Před časem jsem tento dramatický seriál s četnými prvky krimi poprvé zaregistroval a shlédl jsem z něj prvních pět dílů. Nijak zvlášť mě nezaujal, tak jsem si ho odložil na později a nedávno se k němu vrátil. Tentokrát jsem jej dokoukal do konce, ale možná jsem spíš neměl. Sühan nejenže není kdovíjak krásná, ale navíc je nesympatická a hlavně neskutečně blbá. Svému otci odpustí úplně všechno, od pokusu o vraždu přes zabití, zastrašování, únos, smyšlenou smrtelnou chorobu a plno dalších špinavostí, zato na Cesura si věčně otvírá hubu, že má být ten, kdo nad vším mávne rukou a zapomene na letitou pomstu, jinak od něj odejde. Neustále od něj vyžaduje, aby před ní nic netajil, přitom ona mu docela dlouho zatajuje těhotenství. Fakt nechápu, co na ní Cesur viděl, já měl nutkání ji skoro v každém dílu lísknout na probrání. Další stupidita je, jak v tak malém městě, skoro vesnici, není policejní sbor schopen polapit jednoho vyšinutého magora Rizu, který jim nesčetněkrát pláchne před nosem. Ve výsledku v první polovině seriálu sledujeme organizovanou mafiánskou síť zahlazující letité stopy zločinů po despotickém majiteli celého města Tahsinu Korludagovi a ve druhé totální neschopnost policie, přestože původní prokurátor, Tahsinův poskok, byl nahrazen novým, nezkorumpovatelným a vcelku i snaživým. Je obtížné najít nějakou sympatickou postavu, napadají mě snad jedině Tahsinův syn Korhan a paní Mihriban. Občas bylo zajímavé sledovat intrikářské trio Bulent, Cahide a Hülya, jak se spiknou, vzájemně se kryjí a vzápětí jeden druhého podrazí. Netvrdím, že se v seriálu nenacházejí zajímavé a originální pasáže, nicméně těch iritujících je daleko více, navíc vražda Cesurova otce nebyla úplně objasněna a dořešena, proto hodnotím podprůměrně 40%.

Je to pozerateľné, milé, zaujímavá predloha... ale niečo tomu pre mňa chýbalo. Občas mi to prišlo vyslovene nepochopiteľné. Strácala som sa v tom kto je kto, častokrát informácie prichádzali slovným podaním miesto toho, aby boli ukázané. Flashbacky občas pôsobili až moc účelovo.

Dobré
+ herecké obsadenie
+ Sally Jackson
+ herecký výkon hlavného hrdinu
+ mytológia, námet
+ sem-tam humor

Zlé
- neprehľadnosť
- účelovosť
- show, not tell!

Ze zámoří přicházely zprávy o výborné podívané a lepším přístupu ke zpracování látky, než jak to bylo u filmů. A vcelku souhlasím. Rozhodně seriálový přístup svědčí postavě Percyho a všech kolem něj. Už úvodní scény ve škole mají mystickou atmosféru a připravují diváka na kvalitní fantasy. Proces uvědomování si, kdo jsem, je i zdařile zahraný a herec je sympatický. Jen přemístění do „jiné školy“ a souboj s Minotaurem byl trochu zbrklý, noční a deštivá scéna zakrývající nedokonalosti, nebyla z těch strhujících. Naopak dění ve škole pro bohy je opět sebejistě podané, s patřičným humorem, ale i nepřátelstvím. Po cestě za Diovým ukradeným bleskem potkají Percyho nástrahy, které mu kladou božští protivníci a není lehké je zvládnout. S přáteli, kteří ho doprovází, se to ale dá i přes jejich mladiství věk. Jo a pokud Vás seriál baví, tak se dodivejte na potitulkovanou scénu finální epizody.

Příběh Elizabeth, která by ráda uspěla na akademickém poli v oblasti chemie, jenže doba jí nepřeje. A i když jí život uděluje jednu lekci za druhou, tak se odmítá vzdát a svou nezdolností si nakonec vybojuje své místo na výsluní.

Knihu, na které je příběh založený, jsem nečetl, ale příběh mě bavil. Brie Larson znovu dokazuje, že je mnohem zajímavější herečka než z ní Marvel dělá. Líbí se mi retro atmosféra, a i když je příběh vlastně docela smutný, tak dokáže vyvolat příjemné pocity, hlavně když se uzavře.

Ty jo, tak tohle bylo zklamání jak blázen! Začátek seriálu byl velice slibný, myslela jsem si, že to bude přesně taková ta oddechovka, která mě bude bavit. V průběhu se to ale začalo lámat a konec tomu dal jen a jen korunu. Na to, že jsem slyšela, jak je to dobrý seriál, jsem vážně nepočítala s variantou, že se mi nakonec nebude líbit. Přitom prvotní zápletka zněla originálně, obsazení bylo fajn, bylo tady pár vtipných scén, pár pěkných romantických momentů... ale to je všechno.

Ten příběh byl tak plochý, že se snad i divím, že to v Turecku neukončili daleko dřív. Neustálé natahování, točení v kruhu. Hlavní zápletka založená na čím dál větším splácáni lží, intrik a nepochopení se táhla po celou stopáž seriálu! Snad dobrou půlku seriálu jsem přemýšlela, proč by Bora měl chtít za životní partnerku ženu, která mu neustále lhala, která ho nechala v každý důležitý moment na holičkách a která byla ještě dotčená, když se na ni za to zlobil. Fakt neuvěřitelně nezdravý vztah, kterému jsem vlastně vůbec nefandila. (Je to škoda, protože herci mi k sobě jinak pasovali...)

A třešnička na dortu? Když se vše jak kouzlem vyřeší v posledních dvaceti minutách seriálu, kde se stihne velké odhalení, velká hádka kdy Bora Adě řekne, že jí už nikdy nechce vidět a že větší lhářku nepotkal a pak lup ho - posun, usmíření a svatba, která byla ještě z nějakého předtočeného promo videa. Bravo! No dámy a pánové, ušetřete si čtyřicet hodin vašeho času a vyhněte se tomuhle počinu obloukem. Měla jsem námitky i u jiných tureckých seriálů, kdy jsem nad některými věcmi kroutila hlavou, ale rozhodně tam bylo i xy věcí, co mě tam bavilo... ale toto... to byl opravdu nejhorší turecký seriál, jaký jsem viděla a sama se až divím, že jsem to vůbec dala až do konce. Pokud příběh stojí za nic, málo co to dokáže zachránit.

Potvrdí polská produkce kvalitu svých seriálů na Netflixu? 1670 je historicky laděná komedie, která, byť se odehrávající v r. 1670, si bere na paškál současnost a dělá to pomocí vybroušených dialogů, doprovázených občasnými crazy scénami a výbornou exteriérovou formou. Při sledování 2 epizod se mi podařilo několikrát vyprsknout smíchy. No uznejte sami, kde uvidíte, jak si polský šlechtic doveze na sněm „náramkové“ hodiny velikosti 2m sloupu? Děj se přitom dokáže umně otřít o církev, nebo politické poměry v Polsku i ve vztahu se zahraničím. Fórky na Židy nesmí chybět např. v dialogu otce a syna „kdo vládne Polsku? odpověď-Židé, následuje zamračený pohled otce a odpověď-žito“. klimatologické změny nemohou chybět " nastanou změny, které nás ohrozí-Janusz, ber vidle. Za 380 let. Janusz polož vidle". A vidět šlechtice, který tomu vládne a chce se stát tím nejslavnějším Janem Pavlem všech dob ( polský biskup Jan Pavel II byl papežem) je pastva pro oči. Tohle si zaslouží pochvalu a nejen za humor, který pobaví, ale i vynikající formu se spoustou promyšlených detailů. Jen je potřeba občas znát souvislosti i historické. Jo a Ježíš nedokázal přejít ani rybník.

Ještě pořád mám v živé paměti, jak jsem na začátku roku 2020 skočil na sledování Cizince (The Stranger) a jak mě seriál podle knihy od Harlana Cobena vtáhnul do děje. Chytilo mě to a až do konce to nepustilo, takže jsem tak nějak předpokládal, že i další seriál, který pro Netflix vznikl na základě jeho předlohy bude mít podobný účinek. 

Jenže očekávání se nepodařilo úplně naplnit. A přitom tom začalo nadějně, napětí a tajemno tomu rozhodně nechybělo. Postupně jsem však častěji a častěji vrtěl nesouhlasně hlavou a říkal si, že tohle mi nesedí. Mnohá rozhodnutí byla prostě hloupá, ať už je dělala hlavní hrdinka nebo vyšetřovatelé a já se nad to nedokázal povznést. A to mi ani nijak nevadilo obsazení, teď už vím, že když vidím Richarda Armitage, tak mám očekávat zamotaný příběh a být podezřívaný a Michelle Keegan už předtím vojandu (Our Girl) zahrála, takže proč ne. Ale ani závěrečný zvrat mi nepřišel tak hrozně nečekaný a celkově jsem tak trochu zklamaný. 

Během čtrnácti dnů jsem shlédl toto rozsáhlé 301-dílné turecké drama. Velikým záporem je neskutečné množství zpívaných pasáží a též zdlouhavé, zcela zbytečné a pro vývoj děje nepodstatné plkací scény záporáka Adema s psycholožkou Idil (naštěstí jsem měl možnost všechny tyto zbytečnosti přeskakovat). Jinak má ale děj poměrně svižné tempo a stále se tam něco děje, často dochází k různým konfrontacím. Výjimkou tohoto seriálu oproti většině tureckých dramat je, že žádná z postav nebyla zavražděna, pouze pár postav postupně zemře na různé choroby či stáří. Další zvláštností je, že pár epizod se dokonce odehrává v Praze. Ojedinělým unikátem mezi dramaty je též fakt, že zde nefiguruje žádná dlouhodobá intrikánka, která by se snažila rozvrátit vztah ústřední dvojice Faruka a Süreyy. Přestože zprvu to vypadá, že jim bude klacky pod nohy házet Ipek, která se původně měla provdat za Faruka a nakonec ji provdali za Fikreta, časem se i z rozmazlené a panovačné Ipek stane kladná postava. Ani Emirovu matku Begum nelze považovat za vychcanou intrikánku a Süreyinu konkurentku. Milá je po čtyřiceti letech znovu propuknutá láska mezi Esmou a Garipem. Moje oblíbená postava je Süreyina teta Senem, ta ženská má neskutečnou energii a vyřídilku. Scény s ní přinášejí do dramatického seriálu notnou dávku humoru, zvlášť poté, co se dá dohromady s Akifem, jejich skříňové schovávačky nemají chybu, stejně jako porodní poplach v zaseknutém výtahu. A to nemluvím o Seneminých organizačních schopnostech při různých oslavách a rozlučkách se svobodou, které vždy skončí fiaskem a návštěvou policie. Proto i když je děj velice rozvláčný a vycpaný zbytečnostmi, za výše jmenovaná pozitiva a zvlášť Seneminy hlášky a eskapády musím udělit alespoň průměrné hodnocení 50%.

Zkusila jsem a skončila zároveň. První díl o délce hodiny byl absolutně nudný, nic neříkající. Herce mám normálně ráda, ale ty hlavní postavy detektivů mi vůbec nesedí, nesympatičtí od první minuty. Je mi jasné, že jde především o to, aby se tento krimi seriál odlišoval od ostatních a to hlavně zpracováním a temnotou, jenže to nějak nefunguje. Nelíbí se mi. Pokračovat rozhodně nebudu...

Pěkná oddechovka, která mě pohladila po duši a tak nějak příjemně rozněžnila. Délka jednotlivých epizod byla přijatelná, navíc končily vždy napínavě, takže o sledovanost nebyla nouze. Skvělé herecké obsazení. Moc se mi líbila vedlejší dvojice, jak byli nemotorně roztomilí spolu.
Dějová linka byla super. Flashbacky do minulých životů byly příjemným zpestřením. Líbilo se mi využití talentů hlavní hrdinky, které získala právě v předchozích životech.