Poslední názory

Když se člověku během krátké doby několikrát převrátí život vzhůru nohama má jen málo možností. Jednou z nejšílenějších je stát se poldou, v pětačtyřiceti. A přesto se to stalo.
Seriál je inspirován přesně takovým příběhem, ale je více soustředěn na lidi, než jen na nějaké ty policejní procedury. Na to, jak se lidé dokáží měnit, jak je dokáže změnit služba, co s nimi dokáže udělat náročný výcvik, i setkání s realitou běžného (či méně) dne v modrém.
Seriál je postaven především na Nolanovi (Nathan Fillion), který je tak skvělý jako prakticky ve všem, ale ani ostatní nejsou jen stafáž. Naopak. Což je obrovské plus. Je postaven na střetu světů jednotlivých postav a i na troše toho humoru (a něco málo slz).
Je to seriál odpočinkový, ale přesto jsou v něm momenty, které člověka donutí se na chvíli zamyslet.
Když to shrnu, očekával jsem tak trochu průměr a dostal jsem mnohem víc. Tolik, že si to dovolím srovnat i s Casltem, tak o hodně víc.

Toto čo bolo ? WOW !

Ako sa hovorí v najlepšom treba prestať. A mne sa naozaj páči, že to nenaťahovali silou mocou na 20 sérii. Práve z tohto dôvodu sa mi prvý krát stalo, že každý jeden diel ma bavil.

O postavách ani nebudem hovoriť, herecké obsadenie neskutočné, každá jedna.

Takto sa robia posledné diely seriálov, nie jak napr. Jak sem poznal vaši matku a Dexter....toto bol zaslúžený koniec !

Nemám slov = AMAZING jednoducho !

Jeden z najlepších seriálov aké som kedy videla !!

Po prvním dílu jsem se radoval, že je konečně parta detektivů od nejsvětější trojice natočena bez větších uměleckých výstřelků a že je tím pádem jasným kandidátem na nejlepší minisérii celého cyklu. K tomu slibné téma třicet let starého případu. Tak hurá do dalších dílů. Hm, tak se nepovedlo, autoři to nevydrželi a celá "kriminálka" upadla zas do jakéhosi hnusu, kdy se někdo pokouší o "umění". A ještě ke všemu umění na úkor vyšetřování. Takže ano, dočkáme se šílené kamery, dočkáme se přesvětlených a různě světelně profiltrovaných záběrů. Divných zvukových ruchů. Možná z toho někoho blaží, mně se z toho dělá špatně.

A jak jsem zjistil, tak jsem nebyl sám, komu většina hudebních motivů byla "nějak" povědomá. Evidentně zdařilá kompilace věcí od úspěšnějších autorů.

Čili Krobotová se po třiceti letech rozhodne upozornit na vraždu dítěte. Potud fajn. Problém je v tom, že si ta samá osoba v posledním díle vzpomene, kdo to vlastně udělal. Vyšetřovací drama opravdu na úrovni. Kriminalisté, kteří to řeší víceméně na vlastní triko si lebedí uprostřed polí v jakémsi nezařízeném futuristickém proskleném baráku, kde se případně dějí oslavy, u kterých se policajti prohánějí na segwayích. Co to jako bylo?? On ten barák byl úlet jako takovej, prostě z polorozbořené barabizny následoval přesun do dalšího extrému.

No a závěr? Scénka, kdy se Výrová vydá na místo činu a pak se po čuchu bez gps prodírá houštím, lesem, přebíhá dálnici a naprosto na jistotu po x kilometrech najde vraha, to jako bylo co? Pokud tím autoři chtěli zamaskovat, že vlastně nikdo nic nevyšetřil, protože se to vyřešilo taknějak samo, tak se jim to každopádně nepovedlo.

Herecky to bylo klasicky, někdo lepší, někdo strašnej, někdo jen na ozdobu. ČT mě také mystifikuje v tom, že mám poslední dobou pocit, že máme v republice jen jedno divadlo a já přitom vím, že jich je víc... Ono se všechno přejí, ať je to sebelepší a sebesympatičtější. Už jsem někde psal, že Melíškovou mám rád, ale že jí tuhle roli prostě nevěřím (u hlavní postavy dost průser) a smiřuju se s tím, že svou životní roli Libušky prostě nepřekoná.

Seriál jsem nijak nevyhledávala ani mi o něm nikdo neřekl. Prostě se zjevil a já se o něj začala zajímat a koukat na něj. Už jen podle názvu: "X-men: Nová generace" (X-meny mám ráda), mě přilákal a říkala jsem si, že by mohl stát za to. A taky že jo! A dost!
Chytil mě a už nepustil.

Abych pravdu řekla, tak první dva díly mě nijak zvlášť nenadchly, ale to už tak nějak bývá. Spíš až s odstupem času je lze více docenit.
Také musím říct, že se mi první série líbila asi víc než ta druhá. Nejdřív.
Ale ono taky hodně dělá to, že jsem první sérii viděla nadabovanou a druhou s titulky. V první sérii jsem si postavy už tak nějak zapsala a v druhé jsem si zas pak musela zvykat na nové hlasy apod. To nemám ráda.

Pozor, prozrazen děj!!!

Druhá série se mi pak ale asi nakonec líbila víc - její plusy:
Přijde mi, že celá série byla taková temnější, filozofičtější, což mě vůbec nevadí. Spíš to mám ráda. Spoustu diváků to zase naopak odrazuje, ale mě se to líbí.
Herci podali, jako dle mého názoru, opravdu super výkony. Jejich postavy dostaly docela hodně naloženo: odloučení, ztrátu, nenávist, odpuštění, smíření apod. Docela je obdivuju, jak dokáží pocity a myšlenky přenést na plátno.
Zároveň mě také zajímají více vztahy jako např. Johna a Clarice nebo Marcose a Lorny.
A ten konec, super. Johna mi bylo dost líto.

Druhá série - její mínusy:
Děj se strašně vlekl a opakoval - někdo má problém, zavolá nám a my jedeme. My máme problém, někam zavoláme a pojedeme (okamžitě máme vyhovující auto atd.).
Opravdu nemá Andy nic jiného na práci v takovém extra luxusním sídle, než hrát videohhry? Zajímavé.
A co to bydlení? V Atlantě byla budova na spaní k demolici a tady jsou všichni z podsvětí v motelu a nebo bydlení v hotelu? Hned v D.C.? ...

První série ale měla také své plusy a mínusy.
- její plusy:
Vše začínalo, formovalo se podsvětí, děj měl spád, dle mého, to bylo takové přirozené.
Děj plynule běžel.

První série - její mínusy:
Ke konci to bylo takové zamotané a nějak rychle hotové. Musela jsem si to pustit dvakrát, abych to tak nějak pobrala.

Ale suma sumárum, seriál povedený a zas nějaký seriál, co mě chytil a na týden vyřadil z reality života.
Ráda bych 3. sérii. Kež by byla.

Pro mě je David A. legendou. Nejenom z toho důvodu, že má mimořádně poutavý a příjemný hlas. Moc si cením projektu Our planet, především díky myšlence, kterou směrem k divákům vysílá. Jako vždy krásné záběry, radost se dívat! A tentokrát nejen dívat, ale i zapřemýšlet.

Na tohle "temnější" zpracování Sabriny jsem se fakt těšila. V den kdy vyšly první díly, měla jsem čas i náladu kouknout na vše na jeden zátah - k tomu však bohužel nedošlo.. Pilot se jevil dobře, Sabrina mi byla sympatická, vizuálně to bylo perfektní. Každý další díl se mi ale zdál být dějově méně zajímavý, než ten předchozí a to tak moc, že jsem u nějaké páté epizody s koukáním přestala.

Dobře, možná jsem očekávala něco ve stylu staré Sabriny, jen v novějším, drsnějším a krásnějším hávu. Mladší ročníky možná více ocení, ale pro mě byl děj opravdu nezajímavý a některá témata mě tam vyloženě rozčilovala.

The Royals se dají popsat jediným slovem – SEXY. A vévodí tomu (aspoň za mě) Alexandra Park aka princess Eleanor a hned za ní výborný soundtrack. The Royals jsou příjemná oddychovka, určitě si čas od času nějaký díl jen tak pro zábavu zase pustím.
Na jednu stranu je škoda, že byl seriál ukončen po čtvrté sérii. Na druhou stranu je to možná dobře – můžeme si domyslet vlastní (třeba pohádkový) konec a kvalita seriálu nestihla klesnout pod bod mrazu.

Je to vtipný, zábavný, na postavy se dobře kouká, je tam sex a mimozemský spiknutí. Co víc si přát? Jo, žádný ceny to v nejbližší době nedostane, ale každej díl mě chytne, pobaví a parádně si u něj oddechnu.

Upřímně řečeno... mám velmi smíšené pocity.

Dějově byl seriál naprosto nulový a chudý, i když jedno pojítko tam bylo - stadion. Ohledně nějaké logické výstavby to bylo horší. Šest týdnu probíhá apokalypsa (přesněji spíše nějaký stav pohotovosti), ale všichni jsou relativně v pohodě. Venku řádí virus, co mrtvoly a kousnuté změní do pár sekund na zombie, ale lidé si tam v klídku s batůžky a mapou postávají venku. Šest týdnů teroru, ale stále se najdou lidé, co na zombie vyděšeně koukají, jakože neví, co to je, a nechají se sežrat. A na to, jak moc byl virus efektivní, tam bylo hrozně málo zombie.
Další věc, co mi vadila, je jakási neexistence dialogů. Koukal jsem na horor The Silence a pak na Black Summer a tak nějak jsem měl pocit, že tam přiletí ti netopýři, proto jsou všichni potichu, až pak jsem si vzpomněl "Aha, ne, zombie". :D

Nicméně pár kladů stále je - krásná atmosféra potemnělého zarostlého městečka po evakuaci. Podle mě v některých případech věrné zobrazení postapokalyptického chován u lidí - vraždy, krádeže apod. (až na ty děcka ve škole, to je už pomalu klišé viz Walking Dead). A musím pochválit, že těch zombíků se prostě fakt bojíte, jsou hnusní a rychlí. :D
Potom ta sporná kamera... já bych ji nezatracoval, mně se tenhle styl "vyděšeného kameramana" líbí, dává tomu na realitě a takové zvláštní dokumentárnosti. Je to takový nějaký reflektor, co nás často nechává vidět to, co postava, ale není to POV, podle mě hodně zajímavé. Tenhle seriál by bylo dobré promo video na nějakou zombie hru. :)

Musím se přiznat, že než jsem zjistila, o čem seriál vlastně je, věděla jsem, že se v téhle duchařině objevují nenápadní duchové v pozadí a to bylo něco, co mě k tomuhle seriálu táhlo. Vedle všeho ostatního je to třešnička na dortu, kterou si buďto můžete naplno užít, nebo jí naprosto ignorovat a na dějovém zážitku to vůbec nic nezmění.
Haunting of Hill House si mě získal překvapivě dobrou atmosférou, která spoustu dnešních hororů postrádá. Moje oblíbené horory totiž nejsou o hektolitrech krve, nebo o neustálých lekačkách (které si tady ale také chvílemi užijeme), ale o momentech, kdy sedíte jako přikovaní a nechcete ani dýchat, protože co kdyby vás ten duch přes tu obrazovku slyšel... a tohle je přesně věc, kterou mě Hill House naprosto uchvátil.
Pokud se jedná o postavy, máme tu kromě páru rodičů také 5 sourozenců, kteří jsou každý úplně jiní, takže si svého favorita rozhodně najdete (a pravděpodobně vám některý z nich bude i neskutečně lézt na nervy).
Upřímně si nepamatuju poslední horor, který by mě uchvátil tolik jako Hill House. Momentálně se ve mě pere potřeba 2. série, vedle pocitu, že tohle dílo by se rozhodně natahováním nemělo kazit.
Pokud máte rádi duchařiny a máte pár hodin času, jen do toho.
Díky Netflixu za dalších 10 hodin, které mi sebral. Těchhle ale litovat rozhodně nebudu.