Poslední názory

Strašně mě to bavilo takže za mě paráda

Tento seriál jsem viděla několikrát strašně se mi líbí napínavé od začátku do konce skvělé postavi a příběh také všechny série mě ro byvilo nejvíc jsme měla ráda Ariu a Hannu ,ale ostatní taky asi bych brala pokračování protože mě to fakt bavilo a dám 100%

Opět jeden z Netflixáckých počinů, na které se nejenom dá koukat, ale dá se celá serié zkouknout naráz. 10 dílů o krasobruslení možná zní trošku jako nuda, ale když do mixu přidáte Effy (ehm tedy Kaya Scodelario), psychickou poruchu, matku, kterou bych nepřála ani svému největšímu nepříteli, nějaké ty romantické vztahy, komplikovaný sesterský vztah, komplikovaný přátelský vztah, tak máte relativně komplexní seriál o lidských vztazích na pozadí sportovního seriálu.

Ač zde Kaya, alias Kat, předvádí skvělý herecký výkon, kupodivu mi nejvíce sympatie vhodná a uvěřitelná přišla její nejlepší kamarádka Jen, která navíc seriál zásobuje spousty skvělých hlášek (viz nadpis).

Suma sumárum je to velmi dobře koukatelný a bing-watching worthy seriál na pošmourné nedělní odpoledne.

Když jsem zjistil, že Netflix připravuje sportovní seriál, tak jsem věděl, že se na něj dřív nebo později podívám. Tak nějak jsem čekal, že to bude další z řady sportovních počinů, který správně nadávkuje všechna ta klišé a bude dobře bavit, i když nepřinese nic objevného. Ale pletl jsem se, začal jsem kvůli sportu, ale zůstal kvůli tomu okolo.

Krasobruslení není zrovna můj sport, ale myslím, že ho zvládli ukázat skvěle a zajímavě. Slabší to bylo s lyžováním, ale o to tam vlastně nešlo a spíš se o něm jen mluvilo. Sportovní linka byla vlastně vcelku předvídatelná, ale ani to nevadí, protože je to vynahrazeno dostatečně zajímavým příběhem postav. Postavy jako Kat a Carol jsem ještě asi jinde neviděl.

Já toho moc o bipolární poruše nevím, takže nedokážu říct, jak moc dobře je to tady zobrazeno. Ale díky tomu mi to rozhodně dalo víc než jsem čekal. Problémy s duševním zdravím jsou určitě něco, co si zaslouží větší pozornost. A jako bonus mě bavilo se sledovat Kayu Scodelario, která si po Effy ze Skins připisuje další zajímavou postavu.

Seriál jsem po prvním dílu odložil a upřímně po dokoukání po roce nechápu proč. Byl jsem to ale blb!
Sice mě trošku mátly časové roviny a různé úkazy spojené právě s nejasným časem, ale tak o tom to bylo, jak bylo v závěru vysvětleno... A o to děsivější. Dům na kopci měl vyrovnané lekačky a celkově temnou napjatou atmosféru, která prostě byla zvláštní, nejistá, nesprávná, nepochopitelná, a to vytvořilo komplexní strach, jak lekací, tak napjatý psychologický. Všechny postavy se vyvíjely a společně s každým dalším dílem se vyvíjela i dějová linka, která se nám skládala jako puzzle dohromady. Postavy mě bavily, nikdo mi nevadil, každý měl něco do sebe a tvořily skvělou partu. Sice asi ještě jednou mrknu na finále, protože hodně věcí stále nechápu, možná to tak ale má být.
Ten závěr mě prostě dostal, slzička ukápla, bylo to úžasně zpracované, tajemné a dojemné, herecké výkony super a jeden z nejlepších hororových seriálů. Těším se na druhou sérii, ale myslím, že mi bude hrozně chybět tahle rodinka. :(

Seriál veľmi nevedel, akým chce byť. Vlastnú tvár si nenašiel, avšak treba uznať, že mnoho podobných seriálov som nevidela. Páčila sa mi doba a svet, v ktorom sa príbeh odohráva. Nepáčila sa mi nejednoznačnosť celého projektu. Originálny námet bol naprosto super, scenár už žiaľ horší. Vedľajšie postavy do jednej výborné, no chémia hlavných postáv bola otrasná. Detektívna zápletka a pátranie Bloomovej postavy ma bavilo asi najviac, politická a sociálna situácia boli tiež zaujímavé. Naopak najmenej ma presvedčila linka okolo Delevingne a "rebelov". Spracovanie bolo vlastne veľmi kvalitné: výprava a kostýmy mi prišli o triedu lepšie ako napríklad u Witchera, hudba bola krásna. Tempo však extrémne kolísalo a tam, kde mal seriál zapôsobiť, len pokračoval vo svojej divnojazde. Vlastne neviem, čo si o tom myslieť. Carnival Row je seriál plný protikladov, ktorý by som si netrúfla nikomu odporučiť. Sama som však rada, že som ho videla.

Tolik zvratů a přelévání sympatií, jak se postupně rozkrývaly další a další fakta o všech zúčastněných včetně přejetého nebožtíka. Ovšem nad tím vším stejně visel ten neoddiskutovatelný fakt, že od nehody se neujíždí kvůli záchraně vlastního zadku. Ať jsou okolnosti jakékoliv...někoho srazit autem se může stát každému (kolik bláznů se pohybuje po cestách v noci v tmavém oblečení..), ale ujet je zločin. Každopádně konec první série, další pecka, mě zaskočila (a rozesmála) a netrpělivě vyhlížím další sérii :-).
A taková poznámka všeobecně, Jen je označována jako velmi vzteklá a neovládající se osoba. To je to jejich americké specifikum, stejně jako jsou v chápání nahoty , či kdo už je alkoholik. My to máme nastavené mnohem benevolentněji a není u nás alkoholik člověk, který si dá občas pár skleniček vína, bereme normálně nahé batole či dítě do těch cca 5 let někde u vody (v USA neodvysílají reklamu na plínky s holým zadečkem miminka, i tohle vadí, žila jsem tam) a také se nepodivujeme nad prudší reakcí člověka v takových okamžicích, které zažívala Jen.

Abigail Spencer jsem poprvé viděl v Timeless, kde hrála postavu, která je okolnostmi nucena se změnit z obyčejné ženy na neobyčejnou hrdinku. A byla dobrá. V Reprisal hraje svým způsobem podobnou postavu, ale tentokrát je přímo vynikající.
Během první sezóny (a doufám, že budou další) zjistíme, že není radno ukřivdit ženě. Ona totiž i po deseti letech, kdy naprosto a od základů změnila svůj život, stačí relativně málo a staré rány (v tomto případě skoro doslova) se otevřou a změní v potoky krve. Hlavní hrdinka však není nevinný andílek, domácí puťka, ale pod uhlazeným povrchem se skrývá rafinovaná, manipulativní a dokonce smrtící ďáblice, které přesto bude divák fandit. Ten kontrast je uchvacující a už jen on je důvod si seriál pustit.
Další je celá řada okolních postav. Prakticky žádná není černobíle plochá a postupem děje a času se výborně vybarvují.
Stejně barevité je i prostředí, kde je pžíběh zasazen. Neurčitá doba někdy po "padesátých", hot rody, rat rody, motorky, kostýmy i kulisy navozující pocit, že jsme někde v Alabamě/Mississippi, v tom největším zapadákově u těch největších vidláků jaké Amerika může nabídnout. Svým způsobem to připomínalo Pomádu, pokud by ovšem místo zpěvu a tance (byť toho je zde dost), Danny měl v rukou opakovací brokovnici a Sandy preferovala Tommy gun.
Asi je viditelné, že za mě je tato show malý skrytý poklad současné televize, který rozhodně stojí za to shlédnout.

Že se z manželky stane zombie a syrové hovězí jí nejede ? Nevadí, lidského masa přece všude pobíhá dost a mrazák je dost velký :-). Černá komedie podle mého gusta, má to spád, vtip a pro mne sympatické herecké obsazení.

Celý seriál mi přišel jako sestava jednotlivých scének daných dohromady. Ale skvělých scének a Tonymu bohužel velmi rozumím. Zemřela mu milovaná žena a asi jediný přítel v jednom, nemá smysl tu dále být a na ničem mu už příliš nezáleží. Kromě fenky vlčáka, která mu zbyla... Z videí, které mu žena už s vědomím své smrti, nechala, vidíme, jak skvělý a laskavý člověk to byl a jak velká je jeho ztráta. A tak Tony dál tak nějak proplouvá životem, se smrtí ženy se vyrovnává po svém a vlastně má štěstí na lidi kolem sebe... U čeho jsem se opravdu zasmála a utkvělo mi v paměti, bylo, kdy šel kolem dětského hřiště a malý obtloustlý chlapeček na něho pokřikoval, že je pedofil...Tony se zastavil, podíval se na křiklouna a řekl, že není pedofil, ale kdyby byl, tak jeho by nechtěl :-). Každopádně mě to nalákalo na další seriály z pera Rickyho Gervaise...