Michael Schur do svého nejnovějšího projektu opět nalákal pár osvědčených tváří a tak se v hlavních rolích představili Ted Danson a Stephanie Beatriz. Opět to má příjemný vibe a i když to má mít špiónskou zápletku, tak jde hlavně o tu milou atmosféru, kterou to dokáže vytvořit. Humor je sice decentní, ale docela slušně funguje a i když úplně nevím, o čem by mohla být další řada, tak bych si ji s chutí pustil.

Vlastně mě překvapilo, že byla druhá řada, protože jsem si neumil představit, jak bude příběh pokračovat. Cesta se našla, a i když to bylo o něco slabší než v první řadě, tak to pořád nabízelo ten přijemný pocit s milou atmosférou. Navíc to mě velmi milé zakončení a proto převládá spokojenost. A o to jde především.

I když mě seriál Yellowstone, se kterým má Území údajně shodnou premisu, úplně nebavil (navzdory Kevinu Costnerovi), lákala mě australská příroda a musím říct, že nakonec mě Territory bavilo rozhodně víc než americký „vzor“ a neměla jsem problém ho dokoukat (částečně určitě i kvůli rozumnému počtu epizod). Zvrácené a nespravedlivé vztahy v rodině rančerů Lawsonových mě sice taky strašně deptaly a úplně jsem nechápala, proč v nich jednotliví členové setrvávají (já bych se na to v jejich kůži už dávno vykašlala, prachy neprachy), ale jinak to mělo spád a až na pár výjimek jsem měla důvod postavám držet palce, kroutit hlavou nad mentalitou Aboriginců (všechno je diskriminace, pracovat a o něco se snažit jsou manýry bílých a brát si můžu cokoli bez ptaní) nebo jim od obrazovky rozmlouvat očividně špatná rozhodnutí :-) V závěru nechybí ani překvapivé odhalení, takže si myslím, že nebudu mít problém dát šanci i případné druhé sérii.

Předvánoční seriálová pecka, na které se předčasně (bez zhlédnutí) shodli redaktoři SZ, kterou avizovali v článku na SZ? Bohužel ne.

Ve skutečnosti je to homoagitka par excellence (nijak nerozvíjející příběh), doplněná dějem s takovými logickými přešlapy, že by se za ně styděla i AI. Hned v polovině E01 je explicitně nasnímaná sexuální scéna, ve které mužský protagonista "ojíždí" druhého muže. To ale tvůrcům nestačilo, v průběhu přidali další obdobné scény, homoadopci, do mixu umístili lesby a vše pochopitelně "rasově vyvážili". Majoritní (heterosexuální) část populace se v pojetí tohoto "dílka" stává minoritou. Jako by to nestačilo, tak děj, který by šlo bez problémů zredukovat na několik málo dílů, tvůrci doplnili homoromantikou a nekonečnými dialogy a líbačkami zamilovaných tokajících pánů. Zajímavé je pozorovat odklon od LGBTQI+++ k GLBTQI+++ (lesby v současnosti boj o první místo v žebříčku popularity prohrávají :-)

Po útoku na žaludek diváka přichází útok na jeho mozek. Děj samotný se odehrává v pomalém tempu, hrdinové (a hrdinky) zabijáci vynikají hláškami a postoji, které mají být "hustý". Profi zabijáci a špioni se nechovají jako profesionálové, ale jako naprostí idioti. Některé scény se nechtěně stávají komediálními, namátkou střelecký zákrok protagonistky ve vysokém stadiu těhotenství, nebo mohutná přestřelka, ve které se účastníci (a že je jich hodně) postřílejí navzájem.

K seriálům tohoto typu by se hodilo varování, že jsou určené pro "minoritní hobbysty" (způsobem, jakým je upozorňováno na věkovou limtu).

Steven Moffat si dal dohromady staré známé z Doctora Who (Karen Gillan a Alex Kingston) a přihodil k nim pár dalších známých tváří (Hugh Boneville, Ben Miles) a vytvořil si vlastní příběh o cancel culture.

Celé tohle konverzační drama stojí hlavně na výkonech hlavních postav. Boneville je jako Douglas naprosto přirozený, Gillan je v nezvyklé poloze a Miles hraje prvotřídního slizáka. Obsazení je super a postavy jdou do extrémů. Zápletka nevhodného vtipu, který přeroste v něco, co může nabobtnat až v konec kariéry letitého moderátora zpráv, mě bavila a ty čtyři epizody jsem si docela užil. A kreativní řidič v potitulkových scénách byl na jedničku.

Nápad zaujímavý, ale prevedenie mohlo byť lepšie.

Čo je skvelé
+ rôznorodí účastníci
+ zapojenie priateľov a rodiny
+ nápad
+ dating coach postrehy

Čo by mohlo byť lepšie
- strih občas hrá zbytočne na senzácie
- prestrihávanie medzi účastníkmi na začiatku pôsobí chaoticky
- záverečná rekapitulácia mohla byť aj s väčším časovým odstupom

Černá holubice (Black Doves) přináší zajímavý mix špionážního napětí, romantických prvků a melancholické vánoční atmosféry. S Keirou Knightley v hlavní roli a příběhem zasazeným do svátečního období má seriál nepochybně své kouzlo, ale zároveň bojuje s několika nedostatky.

Silné stránky seriálu:
Keira Knightley opět ukazuje, že je nejen talentovanou herečkou, ale také ikonou elegance a přirozeného šarmu. Její postava, bývalá agentka zapletená do spletité špionážní sítě, působí věrohodně a je radost sledovat, jak si Keira poradila s emocionálními i akčními scénami. Její charisma stále připomíná éru Lásky nebeské a dodává seriálu potřebnou jiskru.

Dalším silným prvkem je vánoční atmosféra, která slouží jako kontrast k temnému podsvětí, ve kterém se příběh odehrává. Světla vánočních stromků, tichá hudba a sněhové vločky přidávají na poetickém vyznění příběhu, což činí seriál příjemným k sledování během svátečního období.

Děj samotný je zajímavý - spletité intriky, otázky důvěry a nečekané zvraty drží diváka v napětí. Přestože nejde o revoluční příběh, nabízí dostatek dramatických momentů a emocí, aby zaujal.

Kritika:
Seriál však trpí nevyrovnaným tempem vyprávění. Některé epizody mají skvělý spád, jiné naopak působí zbytečně natahovaně. Vedlejší postavy, ač zajímavé, nejsou vždy dostatečně rozpracované, což ubírá na hloubce příběhu.

Dále je zde určitá předvídatelnost - přestože seriál pracuje s žánrovým klišé poměrně zručně, zkušenější diváci možná nebudou zvraty tolik překvapeni. akční scény, ač dobře natočené, místy působí spíše jako povinná součást děje.

Závěr:
Černá holubice je solidním vánočním špionážním dramatem, které si najde své fanoušky díky hereckému výkonu Keiry Knightley a sváteční atmosféře. Přestože má své nedostatky, nabízí dostatek napětí, emocí a stylu, aby stálo za zhlédnutí - ideálně s šálkem horkého kakaa během dlouhých zimních večerů.
Hodnocení: 70%

"Město světel dceři Phila Collinse sluší. Možná se Lily Collins pohybuje v šoubyznysu už od plenek, ale až Emily in Paris jí přinesla globální slávu."

Emily stojí před rozhodnutím, jestli její srdce patří Gabrielovi, nebo Alfiemu. Dokáže si mezi nimi vybrat, nebo se rozhodne nechat minulost za sebou a zkusit štěstí třeba... v Římě? Slavná romantická nálož pokračuje.

Američanka Emily Cooperová se během prvního dne svého pobytu v Paříži zamilovala do místní kultury, jídla, módy... a také do souseda Gabriela. I když jim to zatím nikdy nevyšlo, konec třetí řady prozradil, že by mezi nimi konečně mohlo dojít k něčemu vážnějšímu. Jelikož jsou jejich vzájemné city natolik očividné, snoubenka Camille dokonce vzdává boj o nedostupné srdce a nechává Gabriela u oltáře, přestože s ním čeká dítě. Emily tedy stojí před rozhodnutím, jestli chce být s Gabrielem, nebo se usmíří se svým přítelem Alfiem, a nehledě na to, že chová city k oběma, si možná nevybere ani jednoho. Chystá se totiž vyjet do Říma, kde se jí otevřou nové obzory. Není však sama, kdo prožívá romantické trampoty. Nejlepší kamarádka Mindy se chystá na Eurovisi se svým ex, což jistě ovlivní její aktuální vztah. Camille dosud nevyznala city řecké umělkyni a možná kvůli dítěti přeci jen Gabriela neopustí. A Sylvie dokázala založit vlastní firmu a dala se zpátky dohromady se svým manželem. Jen není jisté, zda jim to vydrží. Červená knihovna? Jistě. Absolutní. Ale krásně se na Emily kouká. Již od roku 2020. A navíc čtvrtá série slibuje vodopád dramat, rozpadů, vztahů, přátelství i pracovních kolektivů, ale jak to v tomto seriálu bývá, můžeme doufat i ve šťastná usmíření a spousty lásky nad Seinou.

Navštivte Gabrielovu restauraci

Pokud byste si chtěli užít Paříž jako Emily, lze navštívit místa natáčení. A určitě nesmíte vynechat italské bistro Terra Nera alias Gabrielovu restauraci. Nachází se v ulici Rue des Fossés Saint-Jacques, jen pár metrů od Pathéonu či Notre-Dame. Neočekávejte jídlo hodné michelinské hvězdy, ale fanoušci seriálu to tam zbožňují.

Silné ženské charaktery

Tvůrcem show je i nadále Darren Star, autor kultovního seriálu Sex ve městě, což vlastně dokonale dává smysl. Také Emily in Paris se umí dotknout vážnějších témat a také ona zůstává především sladkou pohádkou se silnými ženami, které se nebojí mluvit o emocích... a o módě, kterou zde korunuje nespočet překrásných kostýmů od návrhářky Marylin Fitoussi. Možná s menší pompou než Carrie a spol., i tenhle kousek nicméně diktuje trendy!

Jedno velké klišé

Seriál prezentuje Francii v tom nejromantičtějším světle, což těší veškeré ostatní publikum, jen ne Pařížany. Vadí jim především nerealistické zachycení města, kdy jsou vyzdvihována prehistorická klišé jako neustálé kouření a pití vína, croissanty, nevraživost vůči cizincům, nošení baretu či proužkovaného oblečení, a hlavně mluvení v angličtině tam, kde by měla znít francouzština. Darren Star se vůči kritice ohradil, že se snažil Francii zobrazit pohledem hlavní hrdinky, a chtěl tím populární město v první řadě oslavovat. A navíc herečka Lily Collins mluví francouzsky už od školy, takže pokud bude tlak ve stínu Eiffelovky pokračovat, možná se dočkáme plynnějšího projevu v tomto krásném jazyce. Kompletní odklonění od angličtiny ale rozhodně není v plánu.

První dáma fandí Emily

Hlavní tváří seriálu je krásná Lily Collins, známá hlavně z romantického filmu S láskou, Rosie nebo dramatu To the Bone. Herečka s postavou sdílí veselou povahu a lásku k módě, i když sama preferuje elegantnější styl než Emilyinu okázalou výraznost. Kromě ní se ve čtvrté sérii můžu těšit na další stálé tváře. Chybět nebudou Ashley Park (Mindy), Lucas Bravo (Gabriel), Lucien Laviscount (Alfie), Camille Razat (Camille), Philippine Leroy-Beaulieu (Sylvie), Samuel Arnold (Julien), Bruno Gouery (Luc) či William Abadie (Antoine). Výlet do zahraničí dá nicméně šanci i novým postavám, které rozšiřují galerii rozličných hrdinů, dříve či později upadajících do milostných nesnází. Nechci nic prozrazovat, ale v Itálii Emily narazí třeba i na nového nápadníka Marcella (Eugenio Franceschini) a jeho matku (Anna Galiena). Novými tvářemi budou i Rupert Everett jako návrhář interiérů, Raoul Bova jako bývalý Sylviin profesor a další. A navíc by se v jedné z epizod měla mihnout i první dáma Francie Brigitte Macron, fanynka, jež byla s herci spatřena během natáčení.

Nezapomenutelné módní kousky

Emily in Paris je jedna velká módní přehlídka. Takže jestli se vám některé kousky líbily, určitě se podívejte i na další filmy či seriály, pro které pracovala designérka Patricia Fields, jako Ďábel nosí Pradu nebo Sex ve městě, kde si postavy nikdy neoblékly jeden outfit dvakrát.

Pre mňa bol tento seriál vcelku sklamanie. Chápem, že Adam Brody nemôže byť už navždy a všade Seth Cohen, ale hrá žida a ešte v komédii, tak som tam ten jeho humor jednoducho čakala. Postava Kristen Bell bola úplne mimo. O judaizme nevedela absolútne nič, čo bolo podstatne šokujúcejšie ako ten jej veľmi mierny podcast o sexe. Moja chyba je, že som očakávala stretnutie Carrie Bradshaw (a to Sex in the City ani nemám rada) a Setha Cohena.
Záver sa nepodaril vôbec.
Jediné, čo ma naozaj bavilo boli spoločné scény súrodencov hlavných hrdinov (Morgan a Sasha).

Seriál Iveta měl na začátku potencionál stát se zajímavým portrétem známé české zpěvačky, ale bohužel se postupem času proměnil v dílo, které ztrácí na kvalitě i důvěryhodnosti. Ačkoliv první série ještě dokázala zaujmout, druhá už klopýtala a třetí se stala spíše nežádoucím epilogem.

Silné stránky seriálu:
První série měla své momenty. Zpracování příběhu mladé Ivetiny cesty na vrchol mělo jistou dávku autenticity a dokázalo vzbudit zvědavost. Divák měl možnost nahlédnout za oponu slávy a spatřit, jak složité může být vyrovnání se s tlakem okolí a vlastním talentem. Několik hereckých výkonů - zejména v menších rolích - zaslouží uznání.

Hudba, která provází seriál, patří mezi ty lepší prvky. Dokáže evokovat atmosféru doby a spojit děj s kulturním kontextem, což je zásluha především původních skladeb.

Kritika:
Bohužel, druhá série se začala zamotávat do příliš rozvleklých a zbytečných linií, které odvádějí pozornost od hlavního příběhu. Třetí série je však vyloženým zklamáním. Místo silného zakončení divák dostane chaotický a místy až směšný scénář, který spíše degraduje než vyzdvihuje odkaz zpěvačky.

Herecké výkony, až na pár výjimek, působí neautenticky a často přehrávaně. Postavy ztrácejí hloubku a stávají se pouhými karikaturami. Dialogy občas zní jako ze špatné soap opery, což kazí celkový dojem.

Výprava a technické zpracování také nedosahují standardů, které by si takový projekt zasloužil. Místo propracovaných scén se divák často setkává s lacině působícími kulisami a nevýraznou režií.

Závěr:
Iveta začala slibně, ale bohužel se z ní postupem času stal seriál, který nedokázal udržet svůj potencionál. Kde první série nabízela náznak zajímavého příběhu, druhá a třetí iž jen ukázaly, jak těžké je udržet kvalitu a respekt k zobrazovanému tématu. Pro fanoušky české hudby může být zajímavé podívat se na začátek, ale celkově seriál zanechává spíše trpký dojem.
Hodnocení: 40%

Česká verze populární televizní hry Zrádci přináší dynamickou kombinaci strategie, intrik a společenských her. S charismatickým Vojtou Kotkem v roli moderátora a partou soutěžících, kteří bojují o vítězství a odhalení "zrádců", jde o zábavný formát, který má potencionál zaujmout široké publikum.

Silné stránky pořadu:
Hlavní devizou české verze je právě moderátor Vojta Kotek, který svým šarmem, humorem a schopností vytvářet napětí dodává pořadu potřebnou dynamiku. Jeho interakce se soutěžícími je přirozená, přitom dokáže být přesně tak tajemný, jak hra vyžaduje - bravo!

Samotný formát hry je napínavý a dokáže udržet divákovu pozornost. Kombinace psychologických strategií, emocí a zvratů funguje skvěle. Kostýmy a stylizace pořadu přidávají na vizuální atraktivitě, a i když je hra zasazena do českého prostředí, nese si mezinárodní kvalitu.

Kritika:
Ačkoli je Zrádci zábavnou podívanou, má své mouchy. Některé herní situace působí trochu nuceně a napětí mezi hráči občas ztrácí na autentičnosti, což může být důsledek režijního zásahu. Někteří soutěžící nejsou dostatečně výrazní, což může diváky odradit od hlubšího požitku.

Také rytmus show místy kolísá - chvíle plné napětí a zvratů se střídají s pasážemi, které působí protahovaně. Navíc, pro diváky neznalé původního formátu může být pravidla hry zprvu trochu matoucí.

Závěr:
Zrádci na TV Prima představuje solidní adaptace populární televizní hry, která přináší napětí, emoce a zábavu. Díky Vojtu Kotkovi, který svou roli zvládl na jedničku, a kvalitní produkci se pořad zařazuje mezi povedené české televizní formáty. Pokud máte rádi společenské hry plné intrik, Zrádci by vás mohli mile překvapit.
Hodnocení: 80%