Nezvyknem sledovať dokumentárne seriály celé, skôr sledujem len náhodné časti, na ktoré narazím v telke, ale teda tento seriál rozhodne stojí za to vidieť celý.
Sedem "svetov" máme možnosť zľahka spoznať v necelých siedmich hodinách videomateriálu a teda vám poviem, že ten videomateriál je majstrovské dielo. Nádherné zábery prírody, či už pod vodou, z vtáčej perspektívy, či detailné zábery zvierat z blízka. Seriál ukazuje z každého kontinentu to najzaujímavejšie, najexotickejšie živočíchy i najzvláštnejšie správanie jednotlivých druhov. Epizódy sú vystavané veľmi dobre a preto sa nestihnete nijak výrazne nudiť. Príbehy predátorov na love sú často napínavejšie, ako príbehy v bežných hraných skriptových seriáloch. Seriál poukazuje aj na ohrozenosť konkrétnych druhov, čo privádza diváka k zamysleniu sa nad tým, ako sa k našej planéte a prírode správame. Čo sa mi však na seriáli páči ešte viac je, že uvádza aj príklady, kedy ľudia urobili správne rozhodnutia v správny čas a tieto rozhodnutia výrazne pomohli konkrétnym živočíchom. Teda ak budete strácať vieru v ľudstvo a cítiť sa pri sledovaní seriálu smutne alebo priam znechutene, v následujcich pár minútach vám seriál ponúkne aspoň čiastočnú útechu tým, že poukáže aj ne tie pozitívne príklady ľudského vplyvu na našu planétu.
No a na záver ešte spomeniem, to na čo som sa pri sledovaní každého jedného dielu veľmi tešil - zábery "behind the scenes". Na konci každej epizódy máme možnosť sledovať, ako prebiehalo nakrúcanie tých najzaujímavejších, prípadne najnáročnejších záberov. Často som ostal prekvapený, ako blízko sa jednotlivé tímy dokázali dostať k niektorým zvieratám. Členovia tímov zároveň poskytujú svoje výpovede na kameru, hovoria o svojich pocitoch z natáčania a podobne. Tieto výpovede vo mne vzbudili často tie najsilnejšie emócie. Či už to bol člen antarktického tímu hovoriaci o jedinečnosti St. Andrews Bay so slzami v očiach, alebo členovia severoamerického tímu, ktorý sa zamýšľajú nad tým, ako sú medvede biele nútené prispôsobiť lov klimatickej zmene, či členka afrického tímu hovoriaca o smutnej skúsenosti z natáčania, kedy boli nútení prerušiť natáčanie goríl, pretože im hrozilo, že by ich pytliaci afrických slonov mohli zastreliť.
Rozhodne seriál, ktorý sa oplatí vidieť celý a viem si predstaviť, že by sa ním dala oživiť nejedna hodina biológie alebo geografie na školách. Za mňa teda 100% a som smutný, že nemôžem dať viac.
V podstatě nevidím rozdíl mezi sektou a jimi. Dost jsem toho věděla o jejich tradicích už dříve, ale takto podrobně ne a už vůbec ne z pohledu ženské členky jejich komunity. Velmi dobře to vystihla jedna z party nových kamarádů v Berlíně, klasické vzdělání celé komunity na nule, muži se učí tóru a ženy slouží jen k plození dětí. Seriál je natočen skvěle, střídá současnost a minulost, je vidět prvotní nadšení od domlouvání dohazovaček ( šílenost v dnešní době v moderním světě ), přes plaché seznámení se snoubenců, až po plné pochopení té mladinké holčiny, jak bude vypadat celý její život. Výborná minisérie, slupla jsem ji jako malinu naráz, doporučuji.
Fotbal mám rád a budu o něm sledovat v podstatě cokoliv, ale kouknout se na dobové britské drama, které je částečně založené na skutečném příběhu. To mě vážně lákalo víc než obvykle. I proto mě mrzí v podstatě nulová propagace od Netflixu, obzvlášť v době, kdy se žádný skutečný sport nemůže konat.
Seriál pochází od tvůrce Downton Abbey a i když jsem ho nikdy nesledoval, tak je pravda, že mi to vytvořilo očekávání, alespoň co se týče toho, že vystihnout dobovou Anglii, se podaří. A taky tomu tak bylo. Střet dělnické třídy s gentlemany se podařil na hřišti i mimo něj.
Po první epizodě jsem se bál, že se upustí od fotbalu, ale byl jsem příjemně překvapen, že fotbal zůstal v popředí a byl tím hlavním, kolem čeho se to točilo. Ano, došlo na problémy dělnické třídy, na život bohatých i romantické vztahy, ale nic z toho nerušilo. Co se týče fotbalu, tak historická fakta nejsou úplně správně. Ale to vážně nebrání v tom si sednout a užít si fotbalový seriál, který s vámi bude ráda sledovat i vaše drahá polovička.
Knížku jsem četla asi před pěti lety a vlastně jsem ani nevěděla, že má nějaké pokračování. Už knížka mě nijak zvlášť nezaujala. Každopádně, když jsem slyšela, že má vyjít seriál, tak jsem měla jasno, že se budu koukat. Už jen proto, že mě zajímalo, jak to bude pokračovat.
Bohužel se mi seriál strašně nelíbil. Největší zásluhu na tom mají hrozně nesympatičtí herci. Nechápu tu potřebu cpát všude mnohem starší lidi, než jaké mají ve skutečnosti postavy být. U někoho to nepoznáte, ale tady to tak šíleně tlouklo do očí. Vadil mi především Quentin a úplně nejvíce Alice. Té jsem nevěřila ani nos mezi očima. Z knížky jsem si jí představovala rozhodně jinak. Hlavně nevypadala na středoškolačku. Jediní, ke komu jsem si dokázala najít trošku cestu byli Margo a Eliot. Zbytek pro mě strašné.
Nakonec jsem zvládla dokoukat první dvě série, ale u třetí jsem to hned na začátku vzdala. Bohužel to šlo mimo mě. Nelíbila se mi atmosféra, zmínění herci a vlastně tak nějak celý ten příběh. Se svým názorem jsem asi v menšině, ale mě se tenhle počin vyhnul obloukem. Možná s jinými herci, takhle to pro mě hlavně kvůli Alice prostě nešlo.
Předlohu jsem nečetla a vlastně jsem moc nevěděla, do čeho jdu. Už první díl mě zaujal a věděla jsem, že chci koukat dál a rozhodně jsem nelitovala.
Mělo to moc hezkou atmosféru, která mi ale něco hrozně připomínala, ale nedokážu říct co. Herci byli super, Bóďa byl snad nejroztomilejší chlapeček na světě. Nebyla tam postava, která by mě štvala, možná ta jejich máma? Sice chování postav někdy nelogické bylo, ale kde dnes není?
Celkově zajímavý námět, nic složitého, u čeho byste si lámali hlavu, takové pohodové fantasy. Navíc si krásně připravili půdu pro další sérii, která by za mě mohla být víc hororová.
Neviem sa úplne rozhodnúť, či šlo o niečo kvalitné alebo úplný "trash". Asi skôr to druhé. Samotná myšlienka by nebola zlá, ale názov nesedí. Toto nie je "láska je slepá", toto nie je zisťovanie či záleží na výzore alebo či láska prežije realitu. Najmä kvôli dvom veciam: vybrali samých nadpriemerne krásnych ľudí a láska nevzniká po 5 rozhovoroch. To skôr nazvyme "spark is blind" (iska je slepá). Takže tá show vôbec nie je o tom, čo prezentuje, ako svoj hlavný cieľ.
Samotné prevedenie však nie je úplne zlé. Niektoré dilemy účastníkov sú pochopiteľné, obzvlášť oceňujem decentné zapojenie rodinných príslušníkov a priateľov. Čo sa mi naopak nepáčilo, častá dramatizácia a umelé vyvolávanie konfliktov (ktoré bolo však stále miernejšie ako v iných reality show, ktoré som v minulosti videla).
Když jsem tento seriál objevila 3/2020, už se točila desátá řada. Opravdu mě překvapil, a to příjemně. Sice se to občas vyvíjí dosti, ale opravdu pro mne dosti drsně, ale dá se to skousnout. Komiksy nečtu, tak nedokážu zhodnotit jak je to věrné dle předlohy. Pro ty, kdo mají rádi drsnější filmy je to slušný seriál, který mě stále baví. Vývoj postav je očekávaný, ale zajímavý. Nejvíce jsem byla zvědavá na vývoj Carla. Z malého hošíka na drsného mladého muže a dál...
Po "odchodu" Ricka jsem doufala ve větší prostor pro Daryla, zatím čekám.
Tak tohle bylo hodně dobrý. Miluju sportovní filmy a seriály, kterých zase tak moc není. Nevynechám přiležitost se na nějaký kouknout. Jelikož od mala zbožňuju krasobruslení, tak Spinning Out jsem si nemohla nechat ujít. A nakonec jsem si dala rovnou maraton.
Celý příběh byl uvěřitelný. Pamatuju na filmy, kde se hokejisté a nevím, kdo ještě, stali krasobruslaři. Tohle na rozdíl od nich dávalo smysl. Zajímavý byl nápad s bipolární poruchou, vlastně jsem nic takového ještě neviděla. Jednotlivé postavy se mi moc líbily a jediný, kdo mě iritoval byl Marcus. Co hodně kvituju je, že tam byla spousta krásných vedlejších příběhů - za mě hlavně Jenn, Serena a Mandy. Byla jsem také nadšená z toho, že si tam menší roli střihnul i sám Johnny Weir. A opravdu mini roli tam měl i Jonathan Van Ness a to už mi přišlo až moc, i když díky Queer Eye ho mám ráda.
Celkově pěkné drama, které bohužel nebude mít pokračování a že bych ještě nějaký díl klidně dala.
Už jsem si zvykl, že se s tím britové nemažou a že v oblasti humoru občas plodí neskutečné šílenosti. Darklace je prostě další šílenost. Natočit osmdesátkový horror, s tehdejšími naprosto tragickými efekty, to prostě chce šíleně zvrácený mozek. Nic víc se k tomu asi napsat nedá, prostě je třeba se připravit na naprosto v dnešní době neuvěřitelnou vizuální jízdu s herci, které známe třeba z it crowd.
Milovníky britského humoru rozhodně zaujme. :-)
Když jsem na netflixu našla tento dokument, říkala jsem si, že snad něco takového není možné. Našla jsem v sobě dost sil ho dokoukat, i když jsem se několikrát rozberečela, málem zvracela, ale dokoukala. Selhání systému a ochrany dítěte je strašné.... Nechápu, že tohle někdo nezastavil :( ... že někdo nebojoval









