Podle ukázek to nevypadalo na špatný krimi seriál, ale musím se přiznat, že po první epizodě jsem to zabalila, protože jsem měla pocit, že ten seriál (potažmo případ) vlastně vůbec nikoho z aktérů nezajímá a jsou ze všeho (včetně života jako takového) otrávení a zhrzení, což mi neposkytlo dostatečnou motivaci pro další sledování, protože když to nebaví hlavní protagonisty, jak to může bavit mě coby diváka? Možná to byl nějaký umělecký tvůrčí záměr být „cool“ (nebo je to prostě klasická herecká rutina pana Krobota, nevím, zas tolik z jeho práce jsem neviděla), ale na mě osobně tohle prostě nefunguje :-(

Neskutečné zklamání. Není to průšvih, ale béčkový nádech některých epizod tomu strašně ublížil. Přirovnal bych to k legend of the seeker, ale s rozpočtem bez charisma Kahlan a Cary.

Poměrně originální krimikomedie s hlavní hrdinkou, ze které se stane zombie (aneb jedna party tě přece nezabije, ne? :-), a svůj problém se stravováním (tedy s hledáním dostupných lidských mozků) vyřeší tím, že svoji rozbíhající se lékařskou kariéru přesměruje do pitevny. Po konzumaci mozku nicméně trpí vizemi ze života zemřelého, a tak souhrou okolností začne coby speciální konzultantka pomáhat při vyšetřování vražd. Je to takové řízné, odlehčené (byť teda některé záběry na mozkové kulinářské umění mi nedělalo úplně dobře na žaludek), úvodní znělka má komiksovou podobu a děj pokaždé odsýpá, ale přiznám se, že po třinácti epizodách první série jsem měla pocit, že už mi seriál nic nového nenabídne (kromě zcela předvídatelného vedlejšího motivu s hledáním léku na zombie chorobu, který se nejspíš potáhne všemi pěti sériemi). Jako nebylo to špatné, ale přišlo mi, že se to hrozně rychle okoukalo a bylo to naprosto předvídatelné, prostě taková odpolední svačinka, rozhodně ne pořádný večerní chod, u kterého ztratíte pojem o čase. Nicméně jako oddychovka dobrý.

Hodně dobré postapo, na které jsem se rozhodla koukat i kvůli známé tváři Rebeccy Ferguson (a taky jsem si matně pamatovala, že před lety byl celkem humbuk kolem knižní předlohy). I když se toho třeba zrovna dějově moc neodehrává, stejně vás seriál udrží v napětí perfektní atmosférou. Postupně odhalujete fungování celého společenství a všechna jeho psaná i nepsaná pravidla, a přitom se celou dobu snažíte přijít na to, jaká je vlastně pravda o světě venku, a kdo je křivák a komu můžete takzvaně věřit (tvůrci seriálu si v tomhle ohledu navíc s diváky šikovně hrají, takže se to v průběhu různě mění :-). Nejednou jsem si u seriálu vzpomněla na román 1984 George Orwella a občas na vás padá trochu klaustrofobie ze všech těch podzemních prostor a všudypřítomné šedi, Silo si však každopádně získá vaši pozornost a přiková vás do sedaček. Rozhodně se hodlám podívat i na další sérii a v mezičase se možná pustím i do knižní předlohy :-). Za mě určitě spokojenost.

Tvůrci se snažili ozvláštnit prostředí klasické krimi týmem policejních potápěčů, což byl taky důvod, proč jsem se rozhodla na seriál zkusit kouknout. Ve výsledku to nebylo zas až tak špatné, byť se tam řeší víc osobní vztahy jednotlivých policistů a potápění jako takové nemá na řešení případů až bůhvíjaký vliv (bývala bych uvítala klidně víc technických detailů a nějaké bližší zasvěcení do oboru, jako např. jaká jsou úskalí, nejčastější problémy apod.). Do konce jsem vydržela asi jen díky hereckému obsazení (nadšení pro práci postavy Šárky Vaculíkové bylo hrozně sympatické) a jakémusi očekávání, že nějak blíž osvětlí a přiblíží příčiny PTSD hlavního hrdiny (což se teda nijak zvlášť nekonalo). Ale jako výplň na večery všedních dní, kdy člověk druhý den vstává brzo ráno do práce, to šlo :-)

Poslední dobou nemůžu najít žádný povedený true crime dokument. Nevím, jak je to možné. Celý případ je fajn, ale zpracování mě bohužel moc nenadchlo. Byly díly, které mě nebavily vůbec a díly, které měly moji plnou a stoprocentní pozornost. Celé to bylo podle mě hodně zmatečné, ztrácela jsem se v tom kdo je kdo, těch postav tam bylo moc.
Mnohem víc mě bavilo o celém případu hledat informace na internetu a dalo mi to stokrát víc než celý dokument.

Tak dnes mám seriál dodívaný a příznivci kriminálního žánru se mohou radovat. Criminal record je sice procedurální krimi, ale se skvělou a napínavou zápletkou, kdy se proti sobě postaví mladá seržantka June Lenker a šéf inspektor Daniel Hegarty v rámci případu vraždy, posléze vražd. A jejich herečtí představitelé jsou kořením děje, který je opentlený intrikářstvím a nekalými úmysly. Obzvláště musím vyzdvihnout Cush Jumbo v roli seržantky, která svým na pohled odevzdaným postojem vzdoruje protřelému Hegartymu, taktéž skvěle zahraný Peterem Capaldim. Ten využívá všechny možnosti systému, aby zabránil Lenkerové otevřít starší případ, který byl ve své době mediálně sledovaný, ale hlavně rychle vyřešený. Koncepčně se hraje na známé schéma s flashbacky, které dokreslují pár detailů, ale tady zapadají do celkového obrazu ve správný moment a dokáží přispět napínavosti. U akčních scén, či vražd se tvůrci drží zkrátka a Cush Jumbo na tom fyzicky není moc dobře, ale to až tak nevadí, protože děj si všímá především „souboje“ hlavních postav a logicky vystavěné zápletky. Neustálé lavírování mezi pravdou a lží při odkrývání vraha, kdy v každé epizodě lze vidět ne vždy fér praktiky detektivů zvláštní policejní jednotky, je ve spojitosti s nově otevřeným, probíhajícím vyšetřování lahůdkovou podívanou s mrazivým finále.Tak tohle můžu a další série je povinnost. Sám jsem zvědavý, zda udrží tvůrci tak vysokou laťku v rámci krimi žánru.

Z môjho pohľadu zaujímavé zobrazenie pôvodných obyvateľov USA. Kmene postupne vytlačené do menších a menších rezervácií, čím je najmä Oklahoma známa, si mnohí predstavujú stále tak "postaro" a toto zobrazenie mi príde oveľa realistickejšie aj sviežejšie. Veď to bolo zrejme i cieľom. Prekvapivo dobre podľa mňa zobrazuje i tínedžerov a tak je to celkom originálna zmeska. Humor nie je úplne sitcomový, ale taký ten, ako v živote - človek občas nevie, či sa smiať alebo plakať nad Murphy zákonami v praxi. Neprekvapilo ma, keď som na konci našla Taika Waititi ako producenta - presne taký štýl je ten jeho.

Čo bolo dobré
+ humor
+ realizmus
+ nahliadnutie do rezervácie
+ pochmúrny život bez pochmúrnej nálady
+ postavy

Čo by mohlo byť lepšie
- nejako zatiaľ nechápem o čo im ide
- humoru by som i pridala

Knihu jsem nečetl, ale trailer mě zaujal a byl jsem zvědav na příběh téhle fiktivní skupiny ze sedmdesátek.

Jde o sondu do 70. let a hudebního průmyslu se vším, co k tomu patří. Drogy, nekonečné party, sex a samozřejmě ani hudba nesmí chybět. Je to udělané jako dokument, kdy starší verze postav vzpomínají na to, jak to bylo. Pomalu se to rozjíždí, sleduje to vzestup kapely a docela dlouho trvá než se Daisy ke kapele připojí. Tím samozřejmě přijde úplně jiná dynamika a hlavně drama mezi ústřední dvojicí. Asi to k nim patří, ale měl jsem problém s tím, že hlavní postavy mi nebyly moc sympatické a nemohl jsem si je oblíbil. Navíc Sam Claffin už vážně neprojde jako teenager zakládající kapelu, sice to vyváží, že jako otřískaný Billy, co si prošel léčebnou je perfektní. Čekal jsem, že pád kapely bude o něco drsnější a dramatičtější. Trošku mě zklamal úplný závěr, který jsem nečekal a který se tomu snaží dát pozitivní tečku.

Jako oddechovka to je skvělý, fanoušek hokeje určitě ocení spoustu narážek na různé lidi a události. :D

První série diváka hned vtáhne do děje. Hrouzek je určitě ta nejvýraznější a nejpropracovanější postava, ale určitě to není jediná dobrá postava. Skvělá je i Denisa, Lupták a určité dobré momenty má i Hrouzek junior. Robin, se kterým se poprvé setkáme v díle Interview, dokonce tahouna Hrouzka na chvíli úplně zastíní. Na druhou stranu postava manažera, kterou hraje Taclík, byla naprosto zbytečná a ze seriálu prakticky úplně vymizí po pár dílech. Stejný osud potká i Kláru. Ale podtrženo a sečteno, velmi solidní série. 80 %

V druhé sérii dochází k obměně postav. Hrouzek junior odchází do Ruska, to už víme, ale odpadávají postupně prakticky všichni kromě Hrouzka a Denisy. A přesouváme se z Havířova na Slávii. Robin se vrací a dostává více prostoru, ale upřímně opakovaný vtip v jeho případě přestává být vtipem. A stejně je to i s Hrouzkem seniorem, který mi vážně nesedl. Manažerka Karolína je představena jako silná tvrdá žena, která Hrouzkovi nakope zadek za jeho misogynní kecy, aby se hned vzápětí začala chovat jako ta největší zoufalka pod sluncem. A kustod Franta? Ještě zbytečnější postava než Taclík v první sérii. Ne, tohle se za mě bohužel nepovedlo. Místy jsem se chtěla přestat dívat. Ke konci se to začíná pomalu zlepšovat, když Hrouzek prochází důležitým vývojem, ale celkově ta série určitě nezopakovala úspěch té první. 50 %

Třetí série má pomalejší rozjezd, ale po pár dílech jako kdyby našla to, co se v druhé sérii vytratilo. Hrouzek se dočká svého vysněného trénování na mistrovství, i když s takovým háčkem, který určitě nečekal, ale který je pro příběh geniální a vzniká nespočetně vtipných situacích i díky Denise. Máme opět nový tým, který je tentokrát mnohem sympatičtější než Slávie z druhé série (i když pořád Havířov vede). A dokonce se dočkáme i návratu Hrouzka juniora. Za mě třetí série překonala tu první, což se u moc seriálů nevidí. 90 %