticky zpracovaný dopad kauzy na život „obyčejných“ lidí, jejich rodin a blízkých , což ale umocní celkový vjem situace a o to více vynikne varující poselství seriálu. Poselství, které má univerzální platnost pro jakoukoliv demokratickou zemi.

Měla jsem vysoká očekávání, že by mohlo jít o parádní serializovanou mystery thrillerovou detektivku. Nakonec ale musím hodnotit jen lehkým nadprůměrem 60 %, protože s přibývajícími díly to byla čím dál tím větší nuda. Nechápu, proč museli hlavní hrdiny rozdělovat, proč se neřešil celou dobu jen ten hlavní případ, ale hrdinka dostala svůj vlastní, a navíc o poznání méně zajímavý a zábavný.

Celá druhá polovina seriálu vyjma posledního dílu tak byla zabředlá nuda, která nadějnému úvodu nesahala ani po kotníky. Nechápu, jak tvůrci mohli z tak sympatického hlavního dua během čtyř dílů udělat takové trosky, na které se ani nedá dívat. Tedy - četla jsem, že to je specialita autorky knižní předlohy, takže v tom jsou seriáloví tvůrci možná nevinně. Ale i tak to u mě má jeden velký facepalm. No a konec? Celou dobu čekáme na něco, co nepřijde? No fuj, co na seriálech nesnášet víc, než nezodpovězenou základní otázku...

Pan Tau byl u mně oblíbený seriál. Však kdo by si nepřál mít kouzelný klobouk (popř. tak, jako v jiných pohádkách hůlku či prsten), který splní všechna přání. Navíc v české verzi se vystřídala kompletní plejáda našich skvělých herců a legendární se stala chůze pana Tau po křídle letadla. Tak se ani nedivím, že vzniknul německý remake, který si však z původní verze bere jen postavičku s kloboukem. Vše ostatní je tak nepovedené, příběh až infantilní na to, že se děj neodehrává v mateřské školce, ale v rodině teenagera. A přehrávající matka, která je pudrem tak přeplácaná, aby se zakryl její věk? Vždyť manžel vypadá jak její starší syn. Aspoň, že buřinka dělá to, co má. Čaruje.

Pro mě byl tenhle seriál vlastně takovou terapií, jak se smířit s pomíjivostí života. Jak se vyrovnat se strachem ze smrti svých blízkých a vlastní smrtelností. A konec za doprovodu písně od Joni Mitchtell byl opravdu dojemný. Enjoy the time you have, because it's short.

Napíšu to rovnou, mně se seriál (na Netflixu v kuse, nerozdělený na díly) líbil. Je pravda, že je takový netradiční, může působit zvláštně, a tak určitě nesedne každému. Za mě bych asi použila slovo poetický, příběhy nebyly úplně doslovné, ale poselství se tam najít dát. I když to podle mě funguje i bez něj, je to prostě zajímavé samo o sobě. Na surreálnosti přidává stop motion animace, ta neplynulost dodává taky takový nádech jiného světa. Vizuálně se mi první povídka moc nelíbila, zobrazení lidí nebylo úplně povedené (ani když se to snažím omluvit stylizací), ale ty druhé dvě už byly příjemnější. Tak jsem ráda, že jsem se nenechala odradit špatným hodnocením, byla by to škoda. Opravdu to není takový odpad, jen je to dost specifické, tak klidně zkuste a uvidíte, má to jen hodinu a půl.

tenhle seriál byl ve výsledku tak příšerně nudný... Pilot mě ještě zaujal, ale čím více narůstalo napětí dalších dílů, tím méně se tam reálně dělo. Finále sice ukázalo, že všechno spělo k nějakému závěru, ale opravdu to nebylo nic moc. Prolínání dvou časových linií je až do finále docela zbytečné a celkové odkrývání záhady způsobilo jen to, že tak do pátého dílu se absolutně nic nedělo, až už to člověku lezlo na nervy. Prudká gradace v posledních dílech sice seriálu pomohla, ale bylo to moc nevyvážené a divoké. Začínal jsem se v tom pořádně ztrácet. Jinak mě opravdu hodně bavila dějová linka v minulosti, ta v přítomnosti byla nudná a úplně zbytečná v jistých ohledech, klidně bych ji omezil jen na sledování záznamů a sem tam nějakou akci, než pořád zkoumat Danův život, ale chápu, že z něj prostě museli udělat hlavní postavu, co má nějaký příběh. Jinak děj kolem Melody skvělý a sama herečka Dina Shihabi je skvělá a talentovaná. Celý ten nájemní dům je taková divočina a bylo zajímavé sledovat, co se tam vlastně děje, i když to mohlo mít trochu lepší atmosféru a možná je někdy méně více, bylo to takové zamotané všemožně do všech stran, klidně bych zápletky trošku osekal a směřoval ke smysluplnějšímu cíli. Tajemno a okultní události mě lákaly a líbily se mi, i když celé to vyvrcholení ohledně toho "démona" mě nudilo a neuspokojilo. Uvidíme, jak to bude pokračovat.

Uklízečka, která umí nejen drhnout záchody, se obsahově pohybuje v béčkových vodách, formou však míří výše. Zdánlivě nekompromisní a zásadová Thony je donucena pod tíhou okolností spolupracovat s mafiánem, který nemá k vraždám daleko. Že to nebude mít lehké, se ukáže již v první epizodě, která mísí drama se synem s kriminální linkou.
V průběhu děje dojde na rutinní scény, které k takovému typu seriálu patří, nuda se nekoná, ale není tu nic, co by vyloženě zaujalo. Dokonce se kamera vyhýbá explicitním pohledům (nahota, krev atd.). Nemá pak smysl rozebírat logiku některých scén (např. záchrana Thony z domu, který za 2 minuty vybuchne), protože to by se hlava rychle zavařila.
Herecky to je takový střed, Elodie Yung tu sedí, Adan Canto už méně (hraje až moc zamilovaně), pochválit lze pop hudbu, tu seriálovou pak dělal Marc Isham (pan hudebník). Jako celek seriál obstojí, na odlehčené podívání si své příznivce najde.

První tři díly jsem se divila, že má seriál tak špatné hodnocení. Od čtvrtého dílu jsem se divila, že má hodnocení tak vysoké.

Čtvrtý díl učiní ze seriálu neuvěřitelný bizár a v nastolené linii pokračuje. Vyžívá se v různých nechutnostech, ideálně spojených se sexem, místy je to dost hororový (ten tag by seriál klidně snesl). Je to lepší, když je na scéně Freud sám (bez Fleur), ale zase ne o moc. Na Sigmundova představitele se dobře kouká (sluší mu to víc než v Tribes of Europa), i jeho herectví je dobré, ale to v takovém seriálu bohužel ničemu nepomůže. Poslední díly si odpouští velkou míru nechutnosti, což je dobře, ale seriál je to velmi, velmi špatný. Stálo mě hodně sebeovládání (a rychlost 3.0) to dokoukat, ale nikomu jinému bych to nedoporučovala.

10 % za první díly a za představitele Freuda. Víc ne, i proto, jak naložili s nadějným začátkem...

Na seriálu se mi nelíbí hlavně to moderní prostředí. Víc mi k tomu pasuje atmoška á la Harry Potter. Taktéž se mi nelíbí většina herců, což ale vůbec neplatí pro Magnuse a Aleca. Vlastně hlavně kvůli nim jsem byla schopná seriál vůbec dokoukat.
Malec forever! :D

Moc se mi líbí ruská carská atmosféra, politika i schopnosti hrdinů. Fantasy stránka je fajn. Horší už je to s hlavními hrdiny, nejvíc sympatický je mi hlavní záporák, i když si fandění moc nezaslouží. Jenže Alina s tím druhým (už si ani nepamatuju jméno) nejsou moc sympatičtí a jejich vztah je celkem nuda.