Seriál je dokonale zvládnutý po všetkých stránkach a ja mu nemám absolútne čo vytknúť. Úžasné herecké výkony, prepracované akčné scény, na ktoré
Lee Seung-gi ani nevyužil kaskadéra a rovno si ich odmakal sám, výkonom potešil aj Teo Yoo a v neposlednom rade prepracovaný dej, ktorý mi dovolil seriál vypnúť až keď už som od únavy nebola schopná čítať titulky.
Teraz už len dúfam, že informácie o tom, že sa začína točiť druhá séria sú pravdivé a po tom čase, čo si nechali na prípravu tvorcovia zvládnu udržať vysokú kvalitu prvej série.

Ripley ma zaujal už trailerom. Film noir, celková estetika záberov a obsadenie ma namotali skôr, než seriál vyšiel. The Talented Mr Ripley som nevidela. Rovnako tak som nečítala predlohu, takže seriál hodnotím bez možnosti porovnať ho s pôvodným dielom.

V prvom rade – vizuál – to je téma sama o sebe. Seriál bol od začiatku do konca orgazmom pre oči. Milujem dokonalé snímky – či už ide o fotografiu alebo filmové/seriálové zábery. Odrazy v mlákach, rámovanie, architektúra... Radosť pozerať sa. Reč kamery bola jasná, upriamená na emóciu a vyzdvihujúca dôležitosť určitých momentov a objektov s presahom (prsteň, pero, popolník, župan...).

Väčšina záberov je statická, čo vytvára pomalé tempo, ktoré sa nebude páčiť každému. Ale, ja neviem... Dnes je kvantum filmov/seriálov, ktoré sú natočené a nastrihané tak, aby sa stále dialo niečo „akčné“, len aby sa divák nenudil. Ale práve to pomalšie tempo spolu s príbehom psychopatickej postavy mi príde celkom príznačné a vytvára úplne inú dynamiku.

Páčila sa mi práca so symbolikou a tiež so psychológiou Toma. Jeho ľahkosť a bezstarostnosť s akou menil tvár, hlas... Fixácia na spomínané predmety, ktoré mu pomáhali zhmotniť novú ,,realitu“. Scéna s plavkami napríklad rozpovedala tichý, ale čitateľný príbeh medzi riadkami.
Bolo tiež zaujímavé sledovať, že Ripley nebol ako podvodník bezchybný. Čo vnášalo do jeho postavy uveriteľnosť.

Pekne sa vyhrali s prepojením s Caravaggiom počas celej série aj v poslednej časti, kde tá paralela bola podčiarknutá úplne. Celá séria je zvrátená a zároveň nádherne priam geometricky uhladená. Asi ako myseľ psychopata. Nedá mi samozrejme nespomenúť výkon Andrewa Scotta v úlohe Toma. Jeho metamorfózy v priebehu deja boli krásne znázornené, ale základ postavy tam zostával. Na Dakote Fanning ma veľmi baví ako dokáže hrať bez toho, aby čokoľvek povedala alebo aby vôbec veľmi hýbala svalmi na tvári. Má veľmi minimalistický, ale paradoxne dramatický prejav.

Prekvapilo ma, že sa v seriály objavil aj John Malkovich v menšej, ale významnej úlohe. Naskytá sa otázka, či Ripley bude pokračovať druhou sériou. Osobne si myslím, že príbeh sa uzavrel/zostal pootvorený správnym spôsobom.
Celkom nerozumiem tým nižším hodnoteniam, ale ako hovorím, je to seriál, ktorý každému neulahodí.

Přiznám se, že patřím do té menší skupiny, které se předloha nelíbila, konkrétně mi (kromě přemíry postav, které se ještě ke všemu jmenují čínsky - tedy stejně a nezapamatovatelně) vadila hromada logických nesmyslů.

Seriál jsem si pustil čistě sebemrskačsky a poháněn zvědavostí, jestli tomu třeba nedají hlavu a patu a alespoň nevysvětlí ty nejpalčivější blbosti. A bohužel, pro mě žádná změna a pořád nevím, jak emzáci zvládají co zvládají (odpočty na sítnici apod.), proč to vůbec dělají. Otázky kolem hry jsou stále stejné a pořád nevím, kdo ji naprogramoval a kde je její hardware velikosti Měsíce, nepředpokládám, že by sem ty virtuální cool helmy a servery dotlačili emzáci na sofonech.

A největší očekávání byl lidskej počítač (při max taktu 1Hz prakticky nulový výpočetní výkon, který vteřinu výpočtu čipu za padesát korun neudělá ani po třech dnech, což už zase z principu logických jednotek počítače - lidí - asi nejde) a rozbalování a následné samozabalování protonu a tam seriál nezklamal a úroveň debility zachoval. Jako hele, víme, že to řešení nemá, emzáci to ví taky, takže proč to počítat. Kdyby to řešení mělo, asi by stačilo vzít čísla, vyskočit ze hry a nechat to spočítat třeba excel ne...

Předpokládám, že to se seriálem bude jako s předlohou, kterou lidi četli, protože ji všichni četli a chválili pak vlastně sebe, protože dokázali přečíst dlouhou knihu až do konce.

A že se tam celou dobu řeší gravitační vztah čtyř a nikoli tří těles jako nikomu nevadí? :-)

Za mě každopádně věc, kterou rychle mažu a odesílám do křemíkového nebe.

Až se mi nechce věřit, že seriál je z produkce Apple TV. Nesympatická herečka v hlavní roli, většinou provařené fórky a jakože doják s ženou, která je miliardářka. A dokonce se vysílá druhá řada!. Možná proto, že se řada "chudých" diváků ztotožní s jejím chováním ala bohatá pipina, kterou osud ztrestal nešťastným životem, ale postupně zjišťuje, co je "pravý" život.

Zde není co vytknout, tento příběh asi chytne za srdce každého a sledovat ho v tomto podání je něco neskutečného, člověk ani nepotřebuje, aby tam byla spousta akce, stačí cítit to napětí a jen nervózně čekat na to, kdy se vše zbortí jako domeček z karet. Na jedné straně sledujeme Miep a Jana, kteří dělají vše pro to, aby pomáhali a za každou cenu ochránili své "přátele" ve světě, který je naprosto šílený, na té druhé straně máme skupinku lidí, kteří se skrývají a za zavřenými dveřemi jsou před těmi hrůzami tak nějak chráněni, jenže stačí "málo" a realita krutě zasáhne, v tu chvíli už sly nejde zadržet, když člověk ví, co bude následovat, ale stejně vidět to a cítit s těmi postavami, to už pak běhá i mráz po zádech. Otto Frank byl neskutečný muž a i přes to, že si prošel peklem, tak se tím nenechal zlomit. Za mě plný počet.

Seriál oživuje kultovní postavu z klasického románu Dashiella Hammetta "Maltézský sokol" z roku 1930, tak zní synopse k seriálu. A tento román měli natočit a ne nám předhodit už "důchodce", který sice má stále bystrou mysl a umí se i porvat, ale zábavné to moc není. Vyšetřování zavražděných jeptišek vypadá zpočátku zajímavě, ale pak se děj vleče a utápí se v několika motivech, jejichž logika je sice 100%, ale chybí patřičné vyznění. Udržet pozornost je vcelku náročné, dynamika děje tu nepomáhá a tak i když jsem se na seriál dodíval, bylo to tak tak.

Je typickejší epizodický seriál 90. rokov než toto?

Čo bolo dobré
+ úvodná zvučka
+ fenomén popkultúry

Čo mohlo byť lepšie
- nelogickosť
- slabý dej
- stereotypné postavy
- pozrel by si to vôbec niekto teraz?

Je to ok seriál, hoci sa musím priznať, že cestu som si nenašla ani k jednej z hlavných postáv (hoci vedľajšie boli skvelé).

Čo bolo dobré
+ atmosféra
+ vedľajšie postavy napr. Tilly
+ fajn námet
+ vizuál


Čo mohlo byť lepšie
- stratenosť v živote a strata ideálov a vyrovnávanie sa s tým - čo má byť pokiaľ viem hlavná téma knihy / originálneho filmu - sa tu absolútne stratila
- pretože postavy pôsobia stratene a depresívne od začiatku do konca
- nesympatické hlavné postavy
- ktoré sú neustále nešťastné a upäté
- trochu nuda jednoducho

Takřka neznámý animovaný seriál, roku 1997 běžel na Primě, ale zakoupen byl ještě tehdejší Premiérou. V době vysílání jsem ho neznal a teprve až v roce 2009 jsem měl možnost shlédnout několik dílů. Po patnácti letech od digitalizace jsem je znovu shlédl, abych mohl napsat trochu smysluplný komentář. Samotný kámen snů zde má pramalý význam, v každém dílu je zobrazen sotva na pár vteřin a alespoň v dílech, které vlastním není ukázáno, proč je tak cenný, že se ho Zordrak snaží zmocnit. Kladné postavy Snílků - Rufus, Amberley a pán snů dostávají poměrně málo prostoru, většinu dílu zaberou eskapády Flekounů. I když je tu několik poměrně originálních nápadů, jako třeba létání na listech, nicméně mě tento fantasy animák nijak zvlášť neoslovil. Velmi slabý průměr 40%.

Tento málo známý animovaný seriál (pravděpodobně jen prvních 13 dílů) v roce 1994 poměrně v tichosti odvysílala ČT v rámci pořadu Magion. Stylem humoru bych ho přirovnal k Pirátu Divokému Jackovi z FoxKids. Zde ovšem nehýří trefnými poznámkami nejen pobočník hlavního hrdiny, ale i jejich ořové a mnohdy i epizodní postavy. Některé hlášky mě skutečně pobavily, jako třeba: "Dejte nevěstě politikův mozek." "To myslíte vážně? Chceme aby byla tupá, ale ne nepoctivá.":) Jinak ale spíš průměr. 50%