Sukničkáře (eufemisticky řečeno) Charlieho, držgrešli Alana i otesánka Jakea jsem si zamilovala od prvního dílu. Spolu s nimi i říznou uklízečku, totiž pardon – hospodyni, Bertu, náruživou a přes mrtvoly jdoucí Evelyn, stalkerku Rose a dokonce i věčně nespokojenou Judith.
Seriál si dělá hodně nevybíravě legraci i ze závažných věcí jako jsou rozvod, špatná finanční situace nebo lidská naivita a hloupost. Proto bych sledování úplně nedoporučila následujícím skupinám: věřícím, feministkám, rozvádějícím se lidem, lidem po rozvodu, lidem, kteří nemají rádi jedovatý smysl pro humor a celkově slabším povahám, kteří si neradi dělají legraci z ostatních. Vzhledem k tomu, že nepatřím ani k jedné z výše uvedených skupin a legraci z ostatních si dělám ráda a rozhodně raději, než sama ze sebe, patří Dva a půl chlapa k mým nejoblíbenějším komediálním seriálům a i když už řadu hlášek znám téměř zpaměti, vždycky se na něj ráda podívám znovu. A znovu a znovu (u-u-u-uuuuu).
P. S. Hodnocení platí pouze pro prvních sedm řad seriálu, poté šla podle mě kvalita dolů a s nástupem Ashtona už jsem sledování vzdala úplně. Z postav se podle mě staly karikatury samy sebe a břitký a trefný humor začal sklouzávat spíš do trapnosti.
To že tu nestříká krev, nejsou neustálé automobilové honičky a svalnatí policisté se neválejí po pachatelícvh neznamená, že je to špatný seriál , je trochu klidnější a přesto zajímavý
Je až neuvěřitelné, k čemu vedla spolupráce britské a americké produkce, nikdy bych nevěřil, že se dá natočit sci-fi komediální drama (s prvky skvělého britského humoru) tak, aby takové žánrové spojení fungovalo nenásilně. Přechody mezi komediálními a dramatickými scénami jsou dobře zvolené, jako by se prolínala a doplňovala dvě různá zpracování téhož tematu.
To vše v průběhu posledních desítek dnů, zbývajících do apokalypsy, ve kterých se ukazuje, co všechno v nás dřímá pod nátěrem civilizace.
Několik vzájemně propletených dějových rovin, dvě různé lokality, kde se odehrává děj - Evropa a Amerika, postupné odhalování neuvěřitelných a komplikovaných rodinných vazeb, hledání (vyvracení) spasitele (tzv. dtuhý příchod) velmi neortodoxním knězem a jeptiškou, (náboženské prvky na mezi snesitelnosti) odsýpající děj, výborně napsaný scénář, dobře vybrané obsazení a slušné herecké výkony, děj, odehrávající se jako flashback úvodní scény...
Nečekaně rychlé a zdánlivě zmatečné zvraty situací se střídají s regulérními změnami pojetí/žánru v rychlém tempu, často v konrapunktu (např. existencionalistické prvky mají protiváhu v regulérním melodramatu).
Za zmínku stojí nezvykle drsné zacházení s hlavními postavami, tvůrci se s nimi nemazlí a bez ohledu na mainstreamového diváka je usmrtí, když usoudí, že je to scénáristicky vhodné.
S plynoucím časem začíná převažovat dramatická rovina, roste počet možného ukázek jednání lidí, kteří ztratili veškerou naději.
Jediný ústupek aktuální společenské objednávce se projevil v existenci homosexuálního manželského páru mezi hlavními postavami (chudáci herci, nucení, aby se oslintávali za mrzký obolus). Ostatně, i to lze při troše dobré vůle považovat za komediální prvek - nic není dokonalé... Na druhou stranu lze ocenit (i když je to tak trochu klišé), že černý generál ze zmíněného páru (čestný homosexuální vlastenec :-) zastřelí/popraví amerického presidenta, aby mezi přeživšími nepřenesl do budoucnosti vlastní nevalnou morálku a životní postoje.
Škoda, velká škoda, že nebude pokračování, ke kterému series finale přímo vybízí.
Velmi povedené dílko, které není orientováno na mainstreamového diváka.
Jste-li nenároční diváci, kteří se chtějí podívat na něco vizuálně hezkého (a v tom vidím u seriálu veliké plus) a moc u toho nepřemýšlet, Lost in Space by mohla být správná volba.
Přesně takhle jsem totiž po přečtení několika recenzí k seriálu přistoupil já a dobře jsem udělal. Je tam totiž spoustu nelogičností (10letý kluk, co má znalosti rovnající se raketovým inženýrům), nepřesvědčivé chování postav (zjistíš, že někdo, o kom sis myslel že je mrtvý, žije - a ty se tváříš stylem "jé, to je pěkný") a samozřejmě klišoidní rodinné vztahy. Přesto všechno jsem díky svému přístupu k seriálu nakonec nebyl zas tak zklamán.
Kromě skvělého vizuálu ještě zaujal hlavní záporák, který podával asi nejpřesvědčivější herecký výkon ze všech, samozřejmě robot (i když jsem od něj asi čekal trošičku víc), a nakonec slepice Debbie, jedna z nejlepších postav celého seriálu :D
Akční seriál (v dobrém slova smyslu) má nepochybně kořeny ve filmech Mad Max 2 a 3.
Chmurná vize postapokalyptické společnosti několik století po zániku civilizace, ve které se lidstvo vrátí k něčemu mezi feudálním a otrokářským řádem. Obyvatelné území na jihu US (Badlands) je rozděleno na několik celků, které ovládají lokální náčelníci (baroni). Společnost je striktně třídní - populace se dělí na vytrénované zabijáky (clippers -moc výkonnou :-), prostitutky, otroky...
Relativní stabilita v Badlands je dána rozdělením monopolů na výrobu jednotlivých produktů mezi jednotlivé barony, systémem vzájemného obchodu a vojenskou rovnováhou.
Mimo Badlands jsou jen problematicky obyvatelná území, bez stabilního společenského systému. Vyskytují se tam organizované skupiny lupičů (nomádů často přepadávajících zásilky zboží mezi barony) a náboženské komunity, uctívající idoly - totemy. Dalším společenským hráčem je vůči baronům neutrální říční království, kontrolující obchod s vodou a mýtické město Azra, disponující špičkovými technologiemi.
Hlavními postavami, hledajícími "osvícení" je asijský válečník hledající odplatu a tajemný adolescent, kteří hledají cestu k povznesení - osvícení, jako novodobá varianta Odysseovy cesty.
V seriálu se protíná několik dějových rovin, poměrně složité a propracované prostředí (sociálně) umožňuje nenásilně variovat děj, bojové scény jsou na špičkové úrovni (Suny připomíná samuraje a před výkony jeho představitele lze jen smeknout). Brutalita, potoky krve (zdůrazněné absencí střelných zbraní), různé kultury, slušné herecké výkony a spousta postav a hlavně neodfláknutý scénář jsou zárukou dobré nenáročné zábavy, útočící na hladinu testosteronu.
Co mě na britských seriálech baví je, že většinou ví, kdy zkončit a zbytečně nenatahují. V tomhle případě bych klidně pár dílu přidala.
Detektivka je to zajímavá, na první pohled "náhodné" zabití někoho nedůležitého se stává více a více zamotáné. Což na jednu stranu není originální, naposledy jsem to viděla v The Killing. Ale britské zpracování má trochu jiný nádech a bavilo mě to.
Bavilo mě prostředí, kamera, soundtrack je výborně vybraný. Herecké obsazení je také skvělé, ale podle mě docela nevyužité. Některé linky děje (snažím se vyhnout spoilerům) mi prostě přijdou nedotažené, některé postavy méně využité. Opravdu bych tam přihodila dva tři díly a postavy více rozvedla. Například manžel hlavní detektivky je zde jen jako hlas v telefonu, což mi přijde takové zvláštní. Ona je těhotná, takže jsem možná čekala trošičku větší vhled do jejího života. Na druhou stranu se mi hodně líbí, že obsadili jako hlavní vyšetřovatelku těhuli, které břicho nepřekáží v práci a nemusí o tom neustále mluvit. (Heureka, lidem snad začíná docházet, že těhotná ženská není k ničemu!). Čím mě naopak štvala - někdy dělala až moc velkou chytrolínku a taky nebrala ohled v nebezpečných situacích (policie jde zatknout někoho pravděpodobně ozbrojeného a ona stojí v první linii - to mi přijde příšeně nezodpovědný jakožto rodič).
Moc se mi zde líbila B. Piper a J. Simm, škoda, že je víc nevyužili. Bez farářky by se podle mě seriál obešel, nebo opět tam nacpat víc dílů a její příběh rozvést, tohle vypadalo tak polovičatě.
S. Show byla velmi zajímavá postava, s kterou bylo podle mě nejsnažší se ztotožnit, protože bylo dobře vykreslené její životní pozadí.
Vůbec se mi líbilo, že zapojili hodně ženských postav. V seriálu to nepůsobí nuceně, ale naopak přirozeně. Tedy až na tu těhuli v hlavní roli, ale to se mi zas líbilo z výše uvedených důvodů.
Celkově se mi Collateral moc líbil, i když bych byla ráda za víc dílů, případně další minisérii, která by postavy dál rozvedla.
Výborné obsazení, ač ne zcela využité. Co mě trochu mrzí je, že seriál jakožto detektivka se skrytými motivy a tajnou policii nebyl dost akční, nebyl tam moc velký wow efekt (protože vyšetřovatelka všechno věděla :D ), prostě nějaká špetka "koření"...
1. série - 85% - Bylo nebylo jedno pohádkové království, kde zlá královna kazila štěstí úplně všem, Sněhurka a Prince Charming se z pravé lásky vždycky našli a trpaslíci spokojeně pracovali a pokukovali po kouzelných vílách. A jedni z hlavních scénáristů mých milovaných Ztracených se rozhodli, že by tahle parta měla zkoušet znovu najít svůj osud v říši, kterou všichni známe o něco důvěrněji. Once Upon a Time je tak občas fantasy (díky Rampelníkovi), občas pohádka (díky Henrymu) a občas drama (díky Emmě), ale celou dobu hlavně poutavá dobrodružná podívaná plná charakterů, na které se nelze každou epizodu netěšit. Návykové dobrodružství s magickou atmosférou, kterému v nejvyšším hodnocení brání jen příliš mnoho uzlů na některých dějových provázcích.
2. série - 80% - Všudypřítomná magická atmosféra možná o malý kousek zevšedněla, ale přesto se do Storybrooke vrací samo. Nejvíc tomu pomáhá neutuchající charisma Roberta Carlylea nebo dvě perfektní nové postavy Hooka a Neala. Jenže každý seriál se musí vyvíjet a OUAT se rozhodl posunout velmi brzy. Z pohádky, která se o čistě vážnou notu otírala jen občas, je najednou rodinné drama ve fantasy prostředí a čím dál častější intriky (doby, kdy starosti dělala jen Regina, jsou dávno pryč) mohou pro být pro někoho stravitelné podstatně hůře. Jenže tahle vyprávěnka je ve tvůrčích rukou usazena až překvapivě pevně a přestože se občas zdá, že dějově odbočuje téměř nesmyslně (Aurora nebo Tamara to mají s opodstatněním trochu složitější), všechno do sebe nenápadně a pozvolna zapadá. Hromada zajímavých nápadů na samotném konci dokazuje, že ještě zdaleka nekončíme.
3. série - 100% - Z příjemné zábavy se stala čirá esence dobrodružství a jedna z nejspolehlivějších seriálových rychlodrah. Krasoňovic rodinka totiž dokonale funguje i po opakovaných monolozích plných dodávání odvahy a úvah o osudu každého z nás, Rampelníka nelze nemilovat, i když zrovna provádí něco nechvályhodného a nové vedlejší postavy jsou v centru dění úžasní a zdravě tak na sebe strhávají pozornost (Ariel, Robin). Hlavní rozdíl je ale na pozici záporáka sezóny, kde tentokrát fungují bezskrupulózní teenager a závistí hnaná čarodějnice toužící po vlastním odepřeném štěstí. A i přes notnou porci překombinovaných plánů jsou příběhy protkané obrovskou dávkou emocí, překvapivých zvratů (podzimní finále dost dlouho působilo ve všech ohledech jako úplné finále seriálu) a pocitu, že týdenní čekání na další díl bude opravdu neúnosné. V případě, že nastavená laťka vydrží, nebudou mít občané Storybrooke v dobrodružném dramatu konkurenci ještě pořádnou dávku let.
4. série - 90% - Množství zvratů, které se stihne odehrát za jedinou sezónu, snad ani nejde spočítat. Dokud ale celý vzorec funguje tak výstavně jako tady, nechám se rád balamutit novými kouzly, záplavou deus ex machina i faktem, že pox-té funguje v prvním plánu heslo "Jsme rodina, máme se rádi a díky tomu zvítězíme". Obzvlášť podzimní část s obyvateli Arendelle je opět dokonalým dobrodružstvím, které díky Georgině Haig v roli Elsy zůstává možná tím nejpoutavějším příběhem, který kniha pohádek odvyprávěla. Jarní část s královnami zla se totiž docela dlouho hledá a spousta linek končí překvapivě rychle (byť dostatečně efektně). Dostali jsme ale výtečnou naháněčku s Autorem, ďábelskou Cruellu a jako obvykle i zvraty, které přes letní pauzu nedají spát. Pro mnohé diváky se už dvojice hlavních scénáristů nějakou dobu točí v kruhu, já zůstávám spokojen, protože v tomhle světě se dá najít opravdu všechno.
5. série - 80% - Leckdy je to vzhledem k neustálým změnám a kličkám ve zdánlivě neměnných zákonech a pravidlech už trochu bolehlav. Vděčné prostředí pevně semknuté rodinné party, které i na menším prostoru nadále vévodí Ginnifer Goodwin, ale pořád mnohé vynahrazuje, nehledě na to, že Temná Swann i Podsvětí jsou dostatečně nosnými zápletkami na to, aby unesly nejen jeden hrdinský či podlý čin za druhým, ale klidně i zdánlivě bezvýznamnou odbočku stranou. Nově příchozí občas zklamou (Liam Garrigan Artuše zkrátka neuhrává), ale když zazáří, stojí to za to. Amy Manson jako Merida i Greg Germann jako Hades jsou dokonalí a jakmile se objeví v záběru, kradou si pro sebe každou repliku. S celým rokem jsem tak jako obvykle spokojený, byť opravdové nadšení ze mě vydolovala jen druhá polovina sezóny a to ještě ve svém hlavním vyprávěném partu. Přesto přemýšlím nad tím, zda není správný čas na odchod ze scény. Některé motivy se začínají nenápadně opakovat (Rumple), pohádkových světů, které by skýtaly potenciál k návštěvě na celou půlsezónu, už také mnoho nezbývá a po finále si nejsem úplně jistý, jestli bude nově nastolená cesta tou správnou.
6. série - 80% - Pohádkové srdce stále bije silně, přestože výhrad by klidně mohlo být zase dost a dost. Předpokládaný nový záporák má mnohem méně prostoru, než by se dalo čekat, noví hrdinové, na které jsem zatraceně dlouho čekal (Aladdin a Jasmína), jsou spíš vzácností, než pravidelně se objevujícími postavami a snad u poloviny osob se ten či onen motiv opakuje z dřívějška. Stejně mě ale všichni přítomní pořád baví, staré známé rád vítám zpátky a v první řadě si užívám dost možná nejlepší díl vůbec. Muzikálové epizody mám ve velké oblibě a právě The Song in Your Heart dokazuje, že nápadů je ve Storybrooke pořád slušná hromada. Přesto jsem trochu nervózní z toho, kam cesta povede dál. Spousta charakterů se dočkala šťastného konce, jejich linky navíc v dalším roce nepovedou dál a přestože se o čistokrevný restart rozhodně nejedná, pořád před Henrym zůstává obrovská transformace, na kterou bude téměř sám. Vzhledem k tomu, jak pozitivně na mě i po letech seriál pokaždé působí, fandím ze všech sil, aby tenhle záměr vyšel.
7. série - 60% - Renesance původního konceptu se rozpadla hned na začátku. Při pohledu na nové charaktery a protrpění triviálních linek jsem Horowitze s Kitsisem proklínal za to, že si nedali říct a ještě jednou to zkusili. Victoria, Ivy, Gothel, Drew a v první řadě Jacinda a Lucy jsou herecky několik pater pod hrstkou navrátilců a epizody, které se na ně soustředí, jsou bohužel tím nejhorším, co seriál za celých sedm let nabídl a jen si hrají s několikrát dohraným konceptem. K novým postavám jsem si vztah hledal velice těžko a jejich (mnohdy uspěchané nebo zmatečné) odchody ze scény mnou pohnuly jen velmi zřídka. Záchranou je v první řadě trojlístek veteránů, v čele s Lanou Parrillou, která během seriálu herecky fascinujícím způsobem dozrála do herečky první velikosti. Žolíkem je pak Rose Reynolds, díky které je nejednoznačná Tilly neodolatelným pokladem. Poslední záchranou je pak stoupající kvalita. Zatímco v první polovině je jediná skvělá epizoda (Beauty), závěrečná třetina nasadí k takovému tempu, že jsem v samotném dvojdílném finále cítil regulérní lítost nad tím, že jsme na konci. V těch chvílích se totiž vrací OUAT v plné síle a pohádková srdce znovu buší nejrychlejším rytmem. Je pro mě symbolické, že v době, kdy klasický formát rodinně nadpřirozených dramat, běžících celou sezónu, pomalu vyklízí pole, loučí se právě to, které bylo vždy o víře, o naději a o síle šťastných konců (i začátků).
Dvoudílná minisérie Metanol nás zavede do nedaleké minulosti,kterou všíchni pamatujeme.Je to příběh o podvodném míchání lihu a metanolu na které dopletilo živote m několik desítek lidí a ostatní si odnesli trvalé následky.Myslí si,že zde bylo jasně ukázáno co dokáže jeden člověk spáchat na druhých.....
Precizní režie a herecké obsazení,zvláště výkon p.Vaculíka je hlavním důvod pro shlédnutí toho to výtvoru ČT.
Ja tomu po svém říkám novodobý styl. Nicméně krimi dobra.Vzdy se ale neco najde. Ale v podstate člověk je i docela napnutý a trochu musi přemýšlet.Nezadá si i s nekterou severskou kriminálkou.Mohu jen 100% potvrdit co pise arthurcz...
Rozhodně né pro každého.Rozhodně né kdykoli..Ja měl co dělat abych zkousnul prvni díl,abych to s tím ponurým a pomalým tempem a zároveň tím, jak je od každýho kousek vydržel do konce...Zkusim ještě jeden díl,ale spíše to vidím až bude jiná konstalace, nebo až budu asi vyzrálejší.Přesto to neodsuzuji.Už jen proto, jak je z toho většina odvázaná a baví mne pozorovat, jak to ty lidi změní.Čert ví co by to udělali se mnou.....









