The Last ship je příjemnou letní podívanou, pro fandy techniky a "postapo" světa.
Samozřejmě, moc si to hraje na patriotismus, moc americké lásky, ruská strana je ta špatná, ale proti gustu...
Příjemnná letní oddechovka...
...že by mne mohl bavit seriál o andělích. Ale Edna tomu udělala slušné promo a tak jsem koukl na první díl. Pak na druhý, na třetí i čtvrtý a už se začínám těšit na další.
Archanděl Michael ten seriál táhne a okamžitě se stal mou oblíbenou postavou...
Sympatické ženy (vzhledově) a Michael zatím drží laťku seriálu na nějakých 70%.
Tento seriál jsem si zamilovala. Sice jsou pouze první 2. serie s českým dabingem, ale titulky mi zase tak moc nevadí =)
Těším se na další série a odhalení, kdo je -A (snad se toho dočkáme =DDD)
Patrně se začnu vyhýbat seriálům, které mají od přátel nálepku "nejlepší na Světě", či jiné přízvisko. Tohle nevěstí nic dobrého. Spíš to zavání zklamáním. A já jsem u Arrowa prožil tolik zklamání. Ještě teď mě bolí vzpomínání. Je to jak sypání soli do nezacelených ran.
Kdo já jsem? Milovník veškerých hrdinů a těch co zachraňují Svět. Protože je dobré být dobrý. Miluji všechny Supermany a Batmany, Thora, X-meny a podobný ptákoviny. A přesto všechno jak tohle žeru mě hold zkrátka totálně minul Green Arrow. Tuhle komiksovou chybu zkusím nějak napravit. Ale tady hodnotím seriál. Tak to zkusím nějak vzít komplexně.
Představa hrdiny, který nemá žádné nadpřirozené schopnosti, ale naopak se vlastně vypracoval vlastní silou do podoby ikonického ochránce práva, mi přijde děsně sexy. Zvláště pokud ho navíc představuje Stephen Amell, který je sexy už sám dost o sobě. Snad právě proto nám ho tvůrci ukazují neustále bez trička. Což je jeden z faktorů, který mě nakonec začal neskutečně otravovat. Normálně bych se na hezkého chlapa rád podíval. Jenže oni mučí Olivera a jen tak pro legraci mu sundají celý vrch toho latexového oblečku. A to jen hádám, že to je zelený latex. Protože kdo by chtěl nosit zelený latex. Totální úchylárna! A tak ho budem mučit bez oblečení. Protože to prostě absolutně nedává smysl. Tady mám trošku pocit, jak kdybych se tvůrci snažili vytvořit kult zbožňující Olivera. Něco jako má Damon z TVD, když kolem něj omdlévají patnáctky, protože si sundá košili. Ble. Fu Damon!
Nu což o to, koukat by se na to dalo. Jenže pak Oliver otevře pusu. A je vymalováno. Já snad v životě nepotkal seriál, který by používal tolik trapných klišé. Jasně, můžete namítnout. Kolem těch superhrdinů se ta klišé prostě točí. Musím zachránit město, mám jistý morální zásady apod. Jenže je rozdíl mezi filmem a seriálem. Pokud to zazní ve filmu jednou, je to v pořádku. Nikoho to neotravuje. Jenže v tomhle seriálu to není jen jednou. Je to každý díl pětkrát dokola. Do zblbnutí. Musím zachránit své město. A nejen tahle hláška. Jsou tu další, nejrůznější, pochybné, pitomé a tak ploše podávané primitivní morální zásady, které se řeší. Já myslím, že by seriálu neuškodil fakt, kdyby se tvůrci konečně rozhodli jaký typ seriálu chtějí dělat. Jestli akční nebo řešit tyhle ty věci. Aspoň by se to dalo nějak uhladit.
p.s. Ještě k těm akčním scénám. Fakt originál. Světla zablikají, juhú bojme se špatní lidé. Přichází noční strážce. Vystřelí pár šípů, někoho zabije, jinýmu pohrozí. Jak říkám, totální originál, vůbec jsem se nenudil.
Další poznámky k postavám. Oliver oká. Zkousnu. Ale dál? Záporáci první série? Totální 0. 0 emocí, 0 prostě. Nedokázali zaujmout. Což mi teda přijde jako kolosální fiasko, protože záporák by měl být alespoň stejně tak zajímavý jako superhrdina. Jediný dobrý kdo mi utkvěl v paměti byl pan Hrabě. A to není jen problém záporáků. Diggle absolutně o ničem, půl série jsem o něm nevěděl. Druhou půlku jsem si říkal, že bych ho klidně oželel. Laurel alias Oliverova vysněná láska. Taky 0 emocí, trošku naivní trubka. Tommy, alias naše věčná osina v zadku. Pche. Díky bohu za Felicity. Ta sází jednu hlášku za druhou, bezkonkurenčně šťavnatá postava.
Celý problém z bezemočních postav se přenáší do první série. Protože ta se opravdu táhne jak hnusný zelený sopel. Nemá to spád, žádný tah na branku. A přesto dokázali tvůrci vykřesat takový super dvojdíl alias finále celé sezóny. Takže ten potencionál by tam byl, jen zjevně nevěděli jak se k němu dostat. Nepomůže ani ozvláštnění v podobě událostí z ostrova, které se bijí jak den a noc. Respektive život strážce teď - nuda x život na ostrově - paráda. Dokázal bych si fhlasbacky klidně představit i jako samostatný seriál.
Buď jsem moc náročný nebo jsem se špatně vyspal minulých 23 dní, co jsem první řadu sledoval. Ale celé je to značně nedotažené, plné hrozných klišé a dramatu, které vám nepostaví ani chlup v nose. Osobně se obávám, že pokud Oliver příští sezónu nezařadí zpátečku o 180°C, může si mě odškrtnout ze seznamu diváků. Protože osobně mě velmi zklamal. U takového díla bych čekal víc nejednotvárné akce, větší propojení s universem nebo zkrátka víc emocí. Místo toho jsem skončil u seriálu, u kterého je mi vlastně úplně jedno jak to dopadne. A koukám jen protože, nemám zrovna nic jiného u oběda na práci. Krom žvýkání.
Hodnocení 1. série: 60%
Aktualizováno 26/07/2014
Po první řadě jsem si vyplakal oči zklamáním. Jasně jsem proto Arrowovi nastavil ultimátum. Buďto totální obrat o 180° nebo střelení šípu do hrudníku a výmaz ze seznamu sledovaných seriálů. Tudíž přišlo další napjaté očekávání. Následovalo další zklamání? Ano i ne.
Vidím vcelku znatelný posun v druhé sérii, ale nenazval bych to obratem o 180°. Spíš o takových 50 - 60°. Jelikož výsledná pozitiva u mě sráží další tuna nových a nesmyslných negativ.
Obecně mám pocit, že akční stránka seriálu zaznamenala citelné zlepšení. Patrně si tvůrci konečně uvědomili, že točí akční seriál. Ne seriál o spoustě morálních zásad a pitomých dogmat, která ve výsledku diváka jen otravují, protože jsou zkrátka řešena v každém díle. A ač se druhá série opět těmto klišé úplně nevyhýbá, tak buďto šla mimo mě, nebo jich bylo zatraceně málo. Čili méně klišé + více a lépe udělaná akční stránka = jednoznačný palec nahoru. O to víc pak zamrzí problém, který se s námi táhne od první série. Absolutně nezajímavý nepřátelé, kteří vyplňují prostor mezi hlavním záporákem celé série. Takže stále pro mě zůstává bezkonkurenční Triáda a její kchůl vražedkyně a Hrabě alias drogový král Vertiga. Zkrátka záporáci nic extra. Nevím jestli už jsem v první sérii zmiňoval Helenu, takže se k ní pro jistotu vrátím a napravím svou případnou chybu. Jistá Helena, která se objevila myslím ve dvou dílech první série slibovala pěkně peprný děj. Jenže tvůrci to viděli asi jinak, proto ji ze seriálu stáhli. A tady narážím na další problém.
O to větší překvapením pro mě bylo, že se v druhé sérii opět vrací. A nejen ona. Vrací se i spousta dalších nepřátel. Neříkám, že některé nevidím rád. Ano, vidím. Jenže v konečném výsledku to na mě nakonec zapůsobilo zcela opačným dojmem. Jakoby tvůrci nemohli vymyslet nic originálního a proto čerpají z již ověřených, ale za to vyšťavených témat. Proto díly v sérii zkrátka zaplácnou dílem, který nikam neposunuje a působí jako ohraná písnička.
Druhá série je pak především o Deathstrokovi a Sáře. Deathstroke = super. Výborný záporák, skvělá zápletka. Sára už mi tolik radosti nepřinesla. Její celá příběhová linka na mě zkrátka působila naprosto odfláknutým dojmem. Přitom liga zabijáků podle mě nabízí nepřeberné množství témat, jak ji zvýraznit. No a my zatím víme, jen že tam byla. To proto, aby to nebylo tak divné, kde vzala ty svoje schopnosti. A jako třešničku na dortu ji opět odvedeme pryč.
Co dál? Roy mě nebaví. Thea je teď hrozný mazánek, ale náznaky třetí série a její příběhové linky ukazují, že by se mohla pokusit překvapit. Diggle, alias ten co mele jedno klišé za druhým a člověk působící jako taková morální metla na Olivera, pro mě zůstává i nadále absolutně nezajímavou a zbytečnou postavou. Víc jsem si teď všímal Moiry. Proč asi, pokud nevíte přemýšlejte :) Hodně zajímavá a nedoceněná postava. Škoda.
Nadále tak zůstává mým absolutním miláčkem Felicity. Sic trošku úbytek hlášek, ale pořád táhne. Cítím tam snad i trošku jiskření mezi ní a Oliverem? Vůbec bych se nezlobil, kdyby propustili uzdu své fantazii. Protože Laurel je pro mě i nadále nezajímavá.
Takže ve výsledku zvedám hodnocení na 70%. Škoda, že v potencionálně dobrém obsahu najdu pokaždé nějaký nesmysl, který výsledný efekt sráží. A nejsem rejpal, jen mě to bije jako pěst na oko. Přitom mě tvůrci opět přesvědčili, že točit finále opravdu umí. Opět grandiózní závěr sezóny. Arrow si mě tedy získává i pro třetí řadu i když značně nepřesvědčivě. Začínám z něj být opravdu někdy frustrovaný.
p.s. Mihnutí Flashe - totálně super. Hodně se těším (omg půl roku jsem tam měl napsáno Fhlashe!! WTF, taková hrubka, proč mě nikdo neupozornil do zpráv, Nerds! :D)
Hodnocení 2. série: 70%
Aktualizováno 15/05/2015
Pánove nechť si ráčí přidržet kloboučky a dámy? Nožky k sobě a sukni též. Třetí řada Arrowa je totiž slušná jízda a kdo si nedá pozor, snadno by se mohl dopustit nějakých nepředložeností.
Třetí řada je totiž všechno po čem jsem volal dvě řady před ní.
V minulosti jsem se nikdy netajil kritikou k tolik opěvovanému Arrowovi a nadále si stojím za tím, že první dvě řady jsou spíš průměrné. Ale konečně s třetí řadou se Arrow pozvedl na novou úroveň.
Je mnohem akčnější. Dříve mě tahle rádoby akce nechávala naprosto chladným. Ale třetí řada už mě dokázala konečně rozpumpovat. Posadit a udržet v křesle jako diváka. Celá třetí série je totiž prošpikována ligou zabijáků, což byla organizace, která se mi líbila už minulou sezónu. Tady konečně dostává víc prostoru ve všech možných i nemožných rovinách. A všechna ta akce stříká kolem bum prásk, zleva zprava a vy chcete víc. Takže příběh? Podtržená jednička s hvězdičkou a tleskal bych ve stoje, kdybych neměl strach, že mi upadne ruka bolestí z tetanovky.
Celá příběhová linka se pak samozřejmě proplétá s tradičními dogmaty hrdiny. Tentokrát s názvem: "Kdo vlastně jsem. Víc Arrow nebo Oliver?" Což bylo něco na co tvůrci upozorňovali již před sérií. Těžko hodnotit. Někdy to bylo neskutečně otravné poslouchat. Někdy mi to nevadilo a někdy jsem to poslouchal rád. Půl na půl. Nemohu se rozhodnout. V souvislosti s oním dogmatem pak vyvstal problém vztahu Felicity a Olivera. Když mi tvůrci před sezónou řekli, že se máme těšit na víc vztahových peripetií Olivera a Felicity? Těšil jsem se. Ale jestli si tvůrci představují jejich vztah stylem, že v prvním díle je posadí na večeři, pak dlouho nic, a během posledních dílů, začnou zase něco řešit, no tak nevím. Na druhou stranu k tomu znovu mám rozporuplné reakce. Protože čím víc lásky, srdíček a poníků by tam k nim narvali, tím méně by bylo akce. A tahle je pro tenhle počin zásadní. Každý asi ať si raději udělá obrázek sám.
V třetí sérií se nám samozřejmě a STRAŠNĚ NEČEKANĚ vrací staří známí. Vertigo je opět na scéně, kdysi zajímavá věc už působí opravdu jako těžce vycucaná žvýkačka. Deadshoot a ta labilní Amorka s lukem, co se zamilovala do Olivera, taky zrovna nepřekvapí. Nevím proč to tam pořád cpou. John. Stojím si za tím, že ta postava je úplně o ničem, otravná, nezajímavá, a že kdyby tam nebyla tak by prokázala Světu neskonalé dobro. To co předváděl poslední díly bylo fakt k popukání, čím víc si snažil hrát na tvrďáka. Felicity bohužel chvílemi přecházela do stavu labilní trosky a definitivně ubrala na hláškách. Laurel jsem akceptoval. Nyssa oukej. Thea měla být tuhle sezónu hodně drsná. A ona byla. Jen asi jinak než jsem čekal. Ale budiž. Všechno tohle jsou pro mě omluvitelné nedostatky.
Všechno mi vynahradilo to neskutečné nepřeberné množství akce. Až se trochu bojím s čím přijde Arrow čtvrtou sezónu. Snad si dokážou tvůrci udržet tempo. Snad přijdou s něčím dostatečně zajímavým jako je liga zabijáků. Prozatím dobrou chuť všem co mají třetí řadu před sebou. Pošmáknete si.
Hodnocení 3. série: 90%
a jsem hrdá majitelka dvou nezbednic. Naštěstí s kočkami nemám žádný zavažný problém, ale odnesla jsem si z tohoto pořadu alespoň nějaké typy na hry s kočkami. Pokud ovšem máte problém s kočkou jako je agresivita vůči lidem, nebo další kočce, značkování po celém bytě, mňoukání uprostřed noci a další věci. Nebo vás jen zajímá téma kočky a jejich chování, je tento pořad dělaný pro vás.
Príbeh o udalostiach, ktoré sú pravdivé a sú vyrozprávané tak ako sa stali. Alebo aj nie. V malom mestečku kde pozná každý každého a vie o ňom všetko. No stačí jedna malá a zdanlivo nepodstatná udalosť, ktorá spustí reťaz nepredvídateľných vecí a kolotoč udalostí, ktorý sa tak skoro nezastaví a vytrhne toto mestečko zo zaužívaného stereotypu a zmení ho.
Fargo svojím námetom a príbehom, ktorý je neskutočne ozajstný a stať sa kľudne môže, si získa človeka hneď po pár minútach. A či už je to kvôli atmosfére, postavám, čiernemu humoru alebo pocitu reálnosti je jedno. Všetko spolu funguje na dokonalej úrovni. Príbeh, ktorý seriál popisuje je neobyčajne obyčajný, jednoduchý a svojím spôsobom reálny či pravdivý. Fargo je trpkou drámou, ktorá má zvláštne tempo. Ani pomalé a ani rýchle. Vie kedy má spomaliť a kedy zrýchliť, aby sa mohli udiať udalosti. Niektoré z nich sú možno z počiatku zdanlivo nepodstatné, no ono to spolu predsa len súviselo a na konci pekne krásne do seba aj zasadlo.
Fargo si po celý čas drží tú hutnú, napätú atmosféru, ktorá skúma kam je až človek ochotný zájsť. Atmosféra kedy nie je jasné, čo a kedy sa môže stať a čo očakávať. Udalosti sú nepredvídateľné a stačí maličkosť, aby sa spustila lavína udalostí.
Rovnako ako na príbehu, stojí Fargo aj na postavách, ktoré sú ľudské a ozajstné a kľudne môžu existovať medzi nami. Fargo je hereckým koncertov všetkých zúčastnených a ich postáv. Každý z nich vdýchol svojej postave život a odhalil jej slabostí a silné stránky, ukázal že nik nie je dokonalý aj keď sa na takého hrá. Že každý má nejaké to malé temné tajomstvo, ktoré aj napriek všemožnému ututliavaniu časom určite vypľuje na povrch. Vo svojej úlohe exceloval asi každý z nich či už to bol Martin Freem a jeho Lester- spočiatku utiahnutý, utrápený a neistý muž, v ktorom to však pomaly vrie až má toho v určitom bode dosť. Alebo neuveriteľný Billy Bob Thorton, ktorého výraz chladnokrvného zabijaka uveríte aj keby čo robil. Až po Allison Tolman, ktorej Molly akoby vedela od začiatku čo sa stalo a aj keď jej nik neveril, boja za pravdu sa nevzdala a dobojovala ho až do konca. Pozadu neostávajú ani ostatné postavy, ktoré či už v malej alebo veľkej miere ovplyvňujú príbeh a nadchádzajúce udalosti.
Fargo nie je seriálom, akých je dnes kopa. Ale seriálom, ktorý je zvláštne skutočný. Nenápadný, no predsa si ho všimnete a on vás pomaly ale isto dostane. Príbeh s vami trochu otrasie, no aj tak stojí za zhliadnutie a vyhýbanie sa mu by bol zlý krok.
Indiana Jones to není, ale je tam na něj pár narážek. Samotný seriál je svižná dobrodružná jízda s dostatkem rvaček, artefaktů, jedním slovem: dobrodružství. Sydney je sympatická, Nigel je spíše trouba a komik (ale funguje to) a Caudia je taková hláškařka. Prostě super dobrodružný seriál.
Želvy ninja mě nikdy nebraly, ale tenhle remake je úžasnej- je tam spráně namixovaná akce, příběh a temná atmosféra. PS: Ta animace je celkem cool.
U MoS neočakávajte žiadnu žhavú akciu, všadeprítomné intrigovanie ani zbesilú gradáciu. Ide o realistický počin sledujúci jedno zvláštne obdodobie v modernej histórii, a ide mu to výborne. Kontroverzný námet seriál ukazuje so zvláštnou ľudskosťou, s postupným odhaľovaním psychológie postáv a správnym dávkovaním silných okamihov. So skvele hrajúcou zostavou hercov, s kopou reálnych a stále zaujímavých charakterov, s úžasnou retro atmosférou, s kvalitnou prácou kamery a réžie a hlavne so scenárom, ktorý diváka nenechá v pokoji čakať na ďalší diel, ide o seriál, ktorý vystupuje z rady. Je ľudský, je pomalý, je presvedčivý. Nebojí sa humoru ani vážnosti, vie zatlačiť na pílu a pri tom si drží pomalé tempo (alebo naopak rýchle, keď dej poskočí o niekoľko rokov dopredu), ktorým celkom nenápadne vťahuje diváka.
V skratke - ak toto nie je seriál, ktorý by si zaslúžil pozornosť, tak už neviem.
zajímavý přístup. Přednášky Daniela jsou skvělé, velmi se mi líbí, co všechna tam vždy říká, je to zajímavé. Případy jsou vždy příjemně komplikované. Kate mi není zrovna dvakrát sympatická, ale i tak mě seriál baví.









