První, co mne zaujalo, byl jakýsi rukopis kreseb. Podobný jsem viděla v ještě více starším seriálu, o 7 let, pod názvem Gravitation. Když porovnám výtvarnou tvorbu mladších animé, je znát soustavný posun v této oblasti. Ale není to jen o kresbách. V porovnání se současnými vyjadřovacími prostředky byly dřívější obsahy cudnější a nevinnější. Tvorba se dost posunula od náznaku, kdy má divák velký prostor pro svou fantazii, k výrazněji konkrétním scénám. Netvrdím, že je to špatně nebo dobře. Jen jde o vývoj, který se projevuje v každé společnosti a má dopad i na hrané seriály. Já, jako divák, můžu mít tendenci inklinovat k něčemu, co lépe znám a co je mi bližší a tím snižovat váhu něčeho staršího. Ovšem některá díla vynikají kvalitním obsahem a proto dokážou zubu času odolat a udržet si svůj půvab. To je tento případ.
Děj se odehrává v herecké branži. Dívka Kyoko se z důvodu pomsty svému kamarádovi Shoovi, do kterého byla beznadějně zamilovaná a který jí využíval, aby se stal slavným zpěvákem, rozhodne stát herečkou a srazit ho z piedestalu. Cestou za jejím cílem se setká s mnoha překážkami. Ale i když se před nějakou zastaví, necouvne a překoná ji. Její povaha je dobrosrdečná, starostlivá, velmi tvrdohlavá a pracovitá. Stále usiluje o zlepšení a neobejde se to bez komických výbuchů, samomluvy, divoké aury, poletujících duchů a andělíčků, imitace druhých, vyskakujících myšlenkových bublin... Je to studnice výrazových prostředků seriálu. Co bylo ovšem zmáknuté bravurně, byly změny výrazů v její tváři a pohled v očích. V tu chvíli jsem věřila, že je to živá a ne kreslená postava.
Co se zvukových efektů týká, dvakrát mě rozsekal na hadry hudební doprovod dvou scének. Například v jedné z nich "Osudová" od Beethovena :D Přiznávám, trošku mě zamrzel konec, který bych ráda viděla na vlastní oči šťastný a uvítala bych více toho konkrétna. Ale když zapojím fantazii, jsem s tím docela spokojená a nic dalšího vlastně nepotřebuji.
Toto anime má zvláštní kresbu a tím mě to odrazovalo. Nevím proč jsem se bála se do tohoto anime pustit. Ale jsem ráda, že jsem do toho nakonec šla.
Je to hlavně zaměřené na politiku. Král je starý a jeho nástupcem se má stát jeho vnuk, jenže ten chce zrušit složku ACCA, která chrání lid ve všech provinciích království. I když každá provincie si žije svým životem, tak jsou na sebe napojeni. Všude se začne šeptat, že jsou tu ještě dvě děti, které by eventuálně na trůn měli nárok. Ale ukáže se, že jedna provincie chce jednoho ze sourozenců na trůn dosadit kvůli vlastním plánům. Ale ty rozhodně nepatří mezi ty dobré lidi. Jak toto nakonec dopadne? Vzpoura na blízku, která má každou chvíli vypuknout.
I když jde o zajímavou a zvláštní kresbu animace, tak jsem se i do těch postav zamilovala. Každá měla něco do sebe. A i když mi skoro v půlce (asi pátý díl) mi došlo, o co tu tak nějak jde, tak přeci na konci mě čekalo překvapení, kdy jsem na to zírala s otevřenou pusou, jak jsem byla v šoku. :)
Ze začátku na mě anime působilo tak průměrně. Ale nakonec postupem dílů jsem se do tohoto anime zamilovala a jsem strašně ráda, že jsem to viděla. A ráda se znovu někdy podívám. :)
Kyoko už od malička vyrůstala se Shoem, do kterého se zamilovala. Co on se stane hvězdou ve zpěvu, tak s ním odchází do Tokia a všeho se vzdává (ani na střední školu nejde). Ale on ji má jako svou služku=otrokyni a ještě snáší to jeho hnusné chování vůči ní. Nakonec zjistí pravdu jaký doopravdy je a rozhodne se pro pomstu. Jenže tím ztrácí naději, že láska existuje.
Kyoko se nakonec dostane do společnosti, která je rivalem společnosti Shoa. A dá se na dráhu herectví. Tam potkává Rena, kterého Sho nenávidí a snaží se ho překonat. Kyoko si díky této práci a postupem času uvědomí, že láska existuje. Najde si svou první nejlepší kamarádku a nejen Ren jí pomůže, ale i ona jemu.
Krásné anime, kde bylo krásně znázorněno pomocí stínů a jiné anime tváří postav, když byly v depresi, měly vztek, frustraci či byly šťastné. Což celému anime dávalo komický nádech a já musela mít od počátku dílu do konce mít rty v úsměvu a usmívat se. Hudba je tu taky skvělá a hlavně jsem si užila zpět seiyuu Shoa (i když jen na chvíli).
Dřív jsem viděla hranou verzi tohoto anime a teď to mohu porovnat. I když v hrané verzi hráli dva mí korejští zpěváci z mé oblíbené korejské skupiny, tak anime se mi líbilo milionkrát víc. Proto rozhodně toto anime patří mezi mé zamilované, ke kterému se ráda budu vracet. :)
Zajímavě zpracovaný příběh ze středoškolského prostředí. Představte si život na střední a se vším všudy ho vystříhněte a zarámujte. To je tento příběh. Předesílám, že celkově přátelsky laděný. Nevěnuje se pouze jedné osobě, ale řeší zvláštním propleteným způsobem celou skupinu lidí a okrajově i jejich blízké.
Hlavních postav se postupně vyloupne několik, ale většina děje souvisí s Izumi Miyamurou, kterého mají ostatní za podivína, protože s nikým moc nemluví. Díky prostřihům do minulosti pochopíme jeho chování a dosavadní vztahy s ostatními. Během děje dochází k transformaci jeho osobnosti a postupně se se všemi spřátelí - nebo oni s ním. Záleží na úhlu pohledu. Velmi klame tělem. Vypadá jako šprt a slušňák, ale schovává piercing a cool tetování a v učení moc nevyniká. Je to ranař, ale neskutečně citlivý a dojemným způsobem upřímný a otevřený.
Mohla bych pokračovat v líčení nátur ostatních, ale je lepší na tenhle seriál mrknout a užít si rovnou kopec zábavy, romantiky i napětí.
Zvláštní specialitkou bylo výtvarné vyjadřování pocitů pomocí barevných stínů, které z dané osoby vycházely a zase se vracely. Dávalo to snímku další pocitový rozměr.
Další hororová porce příběhů je zpět s prvními 2 epizodami. Tentokrát hodně v balení LGBT jako psycho thriller. První část má postupně budovanou atmošku s využitím duchařských ingrediencí (dům hrůzy aj.). A pár mrtvolami. Potud vše dobře, ale v druhé části přišla už značná vztahová "motanice', propletená s duchy a moc nebavila. Příliš okatá teze, že gayové dovedou vychovávat děti, ale musí si projít peklem, se nakonec změnila ve špatný sitcom o lásce až za hrob, kterou prověří nůž v ruce (nebo v těle). I když finální vyznání je povedené, celkový dojem už moc nevylepšilo.
Myšlenka přímé úměrnosti v lásce je zajímavá. Nabízí to možnost "vychovat si" svůj dokonalý protějšek. Pochopitelně záleží na zacházení s hybridní bytostí a vašich úmyslech. V příběhu se hybridním dětem říká též panenky, protože zpočátku neumějí chodit ani mluvit. Všemu se učí od svých majitelů, se kterými si tvoří pouto.
Jedná se o děj rozdělený do 4 epizod, které spolu zdnálivě nesouvisejí. Dva příběhy zachycují dva různé životy a podoby soužití s hybridním dítětem. Další dvě epizody nás zavedou do minulosti i současnosti tvůrce těchto panenek, přičemž se celý děj uzavře do jednoho celku.
Vizuelně i hudebně je dílo krásně zpracované, děj je velmi emotivní. Poplakala jsem si, ale též jsem se v určitých momentech nasmála. Zažila jsem i pocity sklíčenosti a obav, jak to dopadne. I když příběhy vypadají jednoduše a předvídatelně, překvapí vás.
Trollhunters jsou z produkce DreamWorks naprosto nečekané překvapení. Po tři série se rozvíjí rozsáhlý, komplexní příběh, jehož fantazie snad nemá hranic. Není to typický DW animovaný seriál, jaké známe, epizody jsou vystaveny úplně jinak a spousta plot-twistů je nepředvídatelná (a pro svůj žánr taky netypická). Je to temnější, než se zpočátku zdá, vývoj postav funguje na jedničku a skvělá je i animace (málokdy se v animovaném seriálu vidí takový detail jako práce s dioptriemi ve sklech brýlí). Za mě skvělý počin a jsem zvědavá, s čím přijdou zatím vedlejší postavy v dalších navazujících seriálech.
Kniha šla mimo mě, abych se přiznal, tak jsem nevěděl ani o její existenci. Z tohoto důvodu dává na vědomí, že seriál hodnotím bez znalosti předlohy - tedy neporovnávám.
Seriál se točí kolem vraha a únosce dětí, Charlieho Manxe. Dále se setkáme s Vic McQueen, jeho hlavní protivník a i hlavní postava. To jsou dle mého názoru dvě z nejdůležitějších postav. Příběh je hezky nakouskovaný a není zbytečně rozšiřovaný. Možná by seriál skousnul, kdyby byl každou sezónu zhruba o epizodu až 2 kratší, nicméně nějaká vata musí být... Odehrává se ve dvou časových rovinách, kdy první série ukazuje první střet výše zmíněných postav a druhá sezóna dohru po několika letech. Příběh má příjemný hororový nádech, který je smíchán s troškou mystery/fantasy.
Seriál doporučuji už kvůli tomu, že je uzavřený, má prvotřídní herce, kteří vše bravurně a uvěřitelně zahráli. Nepočítám-li tedy Maggie, ta mi vůbec nesedla.
Krásný příběh o dívce Yui, která byla vyvolena samotným Diem, aby naučila vybranou skupinu bohů, jenž mezi sebou stále bojovali, lidskosti. Na začátku se dozvíme, že je ohrožena budoucnost světa. Ale až na konci seriálu pochopíte hloubku varování a způsob, který Zeus vymyslel, aby se dalo konci světa předejít. Všichni jsou přeneseni na stvořený ostrov, kde je vytvořena i honosná škola, a dívce začíná nelehký úkol.
Bohové jsou krásní a jejich vzhled je pečlivě ztvárněný. K tomu se váže pochopitelně jejich nátura, která dělá příběh tak zajímavým, zábavným, dojemným, romantickým i dramatickým. Děj byl celou dobu velmi poutavý a téměř nikdy jsem netušila, co se stane. Zvuková a hudební kulisa byly fantastické.
Ráda bych vyzdvihla zpracování titulků. Smekám! Díky tomu jsem si seriál vychutnávala ještě víc a skvěle se bavila. Dobré titulky často velmi ovlivní seriál a v tomto případě to byla výhra.
Tohle je dílo, které si mileráda pustím znovu a jenom tak se mi neokouká. Velmi krásný kousek do mé sbírky animé. Arigato.
Bylo to dojemné, krásné i trochu komické. Toto anime se mi moc líbilo, které bylo dosti povedené. I zpěv jsem si užila tam, i když jen párkrát, ale byl tam. Což jsem ráda, protože to se mi moc líbí. Ze začátku bych toho Josepha nejradši praštila, aby se mu v té kebuli rozsvítilo, ale když na konci bylo vidět, jak trpěl a co vše se mu stalo, tak mi ho bylo líto. Nakonec vše dobře dopadlo, když se to tak vezme. :) Dost se mi líbilo, že Chise byla učeň Eliase, ale zároveň i Elias byl učeň a Chise jeho učitel. Ty dva prostě k sobě patřili a za ten krásný, dojemný konec jsem moc ráda. A až na toho Josepha mi byli všichni sympatičtí. Jen mi vrtá stále hlavou, kam se poděj otec Chise s jejím bratrem a proč ty dva odešli. Na toto stále nemohu přijít. :D








