které jsem měla možnost vidět, mě vždycky výborně pobavily. Tenhle seriál mé dobré mínění o polské produkci jen potvrzuje. Budu muset sice zabrousit do knih o polských dějinách, abych byla schopná vychutnat více "špeků", ale to je bezva bonus.

Včera jsem natěšeně začal sledovat tento seriál potom co mi ho reklama na Facebooku doslova strčila až pod nos. Mám rád Ewana McGregora, tak jsem to zkusil. Nakonec jsem vydržel s velkým sebezapřením jen do konce druhého dílu a dál rozhodně sledovat nehodlám.
Děj značíná v roce 1921 v Moskvě v bolševiky ovládaném Rusku. Hned v jedné z prvních scén nelze přehlédnout černého herce s copánky (nebo snad dokonce dredy) jako účesem. V zápětí se dozvíte jeho jméno - Michail Fjodorovič Mindič a že je to věrný a oddaný komunista. WTF!
Samotná předloha, tedy román Amora Towlese je snůška historických nesmyslů (je k nahlédnutí v češtině na Google books), ale tam barva kůže tohoto věrného soudruha není blíže specifikována(zbytky zdravého rozumu předpokládají, že je to bílý Rus). Takže se jedná o prostý výmysl producentů v nějaké snaze se zavděčit komusi?
Nemohu se nezastavit na tím. co vede černého herce k tomu, že přijme takovou roli? Snad každému i průměrně vzdělanému člověku musí být jasné, že se svou barvou kůže do takové doby a místa prostě nemůže zapadnout.
V dalším ději to ještě korunuje velmi početný černý personál v hotelu Metropol kde je hlavní hrdina nucen bydlet. Kdo jsou ti lidé? Snad nějací afro-Rusové? První co mi prošlo hlavou byla stejná myšlenka jako když uvidíte krávu na střeše paneláku - Kde se tam vzala?
Je mi líto, že právě můj jinak oblíbený "mistr džedáj" vystupuje v tomhle podivném panoptiku.
Deset procent dávám pouze kvůli Ewanovi a pěkným kostýmům a výpravě.

Hezký doplněk k seriálu, který pomalu nastiňuje, že po skvělém story arcu s prasklinami ve vesmíru a jeho restartem si Moffat začne pohrávat s paradoxy. Tento paradox je ten z méně zamotaných, takže se ještě v celku dá snadno pochopit. Od vyššího hodnocení mě ale odrazuje humor, který je v obou epizodách založen na sexismu.

Henriettu (opravdu nechápu ten překlad) znám jako Lízinku ze tří půvabných knížek pro mrňousky. Když jsem tedy zjistila, že existuje i jako seriál, neváhala jsem.

Bohužel jsem neviděla ani jeden z knižních příběhů, ale i tak mě Henrietta moc baví. Líbí se mi celkové vlídné vyznění - chápavá farmářka, optimisticky založená, zvídavá, i když někdy trošičku troubelatá Henrietta, ostatní zvířata (zvlášť slepice a kuřata jsou skvělé). Příběhy vlastně nemají žádného zloducha nebo záškodníka, přesto jsou zápletky celkem zajímavé.

Moc mě baví, jakou škálu emocí dokáže kravička vyjádřit jen pomocí kukuče, postoje, bučení a dalších zvuků. Její eskapády jsou jemně humorné a nezřídka obsahují i solidní pointu.

Je to jiný styl humoru, než známe z českých večerníčků, ale mně tenhle dětštější a svým způsobem čistý pohled na svět prostě sedl. A protože se mi líbily ilustrace v knížkách, líbí se mi i výtvarná stránka seriálu.

Je mi jasné, že tohle uspořádání, kde všechna zvířátka žijí na farmě svorně a bezstarostně – zjevně je to jen rostlinná farma :) – je těžká utopie, ale je to koneckonců pohádka. I proto se bavím nad Henriettiným ocasem, ta ho má šikovnější než já ruku (levou určitě a mnohdy i pravou). Je to zkrátka jediná kravička na světě s chápavým ocasem a věřím, že malým dětem bude podobně sympatická jako mně.

Kapitán Jean-Luc Picard je jako můj dědeček, tímto ho také miluji a moc ráda mu naslouchám, a že někomu vadí pomalý rozjezd a moc málo akce, no víte kolik mu je? Nechci omílat to staré známé, uvidíme až vám bude tolik...? Takže moc milá postava, spletitý příběh kolem ní a jeho moudrá a laskavá slova a činy...nechce se mi věřit, že Patrick Stewart není ten samý pán...kapitán...můj kapitán...

Nalákal mě velmi zajímavý námět a zasazení do málo známého prostředí a doby. Jako reenactor britské armády jsem byl zvědavý na atmosféru britské vojenské základny v zámoří. Také jsem se těšil na mojeho oblíbeného Bena Milese.
Bohužel BBC tradičně nezklamala a po slibném prvním dílu prodchnula zbytek seriálu woke propagandou a revizionistickým pohledem na historické události. Smutný konec kdysi tak skvělé tradice britských seriálů.
40 procent dávám jen pro zajímavý námět a dobré výkony herců, kteří nemohou za hloupou politiku produkční společnosti

Když jsem se dozvěděla, že budou nové Kroniky rodu Spiderwicků, byla jsem nadšená. Když jsem viděla obsazení, byla jsem o něco méně nadšená - vypadalo to, že to bude jen další seriál, který se snaží mít zářez diverzity, navíc postavy vypadaly starší.
Ve výsledku ani jedno z toho nebyl problém, problém byl v poupraveném příběhu, který měl potenciál, ale potenciál nedotáhli pořádně do konce. Místo toho jsme se se točili v kruhu mentálního zdraví, záporáka, co se vlastně nechoval tak hrozně, a Jareda, kterej se choval na facku.
Kolem a kolem to nebylo úplně špatný, ale dobrý bych to taky nenazvala. Chtěla jsem asi totiž to, co jsem dostala od knížek, ale jak se snažili postaršit příběh pro starší publikum plus nacpat ho do moderní doby, nedopadlo to zas až tak slavně. No, tak já si asi radši jdu pustit film.

Byl jsem hodně zvědavý. Po řadě knih, které jsem o těchto událostech přečetl mě zajímalo jak to tvůrci uchopí a jak vykreslí tehdejší dobu z pohledu manželek hlavních hrdinů.
Mile mě překvapilo, že tehdejší doba a reálie jsou ukázány velice uvěřitelně a dokonce se tvůrci zdrželi větších ze současnosti přenesených feministických vzdychů a ty co tam přece jen jsou, nepůsobí nijak zvlášť rušivě.
Snad proto mě v posledním díle hodně zamrzela naprosto zbytečně a násilně vložená BLM agitka, kterou si skutečně mohli odpustit. Zvlášť potom, co celý předchozí zbytek seriálu respektoval historii tak jak se stala a ne tak jak si dnešní magoři přejí, aby se stala.
Jako celek hodnotím seriál velmi pozitivně a určitě je škoda, že nemá další pokračování. Uměl bych si představit další děj do konce programu Apollo až po první let americké atronautky Sally Rideové do vesmíru v roce 1983. Bylo by to logické vyvrcholení děje, od manželky astronauta po astronautku.

Po zhlédnutí páté řady musím říct, že Fargo sice je kvalitní seriál, ale absolutně nedostál hypu, který si nesl od první řady.

První řada je skvělá. Martin Freeman a Billy Bob Thornton ji celou táhnou až ke strhujícímu finále. Ve stejné době vyšla i první řada True Detectiva a i když se můžou oba dva seriály zdát podobné, Fargo je méně mysteriózní, lidštější a upřímně také lehce zábavnější. O první sezóně se nebudu dál rozepisovat, každý ví, jak je skvělá.

Druhá řada byla velmi očekávaná, ale očekávání nenaplnila ani trochu. Zvolený formát antologie sice omluvil prodloužení seriálu, ale zároveň přinesl i problém nového tématu a nového obsahu. Jenže ani jedné z těchto věcí jsem se nedočkal. Kirsten Dunst a Jesse Plemons postrádají jakékoliv charisma, jsou prkenní až běda, celou řadu zachraňují pouze Ted Danson a Cristin Millioti. Bohužel, sérii plní tolik postav a příběhových linek, že je pozornost diváka značně rozmělněna a velké finále je jedna obří střílečka a vyvražďovačka, do které se ještě zapojí mimozemšťané. Jediné, co omlouvá vznik této řady je propojení s postavami z první série, i když divákům už po konci první řady bylo jasné, že příběh je smyšlený a není podle skutečných událostí.

Pak přišla třetí řada a já byl schopný tvůrcům tu druhou odpustit. Ewan McGregor je ve své dvojroli naprosto skvělý a vůbec se nedivím, že za roli získal Zlatý globus a nominaci na Emmy. Tvůrci stáhli počet postav a obsadili ďábelského Davida Thewlise. Dohromady vytvořili velice slušnou podívanou, která sice už nemá s první řadou společného nic, ale kdyby vznikla pouze první a třetí řada, hodnotil bych Fargo mnohem, mnohem výš.

No a pak jsme si počkali dva roky (s obligátním "až budeme mít dobré téma, tak ho natočíme") a přišla řada čtvrtá... s Chrisem Rockem v hlavní roli. Fajn, další známý herec v roli, ve které ho běžně nevídáme. Osobně ale o této řadě můžu říct pouze to, že Chris Rock je zde jediné pozitivum. Montekokapuletovská zápletka s výměnou dětí zní neuvěřitelně a upřímně začne nudit už po první epizodě. Zápletka s vraždící nemocniční sestrou je polovinu sezóny mnohem zajímavější a propracovanější než hlavní zápletka, která místy působí až hloupě. Čas od času na sebe strhne pozornost Ben Whishaw, ale to je upřímně všechno. Sezóna je zakončena, jak jinak, vyvražďovačkou, která víceméně začala už někde v páté epizodě.

Aktuálně sleduji pátou řadu a nemůžu se zbavit dojmu, že pokud je zde moc postav a už v průběhu se snaží tyto postavy pozabíjet, nedopadne ta řada dobře. A taky že ne. Po pěti epizodách v podstatě stojíme na místě, Lorraine Lyon je perfektní, ale tím to končí. Dorothy Lyon má nějaký supervojenský výcvik, šerif Roy Tillman je magor a policie v podstatě jen jako komparz. Ač mám Juno Temple i Richo Moorjani jako herečky celkem rád, myslím, že tady sáhli tvůrci vedle. Na tuhle řadu jsem čekal tři roky a bohužel ji dokoukám jen z povinnosti. V celkovém hodnocení bych ji dal za první a třetí řadu, ale ne proto, že by byla skvělá.

Dohromady Fargo za pět sezón nenašlo jedinou myšlenku, která by spojovala jednotlivé sezóny této antologie. Seriál se v podstatě rozpadl a namísto toho, aby se snažil sezóny propojit za cenu méně krvavých příběhů, rozhodl se jít cestou martinovských vyvražďovaček jako nějakého spásného deus ex machina, který tak nějak popírá samotné motto seriálu. Jednotlivé řady trpí na příliš mnoho myšlenek, které chtějí tvůrci seriálem předat, mnoho postav, mezi kterými se diváci ztrácejí a jakmile si je zapamatují, jsou hned tyto postavy zabity. I kvalita hereckých výkonů je kolísavá a bohužel koreluje s kvalitou každé sezóny.

Hodnocení jednotlivých řad:
Sezóna 1 - 100 %
Sezóna 2 - 30 %
Sezóna 3 - 90 %
Sezóna 4 - 50 %
Sezóna 5 - 55 % (zatím)

Kdyby nebylo Noela Fieldinga, tak bych se o seriálu nejspíš nikdy nedověděl a nejspíš bych ho ani nesledoval. K tomu se samozřejmě váže i to, že bych kdybych neznal jeho humor, tak bych tuhle absurdnost asi o dost hůř snášel.

Ale pokud snesete tenhle styl humor, kde se balancuje na hraně trapnosti, tak je to vlastně docela příjemná oddechovka, kterou každou chvíli doplní nějaká známá britská tvář. Vlastně bych si klidně dal i víc než těch šest epizod.