Poslední názory

Kindred pro běžného diváka může být zajímavý, ale pro toho s kritičtějším okem už méně. Cestování časem, ale jen do minulosti, je konfrontačního charakteru a zaměřeno na období, kdy to lidé černé pleti neměli jednoduché. Jenže tak k tomu přistupuje i forma, poměrně zjednodušeně bez potřebné katarze, občas vypoulené oči hlavní postavy fakt nestačí. Děj se sune nejen dějinami USA pomalu, což by nevadilo, ale s podivně nasnímanou dobovou realitou. Chybí tu nějaký vtahující zážitek, který by dokázal seriál odlišit od jiných děl, byť snahu o to nelze popřít. Jedině linka s nemocným Rufusem je trochu zajímavější a ukazuje na propojení s Danou a její schopností cestovat v čase, ale to je zoufale málo, jelikož se jinak nedozvíte nic. Je tu více otázek, než odpovědí, ale hlavně jakoby tvůrci neměli odvahu vytvořit něco silnějšího, než co nám předložili.

Dopředu se přiznám, že nejsem příliš zběhlá v anime seriálech a vlastně ani v japonské tvorbě jako takové, Death Note si ke mně ale našel cestu a zanechal ve mně silný dojem. Tahle adaptace geniální mangy je dnes už samozřejmě kultovní záležitostí. Podle mého názoru existuje milion důvodů, proč ji vidět, ale za všechny jmenuji alespoň tři ty nejdůležitější:
Zápletka. Originální nápad, kvůli kterému jsem si seriál pustila. Zkuste si představit, co byste dělali, kdyby se vám do rukou dostal deník, s jehož pomocí můžete prakticky kohokoli připravit o život. Hlavní hrdina má jasno, jak s takovou mocí naložit - chce vytvořit lepší svět. Do cesty se mu ale postaví podivínský detektiv, který jeho vizi nesdílí - vidí v něm obyčejného vraha. A tak začíná souboj dvou geniálních mozků, psychologická hra na kočku a myš plná překvapivých zvratů a morálních otázek, která dělá z Death Notu mnohem víc než jen ledajakou mysteriózní kriminální detektivku s prvky nadpřirozena. A to všechno je navíc završeno skvělým finále.
Postavy. Především tedy ta hlavní. Ano, Death Note oplývá silnými postavami, ale mě nejvíce bavil Light Yagami, jeho psychologický a emoční vývoj, jeho proměna ze “studenta Lighta” v “boha Kiru”. Ta byla základem i pro pár intenzivních scén, ze kterých mi naskakovala husí kůže.
Hudba. Nejsem asi ta pravá pro hodnocení animace (můžu jen říct, že osobně si myslím, že je dost povedená), ale hudbu si hodnotit troufnu. Ať už šlo o jednoduchá klavírní témata, o trochu drsnější kytarová sóla nebo monumentální sborově zpěvy, byla mým nejoblíbenějším aspektem seriálu, tvořila devadesát procent té velkolepé, temné atmosféry. A když už jsem u té techničtější stránky seriálu, rozhodně doporučuji sledovat s originálním japonským dabingem. Oproti ostatním je na úplně jiné úrovni.
Seriál jsem viděla před lety, ale pořád si poměrně živě vybavuji své dojmy z něj, byl to tenkrát pro mě velký zážitek. Po jeho zkouknutí jsem si koupila všech třináct dílů mangy, takže je asi bezpečné říct, že se mi líbil. Vlastně, když toto píšu, mám chuť se na něj podívat znovu. A vám doporučuji totéž.

Toto anime mě už zaujalo kdysi, ale viděla jsem jen první řadu. A po tolika letech jsem viděla všechny díly, které zatím jsou a musím říci, že je to úžasné anime. Romantika, akce, napětí, přátelství, nadpřirozeno i emoce, kde jsem uronila více než jen jednu slzu. :D

Líbí se mi, že ne vše je vysvětleno už v první řadě, ale vše hezky postupně ve všech řadách. Což i díky tomu si člověk zamiluje všechny postavy, až opravdu na jednu či dvě. Což se stává málokdy, že by byli v oblibě všechny postavy a skoro nikdo, kdo by lezl na nervy. :D

I když musím uznat, že tam bylo pár dílů, které až tak zajímavé nebyly, přesto je dobře, že to tak bylo. Takový klid před bouří. :D Na toto anime se mile ráda někdy zase podívám :)

Vím, že se tvůrci inspirovali u seriálu Life on Mars, ale britský originál jsem neviděl, tak mi to nemohlo nic zkazit. Navíc české dobové reálie tomu dávají úplně jiný kontext.

A vyjít to nemohlo o moc lépe. Obsazení je skvělé, Neužil je sympaťák, ale opravdové terno se skrývá ve vedlejších rolích. Budař coby komouš Kléma je parádní, ještě o třídu výš je ale Martin Plachý v podání Ivana Trojana. Celá ta depresivní atmosféra ústeckého kraje v roce 1982 byla skvěle podaná a příběh byl vcelku zajímavý. K tomu je třeba přidat SNB, Majora Zemana, Ve stínu kapradiny nebo problémové živly a mix je kompletní. Mě akorát rušily halušky, kterými hrdina trpěl, chápu jejich účel pro příběh, ale i tak mi často přišly dost rušivé.

Stejně je to ale jeden z nejpovedenějších seriálů z českých stanic za poslední roky. Jen více takových!

Slabý, nudný seriál. Herci recitujú, nehrajú, každý má smutný a dramatický vyraz aj keď sa ho niekto opýta na to aký je deň.
Nuda nad nudu.
Koleníkovi človek neverí ani nos medzi očami

Jedno se Soukupovi nedá upřít. Velmi dobře ví, jak (byť negativně) přilákat a zaujmout masy. Mnozí píší, že Soukup je narcis a je to docela možné. Jemu nejde o kvalitu, ale o co nejvyšší míru publicity. Nebudu tu vykřikovat, jaký je tento výtvor hnůj, mně to zkrátka připadá jako politická odnož Bezdružic s velmi seškrtaným rozpočtem (bez scénáristů, herců, režiséra a dalších profesí). I ty zdejší 3% jsou nadhodnocené, měla by to být čistá nula.

No jistě, na všechno máte patent, jste nejchytřejší velmocí na světě, vakcínu máte snad ještě dřív, než se vyrojil virus a i v připravenosti a opatřeních jste světové jedničky. Asi právě proto jste i v žebříčku na bezkonkurenčním prvním místě. Američané si zkrátka i v tom negativním musejí vybojovat světové prvenství. Tak jen dál nabádejte ten svůj extrémně tupý a zdegenerovaný národ, aby si vstříkával savo do žil a podobné nesmysly. A ode mě máte ještě zcela zdarma jednu radu - uvalte na koronavirus sankce! Když to tak rádi aplikujete na suverénní země, tak proč ne na viry? Možná se ho tím nejsnáze zbavíte.:)

Dala jsem 13 dílů a mám dost. Námět je určitě zajímavý, místy je to i vtipné, ale strašně roztahané... škoda, mohlo to být super.

Tento ruský historický romantický seriál jsem až doposud neznal, nicméně na Aquillesovo doporučení jsem ho přece jen vyzkoušel a nenechal se odradit zdejším nespravedlivě nízkým hodnocením. Je to docela zajímavý seriál, i když bych k němu měl mnohé výhrady. První dva, tři díly mi sice připadaly strašně statické a studiové, že jsem chtěl sledování předčasně ukončit, ale dal jsem tomu ještě šanci a dobře jsem udělal. Jak díly postupovaly, časem se děj stále více vylepšoval, hlavně od okamžiku, kdy Vladimir, Anna a Michail začali společně vyšetřovat vraždu Vladimirova otce. Co se mi na seriálu hodně líbilo až dojalo bylo kavalírství a nezlomné přátelství mezi Vladimirem a Michailem. I když mezi nimi došlo dokonce na souboj o Annu, ani jeden nedokázal vystřelit na toho druhého a nakonec se jen poprali ve sněhu. Dějová linka v paláci mezi díly 30 - 70, tj. po odjezdu Olgy Kalinowské a carevičově sbližování s německou princeznou Marií i Natašou Repninovou mě vůbec nebavila a většinu toho jsem přetáčel. Připadalo mi, že děj se v tomto směru vůbec nikam neposouvá, jen se tam nesmyslně tlachá o ničem. Zato veškeré dějové linky na venkově mě velice zaujaly, ať už milostný trojúhelník Vladimir-Anna-Michail, tak vyšetřování vraždy Vladimirova otce, Lízino pátrání po svém otci i to, jak se snažila zbavit manželství s intrikánským dědkem Zabalujevem. A i humor by se tu našel, zejm. na panství Korfa. Pokaždé, když se Karl Modestovič spřáhl s Polinou, jeden druhého vždy nějak zradil a pak se navzájem mstili (nezapomenutelná scéna, kdy Polina v třeskutém mrazu nechá Modestoviče nahého v konírně).:) Dějové linky s cikány v jejich táboře (ať už skrývání Anny, tak později i Olgy) navozovaly poetickou atmosféru. Také se mi líbilo, že po letech nenávisti se Vladimir usmířil se svoji tetou Syčichou, která odhalila celou pravdu o Anastázii v ten pravý čas. Mrzí mě, že po všech svých zločinech nebyla Maria Alexejevna nijak potrestána, i když je pravda, že vědomí, že svoji nenávistí ke Korfovým způsobila smrt vlastního syna je pro ni nejspíš největším trestem. Škoda že Nikita nenašel své štěstí, po všech těch rodinných skandálech Dolgorukých i vraždách Marii Alexejevny by i jeho láska se Soňou mohla projít bez povšimnutí, jenže na to byla Soňa příliš zbabělá. Někdy mě iritovala Annina naivita, zejm. během jejich pobytů v Petrohradu a Sonina zbabělost a schopnost mařit odhalení pravdy. Svým sobeckým a nadřazeným chováním se mi těsně po zinscenované smrti zprotivila i Olga, i když dříve jsem ji přál, aby ji Benckendorf nezajal. V každém případě jde o zajímavý a koukatelný počin a možná se k tomuto seriálu v budoucnu ještě vrátím. Uděluji vyšší průměr 60%.

Seriál som si užila od prvej do poslednej minúty, ani raz som nemala potrebu preskakovať scény, aj keď počet epizód je mierne prehnaný. Pravdupovediac, dej prvoplánový a predvídateľný, ale herecké výkony to nijako negatívne neovplyvnilo. Užívala som si Minovu komickú, romantickú, akčnú aj tragickú stránku. U mňa je to pán herec, ktorý dokáže výrazom v tvári vyjadriť všetko a pritom je prirodzený, nehrá to, ale naozaj prežíva. Je roztomilý, keď sa smeje, komický, keď "griluje" priateľku a mrazivý, keď zvážnie a sprísnie. K nemu dokonale zahraná Gong Shim, s ktorou spoločne pripravili divákovi dokonalú zábavu. Konečne to nebol typ ženskej úlohy, ktorá celý čas fňuká, jačí, odúva pery, rozmaznáva sa a vylieva potoky sĺz. Intríg tam bolo tak akurát, takže neliezli na nervy. Aj kvôli posteru som seriál dlho odkladala, mala som pocit, že pôjde o plytkú precukrovanú romantiku a som rada, že som sa mýlila. Odporúčam pozrieť, je to skvelá oddychovka.