Poslední názory

Seriál co si s chutí pustím. Parta bohatých mladých lidí snažící se žít jako dospělý, spousta intrik, spousta drbů. Anonymní stránka, která je všemi sledována. Nápad je to super.
Každá série měla své pro a proti. Kdybych je všechny vypisovala bylo by to na dlouho.
Nejvíce otravná postava pro mě byla sama Serena. Ačkoliv jsem měla její přátelství s Blair ráda, tak nadruhou stranu byla otravná s tím, že největší chudinka je ona.
Nejevíce se mi líbila s Natem, ti dva se mi k sobě hodily ze všeho nejvíc.
Nejoblibenější je Blair a Chuck.
Ti dva uměli ty nejpodlejší intriky, ale když bylo třeba pomoct vždy tu byli jak pro sebe tak pro ostatní.

Kdo je Gossip Girl mě dostalo. Nejdřív jsem si říkala páni to se jako zbláznily? Ale s postupem času už mi to nepřijde tak hrozné. Více méně od první série je postava spisovatelem, Loosrem a díky tomuhle se zviditelnil. Takže nakonec mi Dan přijde jako skvělá možnost.
Ráda se k seriálu budu racet.

K tomuhle seriálu jsem se propracovávala dlouho. Ale když jsem mohla shlídnout prvních pár dílů dostal mě.
První a druhá série byla přehled skvělých písní i mashupů. Třetí s jim krásně vyrovnala.
Čtvrtá série a rozdělení na Limu a NY plus nové postavy, které se pak neobjevily snad krom jedné v šesté sérii. Ta série byla trochu slabší, ale i přese vše měla své kouzlo v písních.
Pátá série díky Coryho smrti byla smutná. Každý stejně jako samotná Rachel si konec glee představoval stejně.
Příchod slavné Rachel do zkušebny glee s prohlášením "jsem doma"!
Konec seriálu tedy musel být uzpůsoben tragické události. I přesto byl pěkný, emoční a myslím že píseň I Lived, mě stejně jako Don´t stop believing budou provázet dlouho.

Zhruba před měsícem jsem si pustila film, od kterého jsem očekávala fantasy na jedno zhlédnutí. Překvapení. Film mě přiměl, si sehnat knižní Nástroje smrti a přečíst si je. Po přečtení série Pekelné stroje, jsem se rozhodla, okusit seriál. Už po prvním díle jsem došla k názoru, že by mě nepřesvědčil se dokopat ke knihám.

Ještě než se podělím o svůj laický rozbor, chci uvést, že žánru Young Adult zrovna moc neholduji, takže Twilight a Hunger Games atd. jsem potkala jen jako filmy a rozhodně je vyhledávat opakovaně nebudu. Chtěla jsem tím říci, že je to prakticky zázrak, že mě tenhle svět oslovil a já si ho každou knížkou a povídkou více oblibuji.

Začnu u obsazení. U prvního dílu mi to tolik nepřišlo, ale u dalšího už ano. Seriálová Clary je jako panenka, která je neustále otravná. V knize mi přišla dětinská a v pár scénách na facku, ale je to Clary. Ve filmu sice měla jinou barvu vlasů, očí, ale byla stokrát sympatičtější než ta seriálová (ono to bude i tou hroznou herečkou). Seriálový Jace je dost jiný, což vzhledem k tomu, že je to má nejoblíbenější postava, mi moc radost nedělá. Proti herci nic nemám, ale Jamie Campbell Bower mi tam pasuje daleko lépe. Filmová Jocelyn je své filmové dceři podobná více než je tomu v seriálu, proto když tu začnou hovořit o jejich podobnosti, nějak jim to nevěřím. Herec, který ztvárnil Simona mi tu sedí stejně jako ten ve filmu. U sourozenců Lightwoodových nedopadl casting špatně. U Luka toleruji, že vypadá úplně jinak, ale prostě ve filmové podobě vypadá jako Luke z knih. Zlatíčko Magnus mi v seriálovém provedení jednoduše nesedl. Už mě tento odstavec vyčerpává, proto končí u Valentina. Faktem je, že jak seriálový, tak filmový úplně není ten Valentine z knih. A když si mám vybrat, vyberu si filmovou podobu, i když k ní mám spoustu připomínek.

Ano, při hodnocení nadržuji filmovému zpracování a také si jsem vědoma, že jsem neobvykle velmi krutá. Dále hodnotím s vědomím, že se toto dílo nemá zcela řídit podle knih. Chápu, že zpracovat knihy není lehké, že všichni nemohou vypadat podle nich, a že některé věci prostě zůstanou jen na papíře. Nejsem typ lídí, kteří soudí seriály podle rozpočtu, ale zde se mi jejich řešení, jak uzpůsobit vizuál interiérů a exteriérů opravdu nelíbí. Jako vážně? - pod mostem, Černobyl, vnitřek Institutu a Tichého města atd. Mimo hodnocení jsem si všimla pár rekvizit z filmu použitých zde. Bohužel, musím konstatovat, že přepokládaná chemie mezi postavami velmi vázne. Dialogy a některé scény mi přijdou k ničemu. Neuškodilo by sem tam prohodit více hlášek z knih. Zdejší Mlčenliví bratři se mi zdají strašidelnější než jsou popisovani v knihách. Asi je to tím, že mi připomínají spíše démony z legendárních Čarodějek. Mohla bych toho napsat více, ale nejsem takový puntičkář.

Moje první reakce při sledování byla - je to horší než noční můra. Znáte to, první reakce, jenže pak přišly otázky – Co jste to udělali s těmi postavami? Tohle, že je Institut? Tohle, že jsou lovci stínů?

Netvrdím, že knihy miluji, ale velmi jsem si Kroniky lovců stínů oblíbila a těším se na další knihy a povídky. Film se mi líbí, i když výtky k němu mám, to došlo každému odvážnému, kdo si tenhle dlouhý text přečetl. Došlo mu i to, že se seriálem loučím. Každému se líbí něco jiného, ale mě tohle vážně nesedlo. Raději bych viděla zfilmované Město z popela nebo Mechanického anděla.

Edit: Tomuhle seriálu nemohu ani po dvou letech odpustit některé věci, ale nejvíce to, co udělali nebo spíše neudělali s bratrem Zachariášem a Simonem!

Tento seriál je mou srdeční záležitostí. Vždycky když mám splín, jsem nemocná, nebo si chci pustit něco do pozadí, když doma uklízím, vyhrajou Gilmorky.
Vztah matky a dcery je téměř ideální a k tomu přidejte vlkou dávku kofeinu. Ideální seriál na večery s přáteli.

Zpočátku jsem se obávala, že se bude děj motat pouze kolem vztahů a řešit, kdo s kým spí. Naštěstí se po pilotu vyloupl další rozměr seriálu. Sledujeme, kterak je přežití těžké nejen pro trestance, ale i pro vojáky. Ti se zdají být v kolonii za trest, přestože vidíme, že jde povětšinou o dobré muže. Natrefíme zde i historii v praxi - zločinci sem byli vyhoštěni i za relativně malé trestné činy. Herci jsou výborní, dějové linky zajímavé, jiné pro změnu otravné. Hudba dodává epický rozměr, krásně se doplňuje s divokou australskou přírodou. Seriál z doby osidlování Austrálie zde chyběl. Jen mě mrzí, že krásně rozjetý děj (snad jen prozatím) ukončili.

Děj je přitažený za vlasy a značně překombinovaný. Bohužel, s uvěřitelnou zápletkou slušná detektivka stojí a padá. Pak už ji nezachrání ani povedené herecké výkony, ani bravurně zvládnutá výprava nebo efekty. Samotné serálové díly jsou ovšem o třídu lepší než pilotní film, což je zvláštní paradox. Fungují velmi slušně a mezi oběma hlavními postavami to navíc poměrně roztomile jiskří. Zápletky většinou slušné i když zase nic extra. Celkově lehce nad průměrem.

Malokterý seriál tak uveritelne popisuje praktiky tajnych sluzeb. Mathieu Kassovitz je doslova bravurni,a i ostatní postavy jsou špičkově zahrané.Než jsem poznal tento seriál byla u mě topka VE JMÉNU VLASTI,ted už ne.VŘELE DOPORUČUJI.

Všeználek a všeuměl který dokáže pohotově a s nadhledem vyrobit za pomoci nožíku,několika zápalek , žvýkačky a láhve od piva klidně ponorku. Dějová línie i postavy v ní, jsou prosté a u zločinců se kterými náš hrdina bojuje až prostoduché.Seriál však nehýří krví ani brutalitou a tak na nudné všední odpoledne na zabití času se to dá zkousnout.

Na seriál jsem narazila náhodou, a absolutně neznalá předlohy nebo filmu mě pohltil. Zajímavý, (pro někoho ne)realistický námět, který je perfektně zpracovaný a zvládnutý - bezmocnost a mizérie na nás dýchá v každém záběru. Adekvátní pomalé tempo, skvělá práce s kompozicí a barevností každé scény, vše je podkresleno pasující hudbou. Jediný drobný problém mám jen s myšlenkou toho, že je to vlastně cesta, jak řešit problém s plodností - což je z logiky věci hloupost - avšak za tímto blahosklonným záměrem vidíme podstatu věci, a to touhu několika vysoce postavených lidí po "vlastních" potomcích, na úkor všech. To vše s božím posvědcením :)

Nadšená jsem zejména z obsazení, všichni hrají skvěle a uvěřitelně, což se málokdy podaří, až do takové míry.
Těším se na další sérii, jsem neskutečně zvědavá, jakým směrem se bude děj (a hlavně cesta Nicka a June) ubírat.

Kultovní seriál Československé televize z konce 70. let minulého století které sledovaly celé rodiny, od dítek školkou nepovinných až po pracující seniory tzv."prduchy" nejen z důvodů,že tehdy příliš jiných možností "kulturního " vyžití systém nenabízel, ale scénář se J. Dietlovi velice zdařil a herecké obsazení bylo nadstandarndní.Do příběhu divák vchází ve chvíli, kdy do místní nemocnice je po autonehodě přivezen těžce raněný známý hokejista, reprezentant Přemysl Rezek, na oddělení primáře Sovy nastupuje mladá lékařka Alžběta Čeňková, právě sloužící, nezapomenutelný doktor Štrosmajer svérázně "chválí" sestru Huňkovou a primář Sova na rodinné oslavě začíná mít vážné obavy o svého syna Karla...